Stále u sebe v batohu nosím složenou plátěnou tašku. Nezabere moc místa, ale když jsem na nákupu, tak se hodí. Je v tom určitý ekologický aspekt, ale nosím ji u sebe ještě z jednoho důvodu: Kdybych si náhodou někde koupil vinyl! Zjistil jsem, že je dobré být na takovou variantu vždy připraven. A v tašce se LP nese lépe.
Občasná spontánní koupě vinylu má spoustu neoddiskutovatelných výhod, ale dnes se chci zaměřit jen na jeden fenomén: Nečekaně objevený fanart! Tedy fanouškovský výtvarný výtvor. Jedno takové překvapení na mě čekalo nedávno v jedné letenské kavárně.
Maličký podnik se rozhodně nespecializuje na prodej hudebních nosičů. Ale když jsem si tam šel vyzvednout nějakou zásilku, všiml jsem si, že se u pokladny krčí bedýnka se skromnou nabídkou LP z druhé ruky. Nikdy nepohrdnu možností prohlédnout si pár desek. Malá nabídka má tu výhodu, že si ji za chvilku „projedete“ celou a nemusíte odcházet s nepříjemným pocitem, jestli jste tam náhodou nenechali nějaký poklad. Kdekoli může být poklad! To je můj předpoklad. Byl i tady.
Zaprvé maxisingl mé oblíbené belgické synth-novo-vlno-disco kapely Telex. Druhý úlovek sice nebyl z kategorie super rarit (původní soundtrack Pomáda na 2LP), ale kromě toho, že byl v pěkném stavu, jsem v něm našel skvělou věc: Oba vnitřní obaly byly polepené koláží článků, fotek, výstřižků, srdíček a dalších artefaktů někdejší velké (pravděpodobně) fanynky Johna Travolty. Krása!
Líbí se mi, když něco takového u desky najdu. Z obecného (a zrovna v tomto případě celkem rozšířeného) „produktu“ to rázem dělá velmi osobní věc. Dříve jsme si všichni vyráběli vlastní obaly na kazety, ale když si někdo takto ještě vylepšil originální a celkem výpravné (celobarevný rozkládací obal atd.) vydání, dělá z toho, bez ohledu na výtvarnou kvalitu provedení, velice krásnou věc! A může to být jen pár bravíčkových fotek Travolty a Newton-Johnové.
Podobně jsem před časem v albu Transvision Vamp našel vložené časopisové výstřižky (zde pravděpodobně spíše fanouška) Wendy James. Líbí se mi, když je vidět, že hudební nosiče, stejně jako hudba samotná, byly opravdovou součástí života jejich nositelů. Co může být pro tvůrce větší odměnou? John i Wendy by určitě měli radost!