Václav Aulický, Jindřich Malátek: Tranzitní telefonní ústředna v Hradci Králové, 1977–1982

Jedním z vynikajících produktů architektury pozdních sedmdesátých let je komplex budov automatické telefonní ústředny s retranslační věží, postavený v letech 1977–1982 podle projektu pražských architektů Václava Aulického a Jindřicha Malátka. „Tranzitní telefonní ústředna (TTÚ) stojí na levém břehu Labe u nového… Číst dál...

Michal Juha, Jan Topinka – Pavilon pohotovosti a Heliport fakultní nemocnice v Hradci Králové, 2006–2008

Architektonické řešení, stejně jako hmotové uspořádání pavilonu refl ektuje podle mínění autorů důležitost objektu „pro akutní záchranu lidských životů“. Po vzoru slavného rčení zakladatele tzv. chicagské školy, architekta Henryho Sullivana, je zde vše logicky podřízeno funkci, která sleduje v tomto případě i lékařskou… Číst dál...

Oskar Olár, Lubomír Šlapeta: Ředitelství vítkovických železáren Klementa Gottwalda, Ostrava–Vítkovice (1961–1965)

Stavba v areálu tak významného podniku a samotné výkladní skříně československého těžkého průmyslu nebyla – pokud je nám známo – publikována v odborném tisku a dosud se dokonce ani nepodařilo objevit projektovou dokumentaci. Není tudíž divu, že tato nepochybně kvalitní architektura, kterou Charles Jencks souhrnně označuje… Číst dál...

František Cubr, Josef Hrubý, Zdeněk Pokorný – Československý pavilon na Expo 58 v Bruselu, 1956–1958

Roku 1956 zvítězil v užší soutěži na Československý pavilon pro světovou výstavu EXPO 58 v Bruselu v konkurenci návrhů několika architektů zvučných jmen projekt týmu Františka Cubra, Josefa Hrubého a Zdeňka Pokorného. A nutno dodat, že zvítězil zcela po právu, neboť mezi studiemi Bohuslava Fuchse,… Číst dál...

Jaromír Krejcar, Zdeněk Kejř (spolupráce L. Sutnar, B. Soumar) – Československý státní pavilon pro světovou výstavu v Paříži 1937

Československo na světových výstavách reprezentovala celá řada vynikajících pavilonů. Jediný z nich však tehdejší architektuře nejen konkuroval, nýbrž ji i dalece předčil. Řeč je o pavilonu ČSR na Světové výstavě v Paříži z roku 1937, který navrhla vůdčí osobnost české architektonické avantgardy Jaromír… Číst dál...

Oskar Olár: Gravitační přehradní nádrž a úprava pitné vody 1949–1955, Klíčava–Zbečno

Plány vynikajícího, leč pozapomenutého vodohospodářského komplexu nakreslil Oskar Olár v jednom z ateliérů pražského Stavoprojektu na začátku roku 1949. Na celku, kterému architekt věnoval mimořádnou pozornost nefascinuje jen jeho spektakulární podoba, připomínající spíše náročně řešený lázeňský dům či přímořské… Číst dál...

Hans Voth – Viktor Hartig, Vila H. a E. Hartigovaných, 1926–1927, Šumperk

Dlouhá desetiletí byl Šumperk prosperujícím centrem svého regionu. Město, dbající výstavnosti svých ulic se mohlo pyšnit mnoha příklady kultivovaných staveb, odrážejících řadu středních proudů německé architektury. Přesto i zde našla progresivnější meziválečná architektura své stoupence a objednavatele. Vedle obchodního domu O.… Číst dál...

Berty Ženatý, Vila Roberta Schneidera, 1930–1931, Olomouc

Projekt získal R. Schneider, ředitel olomoucké pobočky Moravské životní pojišťovny, prostřednictvím zlínského stavitele Bohumila Kubánka, který stavbu prováděl. I po více než sedmdesáti letech působí Ženatého dílo, realizované v typickém neomítaném, tentokrát však bílém, cihelném zdivu, neobyčejně moderně. Koncepce domu,… Číst dál...