Doporučuji jednomu každému, aby si přečetl Psychologii davu od Le Bona. Doufám, že mu nekomolím jméno, jak to činíval filozof Vladimír Borecký. Ten například Josefu Kroutvorovi, rovněž filozofovi, říkal Krautwurm. Ostatně Kroutvor si jméno komolil sám. Dokud jsem mu to osobně nezatrhl, podepisoval se poněkud kafkovsky – Josef K. S odkazem na předcházející postily si troufám tvrdit, že kdyby to věděl antikulturní Zavorálek, trefil by ho šlak. Leč dokončeme načatou leč. Po přečtení Psychologie davu našinci nezbývá než z toho davu vystoupit. Le Bonův odborný horor měli rodiče v knihovně a já coby děcko jsem do té knížky pokoutně nakukoval. Ostatní tituly jsem nechával ležet ladem. Podobně by bylo naloženo i s davově pročítanými pohlavními příručkami, ty však v rodinné knihovně nevězely.
Post illa verba dodávám, že dav akademiků se chováním i myšlením nebo nemyšlením nápadně podobá davu proletářů. Mezi věčnými slovy, mám na mysli ta latinská, se najde, aniž by byl hledán, výrok „Odi profanum vulgus et arceo“, což bylo vždy vykládáno „Nenávidím nevzdělanou chátru a straním se jí“. Jak se ale údajný vzdělanec může stranit údajných nevzdělanců, když se s nimi nachází v jednom davu? Jsou zde eufemistická synonyma jako společnost, dříve lid, avšak ta našemu vzdělanci nepomohou. Kdy začíná dav, když tres faciunt collegium? Připomíná to staré dobré sofisma zvané Hromada. Klade se otázka: „Jedno zrno, dvě zrna, tři zrna…s kolikátým zrnem začíná hromada?“ Jde vlastně o paradoxon Holohlavý, s tím rozdílem, že naruby. Nedoporučuji si nad tím rvát vlasy. Naopak navrhuji, jste-li holohlavý, koupit si mazání pro růst vlasů. Pokud vám z holé lebky začnou růst vlasy, počítejte jeden vlas za druhým, až jich bude tolik, že už nemůžete být považován za holohlavého. V dnes tolik preferovaném ženském rodě pak jde o ioneskovskou „plešatou zpěvačku“.
To je ta pravá filozofie. Ze všech filozofií mějme nejraději antickou, a to hlavně presokratickou. Postsokratická filozofie, to už nebylo ono. Když jsme se filozofa Ivana Dubského ptali, jak by přeložil „Coca Cola that’s it,“ odvětil „Coca Cola, to je vončo“. V Dubiově licenci lze říci, že filozofie přestala být „vončo“ Platonovými dialogy, jimiž vyvrcholila. Aristoteles vše pokazil tím, že zavedl předmětné myšlení. „Aristotelovi s tonzurou,“ jak ve 13. století přezdívali Tomášovi z Akvína, tu výtku zopakovat nelze. Předmětná je jen interpretace Andělského učitele ze strany tzv. tomistů…