Na rozdíl od mnoha vydavatelství nevzniklo Bedroom Community z obchodního plánu ani z touhy zastřešit jeden žánr. Bylo přirozeným pokračováním práce ve studiu, kde se potkaly tři velmi rozdílné osobnosti, a zjistily, že si navzájem dovedou být užitečné. Z reykjavického Greenhouse Studios postupně vyrostla mezinárodní komunita, v níž se současná kompozice bez ostychu stýká s elektronikou, hlukem, folkem, popem i hudbou pro film, tanec a výtvarné instalace. Letos slaví dvacet let s novým distribučním zázemím a čerstvou nahrávkou, která ukazuje, že původní princip stále funguje.
Kořeny příběhu musíme hledat u islandského skladatele, zvukového mistra a producenta Valgeira Sigurðssona. Greenhouse Studios založil na reykjavickém předměstí Breiðholt už v roce 1997 a v následujících osmi letech se stal jedním z nejbližších studiových spolupracovníků Björk. Práce na jejích nahrávkách ho naučila zacházet se studiem jako s dalším hudebním nástrojem: akustický zvuk zde nekončí věrným záznamem, ale může být rozebrán, elektronicky proměněn a znovu sestaven. Kolem roku 2004 se však Sigurðsson začal vracet k vlastní hudbě, na kterou mu při produkování cizích projektů nezbýval čas. Zároveň mu bylo jasné, že neobvyklé nahrávky vznikající kolem Greenhouse budou u běžných labelů jen těžko hledat domov.
V New Yorku, kde s Björk pracoval na albu Medúlla, se seznámil s mladým skladatelem Nicem Muhlym. Ten měl hotové kompozice, ale pouze provizorní záznamy; Sigurðsson naopak hromadil nedokončené skici a potřeboval spoluhráče, který je pomůže dotáhnout. Australského zvukového experimentátora Bena Frosta poznal Valgeir už v roce 2001. Frost později přijel do Reykjavíku, zabydlel se ve studiu, a nakonec se na Island přestěhoval. „Myšlenkou vždy bylo udržet label malý a úzce spolupracující,“ vysvětlil Sigurðsson v rozhovoru pro časopis Tape Op. Komunita se začala formovat v roce 2005, první katalogové číslo ale nese Muhlyho album Speaks Volumes z roku 2006. Proto Bedroom Community počítá své kulaté výročí právě letos.
Také název přesně vystihuje okolnosti vzniku. Anglické spojení „bedroom community“ označuje obytné předměstí, jehož obyvatelé dojíždějí za prací do centra. Greenhouse leží mimo reykjavické centrum a první okruh autorů byl navíc jakousi virtuální obcí rozkročenou mezi Islandem, Spojenými státy a Austrálií. Ben Frost v rozhovoru pro portál Cyclic Defrost žertoval, že druhou možností bylo Slaughterhouse Records. Důležitější než jméno se však ukázal společný způsob práce. Po Muhlyho komorním debutu následovaly Frostova hlučná deska Theory of Machines, Valgeirova křehká kolekce Ekvílíbrium a album All Is Well Sama Amidona, radikálně přestavující staré americké lidové písně. Stylově vzdálené desky spojovalo stejné místo, lidé i cit pro detail. „Je to tentýž klavír, stejné mikrofony a stejný člověk za pultem,“ shrnul Frost zárodek charakteristického zvuku labelu.
Okruh se postupně rozšiřoval, aniž by se z Bedroom Community stala běžná náborová značka. Islandský skladatel a dirigent Daníel Bjarnason zde debutoval orchestrálním albem Processions a s Frostem vytvořil hudbu inspirovanou Tarkovského Solarisem. Písničkáře Puzzle Mutesona objevil Muhly náhodou na MySpace; následovala alba Paula Corleyho, violistky Nadie Siroty, varhaníka Jamese McVinnieho nebo skladatelky Emily Hall. Jednou se do popředí dostal sotva slyšitelný detail, jindy symfonický aparát či fyzicky drtivá elektronika. Nešlo o hledání jednotného žánru, ale lidí ochotných nechat dílo projít rukama ostatních. Sigurðsson přirovnal fungování kolektivu v rozhovoru pro web Three Imaginary Girls k malé farmě, na níž má každý vlastní záhon a současně pomáhá sousedům. „Je to spíš domácí provoz než firma,“ dodal.
Nejviditelněji se tato myšlenka zhmotnila na společných Whale Watching Tours. Valgeir Sigurðsson, Nico Muhly, Ben Frost a Sam Amidon na nich nevystupovali jako čtyři oddělené projekty, ale navzájem vstupovali do svých skladeb. Turné z přelomu let 2009 a 2010 zachytil Pierre-Alain Giraud v dokumentu Everything Everywhere All The Time; koncertní film i dokument vyšly roku 2013 v rozsáhlé DVD edici. Desáté narozeniny v roce 2016 přinesly další americké turné a velký večer na festivalu Iceland Airwaves. V reykjavické Harpě se komunita propojila s Islandským symfonickým orchestrem, Crash Ensemble a dirigentem Andrém de Ridderem. Místo přehlídky katalogu vznikla nová, společně přestavěná hudba – přesně to, kvůli čemu label vznikl.
Ve druhé
