xxx
Každé ráno k severu
a večer na jih se vracím
Když holka neudělá sendvič hned při prvním natáčení
nemusí tam ani chodit
Každé ráno se seberu
a večer po hrobu jak
po matraci toužím…
xxx
Ostuda obutá ale nahá
Nad škarpou sehnutá – padá
A pak už vůbec nemůže vylézti
Od bahna sraček ó jaké neštěstí
Ostuda omlácená ale živá
Chvíli mě škrtí chvíli se na mne
jenom dívá
xxx
Nad Prahou letí králíci
a za nimi kouzelníci
ve svých kloboucích
xxx
Co mi to roste z líce
Svíce?
No tak ji rozžhni zapal!
Je nemožné na rožni nedostat úpal
Dosáhnout ze země na Zem
Knot žhavý políbil blázen…
xxx
V rokli umyli mrtvolu
a teď ji vláčí nahoru
do svahu plného šípkoví
Ano! jsou takoví:
Hodní ale i hladoví
xxx
Pták vytrhl si poslední černé ze svých per
Ahasver? Bolest kynutá bez pověr
A stále tolik věrná…
Pták padl a Bolest už ani nedutá
xxx
Podupává hlava hlavu
V omylech nikam nedoplavu
Zvláště když rybník celoročně zamrzlý
Skřivani ve mně nikdy si nevrzli
Produpává hlavu hlava
Prsy nadmuté nikdo nevysává
xxx
Na oři hoří hříva
Bezhlavý jezdec se kývá
A všude nese Smrt
Všichni jakoby Odnikud
Spěchají rychle do Nikam
Já myslím že přivykám
A k tomu jezdci se přimykám
Pálí to ale jedu s Ním
Ve snaze že aspoň přibrzdím
Zmar jemuž nelze nezvykat…
xxx
Přeskočil jsem náhon – ejhle bahno!
Po kolena a záhy po bradu až
Kolem na koštěti proletěl proletář
Ohnal jsem se rukou volnou
Zda-li aspoň po oběšenci smyčka
Či z hnátů jeho kostí tyčka…
Přeskočil jsem a prostě dopadl
Vyhrabu-li se tak konec
blbým nápadům!
xxx
Právě mí druhové padli
Nepřítel otírá si šavli
Hledím v něj zpoza Smrti
Prázdno je v újezdu i v naší čtvrti
Právě skonali moji soudruhové
Zůstal jsem sám pln smutku
a hoven…
xxx
Proběhne vždycky světlo kolem stěn
Snad anděl prošel pokojem?
Nebo jen ďábel ze mě sádlo škvaří
A vlastně jak je? Jak že se mi daří?
Vidět prý to příliš nikde vidět není
Tak zůstaňme hluší slepí němí
(z rukopisu)