Pracuje v pražském nakladatelství Kher, které vydává od roku 2012 výhradně romskou literaturu, jak překladovou, tak domácí. O romské literatuře a kultuře přednáší a píše (v roce 2021 publikovala přehledovou studii Špačkem tužky na manžetě. Příběh literatury Romů). Překládá z romštiny i angličtiny. Jedna z klíčových postav české romistiky po roce 2000: Karolína Ryvolová (1977).
V Kheru jste právě vydali novelu Martina Kanaloše Já, Tran a všechno ostatní. Jak se k vám ty texty dostávají? Motivujete autory z romské komunity, staráte se o ně, anebo za vámi chodí se svým psaním sami?
Vlastně všechny zmiňované postupy fungují. Osvědčeným autorům z naší stáje se věnujeme průběžně a nabízíme podporu, když začínají pracovat na něčem novém. Dobře fungují příležitosti od literárních časopisů: Kher dostane nějakou nabídku a my oslovíme vytipované autory, jestli by se výzvy nechtěli zúčastnit. Tímto způsobem vznikají hodně povedené věci, třeba nedávno přispěly Maria Siváková a Eva Danišová do publikace Momentum of a Decision, která vznikla jako doprovodný materiál k české účasti na trienále designu v Miláně. Tématem je krize bydlení a jejich vklad byl ryzí a působivý, protože coby Romky mají s nějakou formou problémů s bydlením bohaté zkušenosti. Bez výzvy by je asi nenapadlo se do toho tématu pustit. Často se na nás někdo s nabídkou tvorby obrací sám, stejně často nám někdo řekne o někom, koho zná a působí slibně. Současně sledujeme dění v zahraničí a snažíme se čtenářům přinášet i to nejzajímavější, co od romských autorů vychází ve světě.
Kanaloš si vybral za hrdiny své prózy zvláštní dvojku:
