Ji.hlava slaví třicítku. „Dokument zažívá zlaté časy,“ říká Marek Hovorka

Letošní jubilejní MFDF Ji.hlava už je skoro tady! Ke třicátému výročí program promítne přes tři sta padesát filmů. Kromě nejnovějších snímků z Česka i zahraničí, nabídne festival i unikátní přehlídku Filmy, které změnily svět nebo retrospektivu americko-vietnamské filmařky a teoretičky Trinh T. Minh-ha. Z českých filmů se může publikum těšit na novinku Víta Klusáka, Andrey Culkové nebo spisovatele Jana Nováka. Už dnes je navíc možné zhlédnout první ji.hlavské fimy: soutěžní sekce Krátká radost je zdarma k vidění platformě dafilms.cz. Na Inspiračním fóru v Ji.hlavě letos vystoupí archeolog David Wengrow a politická filozofka a spisovatelka Lea Ypi. 30. MFDF Ji.hlava proběhne 23. října–1. listopadu.

Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava letos nabídne více než 350 filmů v soutěžních i nesoutěžních sekcích, z toho 106 ve světové, 28 v mezinárodní a 8 v evropské premiéře. 

„Třicátá Ji.hlava nabídne silný program plný premiér, festivalových hitů a objevů. V hlavních soutěžích se například setkají novinky Mohabat režiséra Jamese Longleyho, dvakrát nominovaného na Oscara, a irácké chilsko-kostarické režisérky Ishtar Yasin Gutiérrez, jejíž předchozí film získal jednu z hlavních cen na prestižním evropském festivalu IDFA, s debuty filmařů z Argentiny, Kolumbie, Burundi či Jižní Koreje. Třicet let festivalu také oslavíme největším zastoupením českých filmů v mezinárodních soutěžích i rozšířením České radosti o speciální cenu pro krátký film. V nesoutěžních sekcích uvedeme jak čerstvé novinky z benátského festivalu, tak výrazné filmy z festivalů v Cannes, Berlíně, Sundance či Locarnu. Festival je ale také místem, které přispívá ke vzniku filmů. Své připravované novinky představí například íránský režisér Ali Razi nebo držitelka Pulitzerovy ceny Lindsey Sitz. Už několik let mám pocit, že dokumentární film zažívá zlaté časy, a tato neuvěřitelná jízda pokračuje dál,“ říká ředitel festivalu Marek Hovorka.

„Během třiceti let festival uvedl 6388 filmů, které v součtu vidělo zhruba 940 000 diváků. V letošním roce tak velmi pravděpodobně padne hranice jednoho milionu diváků. Jakkoli je to číslo obrovské, desetidenní formát festivalu v posledních letech vytvořil dostatek komfortu pro tradiční i nové diváky a jubilejní ročník je tak ideální příležitostí k návštěvě jak pro ty, kteří Ji.hlavu již znají, tak pro festivalové nováčky,“ dodává Hovorka.

Opus Bonum: hledání místa ve společnosti, válka i toulavá kočka

Soutěžní sekce Opus Bonum, která nabízí to nejzajímavější se světového dokumentu, letos přinese 14 snímků. 

Z filmu Písně uvnitř nás

Mezinárodní soutěž Opus Bonum spojuje filmy o hledání vlastního místa ve společnosti, o dopadu válek a jejich důsledcích i o vztahu člověka k místu, času a okolnímu světu. Tchajwanský film Písně uvnitř nás režiséra Elvise A-Lianga Lu sleduje dva sourozence z komunity Paiwan, kteří se neztotožňují s místní představou mužství; oba si vytvářejí ženská alter ega a nacházejí prostor pro sebevyjádření v hudbě a tanci. Citlivý snímek nahlíží do zkušenosti společenského vyloučení a objevování vlastní genderové identity v prostředí, které queer lidi raději ignoruje, než aby přijalo jejich odlišnost.

Švýcarský snímek Small Talk režiséra Matea Ybarry zavede publikum do poslední fungující školy společenského chování ve Švýcarsku, kde se ženy z různých zemí učí stolování, hostitelství a společenskému protokolu. Švédsko-finský film Vzorné dívky režisérky Ani Winiarské se odehrává v katolickém nápravném zařízení pro dospívající dívky v Lodži, kde se každodenní život řídí disciplínou, dohledem a vynucenou poslušností. Rozmanité osudy spojuje vědomí, jak obtížné je uniknout vlivu rodiny a prostředí, v němž člověk vyrůstá. 

Z filmu Venku/Uvnitř

Několik filmů reflektuje válečné konflikty a jejich následky. Litevsko-německo-lotyšský Baltic UXO režisérů Agnė Dovydaitytė a Alexandera Belinského sleduje vědce, rybáře a obyvatele pobřeží Baltského a Severního moře, kde po druhé světové válce zůstalo přibližně 1,6 milionu tun nevybuchlé vojenské munice. Snímek připomíná, že následky válečných rozhodnutí nekončí s válkou, ale mohou po generace proměňovat přírodu i život lidí, kteří ji obývají. Americko-afghánský Mohabat režiséra Jamese Longleyho portrétuje dvanáctiletého chlapce, který po smrti otce při útoku dronu vyrůstá v sirotčinci, kde se ukazuje, že jeho zkušenost není výjimečná – mnoho zdejších dětí přišlo v důsledku války o rodiče a další blízké. V citlivém portrétu předčasného dospívání se osobní utrpení prolíná s širšími sociálními důsledky dlouhotrvajícího konfliktu. Ukrajinsko-lotyšský Nevidím smrt režiséra Jevhena Titarenka sleduje ukrajinskou jednotku bezpilotních systémů; válka se zde odehrává mimo jiné na obrazovkách operátorů, kde se ničení mění v technický úkol a smrt v několik pixelů.

Íránský Venku/Uvnitř režiséra Maaniho Petgara zachycuje sedm let života režiséra a toulavé kočky Ceci, která se přestěhuje z ulice do jeho bytu, aniž by přestala žít ve světě dalších koček, sousedů a města. A ve francouzském snímku Protože měsíc režisér Éric Baudelaire předává kameru pěti studentům pařížského ústavu pro nevidomou mládež, kteří tak zaznamenávají každodenní život, vzpomínky i vlastní tvorbu prostřednictvím zvuku, hudby, doteku a dalších smyslů. Citlivý kolektivní portrét tak obrací pozornost od toho, co jeho protagonisté a protagonistky nevidí, ke způsobům, jimiž svět vnímají prostřednictvím sluchu, hmatu a dalších smyslů. 

Všechny snímky sekce Opus Bonum naleznete ZDE. 

První světla: svatá Lucie, skládka v Kinshase i erotika

Soutěžní sekce První světla představí celkem 13 výrazných debutů. V soutěži se objevují filmy, které se vracejí k osobní minulosti a prostřednictvím vlastních nebo nalezených obrazů ji znovu skládají. 

Z filmu Ty, které byly Lucií

Argentinský Doufám, že se zamiluješ režiséra Ariela Feldmana je autobiografickou kronikou jeho milostných vztahů: vedle rozhovorů s bývalými partnerkami a rodiči zachycuje staré záběry z romantických dovolených i současné osamělé bloumání bytem, venčení psa nebo samotný proces střihu filmu. Francouzsko-italské Ty, které byly Lucií režisérky Clizie Centorrino se vrací do její rodné sicilské vesnice, kde se po staletí koná procesí svaté Lucie. Režisérka zpovídá ženy, které světici v průběhu let ztvárňovaly, a jejich výpovědi doplňuje amatérskými záznamy procesí; vedle proměňujícího se pohledu na světici film zachycuje také historii sicilských žen. Ukrajinsko-český snímek Vyprahlá ústa kamene režisérky Kateryny Ruzhyny pak vychází ze starých amatérských videí z jejího dětství v Záporoží. Režisérka v nich hledá stopy ruského kulturního vlivu a konfrontuje je se svou současnou zkušeností emigrantky v Praze i s rozhovory s přítelkyněmi z Ukrajiny a Ruska.

Z filmu Mobembo

Další snímky sledují každodenní život v místech, kde vládne násilí nebo nedostatek. Konžský film Mobembo režiséra Eliho Maeneho začíná záběry lidí prohledávajících skládku v Kinshase a pokračuje příběhem místního malíře, kterému několik dní před výstavou dojdou barvy. Když se mu nedaří získat peníze, rozhodne se začít působit jako pouliční křesťanský kazatel. Švýcarsko-francouzský snímek Saudades Eternas režisérky Emmy Boccanfuso zavádí diváctvo do domácnosti ve čtvrti Chapéu Mangueira v Riu de Janeiru, kde jsou výstřely běžnou součástí každodennosti a kde policejní zásahy situaci ještě vyhrocují. Režisérka natáčí obyvatele ruční kamerou a sama se svými protagonisty přímo vstupuje do situací jejich každodenního života.

Výrazná je také práce s filmovým obrazem a samotným procesem natáčení. Jihokorejské Erotické květy ve snu režisérky Jihyeon Oh připomínají historickou korejskou kurtizánu Myeong Wol, která byla zároveň básnířkou. První část filmu pracuje s obrazovými montážemi a jazykovými metaforami, druhou tvoří sestřih 79 explicitních filmů převedených do negativu a prezentovaných jako němý film.  

Všechny snímky sekce První světla naleznete ZDE. 

Česká radost: oheň v krajině, soutěž králíků i Petr Hruška

Soutěžní sekce Česká radost představuje 29 nových českých dokumentů. Letošní výběr zkoumá otázky vztahu člověka ke krajině, proměn komunit a společenských vztahů, politických konfliktů i osobní paměti a identity. 

Z filmu Záření

Program nabídne například vizuálně oslnivý dokument Zářit režiséra Martina Páva, který dekonstruuje fenomén vnějškové atraktivity jako normy globálního kapitalismu. Mít perfektní vztah, tisíce lajků na Instagramu, úspěšnou kariéru a ideálně i světlejší pleť. Mladé hrdiny a hrdinky z různých sociálních vrstev, žijící v Soulu, Novém Dillí a Nairobi, spojuje tentýž cíl: všichni chtějí „zářit“. Snímek nahlíží do soukromí lidí lapených v síti společenských očekávání a tlaku na dokonalost. Za jejich obsesí vlastním vzhledem se však rýsuje hlubší krize identity a hledání odpovědi na otázku, zda v dnešním propojeném světě zůstává nějaký prostor pro to, abychom byli sami sebou. 

Snímek Hasit ohněm režisérky Markéty Ekrt Válkové se věnuje řízenému ohni jako možnému nástroji regenerace krajiny a rozdílným postojům odborníků, hasičů, politiků a místních obyvatel. Představa chráněných přírodních oblastí jako nedotknutelného skanzenu stále častěji naráží na realitu klimatických změn. Obrazově podmanivý film přibližuje kontroverzní téma skrze zapálený odborný výklad ekologa Ondřeje Sedláčka i poetické toulky českou krajinou v doprovodu botanika Jiřího Sádla. 

Časosběrný dokument Nesnášení Ondřeje Šálka zachycuje vyostřenou pouliční válku mezi proruskými aktivisty u petičního stánku na pražském Klárově a skupinou liberálně smýšlejících občanů a občanek, kteří se rozhodli vzít spravedlnost do vlastních rukou. Zneklidňující zpráva o podobách občanského odboje v ostře polarizované společnosti nepřejímá optiku ani jedné strany. Nezaujaté sledování akcí a protiakcí ukazuje, jak lehko může pocit ohrožení a touha po příslušnosti k určité komunitě přerůst v agresi. 

Z filmu Vyhrát musí předseda

Film Drazí spoluobčané režisérky Andrey Culkové pět let sleduje unikátní politický experiment: zhruba 800 náhodně vylosovaných Evropanů a Evropanek různých generací – studentů, dělníků i seniorů – dostalo šanci rozhodovat na půdě Evropského parlamentu o budoucnosti kontinentu. Konfrontace odhodlaných občanů a občanek s opatrnými politickými elitami odhaluje mechanismy systému, který je možná sám příčinou mnohých současných krizí. 

Film Za slovo ručím životem Slobodanky Radun zachycuje rok života spisovatelky Radky Denemarkové mezi Prahou a světovými metropolemi. Denemarková píše, vystupuje na veřejnosti a v úvahách se dotýká solidarity, Číny, holocaustu, demokracie i globální nespravedlnosti. Film nesleduje její minulost, ale zachycuje ji v přítomném čase, v každodenních situacích i při práci se slovem. 

Vyhrát musí předseda česko-amerického spisovatele, scenáristy a dokumentaristy Jana Nováka se během více než deseti let vrací do obce Staňkovice a sleduje spolek chovatelů drobného zvířectva, jeho výstavy, soutěže i spory kolem osobních ambicí, bodování králíků a hospodaření s veřejnými penězi. Více než desetiletá kronika venkovského života je hořkosladkou sondou do lokální politiky a komunitního života a odkrývá univerzální mechanismy české mentality. 

Snímek Zóny nikoho Lucie Kašové, Barbory Sliepkové a Viery Čákanyové propojují tři zamořená místa na Slovensku – východoslovenský „trojúhelník smrti“, gudrónové jámy v Predajné a bratislavskou Vrakuňu – a kombinují investigativní thriller, meditativní esej a dystopický animovaný dokument. 

Z filmu Porno para Ricardo

Film Land of Fire Nikoly Klingera zachycuje severozápad Kanady po rozsáhlých požárech a život lidí, kteří v této krajině zůstávají. 

Dokument Můj táta z ostrova Rusko Georgije Mežujeva prostřednictvím domácích archivů a videohovorů zachycuje snahu mladého ruského režiséra porozumět politickým postojům svého otce, vlivného ruského politologa, který schvaloval anexi Krymu a dodnes obhajuje Putinův režim. Intimní snímek reflektuje probíhající válečný konflikt skrze pohled do propasti mezi synovskou láskou a morální odpovědností. 

Porno para Ricardo režisérky Hany Jakrlové je snímkem o frontmanovi kubánské punkové kapely Porno para Ricardo Gorkim Águilovi. Kvůli odporu vůči komunistickému režimu v minulosti čelil cenzuře, šikaně i vězení. Dokument nahlíží za masku nesmiřitelného rebela, který navzdory vykořeněnosti a bezmoci hodlá ve svém zápase pokračovat až do pádu diktatury.  

Jemný snímek Vteřina houby Aleše Pojara sleduje básníka a houbaře Petra Hrušku v každodenních situacích, při setkáních s rodinou a přáteli, na literárních akcích i při procházkách Ostravou. 

Všechny snímky sekce Česká radost naleznete ZDE. 

Fascinace: policie Stasi i slizovka Dictyostelium discoideum

Mezinárodní soutěž Fascinace i letos představí 24 filmů z 21 zemí, včetně dvou českých snímků a ukáže různorodá objevování a experimentování s audiovizuálním ztvárněním skutečnosti. „Je inspirativní i zábavné sledovat nové způsoby vyprávění, jako maluje třeba hravá chemická interpretace argentinského románu: snímek bitva pod růžovým nebem, a povzbuzující vidět prostupování uměleckých disciplín, jako předvádí například film Odít se do vzdoru – Šáhín Bágh. Tolik nápaditosti, razance, průzkumnictví a nasvětlování témat nečekanými způsoby vyjadřování můžeme opět ve Fascinacích najít,“ říká dramaturgyně sekce Andrea Slováková. 

Ve Fascinacích se setkávají filmy, které pracují s osobními i veřejnými archivy, s fotografií, animací, nalezenými materiály i digitálními nástroji. Řecko-britský film Nevědění věcí Aristotelise Maragkose animuje dokumenty z Generálního státního archivu Řecka, německý Lichtenberský efekt Scotta Calonica využívá záznamy tajné policie Stasi a newyorské policejní jednotky Red Squad a Maďar Péter Lichter, v minulosti na Ji.hlavě oceněný, vizuálně manipuluje propagandistické filmy a politické tiskoviny v nápadité interpretaci Orwellova románu 1984.  

Lyrická zkoumání nás staví před přírodní materiály a jejich proměny (francouzsko-jihokorejský experiment Jarní píseň Gao Wei, která vznikala devítiletým sběrem fotografií), nebo vyjevování záhybů těla (nizozemsko-francouzsko-italský snímek Ekologie těla Madelona Hooykaase, propojující detaily lidské kůže s obrazy krajiny). 

Nizozemské Panoráma Chemours – Rozjímání řeky Michiela van Bakela pracuje s ručně animovanými fotografiemi řeky Merwede a areálu chemického závodu, využívaje jedovatých barevností, zatímco kanadské Elektrické tělo Mike Hoolbooma a americko-hongkongská Nekonečná kopie Kwana Q Lia tematizují technologie ve vztahu k tělu a každodennímu životu.

Všechny snímky sekce Fascinace najdete ZDE. 

Českému experimentálnímu filmu se pak věnuje soutěžní sekce Fascinace: Exprmntl.cz, která nabídne 14 snímků. „Těší mě tvůrčí svoboda, odvaha, ale taky důslednost a vynalézavost, kterou v českých experimentech nacházím. Česká scéna je silná,“ říká Slováková. 

Výběr představuje současnou českou experimentální tvorbu a vedle zavedených autorů a autorek přináší také tradičně práce nové generace. Mezi výrazné tituly patří například experimentální film Na vrcholcích všech bukových hor Kláry Trskové a Anežky Horové, který se vrací na místo „Bukové hory“ na Broumovsku. Zde byli na konci druhé světové války zavražděni staří lidé, ženy, děti, a to pouze na základě toho, že patřili k německy mluvícímu obyvatelstvu.

Z filmu Na vrcholcích všech bukových hor

Česko-britský Grex Jitky Čejkové a Hannah Watson Emmrich propojuje vizuální citlivost s přesností chemických a biologických poznatků: mikroskopické záznamy slizovky Dictyostelium discoideum z laboratoře komponuje s hudbou a klavírním vystoupením.

Film The Liminal Hum Šimona Herrmanna je esejí o použití drone music v audiovizuální tvorbě. První krajinou, kterou člověk poznává, je krajina zvuku. Hluboké frekvence tlukotu srdce a matčina těla vytvářejí svět, který je hlučný, a přesto bezpečný. Ji.hlavské publikum se může těšit také na nové snímky Franze Milce, Vladimíra Turnera nebo Zbyňka Baladrána.

Všechny sekce Fascinace: Exprmntl.cz najdete ZDE. 

Svědectví: hudba pro keporkaka i AI muži na míru 

Soutěžní sekce Svědectví představuje filmy, které zkoumají autentickou lidskou zkušenost a prostřednictvím příběhů otevírají hlubší pohled na sociální, kulturní či historické souvislosti. Sekce nabídne 15 filmů a letošní výběr se věnuje vztahu člověka k přírodě, ale také otázkám moci a vlivu nebo novým technologiím a jejich roli v mezilidských vztazích. 

Z filmu Kód lesa

Italský Kód lesa Alessandra Bernarda a Paola Ceretta zachycuje vizionářský experiment v Dolomitech, během kterého se vědec Alessandro Chiolerio a ekoložka Monica Gagliano pokouší zachytit signály lesa rozvráceného bouří a rozluštit jazyk rostlin. Francouzský snímek Velryba a hudebník Valentina Paoliho pak sleduje skladatele Roneho, který se na Réunionu pokouší pomocí hudby navázat kontakt s keporkakem, zatímco v australsko-francouzsko-čínské Replice Chouwa Liang tři ženy navazují vztahy s AI partnery. Snímek ukazuje, že v Číně si stále více mladých žen volí partnery vytvořené na míru pomocí programů umělé inteligence – ať už při hledání cesty mezi rodinnými a společenskými očekáváními, nebo jako možnost obrátit se k něčemu, co působí bezpečněji než vztahy v reálném světě. 

Za vidění bude stát také španělsko-norský snímek Atlas zmizení Manuela Correy. Film sleduje tři rodiny pátrají po ostatcích svých blízkých, kteří zmizeli během frankistického režimu. Jejich hledání naráží na přetrvávající byrokratické, právní a společenské překážky. Film pomocí archivů, digitálních map a forenzních rekonstrukcí sleduje přesuny těl do komplexu Valle de Cuelgamuros, kam byly během diktatury tajně převezeny ostatky tisíců lidí z různých masových hrobů.

Německý snímek Labe Tima Grosspietscha sleduje řeku od mytického pramene v Krkonoších až po bouřlivé ústí do Severního moře a sleduje Labe jako prostor paměti. Je poetickou esejí o vodě a čase. 

Všechny snímky ze sekce Svědectví naleznete ZDE. 

Krátká radost ke zhlédnutí zdarma už teď!

Ji.hlava sice začíná až za dva týdny, první dokumenty lze však zhlédnout už teď. Program online soutěžní sekce Krátká radost přinese 22 krátkometrážních dokumentů z celého světa, které budou zdarma od 8. října na platformě dafilms.cz, kde lze do 21. října hlasovat o nejlepší snímek.

„I do krátkého filmu se vejde komplexita. Lidského příběhu, tragédie křehkého území, složitých historických dějů anebo současného politického dění. Mnohé z vybraných filmů v promyšlené synekdochické zkratce vystihují perspektivy i argumenty, příběh i charaktery v něm. A dokážou tak činit s výraznou poetikou, přesnou observací, odvážnou investigací či v obrazech působících taktilní prožitek,“ říká dramaturgyně Ji.hlavy Andrea Slováková. 

Z filmu Dotuk

Vítězný film bude vyhlášen na slavnostním zahájení dokumentární Ji.hlavy – v pátek 23. října, odkud si odnese Cenu diváků DAFilms. Snímky sekce letos spojují osobní perspektivu, vizuální experiment a citlivost k aktuálním tématům, od kulturní paměti přes sociální a ekologické otázky až po reflexi lidské identity.

„Krátká radost dává diváctvu jedinečnou možnost vidět jednu ze soutěžních sekcí Ji.hlavy ještě před začátkem festivalu, a to zcela zdarma. Krátké filmy jsou pro DAFilms dlouhodobě důležitou součástí programu. Právě v nich často objevujeme nové výrazné talenty a autory a autorky současného dokumentu, kteří hledají nečekané formy a způsoby vyprávění. Těší nás proto, že můžeme tyto filmy představit publiku ještě před jejich uvedením přímo v Jihlavě,“ říká kurátorka DAFilms Magda Španihelová.

Ke zhlédnutí je například íránský film Dotuk režiséra Hadiho Sabeta zachycuje život v odlehlé vesnici Tádž Mir v provincii Jižní Chorásán, kterou až sto dvacet dní v roce sužují silné písečné bouře. Obyvatelé vesnice se živí ruční výrobou panenek dotuk, tradičních rituálních předmětů, které se stávají zdrojem obživy. Film sleduje jejich každodenní život v prostředí, kde se kulturní tradice proměňuje v komoditu a zároveň zůstává jedním z mála prostředků, jak si zajistit živobytí.

Z filmu Vevnitř

Slovensko-chorvatský dokument Vevnitř Doroty Vlnové staví na kontrastu mezi tím, co je po interrupci viditelné navenek, a tím, co zůstává skryté uvnitř. Archivní záběry žen a matek a motivy květin se střídají s anonymními výpověďmi žen, které mluví o svém vztahu k mateřství a zkušenosti s interrupcí.

Rakousko-německo-marocká dokumentární miniatura žít Erica M. Weglehnera se odehrává na kuřecích jatkách, kde mezi zbytky zvířecích těl a nálety hmyzu přežívá kočka s koťaty. Naturalistickým stylem sleduje jejich pohyb v prostředí poznamenaném lidskou činností a zachycuje jejich touhu hrát si, objevovat a žít. 

Všechny filmy Krátké radosti lze zhlédnout ZDE. 

Souhvězdí: road movie i vzpora kurýrů

Nesoutěžní sekce Souhvězdí přiváží do Jihlavy to nejzajímavější z mezinárodních festivalů a nabídne 33 filmů. Sekce skládá mnohovrstevnatý obraz současného dokumentu – představí filmy, které sledují vliv rodiny, práce, komunity nebo krajiny na člověka, věnují se také podobám solidarity a odporu nebo opět vztahu člověka k přírodě. 

Z filmu Christiania

Dánský film Christiania Karla Friise Forchhammera se vrací k jednomu z nejikoničtějších sociálních experimentů v Dánsku z roku 1971, kdy se stovky mladých lidí nastěhovaly do opuštěné vojenské základny v Kodani a vytvořily zde paralelní společnost s vlastními pravidly. Nyní se tam stěhuje režisér a pokouší se pochopit příběh svých rodičů, kteří zde žili do jeho narození. 

Ve švýcarsko-francouzských Zatáčkách Céline Carridroit a Aline Suter pracuje Johanna v továrně na luxusní hodinky a rozhodne se místo prodeje opravit svůj starý Volkswagen Brouk a přihlásit se s ním do závodu v Belgii. Johanna pracuje jako dělnice v továrně na luxusní hodinky v Ženevě. Její manželka právě odjela na delší návštěvu svých příbuzných do Mexika, léto je v plném proudu a Johanna pořádně neví, jak jej prožít. Inscenovaný dokument ze života transgender ženy nás bere na strhující jízdu za splněním osobních tužeb navzdory traumatům a strachu. 

Z filmu Tajné srdce

Tajné srdce francouzského režiséra Toma Fontenilla je pak velmi osobním dokumentárním portrétem režisérova stárnoucího otce, který se po smrti manželky rozhodl, že už nebude před rodinou ani vnějším světem skrývat své tajemství. Podstupuje tranzici tělesnou i společenskou, kterou nejlépe vyjadřuje obraz Lilouiny jízdy na dámském kole, s vlajícími vlasy i sukní a zářícími náušnicemi. Takový radikální krok nutí k reflexi vzájemných vztahů i vidění sebe sama ve světě.

Za vidění bude stát také francouzsko-německo-švýcarský časosběrný portrét Gabin Maxence Voiseuxe sleduje nejmladšího člena rodiny Jourdelových od jeho osmi do osmnácti let. Gabin má jednou převzít otcovu řeznickou živnost, jeho vlastní představy o budoucnosti ale směřují jinam: chce trénovat soutěžní krávu, stát se chovatelem psů a zachránit farmu své matky před finančním krachem. Film zachycuje jeho dospívání mezi rodinnou loajalitou a touhou osamostatnit se. 

Z filmu Město odborů

Americký film Město odborů dvojnásobné držitelky Oscara Barbary Kopple sleduje newyorské kurýry, řidiče a skladníky během stávek a zachycuje jejich střet s vedením společností Amazon a UPS. 

Palestinský režisér Kamal Aljafari se ve filmu Jít domů po třech letech vrací do domu svých rodičů a sleduje v televizi zprávy z rozbombardované Gazy. Zpravodajské záběry zničených domů, ohořelých aut a lidí shánějících pitnou vodu proměňuje v home video zbavené původního informačního charakteru. Film mimo jiné ukazuje, že ani výrazná medializace násilí nedokáže zabránit jeho pokračování. 

Snímek Někteří z vás šukali Evu rakouské režisérky Lilith Grasmug se vrací k záhadnému incidentu, kdy v roce 2002 na střední škole v Severní Karolíně hromadně omdlela skupina roztleskávaček. Snímek se tento záhadný incident nesnaží rekonstruovat. Pomocí found footage videí z internetu rozebírá mýty a rituály amerických středních škol. Šepot dospívajících hlasů, tísnivé ambientní zvuky a záměrně deformované obrazy dívčích těl v předepsaných pózách odkrývají vrstvy latentního, genderově podmíněného násilí. Téma násilí na ženách otevírá také snímek Druhá kůže ruské režisérky Mariii Lapidus. Tři filmařky se rozhodly převézt záznamy anonymních výpovědí znásilněných žen do textu a následně do scén, ve kterých přehrávají fatální čin z perspektivy oběti. S absentujícím násilníkem a v stupňující se imerzi se inscenovaný prožitek začíná až děsivě blížit tomu skutečnému. 

Všechny filmy sekce Souhvězdí naleznete ZDE.

Filmy, které změnily svět. Doopravdy

Výroční sekce Filmy, které změnily svět představí snímky, jejichž dopad přesáhl filmové sály. Sekce nabídne třináct snímků, které dokázaly ovlivnit veřejnou debatu a proměnit ji v akci, změnit legislativu nebo zásadně proměnit celospolečenský úhel pohledu.

„Mohou filmy změnit svět? Rozhodli jsme se vzít tuto otázku vážně a napříč posledním stoletím hledat snímky, kterým se to skutečně podařilo. Jsou mezi nimi filmy, které pomohly dostat nespravedlivě odsouzené z vězení, vedly ke změně pravidel, přispěly k financování zanedbávaných regionů nebo ke změně zákonů. Nejsou to filmy ideologické, ale filmy stojící na straně obyčejných lidí – jednotlivců, komunit i celé společnosti,“ říká o sekci ředitel festivalu Marek Hovorka.

Všechny filmy ze sekce, která nabídne například filmy Fredericka Wisemana, Errola Morrise nebo Rithyho Panha naleznete ZDE.

Průhledná bytost Trinh T. Minh-ha

Ji.hlava letos nabídne také retrospektivu Trinh T. Minh-ha, jedné z nejvýraznějších osobností esejistického dokumentárního filmu. Tato vietnamsko-americká filmařka, spisovatelka, skladatelka a teoretička ve své tvorbě zpochybňuje tradiční způsoby zobrazování druhých kultur, žen, menšin i samotné dokumentární reality. Chybět mezi nimi nebude režisérčin debut Znovusložení: Od světla ohně k plátnu (1982), který patří k zásadním dílům postkoloniální a feministické kinematografie. Film natočený v Senegalu záměrně odmítá tradiční způsob antropologického dokumentu, v němž západní tvůrci vystupují jako autority a druhou kulturu vysvětlují publiku. Místo toho nechává obrazy, zvuky a fragmenty každodenního života otevřené různým interpretacím. Významným filmem retrospektivy bude také Příjmení Viet, jméno Nam (1989), v němž Trinh Minh-ha prostřednictvím výpovědí vietnamských žen zkoumá, kdo jejich příběhy vypráví a co se s nimi děje, když jsou přeneseny do filmového obrazu. I zde záměrně narušuje představu dokumentu jako objektivního záznamu skutečnosti. 

Všechny filmy sekce Průhledná bytost: Trinh T. Minh-ha najdete ZDE.

 

David Wengrow a Lea Ypi na Inspiračním fóru!

Lea Ypi, jedna z nejvýraznějších současných politických filozofek a spisovatelek, přijede 24. října na Inspirační fórum MFDF Ji.hlava. Její vystoupení je součástí nové řady Big Talks, v níž festival představí „velké osobnosti ve velkém sále“ – a poprvé je otevře i návštěvnictvu bez festivalové akreditace. Vstupenky na vystoupení Ley Ypi, stejně jako na další programy řady Big Talks, jsou už nyní v předprodeji. Vedle Ypi se zde představí také archeolog David Wengrow, klimatický komik Matt Winning a političtí teoretici Camila Vergara a Samuel Bagg. 

Nová řada Big Talks přináší čtyři mimořádná vystoupení do velkého sálu a zároveň je otevírá široké veřejnosti. 

  1. října – Lea Ypi: K čemu je dnes Evropa?
  2. října – Matt Winning: Co zmůže humor v krizi?
  3. října – Camila Vergara a Samuel Bagg: Jak omezit moc oligarchů?
  4. října – David Wengrow: Úsvit změny

K návštěvě není potřeba festivalová akreditace – na jednotlivé programy je možné zakoupit samostatnou vstupenku. Podrobné informace a vstupenky ZDE. 

Matt Winning: Co zmůže humor v krizi?

Matt Winning je klimatický výzkumník a komik, který se dlouhodobě věnuje klimatické politice a zároveň o klimatické krizi mluví prostřednictvím stand-upu. Ve svém představení Solastalgia, které vyprodává londýnské Soho Theatre, propojuje téma klimatické změny s otcovstvím, obavami o budoucnost a příběhem fosilního průmyslu a finanční moci. V Jihlavě bude mluvit o tom, co může humor dělat s tématem, které je často spojeno se strachem, bezmocí a množstvím dat.

Camila Vergara a Samuel Bagg: Jak omezit moc oligarchů?

Politická a právní teoretička Camila Vergara a politický filozof Samuel Bagg se zabývají koncentrací politické a ekonomické moci a fungováním demokratických institucí. V Jihlavě se zaměří na otázku, jak může demokracie reagovat na situaci, kdy se politická a ekonomická moc soustřeďuje v rukou stále menšího počtu lidí. Vergara se ve své práci věnuje mimo jiné oligarchizaci a možnostem demokratické kontroly moci, Bagg otázkám demokracie, politické reprezentace a institucionálního uspořádání.

David Wengrow: Úsvit změny

David Wengrow je archeolog a spoluautor knihy Úsvit všeho, kterou napsal s antropologem Davidem Graeberem. Kniha zpochybňuje představu, že vývoj lidských společností vedl přímou cestou k dnešním formám státu, vlastnictví a společenského uspořádání. Wengrow v Jihlavě otevře otázku, co nám dějiny říkají o možnosti měnit společnost – a zda je svět, ve kterém dnes žijeme, skutečně jedinou možnou podobou společnosti.

  1. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava se uskuteční od 23. října do 1. listopadu 2026. Více informací na ji-hlava.cz a inspiracniforum.cz. Sledujte nás i na Facebooku a Instagramu.

Slunovrat v listopadu přiveze The Klezmatics,  Roberta Křesťana či Studd Forda

Zimní edice festivalu nabídne tři samostatné večery s koncerty 

amerických, britských i českých hvězd

 

Do třech listopadových dnů se samostatným programem se rozprostře listopadový program Winter Edition opavského festivalu Slunovrat. V magickém prostředí kostela sv. Václava Slunovrat nabídne koncert světové legendy klezmeru a držitele Grammy The Klezmatics, či nefalšované americké blues v podání Studd Fordda. Novou desku představí Robert Křesťan a těšit se můžete také na speciální vystoupení slunovratímu publiku dobře známého britského kytaristy Rufuse Millera. 

Den první: Držitelé Grammy The Klezmatics

Američtí The Klezmatics vyrazili letos na turné k výročí čtyřiceti let své existence, a po vyprodaných koncertech pokračují v Evropě, kde se kromě Paříže, Budapešti, Vídně a Drážďan představí ve středu 11. listopadu od 19 hodin také v Opavě. Turné vycházející z nové desky nese podtitul „Písně o protestu, nezlomnosti a radikální radosti“ a doprovázejí ho velmi pochvalné recenze. The Klezmatics na nové desce navazují na své aktivistické kořeny a zpívají o migraci, vyhnanství, práci, válce, solidaritě a naději. Koncert této světové legendy v kouzelném prostředí opavského kostela sv. Václava bude naprosto jedinečným zážitkem. 

Den druhý: Robert Křesťan s novou deskou, Rufus Miller a Chyba systému

Další den zimní edice Slunovratu nabídne v sobotu 14. listopadu hned tři body programu. Otevřeme jej v 17 hodin programem v režii partnerského Českého rozhlasu plus, který přiveze populární podcast Chyba systému. Lahůdkou bude nepochybně vystoupení Roberta Křesťana a Druhé Trávy, kteří od 19 hodin představí čerstvě vydané album Memphis. No a ve 21 hodin naváže speciální koncert, který odehraje anglický kytarista Rufus Miller s Andym Thompsonem na baskytaru v rámci svého Stripped Back Basement Tour. 

Den třetí: pravé blues od Mississippi v podání Studda Fordda

Do třetice všeho kvalitního přinese ve středu 18. listopadu vystoupení Studda Fordda, který se jako vnuk kultovního T-Model Forda v drsném prostředí mississippských juke jointů učil hrát blues od těch největších legend. Teď svůj syrový, hypnotický a nekompromisní zvuk „hill country blues“ přiváží v rámci Blues Alive Tour do Opavy. Čeká vás energická jízda postavená na dunivém groove, elektrické kytaře a té nejčistší jižanské atmosféře, ze které mrazí. Studd vystoupí v nekompromisním duu pouze s bubeníkem, tedy bez příkras, jen s čistou energií. Tu jistě podtrhne také přímý kontakt publika s muzikanty v prostředí klubu Art. Koncert začne v 19 hodin.

Jednotlivé vstupenky na každý den jsou k dispozici v síti smsticket.cz a v Opavě také ve Sluně, v knihkupectví Kosmas v ulici Mezi Trhy nebo v prodejně Václava Müllera VAMA na Komárovské 9. Přijďte se v chladných listopadových dnech na Winter Edition Slunovrat rozehřát kvalitní hudbou!

The Klezmatics (USA) – 40 let světové legendy / Slunovrat Winter Edition
11. 11. 2026 | 19:00 | Kostel sv. Václava, Opava

Robert Křesťan & Druhá Tráva (35 let, album Memphis), Rufus Miller (UK) & Andy Thompson (Stripped Back Basement Tour), Chyba systému / Slunovrat Winter Edition
18. 11. 2026 | 17:00 | Kostel sv. Václava, Opava

Stud Ford – The Legacy of T-Model Ford & North Hill Country (USA) – Blues Alive Tour / Slunovrat Winter Edition
14. 11. 2026 | 19:00 | Klub ART, Opava

 

Markéta Zdeňková a Ariel Rodríguez souzní napříč žánry i kontinenty

Zpěvačka, kytaristka, skladatelka a textařka Markéta Zdeňková, známá z autorského projektu MarZ, navázala spolupráci s uznávaným argentinským pianistou a skladatelem Arielem Rodríguezem. Empatická souhra nadnárodního dua, s lehkostí fúzujícího latinskoamerickou hudbu a jazzové i klasickou hudbou ovlivněné postupy s osobitým písničkářstvím, dobarví podzimní nálady 16. října 2026 v sále pražské Chodovské tvrze.

 

Všechno začalo v Lisabonu, kde se odedávna vstřícně setkávají a vzájemně inspirují evropské kulturní tradice s vlivy latinskoamerickými i africkými. Právě na lisabonské scéně totiž Markéta Zdeňková od roku 2025 pravidelně působí, přičemž stíhá rozvíjet i svoje „české“ projekty a aktivity. V Lisabonu se podílí například na mezinárodním hudebním projektu Ressoa – ECOS DO MUNDO, podpořeném nadací Gulbenkian, s nímž vystoupila i na renomovaném festivalu MMF v Sines. Od roku 2017 působí v Lisabonu také původem argentinský skladatel a pianista Ariel Rodríguez, přirozeně se pohybující mezi světy latinskoamerických stylů, jazzu i artificiální hudby.

Latina, jazz i klasika jsou odmala „vlastní“ i Markétě Zdeňkové. Studovala kytaru klasickou i jazzovou. K latinskoamerickým rytmům ji nejdříve dovedl obdiv k písním Zuzany Navarové. Celoživotní lásku poté utvrdily dojmy z cesty do Brazílie. Inspirace, včetně těch domácích folkových, Zdeňková přirozeně přetavila do osobitého písničkářství, které si ovšem dokonale rozumí s hudebními základy Ridríguezovými. Společný repertoár tria tak může hladce a soudržně propojit autorské písníčky, niterné, dojemné i lehce ironické, které Zdeňková otextovala česky, anglicky a nově i portugalsky, s Rodríguezovými často duchovně zaměřenými kompozicemi ve španělštině.

Během večera ovšem zazní také cover-verze skladeb zdejších i argentinských tvůrců. Nikoliv pouze proto, aby dvojice hudebníků zpestřila či doplnila program. V oněch převzatých kusech nalezli Markéta a Ariel mnohem důležitější společné téma: Při pobytu daleko od domova jim zprostředkovávají kontakt s vlastními kořeny.

Markéta Zdeňková píše písně a vystupuje už od svých 13 let. Vystudovala jazzový zpěv na VOŠ Jaroslava Ježka. Pod hlavičkou autorského projektu MarZ vydala tři zdařilá alba Na rozcestí (2017), MarZ (2020) a #silnouzenou (2024). Svoje písně prezentovala i v orchestrálních aranžmá skladatelů Petra Wajsara a dlouholetého spoluhráče z MarZ, trombonisty Štěpána Janouška, na vystoupení s Jihočeskou filharmonií na jaře 2026. Je také členkou unikátního ansámblu čtyř zpěvaček a čtyř kontrabasistů HLASkontraBAS Oktet Ridiny Ahmedové a Petra Tichého. S HLASkontraBas natočila album Kaleidoscapes (2024), připravené během rezidence s převážně skandinávskými skladateli na Islandu. Více než dekádu se věnuje také výuce zpěvu.

Ariel Alejandro Rodríguez Garcés se prosadil jako pianista (ale příležitostně také kytarista či akordeonista) i nadžánrový skladatel. Mimo jiné autor scénické hudby pro divadlo. Kompozici vystudoval na Universidad National de Villa María v argentinské Córdobě. Sám v současnosti také působí jako pedagog, na všech úrovních včetně vysokoškolské jako profesor oborů techniky kontrapunktu, kompozice a aranžování. Během dvacetileté kariéry vydal čtyři profilová alba. Další dvě desky natočil jako člen ansámblu Orquestra Assintomática, přičemž ta druhá, Saga (2024), byla nominována na Latin Grammy v kategorii Nejlepší instrumentální album. K jeho klasicizujícím dílům patří suita pro smyčcové kvarteto a ženské hlasy Martiz (premiéra 2023). Pracoval jako rezidenční tvůrce a kulturní manažer centra Musibéria. Na řadě projektů se podílel v roli producenta, aranžéra či instrumentalisty, ke spolupráci ho přizvali například Falk Grieffenhagen (člen legendární německé experimentální elektronické kapely Kraftwerk) či populární portugalští zpěváci António Zambujo a Salvador Sobral.

Duo Markéta Zdeňková & Ariel Rodríguez vystoupí v rámci koncertní řady Jazz Meets World a svojí pražské rezidence s podporou Culture Moves Europe.

 

  1. 10. 2026 19:00 | Chodovská tvrz, Ledvinova 86/9, 149 00 Praha 11

Yemen Blues přijedou s burcujícím poselstvím i osvobozující silou hudby

V Izraeli i New Yorku zabydlená nadnárodní kapela Yemen Blues harmonicky překlenuje nejen žánry, hudební epochy a odlišné kultury, ale také hranice mezi angažovaností a zábavou. Ostře se vymezuje proti politické i náboženské polarizaci a xenofobii, což však neznamená, že by z hudby zněla ponurá závažnost či zloba. Naopak, koncerty se stávají bujarým, roztančeným rejem, což jistě bude platit i 20. října 2026 v pražském Futurum Music Baru. Právě společná radost, a také sdílené dojetí, cit a naděje, jsou důkazem sounáležitosti mezi lidmi.

 

Když se svět snaží ovládnout chaos a slepá nenávist, co vám zbude? Jedině láska, hlásají Yemen Blues titulem aktuálního alba Only Love Remains (2024). A jdou příkladem. Vždyť v hudbě kvarteta se nejen smírně, ale spíše příkladně synergicky potkává dávná beduínská tradiční hudba, arabská klasická muzika, západoafrické styly včetně afrobeatu, pouštního blues a transovního žánru gnawa, rocková avantgarda, funk i jazz. A k akustickým nástrojům přibyla i vkusná elektronika. Stejně hluboce si rozumějí i jednotliví hudebníci, ač jejich kořeny sahají do různých míst planety.

Harmonickou hudební symbiózu krásně ilustroval už proces vzniku alba Only Love Remanis: „Zatímco předchozí desky zachycovaly předem zkomponované písně frontmana Ravida Kahalaniho, tentokrát jsme záměrně šli do studia jen s několika nápady v embryonálním stádiu. Výsledkem je společná, částečně improvizovaná, upřímná výpověď všech muzikantů, obsahující všechny silné stránky a bohatství jejich kultur. Poselství hudebníků navíc ostře vynikne v kontrastu s dnešní děsivou válečnou realitou.“

Kapelu Yemen Blues založil zpěvák, písničkář a hráč na gimbri (či chcete-li sintir, drnkací nástroj pocházející z Maghrebu) Ravid Kahalani v roce 2008, poté, co získal zkušenosti a dobré jméno jako člen kapely Idana Raichela či Miško Plavi Bandu. Hráli s ním tehdy mimo jiné Itamar Borochov a Omer Avital. A písničkářovým záměrem od začátku bylo spojovat. Jak hudební žánry, tak lidi různých názorů a kultur. Ne se stavět na nějakou stranu, ale oslavovat to společné v nás. Leccos z koncepce naznačil už názvem Yemen Blues. Narodil se v Izraeli, ovšem jeho rodina pocházela z Jemenu. A blues s kořeny v západní Africe, kam sahaly i další jemenitské (tedy v širším smyslu orientální) diaspory, je zkrátka hudebním esperantem, srozumitelným po celém světě.

„Už jako kluk jsem znal a zpíval písně jemenitských Židů. Zároveň mě samozřejmě bavila moderní populární hudba, soul, funk i blues. A jakmile jsem poprvé zaslechl muziku západní Afriky, došlo mi, že i tohle jsou moje kořeny. Byla mi od začátku vlastní,“ vysvětluje Kahalani svoje přirozené muzikantské světoobčanství. Zároveň se ovšem s chutí věnuje také interpretaci tradičních židovských jemenských liturgických písní v ansámblu Voices Of Yemen, který založil v roce 2021.

Yemen Blues debutovali eponymním albem v roce 2011, o dva roky později vydali koncertní nahrávku, zachycující jejich pódiovou energii. Opravdový průlom do povědomí posluchačů si zajistili deskou Insaniya (Humanita, v Izraeli či Turecku vyšla v roce 2015, později došlo na distribuci v Evropě i Japonsku), natočenou v produkci samotného Billa Laswella.

V Praze vystoupí Yemen Blues v rámci koncertní řady Jazz Meets World potřetí, úspěch tu slavili již v letech 2018 a 2022. Od té doby rozšířili svoji diskografii na pět alb. Vedle zmíněného titulu Only Love Remains (2024) do ní přibyla i kolekce Shabazi – A Tribute To Poet (2023), obsahující zhudebněné verše rabína a básníka Shaloma Shabaziho, žijícího v Jemenu 17. století. Současnou, po léta ustálenou sestavu kapely Yemen Blues tvoří vedle Ravida Kahalaniho v New Yorku žijící baskytarista a hráč na oud Shanir Ezra Blumenkranz (též John Zorn, Yo-Yo Ma), v Uruguay narozený, latinskoamerickou muzikou ovlivněný perkusista Rony Iwryn (Ofra Haza, Idan Raichel, New Jerusalem Orchestra) a bubeník Dan Mayo (Ester Rada, Tatran).

 

  1. 10. 2026 20:00 | Futurum Music Bar, Zborovská 82/7, Praha 5 – Smíchov

Vítěz Benátek Holubí kroužek, mlžná gay sauna i lesbický simulátor. Festival ART*VR představuje letošní ročník Kruhy intimity

Největší festival filmů ve virtuální a rozšířené realitě ve střední a východní Evropě ART*VR proběhne už počtvrté v Centru současného umění DOX, které je koproducentem přehlídky. Letošní téma Kruhy intimity se ptá, zda nám tělesnost a blízkost ve VR mohou dát nové podněty – a ukazuje, že intimita není jen explicitní obsah, ale i přátelství, coming out nebo vztah s člověkem, který už nežije. Mezinárodní soutěž uvede čerstvého držitele Velké ceny poroty z Benátek, projekt Holubí kroužek a dvě světové premiéry. Mezi vypravěči letošních projektů jsou i herci Mark Ruffalo a Viggo Mortensen. Festival se vrací pod digitální kopuli Planetária Praha s deseti fulldome filmy a nově zavítá také do galerie Signal Space. Hlavní část festivalu se koná od 10. do 15. listopadu 2026. Hlavní tematickou výstavní sekci festivalu bude možné v DOXu navštívit až do 13. prosince. Kompletní program najdete na www.artvr.cz.

„Virtuální realita je pro mnoho lidí spojená s představou pornografického ráje. Nás zajímá, jestli nám tělesnost ve VR může nabídnout něco víc, třeba nové podněty, jak přemýšlet o blízkosti, touze i osamělosti,“ říká umělecký ředitel festivalu Ondřej Moravec.

Kruhy intimity: od kinky praktik po přátelství na malé vesnici

Tematická sekce Kruhy intimity otevírá otázku, co se stane s blízkostí, touhou a tělem, když vstoupí do virtuálního prostoru. Nejde přitom jen o sexualitu, ale sekce dává hlas menšinám a různým sexuálním orientacím a intimitu chápe i jako přátelství, péči nebo vzpomínku.

Nejodvážnějším projektem sekce je instalace Dark Rooms, v níž o svých touhách otevřeně mluví čtyři skuteční lidé a představují své intimní kinky světy od puppy play až po konsensuální dominantní hru. Publikum si díky mechanismům souhlasu samo určuje, jak daleko zajde. Na hranici pornografie a umění se pohybuje projekt V mlze (In the Mist) tchajwanského režiséra Tung-yen Choua, který zavede do zamlžené gay sauny plné touhy i osamělosti. Tento projekt, uvedený v Benátkách a na řadě dalších festivalů, je určen pro osoby od 18 let.

Hravější polohu nabízí VR hra Lesbický simulátor, v níž si hráči a hráčky vyzkouší coming out, rande i diskriminaci, které queer lidé čelí dodnes. Intimitu přátelství a míst zachycují Známá místa (Haunts) o šestnáctiletém Morganovi, který v roce 2006 dospívá v malém městě na severu Walesu. Nejtišší polohu představuje dílo V tobě (Being in You) polského režiséra Michała Stankiewicze, vytvořené s hudebnicí Cat Janice před její smrtí i po ní. Její hlas vybízí publikum k úsměvu či společnému dechu – a ona tak skrze živé tělo na chvíli znovu existuje.

Sekce dále představí například videoesej Umělý sex (Artificial Sex) o rozhovorech s AI přítelkyněmi, včetně chatbotky od společnosti Elona Muska.

Mezinárodní soutěž: vítězové z Benátek i světové premiéry

Mezinárodní soutěž představí 15 projektů, z nichž dva uvede ve světové premiéře. Festival udělí Velkou cenu poroty, Cenu za nejlepší design, Cenu za nejlepší storytelling a Cenu diváků.

Za rodinnou pamětí se vydává Holubí kroužek (The Pigeon Ring) čínských autorek Yuqi Zhang a Shixin Tao, letošních držitelek Velké ceny poroty v Benátkách. Pátrání po ztraceném holubím kroužku v opuštěném domě se v něm mění v cestu k pochopení přísného dědečka. Opačný proces sleduje loni v Benátkách oceněné Dlouhé loučení (A Long Goodbye): pianistce Idě kvůli demenci mizí vzpomínky a její manžel je zachraňuje lístečky a nahrávkami na pásky.
Od paměti jedné rodiny k paměti dějin vede projekt Pochod (The March), uváděný ve světové premiéře. Sedm zamrzlých světů z fotografií a předmětů staví publikum do role obětí, viníků i přihlížejících válek od 19. století po současnost a končí mezi kresbami dětí z Charkova.
Do nitra mysli pak zvou dva projekty, které mluví za mladou generaci. Devatenáctiletá Japonka Rio Nakada v projektu Nox proměňuje vlastní zkušenost s posttraumatickou stresovou poruchou v intimní i hororový zážitek. Polský Šum (Noise), druhá světová premiéra soutěže, vtáhne diváky do hlavy zahlcené notifikacemi a digitálním šumem.

Řadu příběhů přitom publikum nejen uvidí, ale i ucítí. V instalaci Solwata, kterou namluvil herec Mark Ruffalo, postupně zaplavuje prostor voda – stejně jako domovy obyvatel Šalamounových ostrovů, které jim bere stoupající moře. V korejském Voooooo—Peeeeee— zase haptický oblek přenese na tělo dech žáby, jež se zabydlela v dutině ženského těla.
A kdo hledá nadsázku, najde ji v grotesce. Nahý zrzavý kurýr v Honeyboys dua Nemo Vos rozváží zboží světem připomínajícím obří lidský úl. V černobílém Sunset Motelu choreografa Gillese Jobina a kreslíře Thomase Otta se lynchovský neklid mísí s tancem, který nakonec může strhnout i samotné diváky.

Svá díla představí osobně řada autorů a autorek. V projektu Nazar provádí britsko-libanonská autorka Lara Habib Kobeissi publikum živě i ve VR rituálu na ochranu před zlým okem, který sdílela se svou matkou.

Fulldome soutěž a speciální uvedení: hlas Vigga Mortensena i VR diskotéka

Festival se vrací pod kopuli Planetária Praha se soutěží deseti fulldome filmů. K tématu intimity se váže korejský experiment Biche 1, v němž se kopule promění v obří prso. Ten bude uveden v evropské premiéře. Světovou premiéru bude mít animovaný Flow Adriaana Lokmana, jehož VR verze získala Zvláštní cenu poroty v Benátkách.
Mimo soutěž festival uvede také fulldome film Temná biosféra, kterým provází hlas Vigga Mortensena. Sleduje mikroorganismy přežívající v kyselých jezerech i kilometry pod zemí a ptá se, zda by podobný život mohl existovat i na jiných planetách.

Speciální uvedení ale nejsou jen o sledování. VR silent disco Show Me the Light pozve návštěvníky na společný virtuální parket, kde se potkají v podobě avatarů. Ve světové premiéře se pak představí Mindstorage českého Studia LETÍ – live VR performance pro jednoho diváka na pomezí divadla, rituálu a virtuální hypnózy. Jde o sólo uvedení VR části z představení tohoto uskupení.

Nově: Nespoutané světy v Signal Space a studentský program

Nově festival zavítá do galerie Signal Space se sekcí Nespoutané světy. Čtyři projekty navazují na hlavní výstavu Signal Space Echoes of Tomorrow a zkoumají propojení přírody, technologií a času.

Novinkou je také studentský program, do něhož se zapojí čtyři univerzity zaměřené na interaktivní design. Studenti a studentky z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, z UCM v Trnavě, Moholy-Nagy University of Art and Design z Budapešti a SWPS University z Varšavy zároveň udělí studentskou cenu ve fulldome soutěži.

V Planetáriu i v DOXu pokračují dopolední programy pro školy, během kterých si žáci a žákyně mohou projekty vyzkoušet a následně je reflektovat. Odborná veřejnost i nadšenci a nadšenkyně do VR se mohou od čtvrtka 12. do soboty 14. listopadu těšit na konferenci ZIP-Scene

O festivalu ART*VR

Pro tvůrčí tým pod vedením VR tvůrce Ondřeje Moravce a pražské Centrum současného umění DOX, které je koproducentem přehlídky, jde už o třetí spolupráci na festivalu ART*VR.

Součástí koncepce festivalu jsou pravidelné besedy s autory a autorkami jednotlivých děl, odborné přednášky a dopolední programy pro školy, během kterých si žáci a žákyně vyzkouší jednotlivé projekty a následně je reflektovat. Odborná veřejnost i nadšenci a nadšenkyně do VR se mohou těšit na konferenci Zip-Scene.

Festival Jazz On5 přivítá Billa Frisella i Kennedy Administration

Ve spolupráci s městskou částí Prahy 5 připravil smíchovský klub Jazz Dock prestižní hudební přehlídku Jazz On5. Během sedmi večerů se na pódiu u Vltavy vystřídají takové světové hvězdy, jako jsou světově uznávaný kytarista Bill Frisell, americký klávesista Scott Kinsey nebo skvělé kapely Kennedy Administration a Trio Grande 2.0.

 

„Stylově bude Jazz On5 pestrobarevnou mozaikou, ve které si každý divák nalezne svůj díl hudby. Zazní moderní jazz, soul, fusion, electro, ale také indie rock a country,“ říká o festivalu, který se uskuteční ve dnech 3. až 9. listopadu, manažer Jazz Docku Jakub Lederer.

 

Highlightem festivalu bude návrat kytarové legendy Billa Frisella do Jazz Docku! Tentokrát vyráží na turné se svým novým jazzovým triem, společně s kontrabasistou Lukem Bergmanem a bubeníkem Timem Angulou. Tito špičkoví muzikanti ovládají jak rozsáhlý repertoár Frisellových skladeb, tak i standardy, populární i lidové písně, které Bill Frisell s takovou oblibou a často interpretuje.

 

Výjimečným zážitkem bude další comeback na pražská pódia, tentokrát v případě kapely Kennedy Administration. Soulová, groovová a jazzová senzace ze srdce Brooklynu staví zejména na dynamickém vokálu charismatické divy Kennedy a talentu klávesisty a skladatele Ondřeje Pivce.

 

Speciální večer slibuje Looping Voices & Beatbox Night věnovaná umělcům, kteří proměňují svůj hlas ve vícehlasý hudební nástroj. Na diváky čeká vrstvení vokálů, loopování, beatbox i práce s efekty a dalšími technologiemi. Vystoupí Ondřej Ruml se svým projektem „Nahubu“, beatboxer Endru s kytaristou Kirillem Yakovlevem a jednočlenný orchestr Circus Ponorka.

 

A na co dál se můžeme těšit? Z Kanady dorazí zpěvák, kytarista a skladatel Noah Derksen, jenž ve své hudbě kombinuje folk, country a indie rock. Chybět nebude ani mezinárodní sestava kolem amerického klávesisty Scotta Kinseyho, která se skládá z kytaristy Maxe Lighta, baskytaristy Hadriena Ferauda, bubeníka Gergőa Borlaie a zpěvačky Mer Sal. Program nabídne hudbu z Kinseyho nového alba Thought Distortions a také vybrané kompozice z repertoáru Weather Report.

 

Program uzavřou dvě skvělá tria. Nejprve zahraje bubeník Otto Hejnic obklopený mezinárodní sestavou – Alanem Bartušem na piano a Neal „Sugar“ Cainem na kontrabas. Vrcholem večera bude slavnostní křest nového vinylového alba. Hned druhý den ovládne pódium Jazz Docku Trio Grande 2.0! Skutečně exkluzivní mezinárodní seskupení, které tvoří britský saxofonista Will Vinson, izraelský kytarista Gilad Hekselman a americký bubeník/basista Nate Wood. Kapela má velmi široký zvuk a pohybuje se na pomezí fusion – electro – grooves.

 

Podrobný program naleznete na webu Jazz Docku: https://www.jazzdock.cz/cs/festival/jazz-on5-8

 

LINE-UP:

🎷 Noah Derksen (CAN) – 03. 11. / 20:00

🎷 Kennedy Administration (USA) – 04. 11. / 20:00

🎷 Bill Frisell Trio (USA) – 05. 11. / 20:00

🎷 Scott Kinsey Group (USA) – 06. 11. / 20:00

🎷 Looping Voices & Beatbox – 07. 11. / 19:00

🎷 Otto Hejnic Trio feat. Alan Bartuš & Jason Clotter (USA/SK/CZ) – 08. 11. / 20:00

🎷 Trio Grande 2.0 (UK/IL/USA) – 09. 11. / 20:00

Týden svobody poprvé překročí hranice Česka. Připomene Havla i odpovědnost za demokracii

Zahájí ho předávání Cen Jana Opletala a završí Korzo Národní

Do čtvrtého ročníku Týdne svobody, který pořádá spolek Díky, že můžem, se letos poprvé zapojí také česká centra  a zastupitelské úřady ve Vídni, Budapešti, Bruselu, Haagu a Káhiře. Série akcí původně vznikla jako doprovodný program oslav Korzo Národní s cílem přibližovat moderní historii a připomínat hodnotu svobody a demokracie nejen v den výročí sametové revoluce. Od 11. do 17. listopadu 2026 nabídne více 130 akcí, které připravuje na 90 pořadatelů ve více než 40 městech napříč všemi kraji Česka i v zahraničí. Letošní ročník s mottem „Nezůstávejme stranou. Demokracie stojí na každém z nás“ se zaměří na osobní odpovědnost a občanskou odvahu a připomene také 90. výročí narození Václava Havla. K výrazným momentům programu patří také vzdušná akrobatická performance na fasádě pražského Tančícího domu Demokracie v pohybu 15. listopadu. Týden svobody zahájí 11. listopadu předávání Cen Jana Opletala a vyvrcholí 17. listopadu oslavami Korzo Národní na pražské Národní třídě.

Nezůstávejme stranou. Demokracie stojí na každém z nás

Letošní program propojí příběhy odporu proti nesvobodě se současnými výzvami demokracie. Vedle připomínky sametové revoluce otevře témata důvěry ve společnosti, občanské angažovanosti, dezinformací, mezigeneračního dialogu i postavení menšin a lidí na okraji společnosti. „Ve světě i u nás sledujeme, jak křehká může demokracie být a jak snadno se vytrácí důvěra mezi lidmi. Tvoří ji naše každodenní rozhodnutí, ochota zajímat se o své okolí, naslouchat druhým nebo se zastat někoho, kdo to potřebuje. I malé projevy odvahy a odpovědnosti mají smysl. Právě proto letos říkáme: Nezůstávejme stranou,“ vysvětluje Bára Stárek, výkonná ředitelka spolku Díky, že můžem.

 

Výraznou součástí programu bude také 90. výročí narození Václava Havla, které připomenou filmové projekce, divadelní představení i další kulturní akce. V Praze uvede Rock Café divadelní představení Havel77: Here We Go Again? a Divadlo LETÍ inscenaci Olga (Horrory z Hrádečku). V Chomutově například Kino Svět uvede dokumentární film Tady Havel, slyšíte mě?.

Týden svobody poprvé i za hranicemi Česka

Díky spolupráci s Českými centry se připomínka 17. listopadu a hodnot, které jsou s ním spojené, dostane také k českým komunitám a zahraničnímu publiku. Program nabídne filmové projekce, výstavy, komunitní setkání i připomínky osobností, které se zasazovaly o svobodu a demokracii. „Týden svobody se nám v loňském roce podařilo rozšířit do všech krajů České republiky a letos děláme další krok. 17. listopad je sice spojený s československou historií, ale hodnoty, které připomíná, hranice nemají. Proto chceme vytvářet příležitosti k setkávání a společnému přemýšlení o svobodě i v zahraničí,“ říká Ester Valtrová, programová ředitelka Díky, že můžem.

 

Ve Vídni se již během října uskuteční havlovská filmová přehlídka v kině Urania, která předznamená listopadový program. Brusel nabídne výstavu Identita v Design Museum Brussels a 15. listopadu také Dětský den umění, který přiblíží témata svobody a tvorby nejmladším návštěvníkům. V Haagu se česká komunita setká u příležitosti akce Sametové pivo a připomene si odkaz Václava Havla u lavičky nesoucí jeho jméno.

Příběhy odvahy, současné výzvy i pub kvízy za svobodu

V Praze se do programu zapojí Divadlo pod Palmovkou inscenací Starý bílý muž, Švandovo divadlo hrou Hadry, kosti, kůže a Venuše ve Švehlovce představí životní příběh Věry Jirousové. Ullmann Ensemble uvede klavírní koncert z děl skladatelů a skladatelek, jejichž životy poznamenaly politické represe 20. století. Organizace Pragulic přiblíží sametovou revoluci prostřednictvím vzpomínek svých průvodců se zkušeností s bezdomovectvím. Psychologický ústav Akademie věd nabídne přednášku o tom, jak lidé hodnotí přednosti a nedostatky minulého režimu. V neposlední řadě se zapojuje projekt Roots of the Future, který ve svém programu vyzdvihuje nejen téma vietnamské komunity v Česku a její integrace. 

 

K výrazným pražským událostem bude patřit také vzdušná akrobatická performance na fasádě pražského Tančícího domu Demokracie v pohybu, která se uskuteční večer 15. listopadu na Tančícím domě. Tradiční součástí Týdne svobody budou také pub kvízy za svobodu, které prostřednictvím otázek připomenou moderní historii a život před rokem 1989. Uskuteční se například v Brně, Ivančicích, Střelicích, Přerově, Jihlavě, Chocni nebo Vroutku.

 

Kulturní a vzdělávací program napříč republikou přiblíží osobní příběhy a svědectví konkrétních lidí. Například v Olomouci uvede Divadlo na cucky inscenaci Flora o československé odbojářce Květoslavě Viestové. Tábor nabídne besedu věnovanou Václavu a Kamile Bendovým a projekt Sametové Domažlice připomene události listopadu 1989. K Týdnu svobody se připojí také jáchymovská Řetízkárna, která ve spolupráci s pražskou UMPRUM představí výstavu Ruce uranu. Její součástí bude odlitek ruky bývalého politického vězně Františka Wiendla a setkání s představiteli Konfederace politických vězňů. Brněnská Husa na provázku uvede Ságu rodu Marxů, Kino Art promítne film Pride a Moravská galerie 11. listopadu zahájí výstavu Demokratická revoluce objektivem Dagmar Hochové. V Liberci představí Naivní divadlo inscenaci Kterak měl Masaryk zase jednou pravdu, na kterou naváže beseda o pravdě a svobodě. Ústecký Hraničář nabídne projekci snímku Budapest 1979 za účasti historika Petra Karlíčka.

 

Současným společenským otázkám se budou věnovat debaty o důvěře v instituce, o dezinformacích i mezinárodním dění. V Havlíčkově Brodě se 11. listopadu uskuteční debata Věda, svoboda a demokracie: it’s complicated s Petrem Koubským a ve Zlíně vystoupí 12. listopadu novinář Jaroslav Spurný na besedě ke své knize Novinářem mezi špiony a estébáky. Další diskuse otevřou zkušenosti vietnamské komunity v Česku, queer témata nebo život lidí bez domova.

Týden svobody zahájí Ceny Jana Opletala

Symbolickým zahájením Týdne svobody bude 11. listopadu od 19:30 slavnostní předávání Cen Jana Opletala v pražské La Fabrice. Studentská komora Rady vysokých škol a spolek Díky, že můžem během večera ocení mladé lidi, kteří svým nasazením a iniciativou pozitivně mění společnost. Nejvyšší české studentské a mládežnické ocenění se udílí ve třech kategoriích – za výjimečný přínos během středoškolského studia, aktivní zapojení do akademické obce v rámci vysokoškolského studia a občanskou angažovanost mladých osobností do 30 let.

Týden svobody vyvrcholí oslavami Korzo Národní

Týden svobody tradičně završí Korzo Národní 17. listopadu na pražské Národní třídě. Celodenní program pro všechny generace nabídne veřejné debaty, živé podcasty, koncerty, divadelní představení, výstavy i aktivity pro děti. Mezi tradiční programové body patří Obývák Václava Havla s literárními čteními, zvuková instalace Anton VB s autentickými výpověďmi pamětníků listopadových událostí nebo benefiční Sametový brunch. Korzo Národní je součástí celorepublikového Festivalu svobody, otevřeného uskupení občanských iniciativ a organizací pořádajících akce k výročí 17. listopadu.

 

Změny programu jsou vyhrazeny. Kompletní program Týdne svobody bude zveřejněn 19. října na webu www.tydensvobody.cz

Sametem to neskončilo. Právě naopak!

Před třinácti lety jsme si řekli, že Národní třída by 17. listopadu neměla zůstat prázdná a že připomínat si svobodu, kterou jsme sametovou revolucí získali, bychom měli vlastně každý den. Dneska si toho říkáme víc. Revoluci jsme sice nezažili, ale to neznamená, že nabytou svobodu nemůžeme aktivně oslavovat a chránit.

Díky, že můžem je neziskovka plná studentů a mladých lidí, kterým není lhostejný okolní svět. Chceme společnost spojovat, vzdělávat a podněcovat v ní chuť aktivně se na naší budoucnosti podílet. Postupně se z nás stala organizace, která nejen slaví svobodu v centru Prahy, ale stojí za spoustou celoročních projektů, které sahají do všech regionů. 

Svoboda a demokracie je totiž radost, ale taky zodpovědnost. Nechceme poukazovat pouze na to, co nás ve společnosti trápí, ale vyzdvihnout také to, co nás spojuje.

Díky, že můžem! A díky, že nás v tom podporujete. 

Festival svobody

Je otevřené uskupení občanských iniciativ a organizací pořádající akce k výročí 17. listopadu. Spojují nás hodnoty vázané k tomuto výročí a potřeba jejich přítomnosti v dnešní době. Každoročně pořádáme koncerty, průvody, besedy, happeningy a další akce. Usilujeme o posilování vztahů mezi občany. Festival svobody nabízí podporu v tvorbě doprovodného programu (výstavy, licence apod.), pomoc s propagací či grafickými pracemi a v neposlední řadě v případě zájmu i s hledáním a získáváním kontaktů na zajímavé speakery a osobnosti pro danou akci.

 

Web: https://dikyzemuzem.cz/

 

Festival Prague Sounds začíná za necelý měsíc. Navazuje spolupráci s Lunchmeat Studio, nabídne výstavu v Leica Gallery i sběratelský plakát Aleše Najbrta

30. ročník mezinárodního hudebního festivalu Prague Sounds začíná již za necelý měsíc 2. listopadu v multimediální galerii Signal Space koncertem jednoho z nejuznávanějších newyorských ansámblů soudobé hudby Brooklyn Rider. Bude to také první večer, na kterém pořadatelé představí novinku ke kulatému výročí － spolupráci s pražským Studiem Lunchmeat. To se postará o vizuální a světelnou podobu vybraných šesti festivalových večerů － vedle Brooklyn Rider také koncerty Hiromi, Samary Joy, Anoushky Shankar a pocty Steveu Reichovi k jeho 90. narozeninám v novorenesančním sále pražského Rudolfina a v kostele U Salvátora unikátním společném vystoupení varhanice Katty s Lenkou Dusilovou. Nejde ale o jedinou novinku k 30. výročí － od 16. do 22. listopadu bude v pražské Leica Gallery k vidění výstava 30 nejlepších fotografií z historie festivalu Prague Sounds, respektive Strun podzimu, od dvorní fotografky Petry Hajské a fotografů Jaroslava Brabce, Romana France a Daniela Vrabce. Na oslavu tří dekád také vytvořil grafik Aleš Najbrt, jehož Studio Najbrt je autorem grafické vizuální podoby i loga festivalu, speciální sběratelský plakát, který bude v limitované sběratelské edici k dispozici v jeho průběhu. 

Lunchmeat Studio se specializuje na design médií, interaktivitu, současné technologie, divácký zážitek a zároveň od roku 2010 pořádá stejnojmenný festival, na němž se prolíná svět alternativní elektronické hudby a digitálních médií. Nápady i řešení dodává pro široké spektrum českých i mezinárodních institucí a značek, mezi něž patří například Galerie Rudolfinum, Národní galerie Praha, Kunsthalle Praha, Signal Festival nebo Česká filharmonie. A nově také pro festival Prague Sounds, jehož light-designerský tým spojil své síly s tímto studiem, aby vizuálně proměnili hned několik koncertů na festivalu. „Chceme návštěvníkům nabídnout unikátní zážitky, nejen hudební, ale i vizuální. Aby se každý koncert stal neopakovatelnou událostí. Zároveň se neohlížíme do minulosti, ale sledujeme aktuální trendy, které stírají hranice mezi žánry, generacemi i technologiemi. A proto jsme se rozhodli ke spolupráci s Lunchmeat Studiem,“ vysvětluje Marek Vrabec, spoluzakladatel festivalu Prague Sounds, který po dobu celých třiceti let stojí v jeho čele. „Vážíme si důvěry Prague Sounds u příležitosti jeho 30. výročí. Záleží nám na tom, aby vizuální stránka koncertu byla vždy v souladu s hudbou, přirozeně navazovala na její charakter a společně s ní tvořila jeden celek. Náš light-designerský tým proto ve spolupráci s dramaturgickým týmem Prague Sounds a samotnými umělci ladí detaily tak, aby vizuální doprovod odpovídal atmosféře koncertu i architektuře prostoru, v němž se odehrává,“ říká Michal Průcha z Lunchmeat Studia.

Pro zahajovací večer Brooklyn Rider 2. listopadu připravuje Lunchmeat Studio panoramatickou videoprojekci na míru jedinečné geometrii Signal Space a hudbě Philipa Glasse v podání tohoto newyorského kvarteta. Pro koncert japonské klavíristky Hiromi 10. listopadu ve velkém sále Lucerny chystá studio „světelnou partituru vedenou dynamikou jejího strhujícího hraní”. U společného vystoupení Katty a Lenky Dusilové 11. listopadu v kostele U Salvátora Lunchmeat Studio navazuje na předchozí spolupráci s Kattou a rozvíjí ji do nové, na míru vytvořené AV show k premiéře jejich společného díla. „Prostor kostela oživíme světlem, videoprojekcí a živým kamerovým snímáním. Na jednom pódiu se setkají dvě umělkyně, každá se svým vlastním jazykem a mediálním světem. Tyto dva světy budeme vzájemně propojovat a rozvíjet do společné audiovizuální kompozice, která bude odrážet jejich hudební dialog,” doplňuje Daniel Kozlík z Lunchmeat Studia. U koncertní oslavy devadesátin Stevea Reicha 19. listopadu v Rudolfinu bude light design čerpat ze skladatelova minimalistického jazyka a světlo tak vytváří prostor mezi industriální strojovostí, přesností a živým rytmem. Při koncertu Samary Joy 20. listopadu uvítá návštěvníky v Rudolfinu „klasická jazzová intimita v kontrastu s energií nové generace a současným světelným designem”. Lunchmeat Studio nebude chybět ani u závěrečného koncertu sitáristky Anoushky Shankar 22. listopadu opět v Rudolfinu. „Monumentální prostor Rudolfina proměníme pro závěrečný večer festivalu a finále naší rezidence v organicky pojatou scénografii, která propojí intimitu a útulnost s monumentalitou prostoru. Prostřednictvím vrstvení, průsvitů a postupného odhalování prostoru budeme pracovat s proměnlivou hrou světla a stínů, která se bude vyvíjet spolu s hudbou – od intimnějších poloh přes temnější nálady až k návratu ke světlu,” doplňuje Tasya z Lunchmeat Studia.

Sběratelský plakát je inspirovaný volnou litografickou tvorbou Aleše Najbrta, jehož Studio Najbrt je již desátým rokem autorem grafické vizuální podoby i loga festivalu. Jeho námětem se stalo ikonické festivalové „S“. Plakát bude v limitované sběratelské edici k dispozici v průběhu festivalu. 

Nadžánrový festival Prague Sounds, který začínal v roce 1996 pod názvem Struny podzimu v době prezidentování Václava Havla na Pražském hradě, oslaví od 2. do 22. listopadu 2026 na mnoha místech v Praze své 30. výročí mimořádným programem. Nabídne české premiéry brilantní skotské skladatelky Anny Meredith a její kapely, rapera a všestranného umělce Kojey Radical, který je považován za jeden z nejvýraznějších hlasů současného britského rapu, i vůbec první živé uvedení nového společného projektu dvou solitérek a hledaček nových zvukových světů, Lenky Dusilové a varhanice Katty. Jubilejní Prague Sounds zároveň přinesou návraty některých významných umělců, kteří se zapsali do festivalové historie, mezi nimiž nechybí virtuózní skladatelka a pianistka Hiromi, mistrovský vokální ansámbl Theatre of Voices vedený Paul Hillierem ani oceňované newyorské smyčcové kvarteto Brooklyn Rider. Letošní klubový večer Choice připravuje v roli kurátora Ondřej Pivec, který představí výběr českých talentů a Shabaku Hutchingse, jednoho z nejinovativnějších hudebníků současné jazzové scény. Vyvrcholením 30. ročníku se pak stane slavnostní čtyřdenní rezidence v pražském Rudolfinu, během které projde tato síň výjimečnými zvukovými i vizuálními proměnami. 19. listopadu zde tuto sérii zahájí pocta průkopníkovi minimalismu, skladateli Steveu Reichovi, k jeho 90. narozeninám v podání úspěšných umělců z festivalové historie – newyorského smyčcového souboru Mivos Quartet, členů tělesa Brandt Brauer Frick, ale také českého Agon Orchestra. V další večery vystoupí v Rudolfinu zpěvačka nové jazzové generace Samara Joy, mág imerzivní audiovizuální elektroniky Max Cooper a hvězdná sitáristka Anoushka Shankar s českou premiérou oceňovaného cyklu Chapters v doprovodu Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK s dirigentem Robertem Amesem. 

Podrobné informace ke koncertům a vstupenky jsou k dispozici na webu praguesounds.cz.

Videoklipy:

Památník národního písemnictví představuje jeden z hlavních výsledků projektu o literárním exilu, výstavu Hlasy z dálky / Česká literatura v exilu 1948–1989.

Památník národního písemnictví otevírá výstavu s názvem Hlasy z dálky / Česká literatura v exilu 1948–1989. Jedná se o stěžejní výsledek aplikovaného výzkumu pětiletého vědeckého projektu, na jehož řešení spolupracujeme s Ústavem pro českou literaturu AV ČR. Výstava, připravená týmem pracovníků PNP pod vedením kurátorky Literárního archivu PNP Michaely Kuthanové, představí veřejnosti vznik, fungování a proměny české exilové literatury v letech 1948–1989. Vernisáž výstavy se uskuteční ve čtvrtek 22. 10. od 17 hodin v Muzeu literatury. Od 18 hodin proběhne promítání dokumentu Za železnou oponou / Vydavatelé české literatury v exilu 1948–1989, který vznikl v rámci stejného projektu a získal hlavní cenu Černý Janek na přehlídce MUSAIONfilm 2026. Hudební doprovod inspirovaný dýdžejkou Svobodné Evropy Rozinou Jadrnou-Pokornou zajistí Dj. Magič. Výstavu bude možné navštívit od 23. října 2026 do 30. dubna 2027.

 

Výstava Hlasy z dálky / Česká literatura v exilu 1948–1989  seznamuje návštěvníky s osobnostmi, které  opustily socialistické Československo, avšak svou tvorbou v zahraničí nadále významně spoluvytvářely český kulturní a literární prostor. Historicko-faktografická část výstavy se zabývá fungováním literárního života v exilu. Prostřednictvím dobových exponátů představuje nejvýznamnější nakladatelství, kulturní časopisy, jejich nakladatele a redaktory, kteří se podíleli na vydávání české literatury v zahraničí. Druhá část je věnována exilovým autorům a nabídne návštěvníkům  bližší setkání s jejich texty a životními příběhy.

 

„S tou strašnou touhou po bezpečí a domově jsem musela odejít z domova do daleka, do ciza, do jiného světa. Kde mě nějaké neviditelné vlny, provázející déšť, a jistý druh vlahého vánku, zejména jarního, určité hluky a nedefinovatelné vůně, kde mě ty vlny znenadání a bez výstrahy zaplavovaly strašnou touhou po domově a bezpečí.“ Sylvie Richterová: Slabikář otcovského jazyka

 

Archivní dokumenty a knižní materiály doplňují výtvarná díla, ilustrace i ukázky volné tvorby umělců a umělkyň, kteří se podíleli na grafické podobě exilových publikací. Součástí výstavy jsou také interaktivní exponáty, díky nimž si návštěvníci mohou vyhledat konkrétní autory a projekty na mapě českého exilu, nahlédnout do práce redaktorů Rádia Svobodná Evropa nebo zhlédnout dokumentární film Za železnou oponou / Vydavatelé české literatury v exilu 1948–1989, zachycující vzpomínky významných osobností českého exilu.

 

K výstavě vydává PNP odborný katalog, který vedle dokumentace výstavní expozice přináší studie předních literárních historiků Michala Přibáně a Michala Jareše či historičky Gabriely Romanové a dalších osob dlouhodobě se věnujících problematice českého exilu. Publikace dále obsahuje přehled exilových fondů Literárního archivu PNP a knihovny Libri prohibiti a je doplněna bohatým obrazovým materiálem.

 

Seznam vystavených autorek a autorů: Ivan Blatný, Vladimíra Čerepková, Jan Čep, Petr Den, Ivan Diviš, Viktor Fischl, Gertruda Goepfertová-Gruberová, Jiří Gruša, Egon Hostovský, Jiří Kolář, Karel Kryl, Milan Kundera, František Listopad, Zdeněk Němeček, Sylvie Richterová, Josef Škvorecký, Pavel Tigrid, Jan Vladislav, Robert Vlach.

 

Hlasy z dálky / Česká literatura v exilu 1948–1989

 

vernisáž

čtvrtek 22. října 2026, 17 h

výstava

  1. 10. 2026 – 30. 4. 2027

 

Pořádá: Památník národního písemnictví a Ústav pro českou literaturu AV ČR v Muzeu literatury. 

Trust Your Daughters: Ida The Young o generačním nedorozumění i světě, kterému přestáváme rozumět

Ida The Young představují druhý singl z připravovaného alba Seeing In Reverse. Skladba Trust Your Daughters se věnuje tématu generačního nedorozumění a doprovází ji hravý videoklip, který vznikl ve spoluprodukci Radia Wave v návaznosti na vítězství plzeňské kapely v exportním projektu Czeching 2026.

Ida The Young jsou pětičlenná kapela ve složení Iris Hobson-Mazur, Marek Koliha, Pavel Kielberger, Jakub Richtárech a Filip „Slajmr“ Simon. Za sebou mají více než 200 koncertů po celé Evropě, vystoupení na festivalech Colours of Ostrava, Rock for People, SHARPE nebo MENT Ljubljana, stejně jako Cenu Anděl v kategorii Alternativa a Cenu Apollo za album Tell Me When You Pass The Sun. V roce 2025 získali také Cenu Vinyla za Objev roku.

„Trust Your Daughters je píseň o tvém dědovi, který na internetu zveřejňuje příšerně upravené obrázky koťátek, hádá se s boty a přitom přestává vnímat svět kolem sebe. O tom, že bychom měli naslouchat, když nám někdo říká: ‚Prober se a začni vnímat, co se kolem tebe skutečně děje.‘ Je o stárnutí, zatrpklosti a o tom, k jakým přesvědčením může člověka taková kombinace dovést,“ přibližuje význam skladby Iris Hobson-Mazur.

Režie videoklipu se ujali David Šourek a Ondřej Plecháč, kteří jako autorská dvojice stojí také za několika hudebními videoklipy, mimo jiné pro projekty Marcel Gidote’s Holy Crab a Eternity Again. V hlavních rolích se představují Iris Hobson-Mazur a Klára Čmejrková, známá z kapely Jiný Metro.

Na podzim vyrazí Ida The Young na turné po Velké Británii, Polsku, Německu, Nizozemsku, Belgii a Francii, následovat budou další koncerty v Česku a Polsku. Vydání alba Seeing In Reverse kapela oslaví 5. listopadu křtem v pražské Cargo Gallery a 18. listopadu koncertem v Plzni. V lednu 2027 se Ida The Young představí také na jednom z nejvýznamnějších evropských showcaseových festivalů Eurosonic Noorderslag v nizozemském Groningenu.

„Mám obrovskou radost, že na Eurosonic letos vyrazí právě plzeňští Ida The Young. O jejich nominaci jsme uvažovali už v roce 2024, kdy postoupili až do finále hitparády neobjevených Startér, nechtěli jsme ale nic uspěchat. Za poslední dva roky předvedli na zahraniční scéně práci jako málokterá tuzemská formace a do Holandska tak odjíždějí v životní formě, připraveni obstát v té největší konkurenci.“ Říká Martin Šolc, moderátor pořadu Startér na Radiu Wave.

Czeching je hudebně exportní projekt Radia Wave, jehož prostřednictvím dává Radio Wave od roku 2013 každoročně příležitost tuzemským talentům udělat krok blíž k zahraničnímu publiku a posluchačům. Czeching svým vítězům umožňuje pořídit profesionální nahrávku, natočit videoklip, zajišťuje jim mediální podporu a účast na největším evropském showcaseovém festivalu Eurosonic Noorderslag a otevírá jim cestu do evropských rádií.

Více informací o Czechingu a předchozích vítězích najdete na wave.cz/czeching.

Radio Wave je stanice Českého rozhlasu pro mladé a mladě smýšlející posluchačstvo se zájmem o současnou kulturu a společenské dění. Od roku 2006 nabízí playlist plný hudebních novinek z mainstreamu i alternativy, zábavné i publicistické podcasty a připravuje více než 30 kulturních akcí za rok.

Další články
sinekfilmizle.com