JAN VODŇANSKÝ: Hledání ztraceného Voskovce

Podle názvu by se mohlo zdát, že jde o biografii Jiřího Voskovce, ale spíš je to autobiografie Jana Vodňanského. Úplně nejvíc to však je knížka o jejich umělecké i lidské spřízněnosti a současně velké vzdálenosti. Dělilo je na den přesně 36 let, železná opona i odlišné životní zkušenosti. Spojoval je podobný přístup k tvorbě Vodňanský se Skoumalem v mnohém přímo navazovali na poetiku Osvobozeného divadla, a jak Voskovec, tak Werich si to dobře uvědomovali a oceňovali.

Osobně se Vodňanský s Voskovcem potkal jen jednou, při Vodňanského návštěvě New Yorku v roce 1976. Už předtím si vyměňovali dopisy, a tak zde teď mohou být přetištěny. Je v nich mnoho drobných zajímavostí; Vodňanský třeba přemýšlel o tom, zda Voskovec v době první republiky znal dílo Ladislava Klímy. Z dopisu vyplynulo, že Voskovec o Klímovi nikdy ani neslyšel, a tak mu Vodňanský do Ameriky přivezl v antikvariátu získaný výtisk knihy Arkanum. Ale už se nedozvíme, jestli na Voskovce udělala nějaký dojem – Vodňanský se už znovu do Ameriky nedostal a tak neměl příležitost se osobně zeptat.

 

Jan Vodňanský ve své knize píše, proč při té návštěvě odolal Voskovcovu nabádání, aby v Americe i se svou ženou zůstal: „Pořád bylo ještě pro koho, kvůli čemu i kvůli komu se vrátit. (…) Nevěděl jsem, jak se to přesně odehraje, ani že se to bude jmenovat Charta 77, ale věděl jsem, že budu chtít být u toho.“ Voskovec ani Werich už „u toho“ být nechtěli a nikdo jim to nemohl vyčítat.

Vodňanský si při setkání v New Yorku uvědomil, proč se jeho starší přítel nevydal do Československa ani v nadějné době pražského jara 1968: „Voskovec si nechával předválečnou Prahu jako balíček převázaný památeční stužkou vzpomínek na zlatou éru Osvobozeného divadla. S tou Prahou, kde mu po válce tolik přátel chybělo a jiní se proměnili v zombie, se vnitřně nikdy nesmířil a nechtěl se do ní vracet. Nechtěl si to kazit.“

O tři roky později šli Jan Vodňanský s Vlastou Chramostovou za Janem Werichem, aby se zastal Pavla Landovského, kterému hrozil proces založený na křivém obvinění. Odešli z Kampy bez jasné odpovědi a se smutným pocitem, že Werich žije v jistém odtržení od reality. Byl událostem vzdálen jinak než Voskovec, ale ani jeden z nich už neměl sílu současnost měnit. To bylo na těch, kdo na odkaz V&W navazovali.

 

Galén, 2019

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *