V roce 2006 přebírá Josef Jindrák malé pražské upadající knihkupectví Polí pět, nazvané podle leitmotivu z povídky Ladislava Klímy. Jako příznivec praktického filozofa a také kapely Plastic People of the Universe, která jeho povídkový text zhudebnila si tento název ponechává. Nabídka prodejny je výrazně rozšířena také o hudební produkci a zároveň vzniká malé nekomerční vydavatelství Polí5. Zaměření je jasné: alternativa, subkultura, underground, solitéři apod. (mainstream tady nemá místo).

Stejně jako se prodejna po několika letech přesune o pár stovek metrů dál do větších prostor, přičemž dostává nový název Rekomando, podobně se rozvíjí i vydavatelství, které v roce 2012 získává Cenu Vinyla za Počin roku. V dalších letech se hudební tituly z Polí5 opakovaně objevují v anketách a nominacích na ocenění Album roku, některé tuto poctu získávají, nahrávky kapely B4 dokonce dvakrát.

Dnes má vydavatelství Polí5 ve svém katalogu více jak 250 titulů, o jejichž kvalitě a zaměření nejlépe vypovídá soupis vydávaných umělců, který je připojen v závěru této zprávy. I přes takto bohatou vydavatelskou činnost zůstává pro Polí5 hlavním zdrojem příjmů kultovní knihkupectví a recordstore Rekomando s mezinárodním renomé.

20. výročí bude letos připomenuto sérií klubových koncertů během celého roku v klubech Kaštan, Letka, Cafe v lese i v prostorách samotného Rekomanda.

Velkou pražskou oslavu vydavatelství připravili organizátoři 15. Žižkovské noci (21. 3. 2026), kteří kapely z okruhu Polí5 soustředili na celodenní scénu do Komunitního centra Žižkostel.

Zahrají zde kmenoví B4, Hm…, OTK, Please The Trees, Ruce naší Dory a další.  (https://linktr.ee/zizkovska).

V červenci pak výročí Polí5 připomene významný hudební festival Boskovice, kde kromě koncertů proběhnou také besedy s vydavatelem Josefem Jindrákem a výstava fotografií Karla Šustera, který vybere ze svého bohatého portfolia snímky kapel a hudebníků vydávajících u Polí5. (https://www.boskovice-festival.cz/)

Ke dvacetiletí Polí5 se rovněž podařilo připravit malé slovenské turné Davida Pomahače a kapely Ruce naší Dory. V její sestavě hraje Josef Jindrák na basovou kytaru, takže na všech koncertech bude otevřen stánek s produkcí Polí5 obsluhovaný jubilujícím vydavatelem.

16. 4. Trenčín, Christiania
17. 4. Kremnica, Akropola
18. 4. Bánská Štiavnica, Art Cafe

Klip Jana Rece rozvíjí příběh iluzorního online vztahu, v němž se skutečná touha střetává s digitální iluzí

Téma digitální osamělosti, OnlyFans, AI chatů a závislosti na pornografii otevírá kapela Midnight Swimmers ve svém novém singlu Mistakes. Po listopadové skladbě Storm, která reflektovala rozevírání socioekonomických nůžek a proměnu demokracií v oligarchie, jde o další ochutnávku z připravovaného debutového alba. To propojuje osobní i společenské motivy současné generace a vyjde 17. dubna.

Novinka zároveň potvrzuje výrazný autorský posun kapely. Pražská indie formace Midnight Swimmers, původně vzniklá v Londýně, se posouvá směrem ke koncepčnější a tematicky vyhraněnější výpovědi. Zatímco dřívější materiál stál především na osobní introspekci, nové skladby otevírají témata digitální závislosti, manipulace, chamtivosti i existenciální nejistoty. „Snažil jsem se pochopit, proč někteří kluci utrácí tolik peněz za OnlyFans a proč raději tráví čas v online světě než v reálných vztazích. Když jsem se do toho tématu ponořil, objevil jsem zvláštní digitální ‚rabbit hole‘, která mě fascinovala,“ říká frontman Stanislav Chyzhman.

Singl Mistakes vypráví příběh šestnáctiletého kluka, který se zamiluje do známé OnlyFans tvůrkyně. Platí si za přístup k jejím videím i za možnost si s ní psát, aniž by tušil, že na druhé straně může sedět AI chatbot nebo zaměstnanec platformy. Touha po blízkosti je skutečná, vztah je ale jen iluzí. „Does that black rectangle keep you engaged for a day or two?“ zpívá Chyzhman a naznačuje, jak snadno může obrazovka nahradit opravdový vztah. „Věřím tomu, že někteří jedinci se po čase do té tvůrkyně opravdu zamilují. I když to může znít divně, ta potřeba někoho milovat je pořád čistá a vlastně je to love song 21. století,“ dodává.

Neveřejný odkaz na klip Mistakes:

Videoklip vznikl pod vedením scénáristy a dramaturga Jana Rece, který se zhostil i režie. Scénář vytvořil společně s členem kapely Albertem Pazderou. Na vizuální podobě klipu, natáčeného v brněnském Kině Art, na Římském náměstí a ulici Orlí, ve studiu ATD JAMU a v obchodním domě Velký Špalíček, se podíleli kameramanka Jasmína Georgievová, scénografka Barbora Netopilová a herci Erik Všetička a Terezie Anna Přikrylová. Scénář vychází z tématu skladby Mistakes a rozvíjí jej ve stylizovaném snovém narativu transakčního vztahu dvou lidí, kteří se nikdy skutečně nepotkají. Zatímco text písně sleduje perspektivu chlapce, klip pracuje s obrácenou optikou a význam příběhu posouvá do širší roviny online fascinace.

Hudebně se skladba pohybuje na pomezí neopsychedelie a dream popu, s inspirací mimo jiné americkou kapelou Crumb. Zatímco sloky působí lehce znepokojivě, bridge záměrně zní „beatlesovsky“ a staromódně, jako klasické milostné vyznání: „You’re the most precious girl I’ve known…“ Právě tento kontrast podtrhuje napětí mezi digitální iluzí a autentickou touhou milovat.

Singl Mistakes vychází 19. února. Vznikal ve spolupráci s polským producentem Aleksanderem Kaczmarkem ve studiích MAQ Records u Katovic, v domácích studiích poblíž Bydhoště a Katovic i ve studiu kapely Myslovitz. Debutové album vyjde 17. dubna také na vinylu. Kapela jej představí 15. dubna v Brně a následně pokřtí 28. dubna v Praze a 7. května v Olomouci.

Album sleduje lidi na okraji společnosti a absurditu současnosti vypráví s černým humorem

Nauzea Orchestra vydává svou šestou řadovou desku Ulož tmu, na níž mísí úzkost, bloudění i cynický humor bez snahy cokoliv zjemňovat. Jde o dosud nejsevřenější a nejangažovanější počin kapely. Po popověji laděné nahrávce Láska se Nauzea Orchestra vrací k ostřejšímu výrazu, krautrockovým repeticím, minimalismu, postpunkové energii a tanečnějším groovům. Album pokřtí 13. března v Národním domě v Ústí nad Labem a 27. března v pražském Kampusu Hybernská.

Název Ulož tmu má více významových rovin. Deska není veselá a místy může působit až bezvýchodně. Současně ale nabízí punkovou naštvanost, nadhled a humor jako způsob, jak věci přežít a na chvíli odložit. „Spíš než o prvoplánovou angažovanost jde o formu terapie. Snahu nezbláznit se ze všeho, co se kolem nás děje – ztráty hodnot, šíření dezinformací, klimatické krize nebo krize demokracie. Možná i návod, jak se z toho všeho neposrat,“ říká frontman kapely a autor skladeb Ondřej Švandrlík.

Visualizer k singlu Vesmír: https://youtu.be/AztMQGD48dE

Motivy útěku, cesty, pouti a bloudění se na desce vracejí v různých podobách – jako fyzický pohyb krajinou i jako vnitřní eskapismus, snaha uniknout realitě do jiných světů, které nemusí být lepší, jen neznámé. Singl Utíkej pracuje s obrazem pronásledování a paradoxního bezpečí, které se může skrývat i v korporátní rutině. Druhý singl Vesmír tuto perspektivu rozšiřuje. Ironicky pracuje s jazykem kampaní, reklam a kolektivních iluzí, proti nimž staví osobní vesmíry jednotlivců v době zahlcené symboly, hlukem a prázdnými sliby.

Hudebně je Ulož tmu ve srovnání s předchozí tvorbou kapely sevřenější a agresivnější. Hudebníci pracují s repetitivními motivy, minimalistickým vrstvením nástrojů a výrazným rytmem, který místy míří k postpunku, krautrocku nebo dubu. Řada skladeb se vzdaluje klasické písničkové formě a staví spíše na gradaci. Textově je album výhradně autorské, ale zároveň protkané sítí popkulturních, literárních i historických odkazů. Objevují se tu William Burroughs, Franz Kafka, Elvis Presley, Maneki-neko, Václav Havel nebo želvušky na Měsíci. Některé skladby fungují jako výrazné příběhy (Cirkus, Dovolená), jiné jako žánrové obrazy či textové mozaiky složené z nasbíraných historek, fragmentů a surrealistických střetů (Rujana, Macabre, Písně z lesa). Častým tématem jsou lidé na okraji společnosti, postavy žijící na hraně nebo alespoň „na pováženou“. V textech se tak potkává historka, absurdita i černý humor s lehce hrabalovským přístupem.

Klip k singlu Utíkej:

Nahrávka vznikala v průběhu posledních dvou let. Základní tvar skladeb se rodil na pětidenním soustředění v Tašově, další části pak ve zkušebnách na ose Holešovice–Libeň. Prostor symbolicky rozkročený mezi starý dělnický svět a novou korporátní Prahu se propsal i do atmosféry alba. Natáčelo se ve studiu Jámor u Ondřeje Ježka, ale také v domácích studiích Ondřeje Švandrlíka a Jiřího Šedivce. Zvuk, mix i mastering měl na starosti Ondřej Ježek. Na desce hostují Tomáš Procházka z kapely B4, jehož hlas zazní v singlu Utíkej, a violoncellista Jiří Šedivec. Autorem artworku alba je David Kolovratník, o grafický design se opět postaral Marek Hes.

Album Ulož tmu obsahuje deset skladeb a vychází digitálně a na vinylu 20. února 2026 u labelu Indies Scope. Křest se chystá 13. března v Národním domě v Ústí nad Labem a 27. března v pražském Kampusu Hybernská. V Ústí nad Labem kapele bude předskakovat domácí projekt Nancy von Schreckenstein, v Praze pak Ctib.

Zkušený hudebník, producent a zvukový experimentátor svou debutovou desku pokřtí 19. března

Debutové album Planeta Pluto vydává David Herzig – zkušený hudebník, producent a zvukový experimentátor pohybující se na pomezí elektronické, akustické a písničkářské hudby. Nahrávka, která propojuje elektroniku, akustické nástroje a trampskou poetiku, vychází u labelu Bumbum Satori. Otevírá osobitý hudební svět Herzigova spacesternu, v němž se meditativní tempo, práce se zvukem a výrazná atmosféra potkávají s ohlížením za světem dětství a dospívání.

Herzig patří k etablovaným osobnostem domácí scény. Působí v kapele Bert & Friends, dlouhodobě spolupracoval s Arletou, Never Sol a MC Geyem a podílel se na scénické hudbě pro inscenace v Národním, Dejvickém či Švandově divadle. Zkušenosti z klubového prostředí, studiové práce i divadla se na Planetě Pluto přirozeně potkávají a vytvářejí celek, který se pohybuje mimo žánrové škatulky, ale zároveň s nimi vědomě pracuje.

Album vznikalo postupně mezi lety 2023 a 2025, původně bez jasného záměru vytvořit ucelenou desku. Zásadním momentem se pro Herziga stala ztráta veškerých rozpracovaných materiálů po havárii laptopu, která ho donutila začít znovu a bez opory v předchozích demách. „Najednou jsem neměl žádné reference ani hotové nápady. Jen prostor zkoušet věci jinak,“ říká. Odklonil se tak od tanečně orientované produkce a soustředil se na pomalejší, vrstevnatější práci se zvukem, v níž kombinuje elektroniku, akustické nástroje, field recordings i výraznou roli kytar.

Klip ke skladbě Planeta Pluto:

Planeta Pluto je složena ze šesti písní s textem, které doplňují tři instrumentální skladby fungující jako předěly a intermezza. Písně mají převážně introspektivní, meditativní charakter a delší stopáž, která dává posluchači prostor k postupnému ponoření. „Zajímalo mě vytvořit menší hudební svět, do kterého se dá na chvíli vstoupit,“ popisuje Herzig. Práce se slide kytarou a harmonikou v kombinaci s elektronicky generovanými zvuky se postupně stala jedním z nosných znaků výsledného zvuku.

Jedním z hlavních motivů alba je nostalgie, pojatá nikoli jako sentiment nebo stesk po minulosti, ale jako vědomé zastavení a reflexe. „Nostalgie je jedním z hlavních motivů celé desky. Tematická nit táhnoucí se všemi písněmi je loučení se světem mého dětství a dospívání – ne ve smyslu lamentování, ale uvědomění si, že věci, které považujeme za samozřejmé, se přirozeně mění nebo mizí,“ říká Herzig. V textech se proto objevují jazykové relikty spjaté s vyrůstáním i odkazy k trampské tradici, které autor nevnímá jako parodii ani nostalgickou stylizaci, ale jako formativní a světově jedinečný prvek české kultury. Trampské obrazy chápe jako únik do naivně vysněného světa s jasnými zákonitostmi. Volná inspirace Stopařovým průvodcem po galaxii je posouvá za hranice Sluneční soustavy – princip shrnutý pojmem spacestern funguje jako atmosférický rámec celé desky.

Většinu materiálu Herzig nahrál a smíchal sám ve svém studiu na pražském Žižkově. Do nahrávání se zapojili také Jakub Šindler (akustické bicí), Otakar Žák (akustické bicí), Martin Hartl (kytara, motiv intra) a Kyrill Yakovlev (elektrická slide kytara v písni Planeta Pluto). S mixem a editací vokálů Herzig konzultoval Alberta Romanuttiho, hotové mixy s bicími pak sdílel s Jakubem Šindlerem. „Pomohli mi nejen technicky, ale i psychicky, což je u takhle osobní desky dost zásadní,“ uzavírá. Mastering měl na starosti Jan Vančík ve Strongroom Studios v Londýně.

Album Planeta Pluto vychází 13. února 2026 u Bumbum Satori digitálně a také jako limitovaná stokusová vinylová edice, na jejíž vizuální podobě se podílel multimediální umělec Lukáš Kalivoda. Křest proběhne 19. března v pražském Café V lese.

Legenda českého písničkářství Vladimír Merta oslaví své osmdesáté narozeniny výjimečným koncertem v pražském Divadle komedie. Večer 17. března 2026 nabídne hudební ohlédnutí za jeho mimořádnou tvorbou i představení nového alba Nebe nepočká, závěrečného dílu pentalogie Nejisté jistoty.

„Staňte se součástí vzpomínek na první krůčky až po žhavou současnost,“ zve sám písničkář na koncert, „prostě: letem folkovým světem.“

Koncert jako hudební cesta časem

Vladimír Merta patří k nejvýraznějším osobnostem české hudební scény. Je ikonou osobité kytarové hry, ale také multiinstrumentalistou a neúnavným hledačem nových výrazových cest. Jubilejní večer pojme jako cestu napříč svou tvorbou – od dylanovských začátků přes folklorní a židovské inspirace až po improvizované výpravy k hranicím vážné hudby.

Na této neobvyklé hudební pouti ho doprovodí Dagmar Voňková a jeho dcera Sára Mertová. Součástí programu bude také projekce absolventského filmu Smrt krásných srnců, který připomene další z Mertových uměleckých poloh.

Nové album: Nebe nepočká

Album Nebe nepočká vychází v březnu 2026 a uzavírá pentalogii Nejisté jistoty. Zachycuje Mertu v období bilancování a pochybností – jsou to ještě nejisté jistoty, nebo už spíš jisté nejistoty?

Jedenáct skladeb působí jako otevřený rozhovor bez masek: od titulní písně Nebe nepočká přes provokativní Miss Anarchii až po závěrečný Virus, který dnes rezonuje možná silněji, než autor původně zamýšlel. Merta se opírá o své hudební vzory – Boba Dylana, Leonarda Cohena či Joan Baezovou – a vytváří vrstvené písně, které s každým dalším poslechem odhalují nové významy.

V době, kdy hudba často slouží jen jako kulisa, přichází Nebe nepočká jako výzva k soustředěnému poslechu a autentické výpovědi.

Vladimír Merta 80+?

* 17. března 2026 od 19.30

* Divadlo komedie, Praha

* Vstupenky: 500 Kč

* www.mestskadivadlaprazska.cz

Kapacita sálu je omezená.

Galén, spol. s r.o., Na Popelce 3144/10a, 150 00 Praha 5

www.galen.cz

První letošní koncertní večer kolektivu Lunchmeat, připravený ve spolupráci s pražským prostorem ARCHA+, rozvibruje ARCHU+ 10. března. Oceňovaná producentka aya představí svou poslední nahrávku, klubovou sonickou smršť hexed!, kterou uvede spolu s vizuálním umělcem MFO. Večer otevře strhujícím živým vystoupením brněnský talent nowalover, vydávající na Favu Labelu.

Aya na nahrávce hexed! stojí na absolutním vrcholu své producentské formy a taví těžkotonážní bass s inovativním, téměř haptickým sound designem; syntetizuje industriální textury a techno elementy se screamo a metalem, podtržené ostrým, nekompromisním lyrickým projevem. hexed! sklízí masivní ohlas napříč renovovanými hudebními médii – The Quietus a The Wire jej označily za Album roku, zatímco Crack Magazine, Pitchfork, The Guardian a Resident Advisor jej zařadily do svých výročních best-of výběrů.

Album hexed!, vydané na zásadním britském labelu Hyperdub producenta Kode9, odhaluje ayinu hlubokou inspiraci delokalizovanými internetovými zákoutími, post-hardcore nářkem i úlomky rozpadající se reality. „Na jedné straně jsem poslouchala Slipknot a System of a Down, na druhé Aphexa Twina a Autechre. Spojte tyhle dvě energie, přidejte špetku trans zkušenosti a máte tuhle nahrávku,“ řekla aya pro The Quietus.

MFO (Marcel Weber) doprovází ayu na stagi a společně vytvářejí monumentální vizuální svět – místo, kde se paměť deformuje a identita přepisuje v reálném čase. MFO spolupracoval s předními umělci, jako jsou Caterina Barbieri, Lyra Pramuk, Tim Hecker, Ben Frost či choreograf Guillaume Marie, a jeho práce byla vystavena v prestižních institucích včetně Barbicanu, Centre Pompidou a Martin-Gropius-Bau. Současně působí jako ředitel vizuální sekce festivalu Berlin Atonal.

Sety brněnského umělce nowalover vyvažují chaotickou nespoutanost s přesně dávkovanými efekty. V ARŠE+ představí mix nového materiálu, verzi svého nedávného alba +óny iden+i+y, vydaného pod hlavičkou Favu Labelu, a remixy skladeb, které miluje.

Vstupenky : ARCHA+ & Lunchmeat festival: aya & MFO AV live, nowalover live | ARCHA+