Hudební vydavatelství Polí5 letos slaví 20 let činnosti

V roce 2006 přebírá Josef Jindrák malé pražské upadající knihkupectví Polí pět, nazvané podle leitmotivu z povídky Ladislava Klímy. Jako příznivec praktického filozofa a také kapely Plastic People of the Universe, která jeho povídkový text zhudebnila si tento název ponechává. Nabídka prodejny je výrazně rozšířena také o hudební produkci a zároveň vzniká malé nekomerční vydavatelství Polí5. Zaměření je jasné: alternativa, subkultura, underground, solitéři apod. (mainstream tady nemá místo).

Stejně jako se prodejna po několika letech přesune o pár stovek metrů dál do větších prostor, přičemž dostává nový název Rekomando, podobně se rozvíjí i vydavatelství, které v roce 2012 získává Cenu Vinyla za Počin roku. V dalších letech se hudební tituly z Polí5 opakovaně objevují v anketách a nominacích na ocenění Album roku, některé tuto poctu získávají, nahrávky kapely B4 dokonce dvakrát.

Dnes má vydavatelství Polí5 ve svém katalogu více jak 250 titulů, o jejichž kvalitě a zaměření nejlépe vypovídá soupis vydávaných umělců, který je připojen v závěru této zprávy. I přes takto bohatou vydavatelskou činnost zůstává pro Polí5 hlavním zdrojem příjmů kultovní knihkupectví a recordstore Rekomando s mezinárodním renomé.

  1. výročí bude letos připomenuto sérií klubových koncertů během celého roku v klubech Kaštan, Letka, Cafe v lese i v prostorách samotného Rekomanda.

Velkou pražskou oslavu vydavatelství připravili organizátoři 15. Žižkovské noci (21. 3. 2026), kteří kapely z okruhu Polí5 soustředili na celodenní scénu do Komunitního centra Žižkostel.

Zahrají zde kmenoví B4, Hm…, OTK, Please The Trees, Ruce naší Dory a další.  (https://linktr.ee/zizkovska).

V červenci pak výročí Polí5 připomene významný hudební festival Boskovice, kde kromě koncertů proběhnou také besedy s vydavatelem Josefem Jindrákem a výstava fotografií Karla Šustera, který vybere ze svého bohatého portfolia snímky kapel a hudebníků vydávajících u Polí5. (https://www.boskovice-festival.cz/)

Ke dvacetiletí Polí5 se rovněž podařilo připravit malé slovenské turné Davida Pomahače a kapely Ruce naší Dory. V její sestavě hraje Josef Jindrák na basovou kytaru, takže na všech koncertech bude otevřen stánek s produkcí Polí5 obsluhovaný jubilujícím vydavatelem.

  1. 4. Trenčín, Christiania
  2. 4. Kremnica, Akropola
  3. 4. Bánská Štiavnica, Art Cafe

Midnight Swimmers otevírají téma závislosti na pornografii. Singl Mistakes je love songem 21. století

Klip Jana Rece rozvíjí příběh iluzorního online vztahu, v němž se skutečná touha střetává s digitální iluzí

Téma digitální osamělosti, OnlyFans, AI chatů a závislosti na pornografii otevírá kapela Midnight Swimmers ve svém novém singlu Mistakes. Po listopadové skladbě Storm, která reflektovala rozevírání socioekonomických nůžek a proměnu demokracií v oligarchie, jde o další ochutnávku z připravovaného debutového alba. To propojuje osobní i společenské motivy současné generace a vyjde 17. dubna.

Novinka zároveň potvrzuje výrazný autorský posun kapely. Pražská indie formace Midnight Swimmers, původně vzniklá v Londýně, se posouvá směrem ke koncepčnější a tematicky vyhraněnější výpovědi. Zatímco dřívější materiál stál především na osobní introspekci, nové skladby otevírají témata digitální závislosti, manipulace, chamtivosti i existenciální nejistoty. „Snažil jsem se pochopit, proč někteří kluci utrácí tolik peněz za OnlyFans a proč raději tráví čas v online světě než v reálných vztazích. Když jsem se do toho tématu ponořil, objevil jsem zvláštní digitální ‚rabbit hole‘, která mě fascinovala,“ říká frontman Stanislav Chyzhman.

Singl Mistakes vypráví příběh šestnáctiletého kluka, který se zamiluje do známé OnlyFans tvůrkyně. Platí si za přístup k jejím videím i za možnost si s ní psát, aniž by tušil, že na druhé straně může sedět AI chatbot nebo zaměstnanec platformy. Touha po blízkosti je skutečná, vztah je ale jen iluzí. „Does that black rectangle keep you engaged for a day or two?“ zpívá Chyzhman a naznačuje, jak snadno může obrazovka nahradit opravdový vztah. „Věřím tomu, že někteří jedinci se po čase do té tvůrkyně opravdu zamilují. I když to může znít divně, ta potřeba někoho milovat je pořád čistá a vlastně je to love song 21. století,“ dodává.

Neveřejný odkaz na klip Mistakes:

Videoklip vznikl pod vedením scénáristy a dramaturga Jana Rece, který se zhostil i režie. Scénář vytvořil společně s členem kapely Albertem Pazderou. Na vizuální podobě klipu, natáčeného v brněnském Kině Art, na Římském náměstí a ulici Orlí, ve studiu ATD JAMU a v obchodním domě Velký Špalíček, se podíleli kameramanka Jasmína Georgievová, scénografka Barbora Netopilová a herci Erik Všetička a Terezie Anna Přikrylová. Scénář vychází z tématu skladby Mistakes a rozvíjí jej ve stylizovaném snovém narativu transakčního vztahu dvou lidí, kteří se nikdy skutečně nepotkají. Zatímco text písně sleduje perspektivu chlapce, klip pracuje s obrácenou optikou a význam příběhu posouvá do širší roviny online fascinace.

Hudebně se skladba pohybuje na pomezí neopsychedelie a dream popu, s inspirací mimo jiné americkou kapelou Crumb. Zatímco sloky působí lehce znepokojivě, bridge záměrně zní „beatlesovsky“ a staromódně, jako klasické milostné vyznání: „You’re the most precious girl I’ve known…“ Právě tento kontrast podtrhuje napětí mezi digitální iluzí a autentickou touhou milovat.

Singl Mistakes vychází 19. února. Vznikal ve spolupráci s polským producentem Aleksanderem Kaczmarkem ve studiích MAQ Records u Katovic, v domácích studiích poblíž Bydhoště a Katovic i ve studiu kapely Myslovitz. Debutové album vyjde 17. dubna také na vinylu. Kapela jej představí 15. dubna v Brně a následně pokřtí 28. dubna v Praze a 7. května v Olomouci.

Bio

Midnight Swimmers jsou čtyřčlenná kapela s kořeny v londýnské indie scéně, dnes působící v Praze. Vznikla v roce 2018 a tvoří ji zpěvák a kytarista Stanislav Chyzhman, baskytarista Jan Srostlík, kytarista Albert Pazdera, a nově bubeník Vojtěch Horal. Výrazněji na sebe upozornila vydáním EP Oceans & Seas a následně se probojovala do finále soutěže Startér Radia Wave.

Další informace

FB https://www.facebook.com/MidnightSwimmersband/

IG https://www.instagram.com/midnight_swimmers/

Tiktok: https://www.tiktok.com/@midnightswimmers

Multilink Mistakes: https://linktr.ee/midnightswimmers

Neveřejná pracovní verze alba: https://soundcloud.com/midnight-swimmers/sets/debut-album-v1/s-UC80ZiCH0MQ

Presskit: https://drive.google.com/drive/folders/1qbFdFgu6_OntHVKv_vqzxhSMNTrZ9505?usp=drive_link

Média: Zdeněk Neusar, tel.: 604 480 710, zdenek.neusar@gmail.com

Nauzea Orchestra ukládá tmu. Šestá deska reaguje na svět, který ztrácí směr   

Album sleduje lidi na okraji společnosti a absurditu současnosti vypráví s černým humorem

Nauzea Orchestra vydává svou šestou řadovou desku Ulož tmu, na níž mísí úzkost, bloudění i cynický humor bez snahy cokoliv zjemňovat. Jde o dosud nejsevřenější a nejangažovanější počin kapely. Po popověji laděné nahrávce Láska se Nauzea Orchestra vrací k ostřejšímu výrazu, krautrockovým repeticím, minimalismu, postpunkové energii a tanečnějším groovům. Album pokřtí 13. března v Národním domě v Ústí nad Labem a 27. března v pražském Kampusu Hybernská.

Název Ulož tmu má více významových rovin. Deska není veselá a místy může působit až bezvýchodně. Současně ale nabízí punkovou naštvanost, nadhled a humor jako způsob, jak věci přežít a na chvíli odložit. „Spíš než o prvoplánovou angažovanost jde o formu terapie. Snahu nezbláznit se ze všeho, co se kolem nás děje – ztráty hodnot, šíření dezinformací, klimatické krize nebo krize demokracie. Možná i návod, jak se z toho všeho neposrat,“ říká frontman kapely a autor skladeb Ondřej Švandrlík.

Visualizer k singlu Vesmír: https://youtu.be/AztMQGD48dE

Motivy útěku, cesty, pouti a bloudění se na desce vracejí v různých podobách – jako fyzický pohyb krajinou i jako vnitřní eskapismus, snaha uniknout realitě do jiných světů, které nemusí být lepší, jen neznámé. Singl Utíkej pracuje s obrazem pronásledování a paradoxního bezpečí, které se může skrývat i v korporátní rutině. Druhý singl Vesmír tuto perspektivu rozšiřuje. Ironicky pracuje s jazykem kampaní, reklam a kolektivních iluzí, proti nimž staví osobní vesmíry jednotlivců v době zahlcené symboly, hlukem a prázdnými sliby.

Hudebně je Ulož tmu ve srovnání s předchozí tvorbou kapely sevřenější a agresivnější. Hudebníci pracují s repetitivními motivy, minimalistickým vrstvením nástrojů a výrazným rytmem, který místy míří k postpunku, krautrocku nebo dubu. Řada skladeb se vzdaluje klasické písničkové formě a staví spíše na gradaci. Textově je album výhradně autorské, ale zároveň protkané sítí popkulturních, literárních i historických odkazů. Objevují se tu William Burroughs, Franz Kafka, Elvis Presley, Maneki-neko, Václav Havel nebo želvušky na Měsíci. Některé skladby fungují jako výrazné příběhy (Cirkus, Dovolená), jiné jako žánrové obrazy či textové mozaiky složené z nasbíraných historek, fragmentů a surrealistických střetů (Rujana, Macabre, Písně z lesa). Častým tématem jsou lidé na okraji společnosti, postavy žijící na hraně nebo alespoň „na pováženou“. V textech se tak potkává historka, absurdita i černý humor s lehce hrabalovským přístupem.

Klip k singlu Utíkej:

Nahrávka vznikala v průběhu posledních dvou let. Základní tvar skladeb se rodil na pětidenním soustředění v Tašově, další části pak ve zkušebnách na ose Holešovice–Libeň. Prostor symbolicky rozkročený mezi starý dělnický svět a novou korporátní Prahu se propsal i do atmosféry alba. Natáčelo se ve studiu Jámor u Ondřeje Ježka, ale také v domácích studiích Ondřeje Švandrlíka a Jiřího Šedivce. Zvuk, mix i mastering měl na starosti Ondřej Ježek. Na desce hostují Tomáš Procházka z kapely B4, jehož hlas zazní v singlu Utíkej, a violoncellista Jiří Šedivec. Autorem artworku alba je David Kolovratník, o grafický design se opět postaral Marek Hes.

Album Ulož tmu obsahuje deset skladeb a vychází digitálně a na vinylu 20. února 2026 u labelu Indies Scope. Křest se chystá 13. března v Národním domě v Ústí nad Labem a 27. března v pražském Kampusu Hybernská. V Ústí nad Labem kapele bude předskakovat domácí projekt Nancy von Schreckenstein, v Praze pak Ctib.

Z Instagramu, TikToku a snů rovnou na jeviště. One Gesture Temporary YOUNG zažije premiéru v rámci festivalu Malá inventura

Taneční inscenace One Gesture projektu Temporary YOUNG, který aktuálně tvoří David Králík, Natalie Tun a Emma Fiala, bude mít ve spolupráci s DanceConnected premiéru 27. února 2026 od 19:30 v Kulturní stanici Galaxie v rámci festivalu Malá inventura. První repríza se uskuteční hned následující den, 28. února. Autorský projekt vznikl pod vedením choreografky Terezy Ondrové a režisérky Petry Tejnorové a navazuje na dlouhodobou tvorbu platformy Temporary Collective, která se pohybuje na pomezí tance, performativity a práce s pamětí těla.

One Gesture vychází z pohybů, obrazů a rytmů, které nás obklopují v digitálním prostředí i v každodenním životě. Je tanečním remixem naší současnosti, někde mezi digitálním a analogovým světem. Prostorem, který přetéká obrazy, zvuky a hlasy. Jde o živou taneční koláž, která je nasycena vším okoukaným, ukradeným, slyšeným, prstem dolů aktualizujete, tahem můžete obnovit realitu. „Na inscenaci je mi velmi blízká příležitost prožít si mé taneční a hudební ikony, anebo právě ty ,,nakoukané“ ze sociálních sítí a digitálního prostoru. Jako vyrůstající tanečnice mám pocit, že se do velké míry skládám z těch, které jsem obdivovala nebo stále obdivuju. Proto je obléknutí se do jejich pohybu nebo muziky hodně osvobozující, sebepoznávací proces,” přibližuje svůj pohled na inscenaci a její vznik tanečnice Natalie Tun. Tato taneční revue inspirovaná listováním TikTokem je plná různých hudebních stylů a přináší do současného tance i vtip, zábavu a cringe comedy. David Králík doplňuje, co je na inscenaci důležité pro něj: „Baví mě se fyzicky oblíkat do různých materiálů, na které narážíme v online prostoru – třeba i do takových, které mi nejsou blízké – a pozorovat, jak se díky tomu mění, jak se prolínají, vrství a co nového tím může vzniknout.”

Choreografie se pohybuje v prostoru mezi bděním a snem, v momentu těsně před tím, než začneme věci jasně rozpoznávat a pojmenovávat. Gesto zde není pevně daný tvar, ale proces, který se objevuje, mizí a znovu se vrací v jiné kvalitě. Tělo funguje jako médium, které v reálném čase pracuje s tím, co už existuje – zpomaluje, opakuje, deformuje a skládá pohyby původně určené ke sledování. Digitální fragmenty se tak mění v živou zkušenost, v níž se paměť neukládá lineárně, ale vrací se v ozvěnách, afektech a neúplných obrazech. Reelska se stávají inspirací, archivem pohybu a novými mýty. „Proces vzniku One Gesture byl pro mě víc než jen zkoušení. Bylo to hledání obranného mechanismu proti digitálnímu přehlcení. Jak se s virtuálním tlakem poprat a nezbláznit se z něj? Hledám cestu, jak se v záplavě virtuálna neztratit. One Gesture je pro mě o schopnosti odlišit digitální šum od toho, co je v nás skutečně lidské. Přijmout virtuální prostor, ale neztratit v něm svůj osobní svět,” přidává svůj pohled na tvůrčí práci tanečnice Emma Fiala.

Temporary YOUNG jako projekt vytváří prostor pro mladé autorstvo bez tlaku na výkon, rychlost či lineární kariérní vývoj. Nesnaží se definovat ideální začátek ani hotový výsledek, ale podporuje dlouhodobý proces, sdílenou praxi a dialog mezi generacemi. V inscenaci One Gesture se jako interpreti a spoluautoři setkávají David Králík, Natalie Tun a Emma Fiala, kteří nejsou přizváni pouze k realizaci hotového tvaru, ale k aktivnímu utváření samotného procesu vzniku díla.

Výraznou roli v inscenaci hraje hudební dramaturgie audiovizuální umělkyně Tasyi, DJky a light designérky, která ve své práci propojuje zvuk, světlo a emoci do soustředěného scénického prostředí. Hudba zde není pouhým doprovodem, ale aktivním partnerem pohybu, vytváří rytmus, napětí i prostor pro vnímání jemných proměn. Kostýmní spolupráce vznikla s The Flava Supplier, tvůrcem zaměřeným na upcyklaci a práci s již existujícími materiály. Kostýmy v One Gesture nejsou stylizací ani ilustrací, ale další vrstvou paměti. Nesou stopy předchozího použití a stávají se součástí choreografického uvažování založeného na principech opakování, vrstvení a využívání deadstock materiálů.

Režisérka Petra Tejnorová a choreografka Tereza Ondrová tvoří jádro Temporary Collective a dlouhodobě spolupracují napříč divadelními projekty na české kulturní scéně. Jejich společná práce se vyznačuje důrazem na fyzickou přítomnost, citlivou práci s tématy a otevřenost procesu. Vedle práce na české scéně se Temporary Collective stále výrazněji prosazuje i v mezinárodním kontextu. Aktuálně připravuje projekt GEO Local, novou adaptaci inscenace GEO, která vzniká ve spolupráci s divadly a tanečními institucemi v Německu a Velké Británii, mimo jiné v prostředí budoucího Pina Bausch Zentrum ve Wuppertalu, s Theater Bremen či londýnským The Place. Projekt se zaměřuje na vztah těla, paměti, architektury a taneční historie a zapojuje také tanečníka spojeného s odkazem Piny Bausch Dominiquea Mercyho. Premiéra GEO Local Wuppertal je plánována na rok 2027, tvůrčí tým však již nyní prochází rezidenčními pobyty a mezinárodními spoluprácemi, které rozšiřují kontext současné tvorby Temporary Collective. To potvrzuje i inscenace Frankenstein v režii Petry Tejnorové a choreografii Terezy Tejnorové ve Stavovském divadle, která získala po podzimní premiéře výrazně pozitivní kritické ohlasy a upozornila na kvalitu jejich dlouhodobé spolupráce.

Temporary Collective: One Gesture

Temporary YOUNG pod vedením Terezy Ondrové

PREMIÉRA | 27. 2. 2026 od 19.30, Kulturní stanice Galaxie

PRVNÍ REPRÍZA | 28. 2. 2026 od 19.30, Kulturní stanice Galaxie

 

Vstupenky: goout.net/cs/temporary-collective/pzswpdg/

 

Autoři a spolupráce

 

Režie, choreografie: Tereza Ondrová, Petra Tejnorová
Tvorba, tanec: David Králík, Natalie Tun, Emma Fiala
Hudební dramaturgie: Tasya
Kostýmní spolupráce: The Flava Supplier
Světla & projekce: Katarína Morávek Ďuricová
Zvuk: Jan Sedláček
Dramaturgické konzultace: Sodja Zupanc-Lotker
Umělecké konzultace: Michal Cáb

 

Za finanční podpory: Ministerstvo kultury ČR, Hlavní město Praha, Státní fond kultury

Podpora: REZI.dance Komařice.

Partnerem projektu je DanceConnected.

 

O Temporary Collective

Interdisciplinární umělecká platforma založená Terezou Ondrovou a Petrou Tejnorovou. Ve své tvorbě propojuje tanec, dokumentární divadlo, pohybový výzkum a performativní přístupy. Zabývá se otázkami paměti, ztráty, udržitelnosti a mezilidské péče, přičemž klade důraz na zpomalení, pozorování a naslouchání. Temporary Collective pracuje napříč generacemi i médii a vytváří otevřený prostor pro dialog mezi zkušeností, tělem a prostředím.

 

Partneři chystané inscenace GEO Local, která bude mít premiéru v roce 2027, a která je adaptovanou verzi původní inscenace GEO uvedenou v pražském PONCI.

Altes Schauspielhaus Wuppertal – budoucí Pina Bausch Zentrum, Tanz Station – Barmer Bahnhof, Unusual Symptoms / Theater Bremen, londýnský The Place a HELLERAU – Evropské centrum umění v Drážďanech

 

WEB | www.temporarycollective.cz

FACEBOOK | www.facebook.com/temporarycollectiveCZ

INSTAGRAM | www.instagram.com/temporary_collective

Sorry, Miles! vzkazuje s nadsázkou i pokorou Libor Šmoldas na novém albu

Při příležitosti sta let od narození Milese Davise se přední český kytarista Libor Šmoldas ponořil do zkoumání jeho díla s cílem objevit příběhy spojené s nejasným autorstvím některých skladeb. Výsledkem je Šmoldasovo už 12. album Sorry, Miles!, které vychází
6. března u vydavatelství Bivak Records.

Nahrávka obsahuje nové aranže – nejen – Davisových skladeb, mezi nimi Solar, Donna Lee nebo Tune Up, a autorské kompozice inspirované hudebním i výtvarným dílem Milese Davise titulní Sorry, Miles!, Square Head nebo Prima Dancers. Útlý booklet přiložený k CD navíc obsahuje také krátký vhled právě do událostí, které zamíchaly s autorstvím části díla jednoho z největších jazzových inovátorů.

Neobvyklou poctu Davisovi skládají v deseti titulech výrazné tváře českého i zahraničního jazzu. V nově vzniklém Libor Šmoldas Quartet se po boku úspěšného kytaristy potkávají Tomáš Baroš, jeden z nejlepších evropských kontrabasistů, vycházející hvězda jazzového piana Mikuláš Pokorný a vynikající americký bubeník Jesse Simpson. Výsledný zvuk desky má na svědomí Lukáš Martínek a Studio Svárov.

Křty proběhnou v obou českých metropolích a novinka se dočká také dvou slavných kmotrů. 11. března v Praze v klubu U Staré paní pokřtí desku Šmoldasův literární hrdina, spisovatel Petr Stančík. Brněnský křest proběhne na festivalu JazzFestBrno 7. dubna v Cabaretu des Péchés a do pozice kmotra se tentokrát postaví americký kytarista Peter Bernstein.

Album je možné si už teď předuložit na streamovacích platformách pod tímto odkazem: musicraft.ffm.to/sorry-miles.

Projekt vznikl díky podpoře Jaaz Acoustics, Cropful s.r.o. a OSA.

David Herzig na albu Planeta Pluto staví osobní spacestern ze syntezátorů, kytar a trampské poezie

Zkušený hudebník, producent a zvukový experimentátor svou debutovou desku pokřtí 7. března

Debutové album Planeta Pluto vydává David Herzig – zkušený hudebník, producent a zvukový experimentátor pohybující se na pomezí elektronické, akustické a písničkářské hudby. Nahrávka, která propojuje elektroniku, akustické nástroje a trampskou poetiku, vychází u labelu Bumbum Satori. Otevírá osobitý hudební svět Herzigova spacesternu, v němž se meditativní tempo, práce se zvukem a výrazná atmosféra potkávají s ohlížením za světem dětství a dospívání.

Herzig patří k etablovaným osobnostem domácí scény. Působí v kapele Bert & Friends, dlouhodobě spolupracoval s Arletou, Never Sol a MC Geyem a podílel se na scénické hudbě pro inscenace v Národním, Dejvickém či Švandově divadle. Zkušenosti z klubového prostředí, studiové práce i divadla se na Planetě Pluto přirozeně potkávají a vytvářejí celek, který se pohybuje mimo žánrové škatulky, ale zároveň s nimi vědomě pracuje.

Album vznikalo postupně mezi lety 2023 a 2025, původně bez jasného záměru vytvořit ucelenou desku. Zásadním momentem se pro Herziga stala ztráta veškerých rozpracovaných materiálů po havárii laptopu, která ho donutila začít znovu a bez opory v předchozích demách. „Najednou jsem neměl žádné reference ani hotové nápady. Jen prostor zkoušet věci jinak,“ říká. Odklonil se tak od tanečně orientované produkce a soustředil se na pomalejší, vrstevnatější práci se zvukem, v níž kombinuje elektroniku, akustické nástroje, field recordings i výraznou roli kytar.

Klip ke skladbě Planeta Pluto:

Planeta Pluto je složena ze šesti písní s textem, které doplňují tři instrumentální skladby fungující jako předěly a intermezza. Písně mají převážně introspektivní, meditativní charakter a delší stopáž, která dává posluchači prostor k postupnému ponoření. „Zajímalo mě vytvořit menší hudební svět, do kterého se dá na chvíli vstoupit,“ popisuje Herzig. Práce se slide kytarou a harmonikou v kombinaci s elektronicky generovanými zvuky se postupně stala jedním z nosných znaků výsledného zvuku.

Jedním z hlavních motivů alba je nostalgie, pojatá nikoli jako sentiment nebo stesk po minulosti, ale jako vědomé zastavení a reflexe. „Nostalgie je jedním z hlavních motivů celé desky. Tematická nit táhnoucí se všemi písněmi je loučení se světem mého dětství a dospívání – ne ve smyslu lamentování, ale uvědomění si, že věci, které považujeme za samozřejmé, se přirozeně mění nebo mizí,“ říká Herzig. V textech se proto objevují jazykové relikty spjaté s vyrůstáním i odkazy k trampské tradici, které autor nevnímá jako parodii ani nostalgickou stylizaci, ale jako formativní a světově jedinečný prvek české kultury. Trampské obrazy chápe jako únik do naivně vysněného světa s jasnými zákonitostmi. Volná inspirace Stopařovým průvodcem po galaxii je posouvá za hranice Sluneční soustavy – princip shrnutý pojmem spacestern funguje jako atmosférický rámec celé desky.

Většinu materiálu Herzig nahrál a smíchal sám ve svém studiu na pražském Žižkově. Do nahrávání se zapojili také Jakub Šindler (akustické bicí), Otakar Žák (akustické bicí), Martin Hartl (kytara, motiv intra) a Kyrill Yakovlev (elektrická slide kytara v písni Planeta Pluto). S mixem a editací vokálů Herzig konzultoval Alberta Romanuttiho, hotové mixy s bicími pak sdílel s Jakubem Šindlerem. „Pomohli mi nejen technicky, ale i psychicky, což je u takhle osobní desky dost zásadní,“ uzavírá. Mastering měl na starosti Jan Vančík ve Strongroom Studios v Londýně.

Album Planeta Pluto vychází 13. února 2026 u Bumbum Satori digitálně a také jako limitovaná stokusová vinylová edice, na jejíž vizuální podobě se podílel multimediální umělec Lukáš Kalivoda. Křest proběhne 7. března v pražském Café V lese.

Vladimír Merta oslaví 80. narozeniny výjimečným koncertem a novým albem

Legenda českého písničkářství Vladimír Merta oslaví své osmdesáté narozeniny výjimečným koncertem v pražském Divadle komedie. Večer 17. března 2026 nabídne hudební ohlédnutí za jeho mimořádnou tvorbou i představení nového alba Nebe nepočká, závěrečného dílu pentalogie Nejisté jistoty.

„Staňte se součástí vzpomínek na první krůčky až po žhavou současnost,“ zve sám písničkář na koncert, „prostě: letem folkovým světem.“

 

Koncert jako hudební cesta časem

Vladimír Merta patří k nejvýraznějším osobnostem české hudební scény. Je ikonou osobité kytarové hry, ale také multiinstrumentalistou a neúnavným hledačem nových výrazových cest. Jubilejní večer pojme jako cestu napříč svou tvorbou – od dylanovských začátků přes folklorní a židovské inspirace až po improvizované výpravy k hranicím vážné hudby.

Na této neobvyklé hudební pouti ho doprovodí Dagmar Voňková a jeho dcera Sára Mertová. Součástí programu bude také projekce absolventského filmu Smrt krásných srnců, který připomene další z Mertových uměleckých poloh.

 

Nové album: Nebe nepočká

Album Nebe nepočká vychází v březnu 2026 a uzavírá pentalogii Nejisté jistoty. Zachycuje Mertu v období bilancování a pochybností – jsou to ještě nejisté jistoty, nebo už spíš jisté nejistoty?

Jedenáct skladeb působí jako otevřený rozhovor bez masek: od titulní písně Nebe nepočká přes provokativní Miss Anarchii až po závěrečný Virus, který dnes rezonuje možná silněji, než autor původně zamýšlel. Merta se opírá o své hudební vzory – Boba Dylana, Leonarda Cohena či Joan Baezovou – a vytváří vrstvené písně, které s každým dalším poslechem odhalují nové významy.

V době, kdy hudba často slouží jen jako kulisa, přichází Nebe nepočká jako výzva k soustředěnému poslechu a autentické výpovědi.

 

Vladimír Merta 80+?

* 17. března 2026 od 19.30

* Divadlo komedie, Praha

* Vstupenky: 500 Kč

* www.mestskadivadlaprazska.cz

Kapacita sálu je omezená.

 

Galén, spol. s r.o., Na Popelce 3144/10a, 150 00 Praha 5

www.galen.cz

 

Holy Fanda & the Reverends vydávají album, jako zadostiučinění svým věrným mimo ČR

Mezinárodní a v Praze usazená kapela Holy Fanda & the Reverends právě pustila do světa vinyl a stream alba The End of the Road, kterou u příležitosti deseti let skupiny vydává label Polí5.

Písně ve stylu dark-americana oscilující mezi vlivy post-punku, alternativního diska až po apalačské horalské balady, nahrála zakládající dvojice kapely, písničkář Holy Fanda (kytara, basa, zpěv) a kalifornský producent Nick Jennings (bicí, banjo, basa). Na délce necelých 25 minut za pomocí minimalistických prvků vystaví naléhavou i tíživou atmosféru plnou autentických osobních momentů. Nad tepajícím zvukem neortodoxních bubnů se vznáší těžké zkreslené kytary, nervní basa, klopotající banjo či mírně psychedelické a místy jazzové trumpety hostů Tommy Levecchia z Floridy a Jakuba Schmidta z Prahy a to celé spojuje uklidňující harmonium Jardy Svobody (ex-Traband). Přes stylové odbočky a rozjitřené momenty album dospěje až k závěrečné katarzi a jasnému stylovému odkazu k alt-country a southern-gothic.

Texty, na kterých Fanda Holý pracoval s britským písničkářem Alasdairem Bouchem a kanadským autorem Noahem Yesahem, stejně jako jejich česká tvorba ukazuje, že nejde pouze o nutnou kulisu k hudbě. Hned ve dvou úvodních slokách nastolí tísnivou náladu: „So tell me now, what happens next“ a nešetří temně poetickými obraty jako „my bad advice will never rest“ či „when love is gone, where does it go?“. „Není to pokus o světovost,“ dodává Holy Fanda, „ale spíš splacený dluh všem našim věrným příznivcům a fanouškům z míst, kde nerozumí česky. Navzdory tomu, že je samotná hudba univerzálním jazykem, si za svou podporu zasluhují znát celý příběh.“

Mixu se ujal Ondřej Ježek ve studiu Jámor, master připravil Tomáš Karásek aka gaEx a o grafické pojetí celého alba se postaral Martin Hůla (aka Martin Tvrdý, Bourek) se kterým Fanda Holý již opakovaně spolupracoval v minulosti i na jiných nahrávkách (Bonus – Náměstí Míru, HFAR – Dopisy v lahvi). S předstihem byl zveřejněn i temný klip k písni SO TELL ME, který natočila dvojice Jan Piskač (Samoty) – kamera, střih a Ivan Kunc (ex-The Ribs) – scénář a režie.

Album vychází jako unikátní jednostranný vinyl s originální animovanou grafikou na druhé (nehrající straně) a bude pokřtěn na den přesně deset let od prvního koncertu kapely, 25. 2. 2026 v Café v Lese za účasti skupin Reverend Killjoy a Reverend Putnič a potvrzená je i komplet původní sestava včetně Jardy Svobody. „Přišlo nám krásně symbolický potkat se po deseti letech přesně tam, kde jsme prvním koncertem začali…“ vysvětluje trumpetista kapely Martin Rejmíš.

Fanda Holý za posledních 30 měsíců odehrál (ať už sám či s kapelou) více jak 200 koncertů v cca 15 zemích a na třech světadílech včetně dvou turné v Brazílii, solo turné po západní Kanadě, EU turné do Portugalska a zpět řadu dalších jednotlivých koncertů. Mimo to, je vyhledávaným studiovým a podiovým hráčem, v současnosti například s Mutanti hledaj východisko či Frankie & the Deadbeats a v minulosti například Mňága a Žďorp, Wild Tides, Cyril Kaplan, Bonus, Jarda Svoboda, Stinka a další.

Aya, MFO a nowalover letos poprvé spolu 10. 3. V ARŠE+!

První letošní koncertní večer kolektivu Lunchmeat, připravený ve spolupráci s pražským prostorem ARCHA+, rozvibruje ARCHU+ 10. března. Oceňovaná producentka aya představí svou poslední nahrávku, klubovou sonickou smršť hexed!, kterou uvede spolu s vizuálním umělcem MFO. Večer otevře strhujícím živým vystoupením brněnský talent nowalover, vydávající na Favu Labelu.

 

Aya na nahrávce hexed! stojí na absolutním vrcholu své producentské formy a taví těžkotonážní bass s inovativním, téměř haptickým sound designem; syntetizuje industriální textury a techno elementy se screamo a metalem, podtržené ostrým, nekompromisním lyrickým projevem. hexed! sklízí masivní ohlas napříč renovovanými hudebními médii – The Quietus a The Wire jej označily za Album roku, zatímco Crack Magazine, Pitchfork, The Guardian a Resident Advisor jej zařadily do svých výročních best-of výběrů.

Album hexed!, vydané na zásadním britském labelu Hyperdub producenta Kode9, odhaluje ayinu hlubokou inspiraci delokalizovanými internetovými zákoutími, post-hardcore nářkem i úlomky rozpadající se reality. „Na jedné straně jsem poslouchala Slipknot a System of a Down, na druhé Aphexa Twina a Autechre. Spojte tyhle dvě energie, přidejte špetku trans zkušenosti a máte tuhle nahrávku,“ řekla aya pro The Quietus.

MFO (Marcel Weber) doprovází ayu na stagi a společně vytvářejí monumentální vizuální svět – místo, kde se paměť deformuje a identita přepisuje v reálném čase. MFO spolupracoval s předními umělci, jako jsou Caterina Barbieri, Lyra Pramuk, Tim Hecker, Ben Frost či choreograf Guillaume Marie, a jeho práce byla vystavena v prestižních institucích včetně Barbicanu, Centre Pompidou a Martin-Gropius-Bau. Současně působí jako ředitel vizuální sekce festivalu Berlin Atonal.

Sety brněnského umělce nowalover vyvažují chaotickou nespoutanost s přesně dávkovanými efekty. V ARŠE+ představí mix nového materiálu, verzi svého nedávného alba +óny iden+i+y, vydaného pod hlavičkou Favu Labelu, a remixy skladeb, které miluje.

Vstupenky : ARCHA+ & Lunchmeat festival: aya & MFO AV live, nowalover live | ARCHA+

Nejsme sami. Ani ve vlastním těle.

Ve středu pozornosti tanečního a divadelního Bazaar Festivalu jsou letos Společenstva lidská i nelidská

Jak se z jednotlivců stávají společenstva? Co nás spojuje, co nás naopak vylučuje, a kde končí lidské a začíná nelidské? Letošní ročník Bazaar Festivalu se zaměřuje na vztahy, které utvářejí naše těla, identity i prostředí, v nichž žijeme. Téma Společenstva lidská i nelidská otevírá otázky komunit, seskupeních a soužití napříč druhy, od lidských těl až po rostliny, mikroorganismy, technologie a krajinu. Dvanáctý ročník Bazaar Festivalu proběhne od 12. do 21. března 2026 ve Studiu Hrdinů, La Fabrice, Alfredovi ve dvoře, Divadle X10 a na dalších místech Prahy, kde se nebojí otevírat témata napříč společenstvími!

Společenství jako tělesná zkušenost

Bazaar Festival dlouhodobě představuje inovativní (i provokativní) divadelní a taneční tvorbu ze střední, východní a jihovýchodní Evropy a vytváří prostor pro setkávání umění, myšlení a společenské reflexe všech. Letošní ročník zkoumá, jak společenstva vznikají, jak fungují a jak se také rozpadají, a to nejen na úrovni lidské společnosti, ale i v širším, více-než-lidském kontextu. Umělci a umělkyně nepřistupují k tématu z odstupu, ale zkoumají ho skrze tělo jako základní jednotku vztahů, paměti i odpovědnosti. „V této době zjevných rozporů se zdá, že širší scéna tvůrců se zajímá o to, jak se scházíme, jak komunity spolupracují, a i kdy a jak se navzájem vylučují. Jejich zkoumání přesahuje pouhá lidská společenstva a s vynalézavosti se dotýká vztahů mezi těly, krajinou, rostlinami, mikroorganismy nebo systémy, které jsme sami vytvořili,“ říká dramaturg festivalu Ewan McLaren.

Od kolektivního těla k nelidským komunitám

Festival zahájí choreografie Isabelle Schad: Pieces and Elements, která pracuje s představou kolektivního těla jako organismu schopného existence pouze skrze celek. Skupina tanečníků vytváří proměnlivou strukturu, v níž každý prvek ovlivňuje celek, podobně jako v přírodních systémech, kde nic neexistuje izolovaně.

Výraznou součástí programu je také durativní performance Monument of Trust: The Arena srbské vizuální umělkyně Ivany Ivković, uvedená ve spolupráci s Y Events v Divadle X10. Projekt se zaměřuje na fenomén důvěry, moci a korupce a zkoumá, jak se tyto struktury zapisují do těl, komunit i společenských systémů. Divadlo se zde proměňuje v arénu kolektivního jednání, napětí a sdílené odpovědnosti. V mezinárodním projektu BLOT – Body Line of Thought Simony Deaconescu a Vanessy Goodman se lidské tělo stává ekosystémem, společenstvem mikrobiálních, chemických a fyzických procesů. Performance propojuje tanec a vědecký výzkum, a nahlíží tělo jako proměnlivý systém v neustálém dialogu s okolím.

Nelidská společenstva jsou v centru pozornosti také v choreografii O chorvatské umělkyně Sonji Pregrad, která pracuje s rostlinným životem jako kolektivním tělem a zdrojem choreografického myšlení. Růst, symbióza, erotika i zánik se zde prolínají v poetickém obrazu, který narušuje antropocentrický pohled na svět.

Bazaar Festival jako komunita v pohybu a v dialogu

Bazaar Festival však nevnímá společenství pouze jako téma, ale také jako způsob fungování. Jeho srdcem zůstává Sobotní Bazaar, signature program festivalu, který představuje ukázky rozpracovaných projektů současných tanečních a divadelních tvůrců ze střední a východní Evropy. Přímý dialog s publikem, sdílení procesu a otevřenost k nejistotě zde vytvářejí komunitní prostor, bez něhož by vznikající díla nemohla dál růst.

Součástí letošního ročníku je také minisymposium o tom, jak tanec tvoří komunitu, a které rozšiřuje festivalový program o diskusi a společné přemýšlení. Prostor pro sobotní setkání v rámci minisymposia je otevřený nejen pro taneční tvůrce a tvůrkyně, pedagogy, výzkumníky, studující ale i pro všechny, koho zajímá současný a street/urban tanec jako živá, sdílená praxe.

„Ať je i Bazaar Festival komunitou, do které budete chtít patřit. Ne hotovou strukturou, ale živým organismem, který se neustále proměňuje díky přítomnosti nás všech,“ říká Ewan McLaren a otevírá dveře festivalu diváctvu.

Bazaar Festival je prostorem pro otevřený dialog. Zve všechny, kteří si pokládají (někdy zdánlivě jednoduché) otázky, ale nehledají jen ty obyčejné nebo přímočaré odpovědi. Více informací a kompletní program je dostupný na www.bazaarfestival.cz.

12 BAZAAR FESTIVAL | 12.–21. 3. 2026, PRAHA

Bazaar Festival je mezinárodní přehlídka progresivních scénických prací divadelních a tanečních inovátorů, kteří se nebojí riskovat a otevírat nová témata. Festival se koná každoročně v Praze a zaměřuje se na tvůrce nezávislé scény ze střední a východní Evropy.

Vstupenky je možné zakoupit na platformě GoOut.net

Další články
sinekfilmizle.com