Jitka Hanušová (*1982) vystudovala bohemistiku a finštinu. Debutovala básnickou sbírkou Bez zbytečných formalit (2013, H_aluze). Její básně vyšly v Psím víně, Tvaru, Dobré adrese, na portálu literární.cz či ve slovenském časopise Ilegalit. Žije střídavě v Praze, v Polkovicích a ve Finsku.
Z FINSKÉHO DENÍKU
14. 2. 2015 Porvoo – Helsinky
Kafe do lednice.
Dehtové mýdlo.
Ze dvora bez klíče.
Jako by se protnuly časy.
V Lahti.
Napjatá jako bělokur v hnízdě.
28. 2. 2015 Kalevalan päivä – přesun do Sysmä.
První noc ve vile.
Konstrukt v hlavě.
Druh duševní onanie.
Úplněk.
Máma mi řiká, ať se nechám oplodnit. Měla bych prej pro co žít.
Peru a jdu do sauny.
Be yourself!
Svíčka za babičku.
Vykecám, co můžu.
Jen šukám a vůbec nesním.
Nastavení přístupu.
Vlku, vlku, vyjící…
Rozbrakovanej barák.
„Svět chce být klamán,“
řikával děda.
Polární záře se ti plazí po čele.
Zatmění Slunce.
Neplánované, nelogické protnutí.
Winter epitaph.
Freezing nothern blow.
Samozvaný, jenž přichází.
Vypila jsem kafe od včera.
Syn ti nenapsal. Ty jemu taky ne.
Skoro zapomenuté momenty.
Babiččin zpěv a plechové natáčky.
Měníme ložní.
Sledě v hořčičný omáčce.
Rozkrok roztepaný jako klisna po závodě.
Kde je ta hranice, kdy člověk přestane slyšet druhé?
Ráno než se brada dotkne čéšky.
Řek mi jednou jeden, že sex, když se vyvede, může bejt jako krásný umělecký dílo.
Kec.
Genezis.
Všechno maso světa pomřelo.
Futra natřený pastelovou fialovou, mám chuť ji slíznout.
„Sellainen pimeys että siihen voi käsin tarttua.“
21.–23. 3. 2015 ve vile
Příčný řez pokojem.
Čísi zapomenuté cinkrlátko.
Než se kafe překape, dojde empatie.
Před verandou kaluže vyblité deštěm.
Dárek na rozloučenou.
Skleněný zvon.
Uprostřed noci, snad kolem třetí,
do boudy s odpadky lezou kluci.
Ve vile nejsou záclony.
Luteráni jedni…
Zacyklení.
Trp! Trp! Trp!
Myšlenka vyspělejší jazyka.
Superior Force.
Act of God.
3. 4. 2015 3:00 ve vile
Ovesná kaše,
kafe, džus,
vitamín, chlorella, hořčík,
první cigareta,
pár fejsbukových zpráv…
Dobré ráno Finsko!
Telefonát marketingovému řediteli uzenářské firmy: „Jakýmpak svátkem jsou Velikonoce v masovém průmyslu?“
„Románoví hrdinové mě ráno vždycky přijdou vykopat z postele,“ říká autor krimirománů.
Reklama: Ženy trpí suchou pochvou. Vagisan – prevence suché pochvy – bez hormonů.
Zpráva ze včera: Finského buzynesmana Rusové vyhostili ze země.
Spánek odpoledne
Vědomostní kvíz ve švédštině
Poslední večeře
Kostel v černém
Zpátky déšť se sněhem
Så Som I Himmelen
Ve vile tma a ticho
Hra na piano
Sauna
Nohy si umývám sama
Spánek s počítačem v náručí
dole na gauči
Přesun do postele
Je něco po jedné
Rozhlasové pořady
Kahuda vzpomíná na sexuální výchovu
Malijevský mu tleská
4.–5. 4. 2015 na návštěvě
Sahti a čerstvě vyuzený losos.
Domov.
Plotem ukrojit kus země
vymezit jejich, svoje, je a sebe.
Pak sousedovi chodit kálet před dům.
Země zemi.
Státům.
10. 4. 2015 v lese
Uprostřed lesa
kameny obehnán
březový háj
nadpřirozené světlo
jako by tam někdo vylil mlíko
a to se odpařuje
a páří s ustupujícím sluncem
Nemožnost sdílet
i kdybys tam byl
uvidíš něco jiné
nebo jinak
stejně tak
nepřenosný dojem
22. 4. 2015 v busu směr Helsinky
jsem tu a nejsem tu
sedím jedu strnu
pohyb není
já tu není
tělo tepe
nic se nemění
bylo to tu a je to tu zas
vlastně to ani nikdy neodešlo
je to tu pořád
a strne