Revoluce vědomí – Timothy Leary

Ačkoli květinová doba hippies v 60. letech je povětšinou spojena s volnomyšlenkářstvím, sexuální revolucí, drogami a dalšími radikálními změnami stylu života, již méně si uvědomujeme fakt, že právě v oněch letech nastal do té doby nebývalý rozmach ve výzkumu lidského vědomí. Nastala revoluce vědomí. Nepřehlédnutelným bořitelem zaběhnutých badatelských a lékařských postupů v oblasti psychologie a psychiatrie byl filozof, spisovatel, buřič a vizionář TIMOTHY LEARY. „Nejde vlastně ani tolik o drogy a jejich biochemickou reakci v organismu, jde hlavně o to, pochopit kdo jsem, jakou tady mám úlohu.“

Timothy Leary (22. 10. 1920, Springfield – 31. 5. 1996, Beverly Hills) Americký psycholog, vůdčí teoretik „alternativní kultury“. Jeho intelektuální publikační a veřejná aktivita od konce 50. let výrazně přispěla k rozmachu tzv. alternativního životního stylu rebelující části mladé generace (beat generation, hippies). Nejkontroverznější součástí jeho úsilí byla snaha ospravedlnit užívání psychedelických drog „rozšiřujících duševní potenciál“. Dílo např.: Neuropolitika (1977), Hra života (1979), Politika extáze (1982), autobiografi e Záblesky paměti (1983), Chaos a kyberkultura (1985) aj.

7_revoluce_vedomi_1Timothy Leary řekl, že ho uchvátila zpráva o tom, že má neoperovatelnou rakovinu prostaty. Pro něj byla smrt jen slibným dobrodružstvím, a když pro něj dnes ráno přišla, zanechal za sebou dost lidí, kterým bude scházet. A také pár, kteří vám řeknou, že ne. (reportér CBS ve zprávách z 31. 5. 1996)
Tima vyhodili ze všech institucí, kam kdy patřil. Včetně Spojených států, Afghánistánu a Strany Černých panterů. Ale katolická církev ho nikdy nevyhodila! Z katolické církve vystoupil sám.“ (PhDr. R. Alpert)
Přestože byl nazýván vůdčím teoretikem alternativní kultury, nikdy nebyl provázán s žádným politickým ani kulturním hnutím, s žádným uměleckým směrem, tím méně s jednotlivými skupinami či osobnostmi. Na druhou stranu málokdo z umělců, fi lozofů i psychologů té doby může s čistým svědomím říci, že Learyho nezaznamenal, že zůstal jeho „revolucí“ nedotčen. Nikdy své myšlenky zbůhdarma nevykřikoval jako mnoho jeho „následovníků“, on analyzoval. Analyzoval v první řadě sám sebe a na sobě se učil možnosti náhledu vědomí dalších lidí. Analyzoval se všemi možnými i nemožnými odchylkami a excesy a teprve potom stavěl rezultáty.
7_revoluce_vedomi_2Byl naprosto charismatickým vůdcem s přirozeným darem slova, s darem řečníka, s darem sdělit a přesvěd- čit, proto z něj státní administrativa měla takový strach. Kdyby byl vůdcem s negativním myšlením, kdyby byl „ďábel na Zemi“, mohl mít velmi neblahý až zničující vliv na lidi, cosi jako Hitler a Stalin. On ale chtěl docílit toho, aby se v lidech otevřelo vědomí – se vším dobrem i zlem. Věřil, že když si člověk v sobě uvědomí zlo, pozitivismus zvítězí a roznese se jako blahodárná bakterie po celém světě.
PhDr. Ralph Metzner (Learyho asistent): „Velice se mne dotýká, když vidím, jak je Timothy stále jen předmětem neutuchající negativity. Je to nefér. V zásadě ho obviňují, je obětním beránkem lidských strachů a jejich vlastní zmatené neurotické zaujatosti.

POUŽÍVEJTE SVOU HLAVU

Vicky Marshall (archivářka Learyho díla):
„Vyprávěl, že jeho otec zubař mu dal rajský plyn, ještě když byl malý. Moc se mu to tehdy líbilo. Jeho dědeček měl metráky knih a Tim si je chodil za ním půjčovat. Říkal mu: ‚Time, nebuď jako ostatní‘.

Barbara Leary (Learyho ex-manželka):
Veškerá jeho filozofie spočívá v tom, že vše je individuální záležitostí. Dnes vám každý říká: ‚Přizpůsob se, poddej se, vyhov‘ a Timothy říká ‚Ne, tudy cesta nevede, jsi jedinec, buď jedinečný, jsi Bůh‘.
7_revoluce_vedomi_„Od raného mládí mne fascinovala velká intelektuální dobrodružství, k nimž vyzývá filozofie. Vždycky jsem chtěl být filozofem. Proto mě okamžitě přilákala psychedelická zkušenost, hned jak jsem se o ní doslechl. Když si vezmete LSD a vaše vědomí se rozšíří, dramaticky se tím znásobí množství možností a perspektiv a vy se vyskytnete ve skutečném ontologickém zmatku. Proto jsme vždycky naléhali na lidi: ‚Neberte LSD, dokud nejste velmi dobře připraveni, zejména dokud nejste připraveni na odchod ze své mysli. Neberte to, pokud u sebe nemáte někoho opravdu zkušeného, aby vás tím provedl. Neberte to, pokud nejste připraveni na to, že se váš úhel pohledu na život a na sebe samého dramaticky změní, protože se stanete někým jiným.‘“
Timothy Leary se na psychedelické výzkumné scéně objevil relativně pozdě, ale hned od začátku on ani jeho spolupracovníci nedělali se svými východisky žádné cavyky. Jeho první psychedelická zkušenost jej okamžitě přesvědčila o skrytých možnostech vědomí a především o schopnosti vědomí otevřít a tím mnohem více poznat a využít celou osobnost. Stal se z něho filozof s transcendentálními zkušenostmi. Nikoli blouznivec a narkoman, ale filozof bez prizmatu zaběhlých definic myšlení. Připravil tak půdu nové nekonvenční větvi psychologů a filozofů. Někdo musel tu špinavou práci udělat…
Jeho práce vyvrcholila postem lektora na Harvardské univerzitě, kde studenti a profesoři sloužili již léta za pokusné králíky pro experimenty s LSD, financované CIA a armádou. Bod zvratu nastal v létě roku 1960 na dovolené v mexické Cuernavace. Jeho známý získal od staré indiánské ženy hrst kouzelných hub. Leary do té doby nekouřil nikdy ani marihuanu. Tento první trip měl silný dopad 7_redvoluce_vedomi_4na jeho způsob vidění světa. Transcendentní implikace této cesty do vnitřního prostoru ho přesvědčily, že normální mysl je „statický, uzavřený obvod“ a rázem přehodnotil své poslání psychologa. Od této chvíle věnoval své úsilí zkoumání látek, které naznačují jiné skutečnosti a novou koncepci lidské psýchy. Vrátil se na Harvard a se souhlasem doktora Harryho Murrayho, vedoucího katedry sociálních vztahů, zorganizoval psilocybinový výzkumný projekt. Prvním formálním experimentem Learyho skupiny byl průkopnický podnik v kriminální psychologii. Psilocybin byl podán 32 chovancům nápravného institutu v Concordu, vězení se zvláštní ostrahou, aby se zjistilo, jestli droga může vězňům pomoci změnit způsoby jejich chování a tudíž snížit recidivitu. Tato úvodní studie se ukázala v krátkém čase jako úspěšná. Pouze 25% z těch, kteří požili drogu, skončilo znovu ve vězení oproti obvyklým 80%! (sic) „Mé hlavní poselství znělo: ‚Používejte svou hlavu‘. Konkrétně: 7_revoluce_vedomi_5‚Naučte se používat svůj nervový systém‘. Během let jsem se naučil používat svůj nervový systém způsobem jako Galileo, první člověk, který měl dalekohled. Trvá roky, než se naučíte, jak jej zaměřit, nastavit a vyladit. Vím, že nervový systém je počítač, můžeme ho naprogramovat různými směry. Je jako série fi lmových nebo televizních kamer – můžeme je zaostřit nebo jimi pohybovat po různých předmětech. Je elektronický a elektrický. Můžeme jej zapnout a vyladit. Je tady od toho, aby se používal. Výzvou lidskému rodu je to, že právě vcházíme, jak já tomu říkám, do neurologického věku. Musíme se naučit používat své hlavy. LSD je mimořádně mocný nástroj k otevření mysli. Jsme v psychochemickém věku. V budoucnosti se nebudeme ptát, jakou knihu čteš, ale jakou chemikálii užíváš, abys otevřel mysl a zrychlil učení.“

NA ČERNÉ LISTINĚ CIA
7_revoluce_vedomi_6Timothy Leary byl pro psychedelické hnutí prorokem percepce. Jednoznačně zastáncem LSD, čímž naháněl hrůzu spořádané Americe. Renegátskou psychedelickou scénou na Harvardu nebyl každý nadšen. Důvěrná zpráva Úřadu bezpečnosti při CIA, který používal LSD pro výslechové účely během 50. let, naznačovala, že určití významní lidé mohli s Learyho skupinou přijít do styku. Mj. Leary dal LSD Mary Pinchotové, prominentní washingtonské dámě, s níž se znal od počátku 60. let z přednášek v Cambridge. Chtěla se naučit, jak vést sezení s LSD, aby „TO“ mohla vnést do svých kruhů ve Washingtonu. „Mám jednoho přítele, který je velmi významným člověkem,“ svěřila se Learymu. „To, co jsem mu řekla o své vlastní zkušenosti s LSD, na něj udělalo velký dojem. Chce to sám zkusit.“ Pinchotová neprozradila, komu chce drogu dát, ani ho neinformovala o svém manželství s vysokým pohlavárem CIA (její bývalý manžel Cord Meyer dohlížel na infi ltraci CIA do Americké národní studentské asociace a do Kongresu pro kulturní svobodu v Evropě, který během studené války poskytoval fi nanční podporu četným liberálním intelektuálům a spisovatelům, pozn. autora). Čas od času mu referovala: „Nemohu vám povídat všechny podrobnosti, ale berou to nejvyšší lidé ve Washingtonu. Divil byste se rozhledu některých z našich vůdců. Scházíme se v malé skupince…“ Leary nemohl tušit, že Mary je jednou z přítelkyň prezidenta Kennedyho a že s JFK v Bílém domě kouří marihuanu. Pinchotová byla zavražděna necelý rok po atentátu na Kennedyho a její deník zmizel… Když se Leary dozvěděl o její smrti, vzpomněl si na jejich rozhovor o LSD. Několikrát mu naznačila, že jeho aktivity sleduje CIA a že vzhledem k významu drogového výzkumu pro americkou zpravodajskou službu bude ponechán, aby provozoval své experimenty jen tak dlouho, dokud se mu to nezačne vymykat z ruky.
7_revoluce_vedomi_7Režisérka Leslie Raymond: „Říkáte, že se LSD nedá zneužít?“ „Jistě, jde o formu energie, která uvolňuje energii. Každá forma energie, již člověk objevil, se dá využít pro dobro i zlo. Dá se použít k získání moci, k ovládání jiných lidí, anebo může lidem pomoci, aby se rozvíjeli a rostli.“
V červenci 1981 uvedl profesor Stanley Krippner konferenci na téma sociálních a kulturních aspektů výzkumu vědomí poctou: „Myslím, že mohu objev LSD a průkopnickou práci takových lidí, jako je Timothy Leary, bez přehánění přirovnat ke koperníkovské, darwinovské nebo freudovské revoluci. Koperníkovská odsunula planetu lidských bytostí z centra vesmíru a z centra jejího solárního systému na periferii. Darwinovská vymezila člověka jako přímého potomka nižších živočichů. Freudiánská ukázala, že podstatná část lidských motivací je spíše nevědomá než vědomá. Lidské bytosti lpěly na té nevelké oblasti vědomých motivací, která zbyla, až do chvíle, kdy Albert Hofmann přišel s LSD, aby nám ukázal, že ta trocha vědomých motivací, kterou disponujeme, má chemickou povahu a chemickými látkami na ni lze velmi radikálně působit.

MILLBROOK A BEATLES
„Když jsme jako středostavovští profesoři v Harvardu začínali s naším výzkumem, nevěděli jsme, o čem to je. První, co jsme se naučili, bylo neužívat jazyk psychiatrie, protože ten se pohybuje v termínech ‚jsi nemocný, jsi zdravý‘ ve vztahu lékař – pacient, ‚máte tuto neurózu nebo psychózu‘, a vlastně tím nutíte pacienta do role oběti.“
7_revoluce_vedomi_8Usedlost, jíž si pro osobní zkoumání LSD Leary pronajal, je fantastická ve dne i v noci. Dvanáct kilometrů čtverečních zvlněné lesnaté krajiny na severu státu New York doplněné umělými jezírky si Leary vybral pro své výzkumy, aby nebyl ovlivňován akademickým prostředím univerzity a vlezlým očumováním konzervativních kolegů lékařů z kliniky. „Navštěvovali nás lidé experimentující s vědomím ve všech formách – jogíni, fakíři, taoisté, věštci z čajových lístků, ultravegetariáni. Zajímalo nás to, chtěli jsme o tom všem vědět.“ Michael Bowen (malíř, člen společenství v Millbrooku): „Timovi do Millbrooku telefonovali úplně neznámí lidé a hodně z nich někde jen žilo z LSD. Lidi, kteří si to vzali vůbec poprvé, nejčastěji říkali: ‚Doktore Leary, musíte mi pomoct! Umírám! Umírám!‘ a Timothy jim říkal: ‚Ano, umíráte, ale já také,‘ a pak jim začal vysvětlovat proces života starý 50 miliard let, jak všechny naše buňky umírají a regenerují se, a jak každých šest let vytvoří nové tělo. Za chvilku se ten člověk začal uklidňovat a už nechtěl odletět z mostu nebo tak.
7_revoluce_vedomi_9„Nejlepší, nejpřímější, nejpřirozenější cesta k Bohu je skrze chemikálie. Dnes to jde přes marihuanu, LSD, peyotl, mezkalin a mnoho dalších drog.“ Ve svých začátcích Beatles polykali povzbuzující drogy i uklidňující prostředky, aby zvládli kolotoč nočních vystoupení po barech v německém Hamburgu. Brali cokoli, co bylo po ruce. Marihuanu vyzkoušeli poprvé v roce 1964, kdy vtrhli do světa rockových hvězd.
Zach Leary (Learyho nevlastní syn): „Není žádné tajemství, že Beatles brali LSD dost brzy, v roce 1966 až 1967, když vyšli s albem Sgt. Pepper’s Lonely Hearts Club Band.“’
Leslie Raymond: „Dozvěděli se Beatles o LSD prostřednictvím Timothy Learyho?“ Zach: „A kdo v té době ne! Beatles se za něj veřejně postavili, když došlo na jeho případ. John Lennon, Yoko Ono a Leary byli stále v kontaktu. V roce 1969 potom společně v montrealském hotelu zpívali ‚Dejte šanci míru‘.“ „Tvrdím, že Beatles jsou mutanti,“ prohlásil Timothy Leary, „prototypy evolučních agentů seslaných Bohem s tajemnou mocí vytvářet nový druh – mladou rasu smějících se svobodných lidí… Jsou těmi nejmoudřejšími, nejsvatějšími, nejpůsobivějšími avatary, jaké lidská rasa kdy zplodila.“

VĚZENÍ A ÚTĚK
7_revoleuce_vedomi_1026. 3. 1969 byla uvalena vazba na Timothyho Learyho. Rozsudek zněl na 30 let. Leary se přes noc stal prvním mučedníkem LSD.
(novinový titulek) „Zatkli mě pro držení dvou vajglů marihuany, které našel policajt v popelníku mého vozu. Na podstrkávání důkazů byli machři. Dost už vím o krejčovských zálibách fízlů šít a šít boudu za boudou.
Barbara Leary: „Do vězení ho vsadili až poté, když kandidoval na kalifornského guvernéra proti Reaganovi. Tehdy Tima začali tvrdě špehovat a chtěli se ho zbavit.
„Soudce, místo toho aby schválil kauci na dobu mého odvolacího řízení, zdvihl jednu moji knihu a řekl: ‚Vaše názory jsou nebezpečné a my vás pošleme do vězení, abychom vás umlčeli.‘ Nixon mě nazval nejnebezpečnějším člověkem na světě. Netěšilo by vás, kdyby vás takhle pojmenoval někdo jako Nixon? Když se do toho zamíchal Nixon, nastaly nám krušné časy. Policajti, udavači, týmy FBI, už jsme nemohli vysedávat v lese a meditovat u vodopádu. Byli jsme regulérně pronásledovaná skupina.“„Nedělalo mi žádné potíže, abych se ve vězení udržel čilý. Hodně jsem využíval této situace ke studiu společnosti. Mluvil s vězni, poslouchal je. Psal. Co mne uvěznili, má literární tvorba ohromně vzrostla. Nemusel jsem platit nájem, nemusel chodit do práce, neměl jsem žádnou rodinu, nemusel jsem erektovat ani mít orgasmy. Rozumíte, žádné telefonáty. Volně jsem mohl číst a psát. Filozofové již celá staletí vědí, že nejlépe se píše a čte ve vězení.“
7_revoluce_vedomi_11Leslie Raymond: „Mohl byste srovnat své uvěznění s tím, co postihlo Solženicyna?“ „Solženicyn není oběť! Vzal by na vás hůl, kdybyste mu naznačili, že je obětí. Solženicyn napsal, že když byl v útrobách gulagu, nesl na sobě něco jako pět set let vězení. A také ruská vězení nejsou jako vězeňské farmy tady v Kalifornii. Solženicyn řekl, že jeden spisovatel může přivést k pádu celou zemi, jeden básník, jedna píseň, jedno heslo, jedna nálepka na nárazníku, jedno graffi ti může přivést k pádu celou zemi. V té situaci jsem se rozhodl, že jediná rozumná věc, kterou můžu udělat, je útěk. V noci (12. 9. 1970) jsem musel přejít přes vězeňský dvůr, vyšplhat se na vršek stromu, seskočit na střechu, odkud vedl telefonní kabel k bráně, a po něm jsem musel přeručkovat ven. Tři měsíce před tím jsem dělal kliky, ale v půli cesty jsem cítil, že to nezvládnu. Jenže lidské tělo a duch má velké rezervy. V padesáti jsem překonal olympijské rekordy!
Odešel jsem v této zemi do podzemí. Oholil jsem si vlasy, nosil brýle, pořídil si falešný pas a vystupoval jako republikánský obchodník jménem William McNellis. Je to trapné, ale senátní výbor pro falšování dokladů pak používal moji fotografii jako příklad toho, jak zdařilé mohou být padělky.
Byl jsem v Alžírsku, ve Švýcarsku, po nějaké době jsem odletěl. Udělal jsem chybu, vystoupil jsem z letadla v Afghánistánu právě v době, kdy se dostal do zájmové sféry americké zahraniční politiky. Takže mne unesli a poslali šupem domů. Šel jsem do těch nejtvrdších nápravných skupin – do Folsomu. To je Harvard kalifornského systému! Tam chodí kriminálníci mazáci. Když mě dali do cely vedle Mansona (masový vrah, jenž se svou sektou zavraždil mj. těhotnou herečku Sharon Tate, manželku režiséra Romana Polanského, pozn. autora), byla to z jejich strany svým způsobem hra. Manson na mne celou tu dobu mluvil, dával mi rady, říkal, co mám dělat, kde jsem dělal chybu. Necítil jsem jakoukoli zášť nebo strach. Věděl jsem, že jsem dost prominentní vězeň na to, aby mě zabili nebo mi vyloupali oči.“
Leary se po propuštění přizpůsobil příštímu desetiletí jak psychedelický chameleon a vyrazil na přednáškové turné.
(zpráva z tisku)

TŘI TABU – naplněné prekognice
„Prošel jsem třemi tabu. Měli jsme tabu ohledně sexu. Když jsem vyrůstal, nesmělo se o sexu mluvit. Potom tu bylo drogové tabu. Do 60. let měli lékaři drogy a vy jste je směli užívat, jen když jste byli nemocní. Myšlenka, že by ony neurochemikálie mohli užívat inteligentní lidé, aby zjistili, jak ovládat svůj mozek, to bylo veliké tabu. Teď jsou drogy všude. Bodem číslo jedna americké zahraniční politiky je drogová politika. A přichází na řadu postoj ke smrti. Myslím, že je to poslední tabu. Možná, že za několik let se jím stane výzkum DNA. Jakmile si začneme pohrávat s DNA…, ani na to nechci pomyslet!. Smrt je tabu a já se chystám prozkoumat tento terén. Udělám hodně chyb. Ale na vědě je velkolepé to, že se dovídá více ze svých vlastních chyb, než z předpovědí, jež se naplní.
Za jedno z nejdůležitějších životních rozhodnutí považuji to, jak zemřít. Koneckonců, nemůžete si vybrat, kde a komu se narodíte. Byli jste v děloze a vylezli ven. Nevěděli jste, co vás čeká. Mnoho velkých životních rozhodnutí jako svatby nebo promoce jsou společenskými obřady, ovšem večírek na rozloučenou uspořádaný k největší chvíli svého života, oslavu onoho absolutoria, tu plánuji už mnoho let. Aldoux Huxley předpověděl, jak chce zemřít a skutečně to tak sám udělal. Zašel jsem za ním na Mulholland Drive v Hollywoodu, abych mu přinesl kníž ku, kterou jsme o tom napsali a abych si promluvil s jeho ženou Lorou. O tři dny později nastal nadčasový okamžik, kdy na lístek napsal: ,LSD‘, a Lora mu podala LSD. A doktor Sydney Cohen z Kalifornské univerzity, zřejmě světově nejproslulejší lékař přes drogy, mu dal pilulky ,na odchod‘, které mu umožnily zemřít důstojně a v míru způsobem, o kterém psal ve svých knihách. LSD není a nikdy nemůže být všelékem na veškeré problémy této planety. Je ale nepochybné, že lidem, konfrontovaným se smrtelnou chorobou, nabízí obrovskou pomoc. Výsledky výzkumů silně zapůsobily i na největší skeptiky. Po LSD se u smrtelně nemocných úplně změnil postoj ke smrti. Namísto depresí, apatie a mučivé úzkosti projevovali citlivost, věcnost a hlubokou schopnost soucítit s ostatními lidmi. Namísto toho, aby se smrti vyhýbali a báli se jí, prožívali tito pacienti všeobecné pocity ‚jednoty s vesmírem‘ a umírání brali jen jako další skutečnost v rámci věčné existence.“

POSLEDNÍ VÝLET
Leary je unešen tím, že zemře!
(novinový titulek od Davida Colkera, LA Times) „V podstatě mi je jedno, jestli se vrátím nebo ne. Prožil jsem ten nejzajímavější život ze všech lidí, co znám. Patrně taková miliarda z nich by mě ráda viděla umírat v bolestech a co nejpomaleji. Určitě všichni republikáni a komunisté. Svou duši uchovám prostřednictvím kryoniky. Duše je podstatou jedince a vašeho vědomí. Prostudujete- li si encyklopedickou defi nici duše, je dost podobná encyklopedické defi nici mozku. Zmrazí můj mozek. S mým tělem ať si dělají, víte co! Po světě bude ještě asi padesát baněk s mou krví, takže mne v budoucnu budou moci naklonovat revitalizací DNA.“
Leslie Raymond: „Nechtěl byste to – svou smrt – zaznamenat pro budoucnost?“ Leary: „Nahrajte mi ji! Pak může být na celosvětové síti.“
Leslie Raymond: „Živě?“ Leary (velký smích): „Částečně. Začněme živě a při troše štěstí to ukončí poslední režisérovo STOP! Pak už je to věc postprodukce. Ahoj, ahoj, nashle, sbohem.“

Pozn.: Článek vznikl s použitím materiálů a laskavým svolením režisérů Leslie Raymond, Paula Davidse, Michaela J. Martina a Stevea Grawa z jejich posledních rozhovorů s Timothy Learym v roce 1996 před jeho smrtí a kryonickým zmrazením Learyho hlavy na klinice v LA.

Přidat komentář