Irena Václavíková Básnířka a prozaička Irena Václavíková (provdaná Šťastná) se narodila 25. října 1978 v Opavě. Žije v Dobroslavicích na Opavsku. Absolvovala Filozofickou fakultu Ostravské univerzity (obor čeština s literárněvědným zaměřením) a Filozoficko-přírodovědeckou fakultu Slezské univerzity v Opavě (obor knihovnictví). Pracuje v Knihovně města Ostravy; momentálně na mateřské dovolené. Povídky publikovala časopisecky. O její básnické prvotině Zámlky, navazující na tradici expresionismu i poetiku Jana Skácela, Iva Málková napsala: „Autorka vnímá rozjitřenými smysly. Sděluje základní prožitky. Je spřízněna s krajinou. Blízká a opakovaná témata jsou jako pavučina… “
Bibliografie: Zámlky (Host, 2006).
* * *
Vystavuji se infekci
při chůzi širokánským polem
a noc
vlněná
jak svetry
darované od čtyř tet
má břicho
vytahané od porodu
pěti nových hvězd.
A poté stále tatáž noc
vlnitá
jak modř pokrývky
pod níž mile teplé tělo
čeká než zhasnu.
* * *
Pustilo nebe sníh.
Pták pokřižoval oblohu.
Cestáři přečerpali limit.
Země ustrnula.
Do oka
vniká jí
splavená
ze silnice
k Háji
sůl.
Ráno
Krajina křikne
hrozbu
a pole poleje se
nechtě
bílou kávou.
Řeka posnídá
dvě ryby
a zařve pořekadlo
pro dnešní den.
Lidé na kraji pole
smýkají řepy.
Zima
Každý den
na krku má smyčku.
Mráz rozkousal ptáky.
Mrtvolky pískají pod keři.
Obloha si z žalu rozpíchá žíly
a počká
než žlutá krev vkape do hvězd.
(Zámlky)
Pozn.: Slovem „současné“ v názvu rubriky máme na mysli porevoluční, tzn. vybíráme z autorů, jejichž tvorba má těžiště v období po roce 1989.