Josh Smith, jeden z nejlepších bluesrockových kytaristů současnosti, spoluhráč Joe Bonamassy a „strážce blues”, zahraje 28. května v Praze

Co se týká hráčského mistrovství i hudebního prožitku, je považovaný za jednoho z nejlepších současných bluesrockových kytaristů, jeho živelné koncerty zavádí diváky do světa autentického, procítěného a strhujícího blues smíchaného s rockem i jazzem. Své umění dokazuje jako vyhledávaný spoluhráč mnoha hvězd včetně Joe Bonamassy, Kirka Fletchera, Erica Johnsona nebo Erica Galese. Nyní výjimečný kytarista, zpěvák, autor a producent Josh Smith přijede opět do České republiky – 28. května v pražském Paláci Akropolis představí se svojí kapelou naživo album Guardian of the Blues. Na pódiu ho doprovodí baskytarista Travis Carlton a bubeník Gene Lake. Koncert proběhne jako součást celoroční série Prague International Bluenight. Více informací na www.livermusic.cz, vstupenky jsou k dostání v síti GoOut.

 

„Josh je jedním z mých nejoblíbenějších muzikantů na světě. Jeho hudební hloubka a hra na kytaru překračují hranice bluesového žánru a stávají se jeho vlastním žánrem. Jsem hrdý na to, že s ním mohu vždy sdílet pódium, a ještě hrdější na to, že ho mohu nazývat svým přítelem,” prohlásil o něm Joe Bonamassa. „Každý, kdo byl svědkem živého vystoupení Joshe Smithe, žasne nad jeho schopností spojit jazz, blues a country do jednoho úhledného celku – s technickými schopnostmi, které musíte vidět, abyste uvěřili,” vyzvedává magazín Music Radar, zatímco Vintage Guitar Magazine tvrdí, že „Josh Smith to umí opravdu rozjet. Jeho umění je však umocněno vkusnými nápady, věcnou hrou a hlubokým pochopením bluesové kytary.”

 

Josh Smith začal hrát na kytaru, když mu bylo šest let. A ve čtrnácti letech jako zázračné bluesové dítě již vystupoval po klubech s vlastní kapelou stylem, který připomínal velké bluesové legendy a také vydal své první album. Předskakování před B. B. Kingem mu dále otevřelo dveře do hudebního světa. Jeho styl vzdává na jedné straně poctu hudební tradici, na straně druhé ji přetváří pro budoucnost. Na svém kontě má řadu nahrávek i mezinárodní turné, které dokazují, že patří mezi nejlepší kytaristy současnosti. Vystupoval také při udílení cen Grammy nebo při udílení cen Kennedyho centra s Mickem Jaggerem, Raphaelem Saadiqem a dalšími. V roce 2022 vydal své zatím poslední album nazvané Bird of Passage.

 

Josh Smith – Don’t Give Up On Me: https://www.youtube.com/watch?v=nsScvJdhBSI
Josh Smith – Payin‘ The Cost – Cozy’s: https://www.youtube.com/watch?v=Q-tIzQ2bsks
Josh Smith – Pusher – 10/21/19 Two Old Hippies – Nashville, TN: https://www.youtube.com/watch?v=nquZoKBPSKE

Surprising guitar duel!!~Joe Bonamassa, Tommy Emmanuel & Josh Smith: https://www.youtube.com/watch?v=s78WCIJD734
Josh Smith, Kirk Fletcher & Joe Bonamassa – Crosscut Saw – 1/14/17 Midnight Mission Benefit Show: https://www.youtube.com/watch?v=Vu-eqi_HhGw

 

Další koncerty připravované agenturou Liver Music:

 

Keb’ Mo’ (US)

  1. července 2025, ARCHA+, Praha

Vstupenky: https://goout.net/cs/listky/keb-mo/vkheb/

 

Tommy Castro & The Painkillers (US)

  1. října 2025, Lucerna Music Bar, Praha

Vstupenky: https://goout.net/cs/listky/prague-international-bluenight-tommy-castro/ajleb/

 

Wille and the Bandits (AUS)

  1. října 2025, Zasekávák, Praha

Vstupenky: https://goout.net/cs/prague-international-bluenight-wille-and-the-bandits/szxuttx

 

Ally Venable (US)

  1. října 2025, Zasekávák, Praha

Vstupenky: https://goout.net/cs/prague-international-bluenight-ally-venable/szavttx

 

Colosseum (UK)

  1. listopadu 2025, Lucerna Music Bar, Praha

Vstupenky: https://goout.net/cs/prague-international-bluenight-colosseum/szfvttx

 

Beth Hart (US)

  1. listopadu 2025, Kongresové centrum Praha

Vstupenky: https://goout.net/cs/beth-hart/szxclnx/

 

Hollywoodské hvězdy míří do Prahy. John Malkovich a Ingeborga Dapkūnaitė vystoupí v červnu na jevišti Divadla Hybernia

Ve druhé polovině června se Praha stane dějištěm mimořádné kulturní události. Do Divadla Hybernia zavítají světově uznávaní umělci John Malkovich a Ingeborga Dapkūnaitė, aby představili inscenaci V samotě bavlníkových polí (In the Solitude of Cotton Fields) v režii Timofeje Kuljabina. Představení, které se uskuteční v anglickém jazyce s českými titulky, si určitě nenechají ujít milovníci divadla ani fanoušci filmových hvězd.

 

V sobotu 21. června a v neděli 22. června 2025 bude v Divadle Hybernia uvedena divadelní hra V samotě bavlníkových polí (In the Solitude of Cotton Fields), kterou režíruje ruský divadelní vizionář Timofej Kuljabin. V hlavních rolích se představí světoznámý John Malkovich a litevská herečka Ingeborga Dapkūnaitė, kterou diváci znají především z filmů Mission:Impossible nebo Sedm let v Tibetu. Režisér Timofej Kuljabin, který byl v roce 2022 s operou Vzdálený zvuk (Der ferne Klang) hostem Státní opery v Praze, se tentokrát vrací s intimním dramatem, strhující studií lidských vztahů, která v jeho moderním podání získává nový, intenzivní rozměr.

Hra V samotě bavlníkových polí (In the Solitude of Cotton Fields) pochází z pera francouzského dramatika Bernarda-Maria Koltèse. Jedná se o existenciální dialog dvou postav, obchodníka a zákazníka, oscilující mezi nabídkou, odmítáním a fascinací. Dílo se zabývá tématy touhy, moci a samoty.

Obě mezinárodní herecké hvězdy se do české metropole těší nejen kvůli vystoupení. „V Praze mám přátele, které vždy rád uvidím. Je to nádherné město, kde se rád procházím a do kterého se vždy s radostí vracím,“ vzkazuje John Malkovich. Ingeborga Dapkūnaitė dodává: „Praha nás vždy vítala s velkou vřelostí a laskavostí, takže se na tuto návštěvu těšíme s očekáváním jen toho nejlepšího.“

Herecká dvojice má blízký vztah rovněž k české kultuře a divadlu. „Měli jsme to štěstí spolupracovat se skvělými lidmi, kteří jsou spojeni s českou divadelní scénou. Náš režisér Timofej Kuljabin režíroval v roce 2022 v pražské Státní opeře Vzdálený zvuk (Der ferne Klang),“ přibližuje John Malkovich.  „Byla to velmi silná a současná inscenace.“

„Divadelní kritik Roman Dolžanský nám nedávno doporučil zaměřit se na novinku Dmitrije Krymova Tři mušketýři a já, která bude uvedena ve Stavovském divadle. Hrají v ní Veronika Lazorčáková, Markéta Děrgelová nebo Filip Kaňkovský,“ doplňuje Ingeborga Dapkūnaitė.

„Těžko uvést jedno jediné místo, celé město je pro nás tím oblíbeným,“ odpovídá na otázku, zda mají v Praze oblíbené místo Ingeborga Dapkūnaitė. „Byla jsem v Praze už mnohokrát a opravdu se mi tu líbí. Město je živé, krásné, navíc si tu člověk opravdu pochutná. Tentokrát bych ale ráda objevila i místa, která místní milují, ale turisté o nich obvykle nevědí.“

Divadlo Hybernia v historickém srdci Prahy je známé jedinečným spojením klasické architektury a moderního divadelního zázemí. Díky strategické poloze a výjimečné akustice se stalo oblíbeným místem pro divadelní, hudební i taneční představení.

Zbývající vstupenky na představení V samotě bavlníkových polí (In the Solitude of Cotton Fields) jsou v prodeji na www.hybernia.eu prostřednictvím platformy Colosseum Ticket nebo na www.cottonfields.info. za 2 725 – 3 225 Kč. Vzhledem k vysokému zájmu doporučujeme jejich včasnou rezervaci.

 

Rapper Hey Yendo a producent Rainer vydávají soundtrack ke svobodnému životu

Album Jeden úsměv nestačí je příběhem o skutečné radosti bez drog a přetvářky

Zúčtovat s párty životem a vrátit se ke svému skutečnému já – takové rozhodnutí na svém druhém řadovém albu učinil rapper a textař Hey Yendo. „Usměj se, nic to nestojí,“ vzkazuje hudebník, jehož nová nahrávka Jeden úsměv nestačí je výpovědí o cestě mladého člověka chaotickým světem, kde udržení vlastní identity představuje to největší vítězství. Album, na kterém se mísí žánry jako hyperpop, glitch pop i breakcore, vytvořil se svým dvorním producentem Rainerem. Společně s deskou vychází klip k titulní skladbě, za nímž stojí Libor Cinegr a Martin Studnický.

Dvojice Hey Yendo & Rainer na albu Jeden úsměv nestačí plynule navazuje na svůj dva roky starý debut Letenky do Psychedel a loňské EP Mindloops, lyricky i produkčně je ale nová deska mnohem propracovanější. Zatímco předchozí tvorba se točila kolem večírků a psychedelických seancí, novinka reflektuje především autenticitu, radost z cestování a osobní objevování světa. Vzpomínky na divoké časy zůstávají, Hey Yendo s nimi ale v textech nakládá s větším odstupem – vyhýbá se obvyklým hiphopovým klišé a místo toho zkoumá vlastní zkušenosti jako cestu k sebepoznání a dalšímu směřování.

„Je to mapa mého vnitřního světa, kde každý song je checkpoint – buď osobní vzpomínka, nebo prostě myšlenka, kterou nechci zapomenout,“ říká Hey Yendo. Jeho aktuální rozpoložení je patrné už na první poslech a texty věrně vystihují atmosféru celé desky – bezprostřední a plné chuti do života.

Producent Rainer kladl důraz na práci se syntezátory – hardwarovými i softwarovými. Oproti předchozím projektům je novinka mnohem více glitchy a lofi s výraznou experimentální produkcí, která dává nahrávce unikátní zvuk. Žánrově se deska pohybuje na rozhraní hyperpopu, glitch popu, breakcoru, elektroniky, pc music, trip hopu, rapu a garage, přičemž inspiraci čerpá i ze současné vlny interpretů jako brakence, glaive, drain gang, food house nebo 2hollis.

„V době, kdy producenti spoléhají na presety nebo cizí samply, jsem si dal záležet na každém zvuku. Deska tak má svůj jedinečný charakter, proto je snadné nechat se vtáhnout do jejího světa,“ zmiňuje Rainer, který je známý také díky své spolupráci s Yzomandiasem a tvorbě soundtracků pro filmy i módní přehlídky.

Klip Jeden úsměv nestačí: https://youtu.be/7UWFpPL0PUw

O videoprodukci k celému projektu se postarali Libor Cinegr a Martin Studnický, kteří připravují samostatný vizuál ke každému tracku na albu. Zvláštní pozornost si zaslouží nejnovější klip k titulní skladbě Jeden úsměv nestačí. Hey Yendo v písni otevřeně popisuje svou zkušenost se zrakovou vadou a refrén, který nazpíval Rainer, představuje jediný feat na celém albu. Vizuálně působivý klip se natáčel primárně v ulicích a v metru v Praze, částečně také v Opavě.

Hlavním symbolem klipu je deštník, jenž představuje ochranu před vnějším shonem, zatímco kapky evokují vzpomínky a prchavé momenty, které nám často unikají. Filmařsky se tvůrci opřeli o 3D skeny reálných scén, do kterých v postprodukci vložili kapky jako symbol zastaveného času. Makro záběry vody, rozmazané pohyby i časosběrné záběry přelidněných lokací pak podtrhují hlavní sdělení: svět kolem nás se žene dál – ale my nemusíme. „Scénář klipu je inspirován tlakem, který na nás v dnešní zrychlené době doléhá ze všech stran. Uprostřed každodenního zmatku jsme chtěli připomenout, jak důležité je vědomě prožívat přítomný okamžik – a neztratit se v tom zběsilém tempu, které nám je často společností vsugerováno,“ říká Hey Yendo.

Prvním vydaným singlem z desky byla píseň Už tam budem – skladba zachycující Yendovy zážitky z cestování stopem po Evropě. Druhý song Experiment přinesl vzpomínky na párty období, přičemž autor zdůrazňuje, že tuto etapu už nechal za sebou. Atmosféru skladby podtrhuje klip natočený v laboratoři, plný fascinujících makro záběrů vzniklých v ateliéru Slezské univerzity v Opavě. Jako třetí singl vyšla píseň Jak se máš?, která zachycuje moment, kdy Hey Yendo opustil svou rodnou vesnici a přestěhoval se do Prahy. Noční život ho ale časem vyčerpal a přestal mu dávat smysl. Rozhodnutí odejít z města bylo klíčovým zlomem, který nasměroval jeho tvorbu k větší otevřenosti a důrazu na vnitřní pravdivost.

Album Jeden úsměv nestačí obsahuje deset skladeb a vznikalo spontánně a organicky během roku 2024. Nahrávalo se mezi Zlínem a Prahou, vždy v Rainerově vlastním studiu. Některé skladby se zrodily bezprostředně po návratu z koncertu, jiné se zrodily po Yendově návratu z cest. O grafické ztvárnění alba se postaral Vojtěch Benc. Barevný a dynamický cover zachycuje kontrast mezi radostí a melancholií – ilustrace propojuje pocit svobody, barevné energie a zároveň jemné vnitřní rozpolcenosti. Křest se chystá 22. srpna v Yendově Ludkovicích na Zlínsku, 19. září v brněnském Kabinetu múz a 10. října v pražském Café V lese.

 

Zámek Bechyně ožívá uměním: Tři výstavy, 60 umělců, jedno silné téma – lidskost. Veřejnost uvidí díla Picassa, Naumana i současných českých umělců

Renesanční zámek Bechyně, jeden z nejkrásnějších historických areálů v České republice, zahajuje 23. května letošní uměleckou sezónu. Nový výstavní program, připravený ve spolupráci s prestižní německou Galerií Konrad Fischer, propojí současné světové i české umění s tématem „lidskost“. Výstavy v interiéru zámku, historické sýpce a zámeckém parku představí díla ikon, jako jsou Pablo Picasso, Le Corbusier, Bruce Nauman, Tony Cragg, Richard Long nebo Carl Andre, ale i současných českých autorů Josefa Bolfa, Michaela Rittsteina, Jakuba Matušky a dalších. Kurátorkami jsou Nicole Stava a Claudia Rajlich.

Zámek Bechyně není jen historickou památkou, ale i kulturní platformou, kterou od roku 2021 rozvíjí spolumajitelka Nicole Stava. Pod vedením této kurátorky, sběratelky umění a bývalé konzultantky aukční síně Christie’s se proměnil v živé kulturní centrum s mezinárodním přesahem.

Tři výstavní celky letošní sezony se věnují tématu „Humanity“ (lidskost), které rezonuje napříč staletími i médii. Díla od téměř 60 umělců, vystavená v sýpce, interiéru zámku i jeho parku, ukazují různé podoby lidské existence – od fyzické až po spirituální. „Výstavy vytvářejí prostor, kde si vážíme okamžiků, jež nás přimějí zastavit se a přemýšlet a připomínají nám, že umění je životně důležitou silou pro reflexi i nové představy o tom, co znamená být člověkem,“ říká Nicole Stava, hlavní kurátorka programu.

K vidění budou jak díla zapůjčená z prestižní německé Galerie Konrad Fischer, tak i práce ze soukromé sbírky rodiny Stava, která zahrnuje klasickou modernu i současné české umění. Mezi vystavenými umělci nechybí americký sochař Carl Andre, jeden ze zakladatelů minimalismu, britský umělec Richard Long, který proměnil chůzi krajinou v umělecký akt a pracuje s přírodními materiály, či Tony Cragg, jenž svými organickými formami a inovativním přístupem k materiálu zásadně ovlivnil podobu současného sochařství od 80. let.

Významným prostorem pro současnou tvorbu se stal zejména Sochařský park v zámecké zahradě. I letos se do něj zařadí nová díla – sochy od umělců Jana Kadlece, Dany Bartoníčkové, Tonyho Cragga či Carla Andreho, která doplní již umístěné sochy Davida Černého, Krištofa Kintery či Jiřího Příhody. Dalším zastoupeným umělcem je Ital Michelangelo Pistoletto, který byl letos nominován na Nobelovu cenu za mír za své celoživotní úsilí využívat umění jako nástroj pro dosažení preventivního a trvalého míru.

Zámek Bechyně byl založen již ve 13. století, současnou podobu získal v době renesance pod vedením Petra Voka z Rožmberka. Po zestátnění sloužil jako ubytovna Akademie věd. V roce 1992 přešel v restituci do rukou rodiny Stava, která od té doby zrealizovala rozsáhlou rekonstrukci. Dnes je zámek chráněnou kulturní památkou a jeho téměř 5000 m² výstavních ploch slouží jako galerie, kulturní centrum a místo pro umělecké rezidence.

Nicole Stava, která dnes vede program zámku Bechyně, vystudovala kulturní a kreativní průmysly na King’s College London a působila více než deset let jako konzultantka v aukčním domě Christie’s. Zkušenosti z mezinárodního trhu s uměním nyní zúročuje v Česku – v Bechyni kurátorsky vede výstavní program a spravuje rodinné umělecké sbírky. Její vizí je otevřít zámek nejen odborníkům, ale i široké veřejnosti a vytvořit v regionu prostor, kde se setkává historie, současnost i budoucnost kultury.

„Naší snahou je, aby byl zámek Bechyně nejen krásným historickým místem, ale také centrem kulturní výměny. Spolupracujeme s předními evropskými galeriemi, pořádáme sympozia a rezidenční pobyty. Věříme, že kultura má smysl tam, kde je živá,“ dodává Nicole Stava.ětších evropských sbírek dětských portrétů. Významnou roli v jeho dějinách sehrál rod Paarů, který sídlo vlastnil 233 let, zbořil předhradí a založil lovecký park.

Po znárodnění sloužil zámek státu, mimo jiné jako ubytovna Akademie věd. V roce 1992 ho v restituci získala rodina Stava, která provedla rozsáhlou rekonstrukci. Dnes má zámek znovu historický ráz a pod vedením Nicole Stava se zde konají výstavy, koncerty a další kulturní akce.

 

 

Kino za školou 2025: Digitální hry jako nástroj vzdělávání

Desátý ročník mezinárodní konference Kino za školou, která se letos uskuteční 1. června 2025 v Univerzitní knihovně U13 ve Zlíně, otevře aktuální téma propojení digitálních her a vzdělávání. Pod názvem Let’s Play: Gaming ve vzdělávání propojí letošní konference světy školství, herního vývoje a filmové a audiovizuální výchovy, aby společně zkoumaly roli digitálních her ve vzdělávání. Konference je součástí programu 64. Zlín Film Festivalu.

Program nabídne keynote přednášku Iro Voulgari, která se ve svém výzkumu věnuje pedagogickému potenciálu digitálních her. V tematických blocích vystoupí zástupci studií Charles Games, Warhorse Studios, Bohemia Interactive, Polyperfect nebo České televize. Případové studie představí využití digitálních her ve výuce dějepisu, literatury, informatiky, nebo občanské výchovy. Diskuze se zaměří také na širší otázky podpory a archivace digitálních her se vzdělávacím potenciálem. 

Bohemia Interactive představí platformu Ylands Edu: 

Společnost Bohemia Interactive představí modelovou lekci v rámci inovativní vzdělávací platformy Ylands Edu. Přednáškou provede Zdeněk Kvasnica, který v Bohemia Interactive působí jako Project Lead projektu Ylands Edu. „Ylands Edu představuje digitální inovaci ve výuce a jedná se o první vzdělávací platformu s 3D enginem pro mládež na tvorbu interaktivního obsahu,” říká o platformě Zdeněk Kvasnica a dodává: „Těším se na osobní setkání a věřím, že společně otevřeme diskuzi o smysluplném zapojení digitálních her do vzdělávání.“ Ylands Edu propojuje herní technologie s pedagogickou praxí a přináší nové možnosti, jak obohatit výuku na základních a středních školách. Platforma nabízí předpřipravené lekce, metodickou podporu i kreativní 3D prostředí pro tvorbu vlastního výukového obsahu.

Den plný zajímavých přednášek, případových studií, diskuzí a workshopů na téma digitální hry ve vzdělávání dětí již 1. června ve Zlíně! 

Pretty Old Sound jsou zpátky. Autor populárních anti hitů Dimitar Dimov servíruje nejpřívětivější nahrávku své tvorby

(Tisková zpráva) – Čtrnáct let uplynulo od vydání pětistopého debutu Pretty Old Sound s názvem „In My Mind“. Bulharský rodák Dimitar Dimov za tu dobu ušel pěkný kousek nejen hudební cesty s kapelou, která na alternativní scéně připomíná rockové outsiderství se vším, co k němu patří. V pátek 23. května vydávají Pretty Old Sound novinku „In The Meantime“, dle Dimových slov nejpřístupnější nahrávku jeho tvorby vůbec. Album čerpá z DIY punku, alternativního písničkářství a skládá poklonu Nikkimu Suddenovi (Swell Maps, The Jocobites). Všechno to činí Dimitar Dimov a spol. nezaměnitelným svérázným způsobem.

Dimov a Pretty Old Sound vždycky hledali krásu a inspiraci spíš než v opečovávaných parcích a noblesních kulisách v zapadlých čtvrtích hlavního města a ve vilách, z nichž se staly squaty. Tam ostatně začínali koncertovat, první gig si odbyli s již neexistující rockovou partičkou hudebního novináře Toma Komárka Secret 9 Beat.

Na novince Pretty Old Sound „In The Meantime“ účinkuje Emil Prachař, basák skupiny Vole, ale hlavně australský bubeník Chris Hughes, který natáčel a vystupoval například s Hugo Racem, Bruno Adamsem nebo Philem Shoenfeltem. Zpěvák, textař a kytarista Dimov se souborem skladby nahrál za jedno odpoledne na čtyřstopý kazetový recorder Yamaha MT1X v tehdejší zkušebně v pražských Vysočanech již v roce 2019.

Dimov dohrál zpěvy, mix a mastering nechal na odborníkovi Ondřeji Ježkovi z Jamor studia a vznikla nahrávka vynikající vysokou přirozeností, syrovou autenticitou a drobnými zvukovými vychytávkami (pouštění nahraného materiálu pozpátku, využití starých rozhlasových nahrávek, které Dimov nalezl na pásku, na který materiál nahrával a podobně).

„In The Meantime“ sice je studiovým albem, ale cesta k němu vedla spontánně. S Emilem Prachařem a Chrisem Hughesem odehrál Dimov před pořízením nahrávky pouhé dva koncerty a společně absolvovali jedinou zkoušku. S oběma autory se nicméně poměrně dobře znal. Dimov k tomu dodává: „Už delší domu jsem přemýšlel a mluvil o Pretty Old Sound jako o rockové kapele ovlivněné DIY punkem, konečně jsem natočil album, kde je kromě mixu a masteringu všechno do it yourself.“

„In The Meantime“ čítá kromě rozhlasového intra a outra sedm skladeb, z nichž vyčnívá klackovitě punková Water Everywhere (Dimov k ní plánuje natočit videoklip) nebo na poměry Pretty Old Sound nezvykle pohodová a líbivá Move Me On, jejíž druhá část spěje k psychedelickému finále manipulací pásku pouštěného pozpátku. Dimov se toho rozhodně nebojí, což dokazuje následující Return To Sender, která je pro jistotu celá pozpátku, což vykouzlí krásnou barretovskou melodii.

„Return To Sender zněla líp pozpátku,“ přiznává Dimov. „Skladbu mám nahranou ještě s jinými muzikanty, až ji dokončíme, bude z ní hitovka,“ slibuje bulharský rodák, který střídavě bydlí v Praze a Londýně. Ačkoliv kvůli tomu není schopný sestavit pravidelně koncertující kapelu, situaci si pochvaluje. Vyhovuje jeho tvůrčímu duchu, který má v záloze ještě několik natočených studiových sessions čekajících na vydání.

Novinka Pretty Old Sound „In The Meantime“ vychází na vinylu, kazetě a digitálních platformách streamujících hudbu. Pražský křest alba plánuje Dimov na letošní podzim.

 

Dead Dog Legacy vydávají eponymní debut: Konec jako nový začátek, smrt jako proměna

Olomoucká kapela Dead Dog Legacy přichází se svým debutovým eponymním albem – devíti skladbami, které vznikly ve spolupráci s producentem Amákem ve studiu Golden Hive. Deska zachycuje klíčový moment zrodu – nejen nového hudebního projektu, ale především nové umělecké vize a osobního přístupu k tvorbě.

Frontman Tomm Prochazka se v nových skladbách vypořádává s koncem předchozí éry Dirty Old Dogs a vydává se cestou hlubší introspekce. Album, které sám vnímá jako osobní terapii, se nese ve znamení témat smrti, proměny, hledání rovnováhy a spirituálního smíření.

„Dead Dog Legacy je pro mě nový nástroj, jak pochopit konec – a zároveň otevřít další kapitolu. Je to cesta přijetíHudba je pro mě způsob, jak pochopit sám sebe. Dirty Old Dogs pro mě znamenali důležitou životní etapu – období, které dokonale odráželo mé tehdejší myšlení i prožívání. Když se k těm písním vracím, je to jako listovat starým fotoalbem. Cítím tehdejší emoce, vybavuji si obrazy. Díky odstupu dnes dokážu s větším klidem pojmenovat radosti i bolesti, které jsem prožil. A i když se na první poslech může zdát, že se pohybuji v temnotě, celé nové album Dead Dog Legacy nese pozitivní energii. Chci se skrz tmu dostat ke světlu. A cestou si to užít,“ ohlíží se Prochazka.

Dead Dog Legacy žánrově oscilují mezi podladěným doomovým výrazem, stonerrockovou hutností a beatovými pasážemi s nádechem rapu, jazzu či elektroniky. Každá skladba vytváří svůj vlastní svět – atmosférou, textem i energií. Úvodní „Boost“ přináší reflexi nejistoty, hledání identity a potřeby zalíbit se – taneční groove a elektronické plochy přitom kontrastují s existenciálně laděným textem. „Street“, napsaná jako první po rozpadu Dirty Old Dogs, je výbušným manifestem osobní svobody. V obrazu popálenin se zrcadlí bolest i očista, hudebně jde o syrový kytarový útok plný napětí.

Temná, majestátní a pomalá skladba „Black“ připomíná rituál – přijímání temnoty bez strachu, spíše s úctou. Černá zde není barvou smutku, ale hlubokého klidu a odevzdání. V kontrastu k ní stojí dvojice „High“ a „Velvet“, které se s ironickým nadhledem a jazzovým odstínem věnují tématům závislostí, konzumace a neustálé potřeby stimulace. Groovy pasáže pak zdůrazňují vnitřní rozpor mezi neklidem a touhou po požitku.

Výrazně spirituální rozměr nese skladba „Bardo“, inspirovaná buddhismem, antikou i křesťanskými motivy. Text tu připomíná modlitbu nebo poetickou meditaci o přechodu mezi životem a smrtí, o prostoru mimo čas.

Nechybí ani osobní zpovědi. V „Lover“ se Prochazka noří do archetypálních obrazů, skrze něž přemítá o rodině a vztahu k sobě samému. „Gang“ pak s odlehčenou ironií zachycuje vnitřní dilema mezi světem undergroundu a popovější přístupností. Výsledkem je osvobozující poselství: tvořit bez kompromisů. Závěrečná skladba „Low“ přináší reflexi stagnace – jako varování před uhasínáním vnitřního ohně. Zároveň ale připomíná, že právě oheň – i ten spalující – udržuje život v pohybu.

Skupina Dead Dog Legacy vznikla na podzim 2023 jako proměna někdejší kapely Dirty Old Dogs. Nový projekt frontmana Tomma Prochazky představuje jeho autorskou tvorbu, která vychází z kytarových rockových základů, ale nebojí se elektronických textur, hiphopových beatů ani melodického popu. Výsledný zvuk se pohybuje na rozhraní žánrů a propojuje různorodé vlivy pod jednotícím rukopisem – temnější atmosférou a tématy, která často míří pod povrch: spiritualita, závislosti, sebepoškozování, přijetí, láska, přátelství i smrt. Aktuální sestavu tvoří zpěvák a kytarista Tomm Prochazka, kytarista Jan Zatloukal, baskytarista Romero Parada, bubeník Pita a zpěvačka Zuzana Neubauerová.

Dead Dog Legacy nabízí silnou mozaiku osobních výpovědí, filozofických reflexí i kulturních odkazů. Kapela se nebojí kontrastů: temnotu vyvažuje lehkostí, hloubku nadhledem, introspekci rytmem. Album Dead Dog Legacy vychází na CD, vinylu i digitálně na všech streamovacích platformách v distribuce Indies Scope.

Dead Dog Legacy představí desku živě 23. května 2025 v polském Cieszyně (Anielski Młyn), kde zároveň odstartuje evropské turné napříč čtyřmi zeměmi. Následovat budou koncerty v Liberci (28. 5., Atelier) a německých městech Weimar (29. 5., OMA), Cottbus (30. 5., Galery Fango) a Pirna (1. 6., Komplex 45). V červnu kapela vystoupí na festivalu Slunovrat v Opavě (20. 6.), v srpnu zavítá do Maďarska – konkrétně do Budapešti (15. 8., Lampas) a Szegedu (16. 8., Nyugi Kert) – a následně na legendární Festival Banát v rumunském Eibenthalu (20.–23. 8.).

Na podzim se Dead Dog Legacy vrátí do Olomouce, kde 26. září pokřtí album v klubu Jazz Tibet. Tamtéž vystoupí znovu 31. října na společném koncertě s kapelami Greynbownes a Kakktus. Turné vyvrcholí 14. listopadu v pražském klubu Strahov 007, kde kapela vystoupí po boku Synů smrti.

 

Ceny za nejkrásnější české knihy roku 2024 budou vyhlášeny v pondělí 2. června

Památník národního písemnictví vyhlásí v pondělí 2. června 2025 vítěze aktuálního ročníku soutěže Nejkrásnější české knihy roku (NČKR), kterou pořádá společně s Ministerstvem kultury ČR. Vyhlášení jubilejního 60. ročníku se bude konat v pražském Centru architektury a městského plánování CAMP.

Před ceremoniálem se na stejném místě uskuteční mezinárodní sympozium, jež představí knihu jako médium odrážející kulturní, společenské i estetické změny napříč dekádami. Sympozium zakončí debata se členy letošní poroty NČKR o současném knižním designu a možných směrech dalšího vývoje.

Na podzim 2025 pak na výsledky naváže v Muzeu literatury výstava prezentující tentokrát nejen samotný 60. ročník: ohlédne se rovněž za více než půlstoletím této tradice, jejíž součástí samozřejmě byly i slovenské knihy a slovenská knižní kultura.

Letošní ročník je totiž kromě kulatého výročí jedinečný ještě v jednom ohledu. Otevřel možnost přihlášení slovenských knih do nesoutěžní sekce, jejímž garantem bude Památník národního písemnictví.

„S obavami zejména v posledním roce sledujeme vývoj v oblasti kultury na Slovensku a vyjadřujeme tímto solidaritu s těmi, kteří upozorňují na mnoho problematických a nestandardních kroků, kterých se dopouští vedení slovenského resortu kultury,“ řekl k tomu ředitel Památníku národního písemnictví prof. Michal Stehlík. „Mnoho slovenských nakladatelství se tak rozhodlo bojkotovat aktuální ročník soutěže Nejkrásnější knihy Slovenska organizovaný Mezinárodním domem umění pro děti Bibiana.“

Výzvy využilo 47 slovenských vydavatelů. Přihlášené knihy projdou kurátorským výběrem v rámci PNP a téma slovenské knihy se objeví jak během slavnostního vyhlašování výsledků, tak v rámci podzimní výstavy v Muzeu literatury.

 

Vše o soutěži a po vyhlášení i seznam vítězů naleznete na webu Památníku národního písemnictví:

https://www.muzeumliteratury.cz/nejkrasnejsi-ceske-knihy-roku

 

Rock for People slaví narozeniny

Na letošním jubilejním 30. ročníku festivalu Rock for People se představí více než 180 světových kapel. Letošní ročník je speciální. Organizátoři festivalu totiž přidali pátý „Narozeninový den“, během něhož můžete na vlastní kůži zažít koncert legendární kapely Guns N’ Roses.

Kromě této hardrockové legendy vystoupí již ve středu 11. června kalifornští heavymetaloví velikáni Avenged Sevenfold. Skupina je jednoznačně rozpoznatelná díky rozmanitému zvuku, který překračuje hranice rocku i metalu. Doposud vydali osm alb a celosvětově jich prodali přes 12 milionů.

Čtvrteční den 12. června nám přinese koncert kapely původem z Des Moines v americké Iowě – Slipknot. Parta maskovaných hudebníků již před dvěma lety předvedla na Rock for People bezchybnou show, na kterou jen tak nikdo nezapomene. Nyní vyráží na turné k 25. výročí svého prvního alba a na festival se vrací opět v plné kondici a s typickou ohnivou show. Na svém kontě mají zdánlivě nekonečné množství koncertů a headline shows na největších světových festivalech, jako Download, Rock In Rio, Hellfest, Wacken a mnoha dalších.

Headlinerem třetího dne, pátku 13. června, se stala britská punkrocková skupina Sex Pistols. Na Rock for People oslaví neuvěřitelné půl století na hudební scéně (s několika přestávkami), a představí se ve staronovém složení. K zakládajícím členům se v srpnu 2024 připojil živelný Frank Carter ze skupin Frank Carter and the Rattlesnakes a Gallows, aby společně vytvořili jeden z nejpřekvapivějších a nejobdivovanějších hudebních návratů letošního roku.

Sex Pistols, Frank Carter
Sex Pistols, Frank Carter

 

Téhož dne zahraje také muzikant, který se proslavil hlavně jako kytarista známé kapely Alice in Chains. Jerry Cantrell je průkopníkem i tradičním rockerem staré školy a vytváří skladby, které hluboce spojují outsidery a psance, ať už v úzkostech smutku, nebo při triumfu vítězství.

Mezi poslední, neméně důležité headlinery festivalu patří ikonická americká kapela, která formovala nejednu generaci hudebních fanoušků a je považována za průkopníky nu-metalu – Linkin Park. Tato kapela nastartovala novou éru s novou zpěvačkou Emily Armstrong, novým bubeníkem, koncertním kytaristou a zažívá jeden z nejúspěšnějších comebacků hudební historie. Linkin Park vystoupí v sobotu 14. června.

Na začátku článku jsem zmínila „Narozeninový den“. Protože oslavy 30. narozenin Rock for People nejsou jen tak, organizátoři spojili síly s kolegy z Live Nation. Přidali tedy další den v neděli 15. června s koncertem legendárních Guns N’ Roses a dalšími kapelami.

Česká účast

Jako každý rok nemohou chybět ani domácí umělci. Například Bert & Friends, fenomén a zcela originální úkaz na české popové scéně, kapela oceněná Cenou Anděl, Apollo a Žebřík si za dobu své existence vytvořila velkou fanouškovskou základnu a pohybuje se napříč uměleckou scénou – např. v inscenacích Národního divadla, frontman a zpěvák Albert Romanutti je také filmovým tvůrcem a skladatelem. Na RfP se představí 11. června.

V sobotu vystoupí na Conference stage Maella, pražská rodačka a dark popová umělkyně a producentka, která působí především v Londýně.

Ve stejný den svůj koncert odehraje zpěvačka, pianistka a písničkářka Marie Kieslowski. Marie je členkou skupiny Zvíře jménem Podzim. V prosinci 2022 vydala sólový debut Je všechno dobrý?, na kterém poprvé představila svou autorskou tvorbu.

BraAgas je převážně ženská kapela, která interpretuje lidové písně z celé Evropy. Ve svých úpravách lidové hudby se snaží využít právě rozmanitosti původu jednotlivých písní. Zajímavý zvuk dodávají etnické a historické nástroje nad kterými se vznášejí skvělé ženské vokály propletené v přesně takových harmoniích, o jaké si původ písniček říká. Na festivalu zahrají 13. června.

Poly Noir je nový dark country/noir western projekt kytaristy a zpěváka Polyho z crossover-metalové stálice Insania. Pro účely živého vystupování vznikla kapela The Holy Spirit Smugglers.

Unikátní spojení Vladimira 518 a 7krát3 představí na RfP 11. června kombinaci rapu a zpěvu, a to v takové symbióze, jaká se v historii české hudby ještě nikdy neobjevila. Oba interpreti jsou držiteli mnoha ocenění, včetně několika cen Anděl, a i od tohoto nového společného projektu je očekávána vysoká úroveň hudební a vizuální produkce.

V sobotu vystoupí David Koller se svými legendárními písněmi během speciálního setu s orchestrem Prague Philharmonia, který se vrací na Rock for People pravidelně. David Koller sestavil speciální program složený z největších hitů své sólové dráhy i kapely Lucie, které zazní v originálních symfonických aranžích.

Dukla je pražská kapela hrající kytarový pop nesoucí odkaz nové vlny, post punku, devadesátkových kytarovek ale i současné klubové hudby. Na albu Stejný lepší je patrný posun ke klubovější hudbě, aniž by ale zároveň opouštěli to, co je pro ně typické – výrazné melodie a nostalgické texty, které s přiznanou naivitou reflektují život ve městě.

Za zmínku určitě stojí, že letošního festivalu se zúčastní legenda české hudby Marie Rottrová – první dáma českého soulu, ostravská rodačka, skvělá zpěvačka i skladatelka. Galakoncert uvede s bigbandem Septet Plus Orchestra a hostem Petrem Němcem v pátek 13. června.

Linkin Park, James Minchin

Linkin Park, James Minchin

Doprovodný program

Kromě hudebního harmonogramu je zvykem Rock for People přinést také doprovodný program, který bude letos opravdu nabitý.

Dakh Daughters je ukrajinský hudební a divadelní soubor, který vznikl v roce 2012 v Kyjevě. Skupinu tvoří sedm hereček, které jsou zároveň hudebnicemi a performerkami spojenými s Centrem současného umění Dakh. V jejich představeních se mísí prvky „freak kabaretu“, punku a ukrajinských lidových tradic, čímž vytvářejí jedinečný divadelní zážitek.

Na ČT art Stage bude v pátek ke zhlédnutí komentované pásmo archivních videí, které vás provede těmi největšími perlami pozdního socialismu. V oficiálním harmonogramu ho najdeme pod názvem Já přijdu! Hitparáda bizárů pozdního socialismu.

Vzácně na letošní „narozeninové oslavě“ Rock for People vystoupí také známí youtubeři Kumšt, kteří sice v prosinci s koncertováním skončili, ale pozvání na letošní ročník nemohli odmítnout. Těšit se můžete na koncert plný hudebního humoru, který tady takovým stylem nikdo jiný nedělá.

Akrobatické duo DaeMen oslovili další performery z řad tanečníků a akrobatů a pod produkcí jejich vlastní umělecké agentury United Arts, vznikl divadelně-akrobatický projekt The Losers a na ČT art Stage ho předvedou 13. června.

Na konec dodám, že pro ty z vás, kteří potřebují na chvíli vypnout, naučit se pracovat se stresem a zvýšit svou psychickou odolnost, bude v sobotu 14. června na Conference Stage připraven mental boost workshop s názvem Nevypusť duši.

Letošní ročník toho přinese opravdu hodně, čtyřdenní Comfy+ a VIP vstupenky jsou již vyprodané, ale základních ještě pár je, tak nemarněte a přijeďte si také užít proslulou terapii rockem.

Leto s Monikou písní o pochybnostech, lásce a jarní lehkosti ohlašuje nové album 

Klip Asi ma máš ukazuje, jak se učení a nejistota mohou proměnit v radost ze společného hraní

Po několikaleté pauze se hudebnice a producentka Monika Omerzu Midriaková vrací k písňové tvorbě pod hlavičkou Leto s Monikou. Nový singl Asi ma máš otevírá cestu k jejímu druhému sólovému albu, které vyjde na podzim 2025. Jemná skladba o pochybnostech, přijetí a bezpodmínečné lásce spojuje poetickou obraznost s retro estetikou, indiepopovou lehkostí a chytlavým kytarovým riffem.

Po eponymním debutu Leto s Monikou z roku 2018, který získal ocenění Debut roku ve slovenských cenách Rádiohlavy, se Monika soustředila především na filmovou a scénickou hudbu. Společně s Šimonem Holým mimo jiné složila soundtrack k oceňovanému filmu Všechno bude, za který byla nominována na Českého lva. Vedle této tvorby však průběžně vznikaly i intimní písně určené pro její vlastní projekt – a právě teď přichází jejich pokračování.

Připravovaná novinka naváže na poetiku první desky, ale slyšitelně rozšíří její zvukový svět – o větší barevnost, vrstvení a filmovost. „Zkušenosti z filmové a scénické hudby mi otevřely nové možnosti ve zvuku i přístupu k tvorbě. Svět téhle nové desky je pestrý a postupně se skládá dohromady – spíš než slovy se zatím dá popsat pocitem,“ říká v Praze žijící slovenská hudebnice.

Singl Asi ma máš vznikl spontánně během minulého jara, kdy Monice chyběl partner, který byl dlouho pracovně na cestách. Píseň si napsala i produkovala sama, bicí nahrál Jakub Šindler z kapely Bert & Friends. Výsledná skladba zachycuje jarní atmosféru plnou lehkosti, naděje i jemné melancholie.

Vizuální podobu písně nese klip režírovaný Terézií Halamovou, za kamerou stál Dušan Husár. Monika v něm hraje učitelku kytary, jejíž žáci se trápí s opakujícím se riffem – právě tím, který se vine celou písní. Hravý videoklip ale zároveň skrývá hlubší téma – učení, zranitelnost, trpělivost i radost ze sdíleného hraní. „Přišlo nám vtipné představit si, že by se žáci na hodině kytary snažili právě tento riff naučit – a pořád jim to nejde. Já ve videoklipu hraju jejich učitelku,“ upřesňuje autorka. „Zároveň jsme chtěli zachytit tu zranitelnost, kterou člověk zažívá, když se něco učí. Právě během hodin zkoušení a neustálého opravování přichází nejvíc pochybností – podobně jako v písni. A stejně jako se v refrénu objevuje pocit uvolnění a radosti, i ve videu nakonec nastane zlom – závěrečný koncert, kde si ten riff společně zahrajeme jako jedna prazvláštní, ale spokojená kapela.“

Nové album Leto s Monikou vyjde na podzim 2025 u vydavatelství Slnko Records. První ochutnávkou je singl Ako ma máš – skladba, která s lehkostí i hloubkou připomíná, že i zdánlivě jednoduchá melodie může nést silný citový náboj. Monika v ní navazuje na svou jemnou, poetickou hudbu s osobitým přístupem k současnému alternativnímu popu a autorskému songwritingu – tentokrát ale bohatší o zkušenosti z filmového světa. Na vydání alba naváže klubové turné po Česku a Slovensku.

Další články