Po malé odbočce v podobě alba Milostné vzpomínky na Čp. 8 (2018) pokračuje písničkář Petr Linhart ve svém místopisném a historickém bádání. Jeho páté sólové a – řekněme – „čtvrté řadové“ album Nezvěstní tematicky navazuje na předchozí tituly Sudéta, Autobus do Podbořan a Rozhledna. Někde je to dokonce pokračování již známých příběhů: v Očích Viléma Pellyho se znovu potkáme s mladičkou vizionářkou Kristínou…

„CD můžete poslouchat od prvního po úplně poslední track, ale i jinak – jejich náhodným přehráváním v modu random nebo shuffle. Dostaví se tak efekt nepředvídatelné kombinace fragmentů různé hudby a zvuků, a tedy pokaždé de facto nový a nový zvukobraz: kaleidoSONICope!“ Tento „návod k použití“ svého nového alba dává na jeho obalu sám autor, hudebník, skladatel, „komprovizátor“, publicista, producent, dramaturg a…

Album přináší deset let starý záznam koncertu z olomouckého divadla, kde Už jsme doma doprovázeli zpěváka The Residents Randyho Rose. Deska prokazuje, že spojení obou kapel stále funguje, i když obě mají odlišný přístup k tvorbě. Potemnělí podzemní The Residents, kteří si pohrávali se zákony pop kultury a převraceli je naruby, si libovali v zastřených zvucích archaické elektroniky, zatímco alternativní Už jsme doma…

La banda Morisca znamená „kapelu Maurů“, ale bylo to také označení pro „zemi nikoho“, která ve 13. až 15. století oddělovala muslimské království Granada od křesťanských území. Na iberském poloostrově do konce 15. století (Granada byla dobyta v tomtéž roce, kdy Kolumbus doplul k Bahamám) křesťané s muslimy nejen bojovali, ale také si od nich leccos vypůjčili, ať šlo o vynálezy, vědomosti nebo…

Koncepce dvojalba Data Lords působí až otřepaně, kdekdo se dnes zaobírá podobnými tématy. První disk instrumentálním jazykem popisuje svět digitální, druhý disk pro kontrast svět přírodní. Jenže jak barvitě, hluboce a sugestivně dokázala skladatelka a kapelnice Maria Schneider onen kontrast vykreslit! „Můj dávný spolužák ze střední mi vyprávěl, že dnešní děti už se nescházejí tak, jako jsme to dělali my.…

Saxofonista a basklarinetista Radim Hanousek své skladatelské ambice projevuje už dlouhodobě. Proti samizdatovému albu DITG došlo k rozšíření ansámblu o vokály Michaely Bókové a Jany Vondrů, basistu Juraje Valenčíka nahradil Vlado Micenko, setrvává sehrané dueto Radim Hanousek s hráčem na marimbu Martinem Opršálem, novým hlasem je trubka Jana Přibila. Hanousek se představuje jako skladatel soudobě hudebně přemýšlející s jazzovou duší, jeho progresivní skladby…

Albem Kam nepřijde den (2014) předvedla Saša Niklíčková, že je mistryně ve vymýšlení absurdních, nebo zdánlivě absurdních obrazů všedních, či spíš zdánlivě všedních situací. Že dokáže udělat k uřehtání dojemný šanson třeba o pomstě zhrzené dívky prostřednictvím záchodové štětky. A nejde o žádné prvoplánové komunální bavičství. Nad to písně povznáší už jen brilantní čeština a zasvěceně rozverná hra se slovy. Nemluvě…

Podle velšské mytologie čekají každého, kdo přespí na vrcholu hory Cader Idris, tři vyhlídky: smrt, šílenství nebo přemíra poetického nadání. Zpívající skotská harfenice se nikde nezmiňuje, že by na hoře po vzoru dávných bardů strávila noc. V titulní skladbě To The Awe se inspirovala verši britské básnířky Felicie Hemans. Ty se vztahují ke křeslu obra Idrise (jak zní překlad názvu hory),…

Není to tak, že by Wasilewského trio bylo „přivařeno“ ke hvězdě polského, posléze světového jazzu, trumpetistovi Tomaszi Stańkovi, aby se poukázalo na kvality mladého polského tria a zvučné jméno mu pomohlo v kariéře, ale proto, že se ti tři mladíci s o více než generaci vzdáleným sólistou sešli hudebně. Spolupráce započala na přelomu století. V červnu 2001 koncertovali v pražském divadle…

Je to už více než tři roky, kdy s deskou Světlo DuCHa kapelová značka autora, kytaristy a zpěváka Miloslava Vojtíška aka S.d.Ch. (dnes už etablovaného dramatika), prošla restartem. Nová koncertní podoba, kdy frontmana doplňuje kontrabas a akordeon, dostala nyní i studiový záznam, který primární rockové písničkářství a zhudebněnou autorskou poezii často posouvá až někam k modernímu šansonu. Nahrávku provází i…

Jedna z nejlepších Hutkových desek vychází v reedici až 41 let po svém prvním vydání, tehdy u švédské firmy Šafrán 78. Ne že by mezitím neměla vůbec šanci dostat se k posluchačům: nejdříve byla kopírována z kazety na kazetu, pak ji Jaroslav Hutka po koncertech prodával na svých pověstných „samopalech“. Ale stejně může být přímo ukázkovým dokladem toho, jak prudkými…

V pravidelném komiksu ztvárňuje výtvarník a hudebník Richard Fischer vždy jeden song, který mu v poslední době učaroval. Vzpomínka na cestu naslepo do již neexistujícího táborského klubu Orion na mně neznámé britské psychedeliky Goldrush. Na místě zakoupené CD mě pak převádělo přes nelehká období. Ať dodá všem energii, optimismus a chuť vstoupit do nového roku.       https://www.youtube.com/watch?v=mtcSBoUbQAk&fbclid=IwAR2ujr1hqrkCbEyuvqWaBLgAqShUyqVruWduUjLVKoLG6tjDw7EqSKqrZ2Q&ab_channel=ADA

Druhá tráva lehce „vyhrožovala“ změnou soundu a přístupu k aranžmá, která by konzervativnější (jsou-li tací) ctitele nadžánrové, ale stále v newgrassu kořenící kapely mohla překvapit. Ano, ohlášená změna překvapila. Velmi příjemně. Neúnavná snaha Druhé trávy „sundávat si klišé“, abychom parafrázovali název jedné z Křesťanových písní (ale nikoliv její obsah), prostě budí úctu. O to větší, že pánům by bohatě stačilo držet se…

DRUHÁ VLNA SPUŠTĚNA! Vlna za vlnou… Těch vln máte asi už dost, ale tahle s festivalem počítá! Lístky koupíte: https://bit.ly/goout_boskovice2021 https://bit.ly/smsticket_boskovice2021

Přijďte u příležitosti úmrtí Jana Palacha uctít hrdinské činy našich předků do parku k Pomníku druhého a třetího odboje, kde na Vás díky Městskému muzeu a galerii v Poličce čeká malá panelová výstava s vědomostním kvízem o životě tohoto studenta, jehož život vyhasl před 52 lety. K výročí sebeupálení Jana Palacha připravilo poličské muzeum MINIvýstavu v parku u Pomníku druhého a…

Pražské studio Amanita Design vydalo v létě novou puzzle adventuru Creaks. K vytvoření soundtracku angažovali Joe Achesona aka Hidden Orchestra, který se vydal po stopách dua DVA a Joeova dlouholetého přítele a spolupracovníka Tomáše Dvořáka (Floex). Pro samotného Joea se jednalo o novinku. Cílem vytvořit jakýsi nekonečný soundtrack, kdy hráči mohou jednotlivé úrovně projít několikrát, a tak musely vzniknout i…

Michael Krásný, kontrabasista, baskytarista, zpěvák a dlouholetý doprovodný hráč trumpetisty Laca Decziho, vydává druhé sólové album s výmluvným názvem 20:20. Po převážně instrumentálním debutu Doing What I Do (2016) vytvořil Krásný vokální jazzové album s žánrovými přesahy. 20:20 přináší osm skladeb, Krásného autorských kusů (Just A Man, Night Voices) i přearanžované jazzové a popové skladby (We Found Love, Sway, Spain,…

Početná folková formace Severní nástupiště je rozhodně jednou z nejzajímavějších svého druhu a poslední doby. Samozřejmě se pohybuje mezi žánrově odlišnými kolegy, a tak je potkáte na pódiu spíše spolu s Květy či Aranem Epochalem, než s objevy řevnické Porty. A myšlenkový svět devíti mladíků a dívek dobře odkrývá i debutové album ze závěru roku 2020, přicházející dva roky po…

Po víceméně optimistickém, byť hodně experimentálním a její unikátní kytarový způsob preferujícím mistrovském Code Girl (2018, viz UNI 8/2018), na němž si Mary poprvé zažívala osobní otevřený debut básnířky-textařky a skladby stavěla na nerytmických kódovaných slovních abstrakt-reál-příbězích, přejala tyto přímo do názvu kapely a svůj nástroj odsunula mimo první plán. Kytara je tu vpravdě doprovodnou. Jde o kompozice, o vyznění…

Skvěle dramaturgicky postavené album. Bez jakéhokoli, v tomhle ranku běžně očekávaného úvodního patosu od prvního taktu vtrhne tryskem band s minieposem By the Banks, náladou (i instrumentací) podobným yesovskému Close to the Edge, což dělá hlavně zvuk i způsob hry Kristiana Hultgrena à la Chris Squire. Aby nedošlo k mýlce – nekopíruje, prostě se trefil do zvuku jednoho z nejlepších rockových basáků všech…

John Renbourn, vl. jm. John McCombe. 8. 8. 1944, Londýn, Anglie – 26. 3. 2015, Hawick, Skotsko. Důležitá alba: John Renbourn (Transatlantic 1965), Bert And John (Transatlantic 1966), Sir John Alot Of Merrie Englandes Musyk Thyng And Ye Grene Knyghte (Transatlantic 1968), The Lady And The Unicorn (Transatlantic 1970). Písně, které stojí za to: Judy, Motherless Children, The Earle Of…

20. března 2015 mělo zatmění slunce zvláštní kouzlo, přinejmenším v zápražské krajině poblíž Líbeznic, obce s největším počtem hudebních novinářů na metr čtvereční. Zatímco do ukázkového jarního dopoledne vtrhla mezihvězdná temnota jak účet na hospodský stůl a líbeznické sady ztichly v bezmála prehistorické bázni, krajina za Prahou nepřestala znít monotónním hučením nedaleké dálnice i duněním všudypřítomných drátů vysokého napětí, prostupujícím celý kraj jak…

Sportovní lukostřelba, lyžování, technické novinky všeho druhu, filmařina, víra v dobro člověka, soulad a zároveň věci, co nás přesahují. Tak lze ve zkratce shrnout Michalovu osobnost a životní zacílení. Historie si všímá jedinců burcujících, bojovníků, trpících za spravedlnost, vůdčích, mizivě už však lidí jednoduše řečeno dobrých, těch, kteří byli těmto oslavovaným nutnými pomocníky bez jakékoli myšlenky na často pro ně brutální…

Jedna tisková zpráva z října 2020 člověka spíš vyděsila, než pobavila: turecký prezident doporučil svému francouzskému protějšku, aby se šel léčit na psychiatrii. Důvod? Poté, co muslimský radikál v Paříži zabil učitele a pak mu ještě usekl hlavu, protože ukazoval žákům karikatury Mohameda, Francie zpřísnila opatření proti islámským revolucionářům. Muž, který popravu vykonal, byl sice policií zlikvidován, ale mezi místním učitelstvem zavládl…

Jiří Gruša (1938–2011) Když jsme o Grušovi mluvili poprvé, zmínil jste, že se svého času „pantograficky rozšířil“. Kdy se to stalo? V polovině osmdesátých let. Když jsme se po dlouhé pauze uviděli v Bonnu při příležitosti každoročního setkání PEN-klubu pro německou jazykovou oblast, došlo k politováníhodnému „pantografickému incidentu“. Pořadatelé konference Jiřího na tato setkání nezvali, ačkoli v Bonnu dokonce bydlel.…

…a tak už nepotřebuji mít vodu v kyblíku, vyjádřila se trefně polská zpěvačka a skladatelka Anna Maria Jopek. Také si už dávno nemusí hrát na vlastním písečku. Točila ve studiích Real World nebo Abbey Road. Alba prodává doma v platinových nákladech, přitom nejde o nějak podbízivý pop jazz, a zájem budí i mimo Polsko. Na desky i velké koncerty si…

Rok 2019 byl pro tuzemskou kinematografii mimořádně úspěšný. Dcera Darii Kashcheevy vyhrála Studentského Oscara, Cenu za nejlepší krátký film v Sundance a byla nominována na ceny Americké filmové akademie. Nabarvené ptáče Václava Marhoula premiérovalo v hlavní soutěžní sekci Benátek a bylo součástí pre-selectu do oscarového klání. V Benátkách a Sundance byl uveden animovaný snímek Sh_t Happens Michaely Mihályi a Dávida Štumpfa. Česká set…

Brněnské Květy se v roce 2020 dočkaly dvacátého výročí. Původně plánovaná oslava na boskovickém festivalu se sice nakonec „smrskla“ z řady vystoupení v různých podobách na pouhé tři sety, ale i tak to v letošní koncertní bídě plné omezení bylo milé. S koncem roku se pak objevilo album nazvané příznačně Květy Květy, zároveň první v současné čtyřčlenné a poměrně dost…

Jako jedno mámivé mávnutí prý uteklo dvacet let existence Tara Fuki. Přitom Andrea Konstankiewicz a Dorka Barová spolu ušly… ulétly tak dlouhou a členitou trajektorii, že by i monarcha stěhovavý (Danaus plexippus) zbledl závistí do podoby běláska. Také deska Motyle zachycuje pořádný vývoj, i když období housenek a kukel bylo dávno překonáno už před těmi dvěma dekádami. Čekali byste například,…

I když je věkově dělí jedna generace a zcela rozdílné hudební kořeny i životní příběhy, mají toho společného víc, než by se mohlo na první pohled zdát. Mimořádný hudební talent, lásku k experimentům, ale i ponor k hlubokým spodním proudům umělecké tvorby. A také to, že jejich aktuální alba patří k tomu nejlepšímu, co na domácí scéně letos vzniklo. Archa DAGMAR VOŇKOVÉ a…

Mám kapely vyloženě srdcovní a zásadní, ale mám i takové, které takové místo nezaujaly, ale přesto mě zaujaly. To jsem si uvědomil, když jsem si teď znovu pustil Sigue Sigue Sputnik. Ti nikdy nebyli v mých top ten, žádné z jejich dvou alb by se mnou asi na opuštěný ostrov nejelo, ostatně pořádně jsem se k nim dostal až relativně…

Při pochvalném výčtu svých předků nemohu zapomenout na dědu z otcovy strany. Bohužel jsem ho nikdy neviděl. Post illa verba dodávám, že byl jako důstojník těžce zraněn na frontě. Dlouho umíral v polském špitálu. Babička Brikciusová za ním pravidelně jezdila. Když umřel, dostala jako vdova od prezidenta Masaryka trafiku, opravdickou trafiku na Wilsonově nádraží. Mému otci se to gesto málem…

Zrovna když tohle píšu, odevzdávají američtí volitelé hlasy pro příštího prezidenta, a až to budete číst, mělo by být vymalováno i oběma parlamentními komorami. Trump ovšem i pak nejspíš zůstane jako odporně umíněné dítě trvat na svém: Ne a ne a ne a ne! Já jsem vyhrál! Což je nevídaná hrůza. Nejen pro ni si 20. ledna při inauguraci kandidáta…

Shabrang znamená v překladu z jazyka fársí „barvy noci“. Přesně takové je letošní album Sevdalizy, umělecky zatím nejvyzrálejší počin této íránsko-holandské zpěvačky, herečky a tanečnice. Tajemná Sevdaliza se již od začátku kariéry pohybuje na trajektoriích mezi postelektronickým diskurzem a svými etnickými kořeny, které vedou do Persie. Těží tak z obou vzdálených světů, jak z postmoderny Západu, tak z orientální tradice Středního…

Obě povedená alba kvarteta Jakuba Doležala vznikla ve stejném obsazení s kytaristou Jiřím Šimkem (Muff), baskytaristou Markem Leždíkem (Support Lesbiens) a bubeníkem Jakubem Šindlerem, ovšem znějí odlišně. Což je samozřejmě dobře. Zatímco titul Village Years (2016) působil syrově, na desce Happy End se cizelovalo, aranžovalo, efektovalo a místy playbackovalo – až do šťastného konce. Slyšme třeba elegantní proplétání dvou linek saxofonu…

Nizozemský vokální ekvilibrista Jaap Blonk si nadělil ke svým pětašedesátinám nové hudební seskupení s názvem Jaap Blonk’s Retirement Overdue, do nějž přizval o generaci mladší trojlístek věhlasných muzikantů – kytaru a baskytaru zde střídají Miguel Petruccelli a Jasper Stadhouders a na bicí hraje Frank Rosaly. Po pětadvaceti letech tak dal dohromady novou „regulérní kapelu“. Lehce připomíná zappovsko-beefheartovský esprit s bluesovým milieu,…

Před koncertem 4. listopadu 2018 v pražské Arše si asi málokdo dovedl představit svébytnou hudbu Dagmar Voňkové, zaranžovanou pro relativně početný ansámbl. Včetně sólistky noneto. I Radim Hladík blahé paměti odpovídal na dotazy ohledně svého hraní s paní Dagmar s úsměvem: „Vždyť já jí jen nosil kytary.“ Nápadu na „orchestraci“ písní, se kterým přišel producent Petr Ostrouchov, vlastně zprvu vzdorovala i autorka.…

Jaroslav Foglar je i dvacet let po smrti na roztrhání! V Akropoli vydali nedávno knižní aktualizaci příběhů slavné rychlošípácké pětky (Rychlé šípy a jejich úžasná nová dobrodružství). V Albatrosu vycházejí znovu Foglarovy spisy (zatím sedm svazků, včetně pozoruhodného Dobrodružství v Zemi nikoho), ilustrované aktuálními borci a borkami, jako Jiří Grus, Jindřich Janíček, Ester Kuchynková nebo Pavel Čech. Ten posledně jmenovaný pak uvedl předloni…

Obvyklý způsob bývá ten, že nejdřív existuje kniha a podle ní vznikne divadelní hra nebo film. U knihy Vlastníci je to přesně naopak. Nakladatel Zdenko Pavelka pojal záměr vydat tento příběh knižně, když šel z projekce stejnojmenného filmu. A Vlastníci vznikli vlastně nejprve jako filmový námět, ze kterého se vydělila divadelní hra… Pro čtenáře Vlastníků bude možná zajímavé dočíst se o…

Snad nepůjde o samoúčelný osobní úvod, protože se domnívám, že podobný vztah ke Karlovi Zichovi měla asi většina čtenářů UNI: Dobrovolně přiznávám, Zichova hudba šla většinou těžce mimo mě. Věděl jsem pochopitelně o zpěvákově a kytaristově důležité roli ve druhé sestavě Spirituál kvintetu po roce 1969. O pozdější dobré osobní pověsti populárního zpěváka, který byl i v „neslušné době právem…

Ambiciózní a dlouho připravovaný snímek Víta Klusáka a Filipa Remundy, tandemu spolupracujícího pod značkou společnosti Hypermarket Film, se po světové premiéře na MFDF Ji.hlava dostává na konci ledna do českých kin. V novém snímku tato dvojice, která českému publiku představila úspěšný film Český sen (2004) nebo cyklus Český žurnál (2013–2020), sleduje český filmový štáb v sousedním Polsku. Hlavní postavou dokumentárního snímku je…

Dokumentární film Jany Chytilové mapuje historii Plastic People a jejich přesvědčivý návrat na hudební scénu v letech 1997–1999. Režisérka byla spolu s kameramanem Miroslavem Vránkem u toho, když se dosud rozhádaní muzikanti na žádost Václava Havla znovu sešli a v lednu 1997 vystoupili ve své klasické sestavě. Po regulérním obnovení kapely pak začala zpětně natáčet vzpomínky na dramatické dějiny souboru,…

Přesně uprostřed pomyslného trojúhelníku tvořeného městy Trenčín, Nitra a Banská Bystrica, najdete na mapě horu Vtáčnik. Převažuje tu symbolicky zelená barva, svědčící o tom, že civilizace tu zatím nevyhrála nad rozlehlými lesy a že k přírodě tu mají lidé stále blízko. Pod zmiňovanou horou pak přebývá pozoruhodné hudební duo, které si ve své tvorbě nedělá starosti s hranicemi mezi folkem…

Streamová varianta divadelní sezony (kéž by netrvala dlouho) nabyla takové podoby, že od jednotlivých souborů přicházejí pozvánky na premiéru přímo k monitoru. Na produkce nelze ovšem zcela uplatnit – i přes sebelepší kvalitu přenosu – standardní kritický metr jako na inscenaci, sledovanou v klasickém kontaktním modu hlediště-jeviště, svoje divácké dojmy tedy nabízím spíš informativní než recenzní formou. V ústeckém Činoherním…

Poslední listopadový víkend jsem byl ke streamu přizván divadelníky z Jihlavy. V Horáckém divadle tam nastudoval často provokující pražský režisér Jakub Čermák férii, v níž se prezentují ženské postavy z próz Boženy Němcové (Viktorka se kupříkladu v rámci českého kulturního povědomí stala už téměř archetypem). Čermák je principálem souboru Depresivní děti touží po penězích a pozornost vzbudil nejenom dvěma jevištními…

„Zasažen příbojem nostalgie“, tak začíná jedna z básní Martina Reinera v jeho nové sbírce. Příboj zní možná příliš dramaticky. Reiner ve své sbírce prostě ochutnává tu nejsladší básnickou chuť: chuť uplynulého času. A ta může mít mnoho podob. Jednak je to vzpomínka na někdejší milostné výboje, rámovaná žasnutím, kolik let uplynulo a jak to tehdy vlastně bylo. Básník si nicméně…

Zatímco v Česku byla polarita hudebního průmyslu mezi nezávislými labely a „major“ teritoriem nastavena v podstatě hned po revoluci, Slovensko na svou výraznou nezávislou opozici čekalo víc jak dekádu. Deadred Records vneslo do zatuchlých vod slovenské scény čerstvý vítr DIY filozofie, který si drží až do dnešních dnů. V předvečer oslav dvaceti let fungování vydavatelství jsme místo bratrské oslavy sedli k počítači,…

V pravidelném komiksu ztvárňuje výtvarník a hudebník Richard Fischer vždy jeden song, který mu v poslední době učaroval. Vzpomínka na jedno ráno před 40 lety, kdy jsem si jako malý kluk chystal snídani před cestou do školy a z rádia zaslechl tu šokující zprávu, že John už tady nikdy nebude. Stejně jako Joe Strummer, Václav Havel a Sváťa Karásek, všichni ti…

Loni v dubnu se v Mountain Rest Studiu, New Paltz, N.Y., zrodilo třetí album amerického tria kytaristy Libora Šmoldase s kontrabasistou Jayem Andersonem a bubeníkem Adamem Nussbaumem. Úvodní album DreamTime (2014) vzniklo tamtéž už v březnu 2011, následující On The Move (2016) se nahrávalo ve Studiu Svárov v roce 2015. Dramaturgicky se alba vyvíjela od standardů na prvním až k výhradnímu Šmoldasovu autorství na dalších dvou…

Bubeník Florian Arbenz je nejen vynikajícím bicistou švýcarského tria Vein, ale také nápaditý dramaturg vydávající zajímavé nahrávky na vlastní značce, tuto společně s etiketou inner circle music saxofonisty Grega Osbyho (1960), dobře známým představitelem progresivního jazzu od osmdesátých let. Florian Arbenz zde hraje na klasickou bicí soupravu doplněnou různými perkusemi, včetně dřevěných či strunných. Greg Osby střídá svůj hlavní nástroj altsaxofon…