Postila

Když před Sokratem, míněno časově, nikoli místně, přišel učenlivý občan k presokratikovi a chtěl něco zdefinovat, presokratik na to něco prostě ukázal. Šlo-li třeba o psí definici, mudrc ukázal na psa právě běžícího kolem. Post illa verba dodávám, že jsem cosi takového mutatis mutandis zažil s ředitelem Křižovnické školy Janem Steklíkem v Potštejně. Navštívili jsme tam malíře Aleše Lamra a když jsme jeho rodinu vyjedli, šli jsme se projít. Nejprve kolem Orlice, a pak jsme zahnuli vzhůru ke kostelu s latinskými nápisy víra, láska, naděje kolem dokola chrámové lodi. Probírali jsme chystané cvičení s jakousi panenkou v hlavní roli, chyběl nám jen název. Moje dosavadní zátiší s půllitry spadala například do kategorie zythometrických cvičení. Že pivo je řecky zythos jsme tudíž věděli. Ale panenka?

Stoupali jsme zamyšleně ke kostelu a lovili ve vyprahlé paměti. Zdálo se, že jsme se svou latinou, vlastně řečtinou, v koncích. Pomoci nám mohl jen bůh ze stroje“. A nemožné se stalo nutným. Povšimli jsme si, že na druhé straně ulice jde v opačném směru dáma. Honza na ni k mému úžasu zavolal: Máňo, jak se řekne řecky panenka? Máňa přes ulici odvětila: No přece partenos. A šla dál za svou. Partenometrické cvičení bylo pojmově na světě. Později mi Honza prozradil, že ona „dea ex machina“ je emeritní profesorkou klasických jazyků.

Zlatý presokratický svět. Tehdy tak probíhalo všechno. Dnes se takové epizody dějí s vysokým koeficientem nepravděpodobnosti. Místo diferencující Máni na protějším chodníku nám jakési nadpřirozeno, zřejmě neexistující, vnucuje entropickou jednolitost coby nezbytnou předehru k tepelné smrti vesmíru. Je pozdě. Entropové, opové i popové všech zemí se již spojili. Pro mne se však zlovolný rozvoj zastavil u psacího stroje Consul. Nevím, jaký význam je přesně přiřazován dnes nejfrekventovanějšímu obratu „on line“, přesto jej použiji v závěrečném zvolání. Byť jsem tuplovaně nesmrtelný (díky jak dílu, tak defibrilátoru), vím, že umřu, a dokonce vím i jak. Příčinou mého exitu nebude entropizující on line, ale úder hlavou do Consulových kláves. Vyhnu se tak utonutí v oceánu jednotné nerozlišitelnosti.

Napsat komentář