Katarzia připravuje dva výjimečné koncerty v Brně a v Praze a představuje na novém albu hudbu pro Cirk La Putyka

Katarzia, písničkářka, skladatelka a producentka, připravuje se svou kapelou dva výjimečné koncerty. Uskuteční se v Brně v klubu Fléda 19. listopadu a v Praze v Lucerna Music Baru 23. ledna. Obě vystoupení budou charakteristická speciální sestavou, která bude kombinovat akustické nástroje a elektroniku. Hudbu a texty umocní projekce česko-islandské umělkyně DVDJ NNS. Brněnský koncert natočí Česká televize v režii Terezy Rekové. Katarzia současně přichází i s novou tvorbou. 7. prosince vychází elektronické album „Rest in Euphoria“ s hudbou složenou pro stejnojmenné představení pražského Cirku La Putyka.

Katarzia se v loňském roce na albu „Šťastné dieťa“, které získalo hned dvě nominace v rámci slovenských cen Radia FM Radio_Head Awards, vrátila k akustické podobě své tvorby a obklopila se kapelou ve složení Robin Galia – klávesy, Miloš Klápště – baskytara a Oliver Lipenský – bicí. Tato základní sestava však bude na chystaných speciálních koncertech v Brně a v Praze rozšířena o Aid Kida – elektronika, Františka Vaníčka – trubka a Simonu Hulejovou a Eriku Rein – vokály. Vizuální rozměr vystoupení představí projekce vytvořené na míru Katarziiným textům česko-islandskou umělkyní DVDJ NNS a light design v režii Tomáše Košťáka. „Tyto dva chystané koncerty vnímam ako špeciálne koncerty, kde prejdeme s kapelou a s Aid Kidom cez niekoľko albumov a k tomu chystáme nové vizuálne projekcie od Kateřiny Blahutovej aka DVDJ NNS, s ktorou spolupracujeme už od Antigony,“ přibližuje plány Katarzia. „Inšpirovali sme sa metalovou a pohrebnou poetikou ako metaforou na smútok v hudbe. Chceme tradičnú čiernu smútočnú farbu posunúť do ružovej. Moje texty podľa mňa najlepšie chápu ženy a citliví ľudia a aj preto sa teším na pódiové spojenie s ďalšími speváčkami, ktoré sú samé autorky hudby, textov a songwriterky,“ dodává. Brněnský koncert bude zaznamenán v režii Terezy Rekové Českou televizí, uvedení pořadu je plánováno na příští rok. Jako hosté vystoupí v rámci obou večerů jazzová kapela Baron Haze, kterou tvoří také Robin Galia a Simona Hulejová, kteří se prolínají se sestavou Katarzie.

Katarzia kromě koncertní činnosti přichází i s albovou novinkou. Na 7. prosince je naplánováno vydání novinkového titulu „Rest in Euphoria“, který obsahuje hudbu složenou pro stejnojmennou inscenaci divadelního souboru Cirk La Putyka. Termín vydání je dnem obnovené premiéry představení, které i tento rok proběhne celkem jednatřicetkrát na domovské scéně Jatka78 v pražských Holešovicích v průběhu prosince 2024 až ledna 2025. V „Rest in Euphoria“ se propojují elementy současného kabaretu s kontextem rave scény pro oslavu svobody  a sexuality na místě, kde se dokážeme nejen tolerovat, ale i milovat svůj svět v otevřenosti a volnosti. Po ukončení série představení Cirku La Putyka zůstane hudba z tohoto elektronického alba naživu i  na koncertě 23. ledna v Praze v Lucerna Music Baru. Kromě dvou velkých koncertů Katarzie je do konce roku naplánováno i několik komornějších vystoupení: 8. listopadu v České Třebové v hudebním klubu Modrý trpaslík, 16. listopadu v Ústí nad Labem ve Veřejném sálu Hraničář a 20. listopadu v Olomouci v Jazz Tibet Clubu. Vstupenky jsou k dispozici v předprodejových sítích GoOut.net, smsticket nebo na webových stránkách pořadatelů.

Předprodej na brněnský koncert ► https://goout.net/cs/katarzia+support-baron-haze/szauyjx/

Předprodej na pražský koncert ► https://goout.net/cs/katarzia+support-baron-haze/szqnikx/

 

Fyzická akrobacie na nejvyšší úrovni. Mezinárodní soubor Knot on Hands přiveze na Jatka78 českou premiéru představení Concrete

Holandsko-německo-belgické akrobatické trio Knot on Hands přiveze 16. a 17. listopadu do pražského divadla Jatka78 českou premiéru představení Concrete. Inscenace je založena na párové akrobacii a na obrovských pohybových možnostech, které skýtají atletická, fyzicky vytrénovaná těla. Oba večery jsou součástí projektu Cirkusové noci, který koordinuje Asociace nového cirkusu, a La Nuit du Cirque, mezinárodní akce organizované Territoires de Cirque (Francie). Více informací a vstupenky jsou v prodeji na www.jatka78.cz.

 

„Soubor Knot on Hands posunuje partnerskou akrobacii novým směrem, kde hlavní důraz spočívá ve fyzickém propojení tří těl,” zdůrazňuje Rostislav Novák ml., umělecký šéf Jatek78, kde soubor v rámci umělecké rezidence částečně i zkoušel.

 

Akrobatické trio, které vytváří díla na základě čistě fyzikálního výzkumu, pracuje v průběhu představení se třemi způsoby pohybu ve třech kapitolách. Organická kapitola s názvem Roll (Rolování) rozvíjí pocit kontinuity a vývoje, kdy jeden pohyb plynule přechází v druhý a rezonuje s proměnlivou povahou života. Rytmická a dynamická kapitola nazvaná Weave (Tkaní) je vizuální podívanou, kde se tři těla proplétají a vytvářejí živé obrazy, harmonické a expresivní. Závěrečná kapitola Stay (Zůstat) popírá zákony gravitace a vytváří nezrušitelné pouto mezi akrobaty a stěnou, které ohýbá a popírá perspektivu.

 

Knot on Hands je holandsko-německo-belgické akrobatické trio, které tvoří Britt Timmermans, Mario Kunzi a Tijs Bastiaens. Vznikli v roce 2017 a snaží se posunout partnerskou akrobacii novým směrem, kde hlavní důraz spočívá ve fyzickém propojení tří těl. V něm nacházejí společný základ, z něhož vycházejí při tvorbě inovativních cirkusových kusů.

 

Knot on Hands (NL/DE/BE): Concrete

 

Délka představení: 55 min.

Vhodné od 6 let

Jazyk: Bez jazykové bariéry

Premiéra: 1. 12. 2023

 

Koncept a režie: Knot on Hands

Účinkují: Britt Timmermans, Mario Kunzi, Tijs Bastiaens

Dramaturgie: Piet van Dycke

Vedoucí projektu: Cahit Metin

Produkce: Peggy Loch

Hudba: Roman Naef, Florestan Berset

Světelný design: Cahit Metin

Rezidence: Werkplaats Diepenheim, Leeraum.offen, Circuskapel

Za podpory: Performing Arts Fund NL, Amsterdam Fund for the Arts, Werkplaats Diepenheim, CirkLabo, This is not a circus

 

Vítězné filmy 28. MFDF Ji.hlava: Prezidentka i Dům bez východu

Osmadvacátá Ji.hlava vyhlásila vítězné snímky. Nejlepším tuzemským dokumentem je Dům bez východu Tomáše Hlaváčka, cenu za nejvýraznější světový dokument si odnesla Prezidentka režiséra Marka Šulíka. Ocenění za nejlepší debut letos získal snímek Šedá zóna Daniely Meressy Rusnokové. Cenu publika si z Ji.hlavy odvezl snímek Dajori Martina Páva a Nicolase Kourka. Za přínos světové kinematografii byl oceněn přední představitel tchajwanské nové vlny Tsai Ming-liang. Ji.hlava pokračuje online až do 17. listopadu.

Zítra večer startuje Ji.hlava Online. Potrvá do 17. listopadu a nabídne více než 150 filmů z programu letošního fyzického ročníku, včetně většiny vítězných filmů.

Opus Bonum: Prezidentka

Sekce Opus Bonum, která reprezentuje přehlídku současného světového dokumentu, letos uvedla 13 snímků.

Z nich vybrala tříčlenná porota snímek Prezidentka slovenského režiséra Marka Šulíka a udělila mu hlavní cenu. „Fascinující a poutavá charakterová studie o pětiletém působení Zuzany Čaputové ve funkci slovenské prezidentky a o tom, jakými etickými a politickými změnami za tu dobu prošla slovenská společnost. Snímek vykresluje osobní a intimní filmový portrét se zvláštním důrazem na genderovou a rodinnou dynamiku a drtivé politické tažení lídra opozice, populistického premiéra Roberta Fica. Dokument umožňuje diváctvu hluboce nahlédnout výzvy, kterým dnes čelí ženy v politice,“ zdůvodnila porota, ve které zasedl australský filozof Robert Sinnerbrink, oceňovaný čínský režisér Xiaoshuai Wang a česká filmařka a hudební skladatelka Eliška Cílková. Autoři*ky vítězného snímku obdrží finanční odměnu deset tisíc dolarů.

V rámci Opus Bonum udělila letos porota také ocenění nejlepšímu filmu z regionu střední a východní Evropy. Získal ji český snímek Štěstí a dobro všem režiséra Filipa Remundy. „Působivá a znepokojivá observační studie postavy nespokojeného člověka na okraji společnosti, která ohledává společenský kontext, z nějž pramení Putinův nacionalistický populismus. Štěstí a dobro všem je provokativní a podnětný film, jenž prozkoumává zneklidňující trend současné středoevropské politiky,“ uvedla porota. Autoři*rky vítězného snímku ze střední a východní Evropy obdrží finanční odměnu pět tisíc dolarů.

Cenu za nejlepší střih získal argentinský film Rozloučení režisérky Toii Bonino. „Film Rozloučení je komplexní a výmluvnou sondou do rodinné historie, v níž režisérka Toia Bonina rozkrývá fašistické vazby svého dědečka, který byl pobočníkem Benita Mussoliniho. Ty se stávají výchozím bodem pro intuitivní, hloubavé zkoumání genderových vztahů, v němž se prolíná rodinná, kulturní a politická historie. Mnohovrstevnatá narativní mozaika je zde mistrovsky sestříhaná dohromady způsobem, který zůstává otevřený a nutí k zamyšlení,“ uvedla porota.

Ocenění za nejlepší kameru získal snímek Chvála stínů kanadské filmařky Catherine Martin. „Uhrančivá vizuální meditace o stínech a jejich významu ve vztahu ke kulturní zkušenosti a uměleckému vyjádření. Chvála stínů je vizuálně poutavý snímek s vynikající kamerou, jíž se daří poeticky evokovat různá ztvárnění světla a stínu inspirovaná japonským autorem Džuničiró Tanazakim,“ zní verdikt poroty.

Cenu za originální přístup si odnesl rakouský snímek Čistit a cídit Thomase Fürhaptera. „Poutavá a podmanivá filmová studie představuje běžné činnosti spojené s čištěním a úklidem v různých pracovních, institucionálních a společenských kontextech – od jatek až po vesmírnou stanici. Čistit a cídit je ryze formální a precizní snímek s nápadně ‚čistým‘ střihem a zvukem, které dokonale doplňují jednotlivé záběry. Pro dnešní západní společnost tolik typická posedlost čistotou a hygienou je zde podrobena nečekaně nápadité analýze,“ uvádí porota ve svém vyjádření.

Cenu studentské poroty v sekci Opus Bonum získal argentinský film Rozloučení režisérky Toii Bonino. „Osobitý dokument odhaluje dynamiku mužů a žen jedné italsko-argentinské rodiny. Toia objevila nečekané rodinné dědictví v podobě negativů svého dědečka, a započalo tak odvážné zkoumání rodinných kořenů. Namísto tradičního dokumentárního vyprávění Toia Bonino spojuje různorodé záběry, fotografie a texty, aby odhalila napětí mezi muži a ženami v rodině, kde ženy nesly břímě rodinné minulosti v tichosti. Porota snímek vybrala za originální pohled autorky, nečekaně pestrou mozaiku mikro příběhů, metafor a často zastřených okolností rodinné historie,“ uvedlo studentstvo.

Česká radost: Dům bez východu

Česká radost letos čítala 21 soutěžních dokumentů. Nejlepším z nich je podle poroty Dům bez východu režiséra Tomáše Hlaváčka. „Jde o strhující film, který dokázal stmelit materiál natáčený v průběhu mnoha let do celku, ve kterém mizí čas a zůstává přesvědčivě vykreslený obraz individuální zločinnosti i systémových selhání; film, jenž na pozadí vyděračských taktik obchodníka s chudobou zachycuje beznaděj i sílící hlas romských protagonistek žijících v Domě bez východu,“ zní zdůvodnění pětičlenné poroty, ve které zasedli: hudebník a spisovatel Vladimír Merta, estetička Tereza Hadravová, básník a jihlavský vydavatel Aleš Kauer, producentka Pavlína Kalandrová a slovenský filmař Pavol Pekarčík, který si spolu s Ivanem Ostrochovským odnesl hlavní cenu v této kategorii v loňském roce. Autoři*rky vítězného snímku obdrží finanční odměnu dvě stě tisíc korun.

Porota udělila také zvláštní uznání. Ocenila Štěstí a dobro všem Filipa Remundy.  „Zvláštní uznání poroty České radosti získává mistrovsky natočený film, kterému se povedlo vyjádřit vidění světa zevnitř Putinovy totality prostřednictvím fyzické akce, gesta a tělesnosti, snímek, jenž snoubí fascinaci drsným životem na Sibiři s vulgaritou autokracie a který ukazuje, jak propastně jiné se z této perspektivy jeví Štěstí a dobro všem,“ popsala film porota.

Cenu za nejlepší střih získal snímek Echt – Film o malíři Janu Mertovi režiséra Tomáše Merty. „Ocenili jsme nenásilný způsob, kterým nás do vnitřního světa svého hlavního protagonisty, rozkročeného mezi introverzí a angažovaností, a do napětí v jeho obrazech vtahoval střih ve filmu o malíři Janu Mertovi, Echt,“ uvedla porota.

Cenu za nejlepší kameru v sekci Česká radost pak získal snímek Fakír režiséra Romana Ďuriše. „O životě mezi vězením a cirkusem vypráví pohotová a akční kamera, které se daří zachytit celkovou situaci a vtáhnout do atmosféry znázorněného světa, aniž by opustila intimní prostor hlavní postavy filmu Fakír,“ uvedla porota.

Ocenění za nejlepší zvukový design si odnesl snímek keď som vošla dnu, bolo ťažké vyjsť von filmařky Nory Štrbové. „Ocenili jsme hudebně citlivé zacházení se zvukovou stopou, která pomáhá odlišit vnitřní svět hrdinky od vnější reality a vytváří svůj vlastní, mýto-poetický svět ve filmu keď som vošla dnu, bolo ťažké vyjsť von,“ ohodnotila snímek porota.

Cenu za originální přístup si odnesl Martin Páv a Nicolas Kourek za Dajori. „Cenu za originální přístup se porota České radosti rozhodla udělit filmu, který se soustředí na péči, starost a lásku v romské rodině a jenž vyniká a inspiruje citlivým nasloucháním svým protagonistům,“ uvedla porota.

Studentská porota ocenila film Svět mezi námi Marie Dvořákové. „Naše porota se rozhodla ocenit tento film, protože v nás osvěžující formou vzbudil optimistický pocit a naději, že lze něco dokázat. Inspiroval nás a vnukl chuť něco podniknout. Objevili jsme v sobě pocit, že film chceme vidět zas a znova, jednou to prostě nestačí! Nezaměřuje se pouze fotografickou kariéru Marie Tomanové ale i na výjimečný vztah s jejím manželem Thomasem. Tím také film promlouvá jedinečným jazykem, neboť hledá to nejzajímavější i v těch nejobyčejnějších lidech a běžných vztazích. Portrétuje s optimismem a lehkostí osobnost fotografky i její dílo portrétů a ukazuje, že najít sám sebe můžeme i na druhém konci světa. Myslíme si, že by ho měli vidět všichni mladí lidé, aby se nebáli jít za svým snem,“ shodli se studenti a studentky.

První světla: Šedá zóna

Nově Ji.hlava udělila i ceny za nejlepší první nebo druhý film. V sekci První světla získal hlavní cenu slovenský snímek Šedá zóna Daniely Meressy Rusnokové. „Tohoto filmu si vážíme pro jeho citlivý přístup k zachycení dlouhodobých souvislostí, působivé záběry a naraci z pohledu první osoby jakož i práci s archivními materiály pro doplnění kontextu. Cenu za nejlepší dokumentární film získává pro svou syrovost a filmovou kvalitu snímek Daniely Rusnokové Šedá zóna,“ uvedla porota, která filmu udělila i cenu za nejlepší zvukový design. „Tento film zdařile propojuje několik typů obrazů v jeden soudržný celek,“ ocenila porota, ve které zasedla americká kurátorka a šéfredaktorka magazínu o dokumentu Abby Sun, český režisér Tomáš Klein a argentinská filmařka Laura Ruggiero.

Zvláštní uznání v sekci získal rakouský film Stát se obrysem Miriam Bajtaly. „Hlubokomyslný zážitek z tohoto snímku stojí na důmyslně vystavěném příběhu, mnohovrstevnaté inscenaci a odvážném rozkrývání vlastního života režisérky,“ shodla se porota.

Cenu za nejlepší kameru získal snímek Svět mezi námi režisérky Marie Dvořákové. „Tento film buduje intimní atmosféru, v níž se může plně vyjádřit duch a osobnost hlavní hrdinky,“ zdůvodnila porota.

Ocenění za nejoriginálnější přístup si pak odnesl film Já + Ty režisérské dvojice Zohra Benhammou a Romy Mana. „Tento film nás mile překvapil svou jedinečnou a autentickou poflakovací strukturou, v níž jsou sdílené okamžiky důležitější než dramatický děj, což nás hluboce zasáhlo,“ zhodnotila porota.

Nejlepší film z visegrádského regionu: Šedá zóna

Cenu za nejlepší film z visegrádského regionu získal snímek Šedá zóna Daniely Meressy Rusnokové. „Šedá zóna je podle nás mimořádně odvážný a esteticky zdařilý film. Spojením archivních záběrů s tou nejosobnější zkušeností a odloučením, kterému kdy může matka čelit, nás autorka seznámila s univerzálním příběhem plným lásky a silných rodinných pout. Jsme vděční, že jsme mohli nahlédnout do intimního vztahu autorky s jejími třemi dětmi, což vneslo kus světla i do těch nejtemnější zákoutí našich srdcí,“ uvedla porota ve složení: čínská producentka Xuan Liu, programová manažerka Galya Stepanova a americká dokumentaristka Kirsten Johnson.

Zvláštní uznání získala polská filmařka Joanna Janikowska za film Soudružky a soudruzi. „Film cituplně ilustruje prolínající se cesty tří mladých idealistů, kteří bojují se starým politickým rámcem i s vlastní budoucností. Režisérka přináší jedinečný pohled na evropskou demokracii očima tří postav, které se s nadšením zapojují do politických aktivit a po svém usilují o lepší společnost. Výchozí hrubý materiál se podařilo kreativně sjednotit do půvabného a chytře zpracovaného filmu navzdory omezeným výrobním prostředkům,“ shodla se porota.

Fascinace: Saigon, Kosovo

Sekce Fascinace uvedla 24 snímků. Cenu za nejzajímavější světový experimentální dokument získal snímek Saigon, Kosovo mexického režiséra Tina Dirdamala. „Emotivní snímek zachycuje pocit vykořenění na příkladu dvou konkrétních lidských osudů. Kdy odtržení od vlastních kořenů a ztráta původní identity i jazyka může mít nečekaně pozitivní konsekvence,“ zhodnotila rodinná porota pro experimentální sekce ve složení výtvarný umělec Dominik Gajarský a jeho matka Romana Gajarská.

Zvláštní uznání pak získal snímek indický snímek Dinosauří vejce v režii Sruthil Mathew. „Poetické zkoumání rodinné historie skrze ohledávání míst nabitých vzpomínkami na odchod prarodičů. Sruthil citlivým a místy performativním způsobem přibližuje diváctvu mýty spojené s těmito místy,“ uvedla porota.

Druhé zvláštní uznání bylo uděleno filmu space_invaders.exe syrského režiséra Malaze Usty.  „Malaz ve svém díle využívá archivního materiálu, aby vyprávěl příběh vysídlených osob z historie i současnosti. K tomu využívá nejen filmovou řeč a koláž, ale i vizualitu počítačových her. Nebojí se zároveň využít nadsázky k vyprávění tohoto zatěžkaného tématu,“ shodla se porota.

Exprmntl.cz: Nadějní návštěvníci a truchlící průvodci: Zápisky z cestovního deníku temného turisty

Sekce Fascinace: Exprmntl.cz uvedla 14 snímků. Tím nejlepším z českého experimentu je film Nadějní návštěvníci a truchlící průvodci: Zápisky z cestovního deníku temného turisty režisérské dvojice Jiří Žák a Matěj Pavlík. „Zážitková turistika má různé podoby. Jiří s Matějem si zajeli do Norska, aby pro jistotu přeměřili sochy Gustava Vigelanda, jestli skutečně odpovídají nacistické doktríně, nebo na nechvalně proslulý ostrov Utøya, kde byl v roce 2011 spáchán chladnokrevný teroristický útok na skupinu mladých lidí,“ zdůvodnila porota.

Zvláštní uznání v sekci získala také Ruvja a Morena filmařky Julie Slovenčíkové.  „Kdyby tu s námi ještě byla Věra Chytilová, jistě by také ocenila neučesaný a syrový způsob práce s filmovou řečí a upřímnost a rozpustilost dvou hlavních postav krátkého filmu zachycujícího čas trávený u vody,“ shodla se porota.

Druhé zvláštní uznání se pak porota rozhodla udělit filmu Pyramida režiséra Matěje Smetany. „Matěj Smetana se rozhodl, že se podělí o svůj lidský nákup se sousedy z hmyzí říše. Postavil malou kopii Džoserovy pyramidy z cukru v sousedství velkého mraveniště a počkal si na reakci jeho obyvatel a dalších zvědavých kolemjdoucích,“ uvedla porota.

Svědectví: Nebe nad Zenicou

Sekce Svědectví uvedla 15 filmů. Hlavní cenu v soutěži získal snímek Nebe nad Zenicou bosenského režiséra Zlatko Pranjiće a dánské filmařky Nanny Frank Moeller. „Tento film nás zaujal hloubkovým a dlouhodobým pohledem na to, jakou cenu lidé platí za chamtivost korporací, a na neochvějnou sílu komunity, která se postaví na odpor,“ zhodnotila porota složená z dokumentaristky Katerina Cizek, norské mírové expertky Siri Aas Rustad a mikmakské aktivistky Cheryl Maloney.

Zvláštní uznání pro nejlepší film o politice získal Den, kdy se zastavil Island americké režisérky Pamely Hogan. „Tento inspirativní dokument, v němž se rozhovory z první ruky prolínají s archivními a animovanými záběry, reflektuje počátky první vlny feminismu na Islandu. Vypráví příběh mocného kolektivu bystrých, vtipných a kreativních matriarchálních figur, které překonaly strach a díky geniální strategii dokázaly přemostit politické i třídní odlišnosti a zmobilizovat ohromujících 99 % Islanďanek, aby stávkovaly za svá práva. Cenu udělujeme za subtilní, duchaplné a elegantně jasné vykreslení průkopnického feministického hnutí na Islandu v 70. letech,“ zhodnotila porota.

Zvláštní uznání pro nejlepší film o poznání bylo uděleno snímku Pistáciové války tvůrčí dvojice Yasha Levine a Rowan Wernham. „Tento nekompromisně nezávislý dokument, hrdě financovaný skrze crowdfundingovou kampaň, pátrá po finančních důvodech rostoucí nedostupnosti vody v Kalifornii. Stopy vedou k pistáciovým magnátům, kteří neváhají manipulovat s vodními toky, toxiny, vykořisťovatelskými pracovními praktikami i globální geopolitikou, aby si zajistili tučné zisky z monokulturního zemědělství. Příběh rozkrývá rozsáhlou tajnou korupční síť, která je přitom všem na očích. Zvláštní uznání udělujeme za pronikavou investigativní analýzu a hledání souvislostí v boji proti korporátní chamtivosti,“ uvedla porota.

Třetí zvláštní uznání pro nejlepší film o přírodě získala australská dokumentaristka Sally Aitken za snímek Každá maličkost. „Tento intimní dokument o přírodě sleduje neohroženě soucitnou lidskou hrdinku, pevně ukotvenou ve svém každodenním poslání zachraňovat nejmenší ptáky na zemi, kolibříky. Záchranou těchto malých tvorečků ve své svatyni ve městě andělů, zachraňuje i sebe sama. Oceněný film je dojemným svědectvím o tom, že naděje a trpělivost mohou uzdravit zraněná křídla kolibříků – a zlomená srdce lidí,“ zněl verdikt poroty.

Nejlepší VR dílo: Snění o Libanonu

Vítězem sekce se stal snímek Snění o Libanonu autorské dvojice Martin Waehlisch a Cynthia Sawma. „Snění o Libanonu využívá impresivní prvky virtuální reality ke sdílení zkušenosti doby a místa v krizové situaci. Spojuje dokumentární a iluzivní prvky, aby zdůraznilo individuální zapojení do kolektivní odpovědnosti. Cenu udělujeme filmu za použití VR jako empatického média,“ zní výrok poroty, ve které zasedla slovenská filmová historička Katarína Mišíková, francouzská umělkyně Gwenola Wagon a český dokumentarista Andran Abramjan.

Cenu za přínos světové kinematografii si z Ji.hlavy letos odvezl oceňovaný režisér, přední představitel tchajwanské nové vlny Tsai Ming-liang. „Je nám ctí, že letošní Cenu za přínos světové kinematografii převezme v Ji.hlavě tchajwanský režisér Tsai Ming-liang, který je jedním z nejvýznamnějších asijských filmařů vůbec. Ve svých filmech ukazuje člověka ve své zranitelnosti a osamělosti, vrací důstojnost lidem na okraji společnosti, často migrantům pracujícím na těch nejpodřadnějších pracovních místech,“ říká ředitel festivalu Marek Hovorka.

Cenu publika letos získal snímek Dajori režisérské dvojice Martin Páv a Nicolas Kourek.

Nejlepším filmem v sekci Krátká radost je indický snímek Když dítě zapláče… režiséra Shadaba Farooqa. Vybrali ho diváci hlasováním na DAFilms. Vítězný snímek získá distribuci a propagaci na platformě DAFilms v hodnotě 3000 euro.

Letos počtvrté udělila Ji.hlava také Cenu za nejlepší dokumentární knihu. Pětičlenná porota ocenila publikaci Jestli mám zemřít, ať je to příběh (Utopia Libri, 2024). Sborník prostřednictvím rodinných příběhů několika Palestinek žijících v Česku nebo Čechů s kořeny v Palestině zprostředkovává kontext povahy okupace. V odborné porotě zasedli novinářka Linda Bartošová, publicistka Magdalena Dušková, dokumentarista Štěpán Pech, spisovatelka a překladatelka Markéta Hejkalová a audio-dokumentaristka Brit Jensen.

Cenu Respektu za nejvýraznější audiovizuální reportáž si odnesla válečná zpravodajka Darja Stomatová a kameraman Ján Schrüger za reportáž Most mezi životy, která vznikla pro Českou televizi. „Ruská agrese na Ukrajině znamená miliony lidí na útěku z ohrožených a devastovaných domovů. Darja Stomatová dokázala bez patosu, prakticky v komorním prostředí, zachytit tragédii evakuace lidí z Rusy ohrožených míst na Ukrajině. Příběhy lidí, kteří se často brání odchodu, i těch, kteří je evakuují, jsou prosté, a přitom přesvědčivě dokumentují tíhu i sílu života na území blízko válečné linie. Obrazy zachycené štábem Darji Stomatové nám řeknou o válce možná víc než drsné záběry z fronty,“ uvedla porota složená z redaktorů a redaktorek týdeníku Respekt.

Tradičně Ji.hlava udělila i cenu za pozoruhodný přínos pro producenty (APA World Excellence Award), kterou převzala slovenská producentka Zuzana Mistríková.

Cenu Festival Identity si letos odnesl 4 Živly Film Festival 2024

Cenu publika za nejlepší festivalový plakát získal IFF Rotterdam 2024.

Živá část 28. MFDF Ji.hlava se uzavře v neděli 3. října. Od 18:00 pak festival pokračuje jako Ji.hlava Online a nabídne k přehrání více než 150 filmů pro všechny akreditované účastníky*ice. S již platnou festivalovou akreditací se stačí na webových stránkách Ji.hlavy přihlásit do osobního profilu prostřednictvím účtu na Visitor Page. Filmy bude možné přehrát do půlnoci v neděli 17. 11. Filmy podléhají geoblokaci – budou dostupné pouze na území ČR. Všechny filmy budou dostupné od spuštění programu Ji.hlava Online až do jeho konce.

Další informace na ji-hlava.cz a také na festivalovém Facebooku, Instagramu, TikTok.

 

Vítězné snímky, které bude možné vidět v rámci Ji.hlavy Online

Chvála stínů (r. Catherine Martin)

Čistit a cídit (r. Thomas Fürhapter)

Dům bez východu (r. Tomáš Hlaváček)

Echt – Film o malíři Janu Mertovi (r. Tomáš Merta)

keď som vošla dnu, bolo ťažké vyjsť von (r. Nora Štrbová)

Dajori (r. Martin Páv, Nicolas Kourek)

Stát se obrysem (r. Miriam Bajtala)

Já + ty  (r. Zohra Benhammou, Romy Mana)

Šedá zóna (r. Daniela Meressa Rusnoková)

Soudružky a soudruzi (r. Joanna Janikowska)

Nadějní návštěvníci a truchlící průvodci: Zápisky z cestovního deníku temného turisty (r. Jiří Žák, Matěj Pavlík)

Pyramida (r. Matěj Smetana)

Ruvja a Morena (r. Julie Slovenčíková)

Den, kdy se zastavil Island (r. Pamela Hogan)

Pistáciové války (r. Rowan Wernham, Yasha Levine)

 

Konektiv Night Vol. VII nabídne netradiční spojení kultur a žánrů

Arabská loutna zahalená do hávu elektronických ploch nebo japonské koto v kontrastu s hutnými post-klubovými beaty. Zcela nová hudební vystoupení, při kterých se setkávají hudebníci rozličných kultur a žánrů, se představí 6. listopadu 2024 v pražském divadle Alfred ve dvoře a začátkem prosince následně v Brně a Hradci Králové.

 

Konektiv Nights je pravidelná série experimentálních hudebních večerů, které přinášejí premiéry nových koncertních vystoupení. V nich se prolínají nejen rozmanité hudební žánry, ale i kultury, z nichž jednotliví hudebníci pocházejí. „Radikální spojení rozličných tvůrčích přístupů vybízí k hledání vzrušujících a nepředvídatelných výsledků a zároveň symbolizuje jednoznačné odmítnutí předsudků vůči cizincům a příslušníkům menšin,“ uvádí iniciátor projektu Pavel Kraus.

 

Na letošním, již sedmém, ročníku se představí ukrajinský hudebník Jurij Nikelsky, ovládající hru na působivou škálu etnických dechových nástrojů, ve spojení s kontemplativními i intenzivními ambientními vrstvami Jana Kašpara, vystupujícího pod pseudonymem Obelisk of Light. Tvůrčí zvědavost a hloubavé elektronické plochy se propojí ve spolupráci houslistky a hráčky na koto Anny Romanovské, stálé členky komorního orchestru Berg, a ruské zvukové umělkyně Rlung. Sakrální drony a vzletné vokály producentky timmi se protnou s lyrickými tóny oudu jordánsko-palestinského všestranného umělce a hudebníka Husama Abeda.

 

„Proces objevování umělců mě nutí vyhledávat nejen na alternativní hudební scéně, jejíž jsem součástí, ale i prohlubovat znalosti dalších rozmanitých hudebních světů a setkávat se s řadou talentovaných hudebníků a hudebnic, s nimiž bych se jinak pravděpodobně nesetkala. Je to způsob, jak vytvořit nové spolupráce a dát příležitost i novou prezentační platformu umělcům z různých kultur. Zároveň je to způsob, jak se vyjádřit proti nenávisti a především strachu, který bohužel v naší společnosti stále zesiluje“, říká kurátorka večera Ewelina Ai fen Vlček Chiu.

 

Po premiérovém pražském koncertu se koncertní program v první polovině prosince přesune i do dvou dalších měst, vždy ve spolupráci s místními promotérskými uskupeními. 8. prosince proběhnou vystoupení na sklepní scéně Divadla Husa na provázku ve spolupráci s performativní platformou Terén a v pátek 13. prosince pak již potřetí ve studiu královéhradeckého Divadla Drak ve spolupráci s promotérským spolkem MENU.

 

Konektiv Nights se každoročně konají již od roku 2018 a za tu dobu se na nich představilo téměř dvacet nových a jedinečných hudebních spojení. Mezi vystupujícími byli například skladatel a intermediální umělec Ian Mikyska ve spolupráci s tradičními mongolskými hudebníky ze skupiny Dunjingarav, Ema Brabcová z kapely Khoiba společně s experimentálním perkusistou Eliou Morettim původem z Itálie nebo kytarový virtuóz Tomáš Niesner a hráčka na jakutský chomus Aldana Duoraan. Konektiv je hrdým podporovatelem Iniciativy Hlavák, uskupení pomáhající lidem, kteří jsou z různých důvodů nuceni opustit své domovy – ať už tito lidé přijíždějí přímo ze zemí sužovaných válkou, chudobou a z dalších vážných důvodů, nebo přijíždějí na nádraží po propuštění z českých detenčních zařízení, uprchlických táborů nebo z cizinecké policie.

Výstava Win-Win představí v holešovické H40 Gallery dialog mezi aktuálními i bývalými studujícími a pedagogy z Fakulty umění a designu UJEP

Fakulta umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem uvede 14. listopadu od 18.00 v holešovické H40 Gallery výstavu s názvem Win-Win. Své práce zde představí pedagožky a pedagogové, studenti i studentky nebo čerství absolventi a absolventky z celkem osmi ateliérů zaměřených na volné umění. Výstava zdůrazňuje obousměrný umělecký dialog vycházející ze vzájemné souhry mezi oběma stranami – etablovanými a začínajícími umělci a umělkyněmi. Výstavu bude možné navštívit od 15. 11. do 15. 12., nabídne i doprovodný program v podobě večeru s ateliéry, komentovaných prohlídek s kurátory a vystavujícími, a lektorských programů pro děti.

Výstava Win-Win, zaměřená na uměleckou souhru a spolupráci, představí osm ateliérů Fakulty umění a designu zaměřených na volné umění. Vystavující: Anna Beglyakova (Voločanská), Vojtěch Groot, Radek Jandera, Lukáš Jasanský, Václav Kopecký, Pavel Kopřiva, Jiří Kovanda, Jan Krtička, Martin Krupa, Františka Malasková, Lukáš Marek, Kristýna Marková, Silvie Milková, Pavel Mrkus, Lenka Tam Nguyen, Lucie Oplíštilová, Jiří Pitrmuc, Johana Pošová, Jan Prošek, Adéla Rálišová, Michaela Thelenová, Jiří Thýn, Filip Trubač, Sofia Sováková, Robert Vlasák a Lev Zlokazov.

Hlavním cílem výstavy je ukázat princip vzájemné souhry mezi oběma stranami a zdůraznit obousměrné předávání inspirace mezi etablovanými umělci a umělkyněmi a začínajícími autory i autorkami. Téma win-win zároveň odkazuje na širší významový kontext hry, která v současnosti prochází proměnou. Antropologický základ hry vychází ze zkušenosti s uměním jako specifickým komunikačním a inspiračním procesem, do kterého se zapojují jak tvůrci a tvůrkyně, tak i diváctvo. Kurátory výstavy jsou letošní absolventi oboru Kurátorských studií Jan Kieweg a Karolína Lapešová. Autory kurátorského konceptu jsou Jiří Thýn a Anna Vartecká.

Doprovodné programy jsou významnou součástí výstavy pro zájemce o studium, dětské a školní skupiny i veřejnost. V rámci akce – večera s ateliéry se představí současní pedagogové a pedagožky a promluví o své umělecké tvorbě, která vzniká během studia. Dále se uskuteční lektorské programy pro děti a školní skupiny a komentované prohlídky pro veřejnost s vystavujícími a kurátory výstavy.

Fakulta umění a designu Univerzity Jana Evangelista Purkyně v Ústí nad Labem je instituce zaměřená na výuku umění a designu s respektem k tradičnímu řemeslu, dějinám umění, filozofii a vědě. Výuka propojuje současná ateliérová studia s teoretickými obory, s výstavními, prezentačními a publikačními aktivitami, a vytváří tak komplexní kreativní prostředí plné tvůrčí umělecké a badatelské činnosti.

 

Zahájení výstavy Win-Win zaměřené na prezentaci tvorby umělců a umělkyň z Fakulty umění a designu UJEP proběhne 14. listopadu od 18h v holešovické H40 Gallery za přítomnosti významných současných umělců a umělkyň. Výstavu na téma souhry a spolupráce bude možné navštívit od 15. 11. do 15. 12. 2024 v H40 Gallery | Holešovická tržnice, Hala 40, Bubenské nábřeží 306/13, Praha 7. Výstava vzniká ve spolupráci s H40 a Chemistry Gallery. Vstupné dobrovolné.

MFDF Ji.hlava a podnikatel Jan Barta rozdělili 110 tisíc euro mezi filmaře a filmařky ze Slovenska, Ukrajiny a Polska

Mezinárodní festival dokumentárních filmů Jihlava a český podnikatel Jan Barta společně založili koprodukční projekt Ji.hlava /JB Films, jehož cílem je podpořit autorský dokumentární film ze střední a východní Evropy. Dokumentární Ji.hlava dnes, během Industry Days (29.10. – 1.11.), oznámila, které tři projekty podporu získaly.  

„Ji.hlava dlouhodobě přichází s inovacemi ve filmovém sektoru a koprodukční projekt Ji.hlava / JB Films je další z nich. Jeho cílem je vytvořit komunitní projekt pro dokumentaristy a dokumentaristky, kteří si skrze něj mohou navzájem pomoci dofinancovat své filmy. Cílem je také motivovat producenty a producentky, režiséry a režisérky k promyšlené distribuci dokončovaných filmů. Pandemie ztížila distribuci artových filmů a toto je jedna z iniciativ, která na to má poukázat a také nabídnout pomocnou ruku. Do naší první výzvy se přihlásilo téměř osmdesát filmů ze zemí střední a východní Evropy a podporu by si zasloužily všechny. I když tvorba z těchto zemí není výrazněji zastoupena na většině festivalů v západní Evropě, jak dlouhodobě monitorujeme skrze East West Index, přihlášené projekty ukazují, že se ještě máme na co těšit,“ říká ředitel MFDF Ji.hlava Marek Hovorka.

Všechny příjmy generované z koprodukčního podílu Ji.hlava / JB Films budou znovu investovány do dalších dokumentárních filmových projektů ze střední a východní Evropy.

Vybrané projekty v roce 2024:

Power, Elaine, režírovaný a produkovaný srbskou režisérkou Milou Turajlić, získal koprodukční podporu 40 000 EUR. V tomto osobním dokumentu se alžírská aktivistka Elaine Mokhtefi vrací do svých radikálních aktivistických dní a sleduje více než půl století vzestupu a pádu progresivního boje. Očekávané datum premiéry je leden 2025.

With Love, from the Frontline, režírovaný ukrajinskou režisérkou Alisií Kovalenko a produkovaný polskou producentkou Katarzynou Kuczyńskou (Emerging Producer 2023), získal koprodukční podporu 40 000 EUR. Tento osobní projekt je založen na soukromých záběrech režisérky pořízených na ukrajinské frontě od začátku jara do léta 2022. Film by měl mít premiéru v lednu 2025.

Wishing on a Star, režírovaný a produkovaný slovenským režisérem Peterem Kerekesem, získal koprodukční podporu 30 000 EUR. Tato dokumentární komedie je také jemným a empatickým zkoumáním silné lidské potřeby: hledání smyslu v kosmu plném nekonečného chaosu. Film měl premiéru na Benátském filmovém festivalu a je promítaný na 28. MFDF Ji.hlava.

Projekty byly vybrány odbornou komisí, ve které byli Daniela Cölle (Pluto Film), Bernice Hahn (Square Eyes) a Galina Stepanova (DAFilms.com), spolu se zástupci Ji.hlava IDFF Markem Hovorkou a Jarmilou Outratovou.

Ji.hlava / JB Films doplnila řadu festivalových nástrojů zaměřených na podporu ekosystému dokumentárního filmu – přidává se k programům jako Emerging Producers, Ji.hlava New Visions Forum & Market, First Lights Academy a Docu Talents from the East.

Michal Rataj, Jaromír Typlt: Škrábanice ve Věži

U příležitosti 15 let spolupráce  Michala Rataje a Jaromíra Typlta  vychází jejich koncertní album ŠKRÁBANICE VE VĚŽI. Album překvapivým proslovem uvádí Ivan Palacký.

Kam až do jaké dálky zanesl mě smích?

Škrábanice Michala Rataje a Jaromíra Typlta se obrací k těm prchavým okamžikům, kdy člověk svoji vlastní myšlenku zatím ještě rozpoznává jen jako „lupnutí těsně u mé hlavy“. Mezi slovy a zvuky, v rozeznělé neujasněnosti, co vlastně řeknu, až promluvím – tam někde se oba „škrábající“ setkali při prvním veřejném vystoupení 17. června 2009 v Praze v galerii Školská 28.

Po patnácti letech různých průzkumů, kam je tento meziprostor může dovést, nahráli Rataj s Typltem 21. června 2024 ve věži kostela svatého Jana Křtitele ve Frýdku-Místku svoje první živé album – předcházely mu studiové Škrábanice (2014) a Zaškrábnutí (2020). Základem „škrábanic“ zůstává lidský hlas zachycovaný a proměňovaný živou elektronikou, ale obohacovaný také o zvukové barvy hudebních nástrojů a různých nazvučených předmětů.

Na pozvání pořadatelů dorazil do frýdecké Galerie Věž – pro Rataje a Typlta jako zcela nečekaný host – hudebník a básník Ivan Palacký, který svou nabídkou „libreta“ pozoruhodně předznamenal celý další průběh koncertu.

Nahrávka byla připravena s podporou Galerie Věž.

Skladby:

1 
Ivan Palacký: Lehké bezosé spirálové dopravníky
(úvodní proslov)

2 Jenom tak na otočku

3 Smích stíhá smích

Recorded and mixed by Michal Rataj

Mastered by Michal Rataj and Michal Kořán

Photo by Michal Kořán

Cover by Amonit Sharpei

Produced by Michal Rataj & Jaromír Typlt

Executive producer Michal Kořán

 

Michal Rataj
zvukové objekty, live electronics

Jaromír Typlt
texty, hlas, akustická baskytara

+

Kostel sv. Jana Křtitele – zvony

Ivan Palacký – úvodní řeč

 

© 2024 Blue Lizard

 

Ventolin vydal videoklip Když jedu z hub a avizuje čtvrté řadové album

Mý auto je jezdící klub, zpívá Ventolin ve svém houbařském hitu o svobodě

Cesty autem na koncerty i Češi jako národ houbařů, takové věci Davida Doubka alias Ventolina inspirovaly při tvorbě singlu Když jedu z hub, kterým ohlašuje vydání svého čtvrtého řadového alba. Doubek je přední postavou české elektronické scény, propojuje fanoušky z různých sociálních skupin i napříč věkovými kategoriemi a teď přichází s úderným tanečním trackem o svobodě. Klip k písni s Ventolinem na dobrodružném lesním výletě natočili filmaři Pavel Borovička a Petr Novotný ve spolupráci s ilustrátorkou Alexandrou Štoplovou.

„Jsme národem houbařů. Kdybychom neměli hymnu, tak bychom si museli složit nějakou s refrénem ‚Když najdu hřib, hned je mi líp!‘ Ale i v té, co máme, je les. Prostě když rostou, musíme jít, překročit bludný kořen borovice a ztratit se v lese,“ říká Ventolin, který během svých cest rád v autě poslouchá taneční hudbu. „Ubíhající krajina se mi změní na videoklip, video-trip. V songu Když jedu z hub mě napadlo spojit tyhle dva světy do tanečního tracku,“ upřesňuje hudebník.

Song na téma ubíhající krajiny za oknem auta chtěl Ventolin udělat už mnoho let. „‚Mý auto je jezdící klub‘ je slogan, který se mi honil hlavou dlouho a teď se mi to konečně podařilo dotáhnout. Zároveň je to i o pocitu, když člověk vypadne z plánu a může se někam spontánně vydat, o svobodě,“ vysvětluje Ventolin.

Realizaci videoklipu ke skladbě Když jedu z hub předcházela krátká zpráva od režiséra Pavla Borovičky, že by chtěl natočit rychlý klip pro Ventolina. „Ta zpráva v důsledku vlastně dokonale vystihla celou moji tvorbu: spontánní, rychlou a trochu absurdní,” říká Borovička, který už má zkušenosti s úspěšnými klipy pro kapely Bert & Friends či Midi Lidi. „I když se na první pohled může zdát, že jde v klipu o výlet s velkým V, skutečnost je mnohem nudnější. Ventolin zkrátka narazil na obří houbu. Strach z ní mu zatemnil mysl a on vše viděl mnohem děsivější, než ve skutečnosti bylo, jak už to ostatně strach moc dobře umí,“ dodává tajemně Borovička, který v tandemu s Petrem Novotným od počátku mířil do animované polohy. Do hry proto přizval ilustrátorku Alexandru Štoplovou, jež filmařům pomohla vystihnout fantastickou stránku příběhu až na hranici představivosti.

Základní scénář klipu dala dvojice dohromady celkem rychle, ale stejně jako Ventolinova hudba i celý klip postupně rostl pod rukama a měnil se, až se z něj stal tak trochu experimentální výlet, který tvůrce bavilo sledovat a posouvat. „Nejtěžším úkolem bylo propojení malované a hrané části. Nechtěli jsme prvoplánově vyjádřit abstraktní až surreálné prožitky animací a ‚opravdový‘ svět hranou částí. Chtěli jsme oba světy propojit citlivě tak, aby nebylo hned jasné, kdy se představa zhmotňuje a kdy ji naopak střídá objektivní prožívání přítomnosti,“ uzavírá Borovička.

Singl Když jedu z hub vychází 1. listopadu 2024 u labelu Bumbum Satori. Mix a produkci měl na starosti sám Ventolin, o mastering ve studiu Audiogarden se postaral Jan Křišťál. Píseň předznamenává nové album Ventolina, které vyjde 21. února 2025. Bude se jednat o Ventolinovu žánrově dosud možná nejpestřejší desku.

Novým albem Ventolin naváže na desku Dneska se vyčasilo (2021) a přelomové druhé album Vitajte (2017), z něhož pochází i jeho dosud největší hit, píseň Disco Science. Před rokem dále David Doubek společně s kapelou Ametyst vydal debutové album Soft Freezy Dolce. Pokud Ventolin zrovna nehraje, přednáší antropologii a psychologii na Karlově univerzitě.

Plánované koncerty
2024
08/11 Mladá Boleslav, Dům kultury
09/11 Plzeň, Anděl Music Bar (+ Johuš Matuš)
14/11 Olomouc, Jazz Tibet Cafe (+ Johuš Matuš)
16/11 Havířov, Jazz Club
17/11 Bratislava, Koncert pre všímavých (+ Dukla, Vladimir 518, Katarzia)
21/11 Bratislava, KUUMŠT – DJ SET
22/11 Brno, Fléda – DJ SET (+ Anki, César Chunk, DJ Myslivec)
23/11 Ostrava, Dock (+ Anki)
29/11 Vsetín, Dům kultury (+ Midi Lidi)
30/11 Prešov, Wave
07/12 Ústí nad Labem, Hraničář
11/12 Warsaw, Chmury
12/12 Lublin, Balagan
13/12 Krakow, Alchemia

2025
28/03 Praha, Archa+ (křest alba)
04/04 Brno, Fléda (křest alba)

Událost Y: Slow TV Cinema – Přespávací kino v Divadle X10. 

Divadlo X10 se 8. listopadu na 24 hodin promění na přespávací kino. Promítání 24 hodinových filmů v žánru slow TV od 24 českých i zahraničních umělců a umělkyň mohou návštěvníci sledovat z pohodlí matrací, peřin a polštářů.

 

„Žánr Slow TV je velice inkluzivní, co se týče požadavků na techniku a schopnost práce s videem. Proto se nám tentokrát na jednom plátně (místo podiu) setkává umělectvo s různorodou životní zkušeností, různými přístupy k tvorbě i velmi různou praxí. Filmy pro nás vytvořily osobnosti pohybující se v oblasti současného tance, herectví, režie; ale i tvůrci a tvůrkyně s malířskou a konceptuální galerijní praxí,“ říká kurátorka Anna Chrtková.

 

Mezi tvůrci jsou například divadelní režisér Jan Frič, režisér*ka dokumentárních filmů Kateř Tureček, kolektiv současného tance T.I.T.S. performance group, letošní finalista Ceny Jindřicha Chalupeckého Oskar Helcel nebo umělecké a rapové duo lobbyboy&saab920turbo. Ze zahraničních osobností například nizozemský choreograf Dries Verhoeven, který se českému publiku představil v roce 2018 na festivalu 4+4 dny v pohybu, nebo hudebník a vizuální umělec Julian Hetzel.

 

Událost pomalého kina nabídne netradiční diváckou zkušenost a pobídne k přemýšlení nad současným tlakem k výkonnosti a možnostmi naší pozornosti.

 

„Y: Slow TV Cinema chce být oslavou chvil, kdy nám čas prokapává mezi prsty, kdy sami sebe odevzdáváme hedónskému ponoru do pohyblivých obrázků na promítací stěně. Pozornost je nezaostřená, soustředění rozprostřené po nejširším okolí, spánek přichází a odchází v nepravidelném rytmu,” doplňuje k formátu události kurátor Petr Dlouhý.

 

Začátek události: 8. 11. 2024 v 16:30

Událost potrvá non-stop do 9. 11. 17:00

V prostoru události je možné přespat, nebo z něj kdykoli odejít a vrátit se

Místo události: Divadlo X10, Charvátova 10/39, Praha 1

 

Umělectvo: 

Agnese Krivade, alaa minawi, Bára Bažantová & Adam Smrekovský, BUI, Dries Verhoeven, Dzintars Krūmiņš, Guiot Duermeijer, Ikars G & Karu T, iona&rineke, Jan Frič, Jānis Šneiders, Kateř Tureček, Katrīna Rudzīte, Kirils Ēcis & Guna Zariņa, Laura Stašāne, lobbyboy saab900turbo, Mailo Mēness, Matěj Nytra, Oskar Helcel, Shar&Kiek, Studio Julian Hetzel, T.I.T.S. performance group, Tamara Moyzes & Shlomim Yaffe , Venuri Perera

 

Začátek události: 8. 11. 2024 v 16:30

Událost potrvá non-stop do 9. 11. 17:00

V prostoru události je možné přespat, nebo z něj kdykoli odejít a vrátit se

Místo události: Divadlo X10, Charvátova 10/39, Praha 1

 

Umělectvo: 

Agnese Krivade, alaa minawi, Bára Bažantová & Adam Smrekovský, BUI, Dries Verhoeven, Dzintars Krūmiņš, Guiot Duermeijer, Ikars G & Karu T, iona&rineke, Jan Frič, Jānis Šneiders, Kateř Tureček, Katrīna Rudzīte, Kirils Ēcis & Guna Zariņa, Laura Stašāne, lobbyboy saab900turbo, Mailo Mēness, Matěj Nytra, Oskar Helcel, Shar&Kiek, Studio Julian Hetzel, T.I.T.S. performance group, Tamara Moyzes & Shlomim Yaffe , Venuri Perera

 

Koprodukční partneři:

New Theatre Institute of Latvia

SPRING Utrecht

 

Nina Kohout – Gentle Autopsy (album)

pěvačka, skladatelka a producentka Nina Kohout studovala na prestižní londýnské hudební škole The BRIT School, kde působily také Adele a Amy Winehouse. V roce 2020 byla vyhlášena objevem roku na cenách Radio Head Awards, na začátku roku 2022 vydala své debutové EP Pandemonium, které se setkalo s vynikajícími recenzemi místních i zahraničních médií, včetně britského rádia BBC. Skladba ‚Moonlight‘, jedna z písní na Ninině EP, byla americkou rozhlasovou stanicí KEXP vyhlášena jako Song Of The Day. Jejímu loňskému podzimnímu turné, které zahrnovalo vystoupení v Miláně, Brightonu a Budapešti, předcházelo vystoupení na největším evropském showcaseovém festivalu Eurosonic, kde Nina vystoupila se smyčcovým kvintetem. Na domácí půdě se zúčastnila festivalů Pohoda, Viva Musica a Bratislavské jazzové dny.

Ve své hudbě spojuje tajemné odstíny starého slovenského folkloru, vážné hudby a svěžest temné elektroniky. V důsledku toho svou zvukovou výmluvností posouvá hranice hudební poslouchatelnosti a vede neustálý rozhovor mezi invazivní hrůzou a křehkou čistotou.

 

VYDAVATEL –
Deadred Records

DATUM VYDÁNÍ  –
24. říjen 2024

FORMÁT –
12’’ vinyl, CD, digital download & stream

DÉLKA –
27:41 min.

KATALOGOVÉ ČÍSLO –
DR-099 (digital)
DR-099-1 (vinyl)
DR-099-2 (compact disc)

 

SEZNAM SKLADEB  –

01. A Child

02. Little Butterfly

03. Flavoured & Eaten

04. Song of an Unborn Mother

05. Caged

06. Pebble Dance

07. Rhythm of Sirens

08. Traveller

Hudební cesta Niny Kohout má od počátku slibný směr, který začal oceněním na Radio Head Awards 2020 v kategorii Objev roku. Vydání debutového EP Pandemonium podtrhlo její stabilní místo na domácí i mezinárodní scéně, a to přízní několika předních britských hudebních médií, rádia BBC a amerického KEXP. Během vystoupení po celé Evropě v roce 2023 se zastávkami v Miláně, Budapešti, Brightonu a na nizozemském showcaseovém festivalu Eurosonic, začala Nina prezentovat ochutnávky ze svého očekávaného debutového alba. Industriální zuřivost skladby „Little Butterfly“, balalajková hravost něžné „Song of an Unborn Mother“ a opakovaně překvapující „Flavoured & Eaten“ předznamenaly dosud nejpestřejší tvorbu mladé slovenské písničkářky. Její debutové album Gentle Autopsy, vychází 24. října 2024 u Deadred Records.

„Nikdy jsem si nemyslela, že tvorba hudby může být tak zábavná, a přitom vznikat o samotě. V ‚Gentle Autopsy‘ jsem objevila hudební lehkost a zároveň se dotkla těch nejtěžších témat. Osobních i těch, která mě dalece přesahují. Přesně jak říká její název, při jejím vzniku jsem se podrobila vnitřní pitvě něžnou rukou. Zatímco mé debutové EP bylo zběsilým chaosem, na této desce mám pocit, že jsem o krok blíž k řádu a pochopení, a to jak vnitřnímu, tak zvukovému. Emocionální tápání nahradil vědomý odstup, dávka zranitelnosti však zůstala nezměněna, což je to, co se mi na ní líbilo naprosto nejvíc. Ve světě hudební produkce mi album mimo jiné splnilo všechny sny a zároveň otevřelo tisíc cest k dalším, na které se už teď těším,“ přibližuje Nina proces vzniku svého debutu.

S výjimkou páté skladby na albu stojí za hudbou, texty, produkcí a mixem Gentle Autopsy sama Nina. Spoluatorský počin Niny Kohout, FAYE a rakouského producenta Bena Atticy dostal podobu skladby „Caged“, která vznikla na prvním slovenském písničkářském kempu organizoavném SOZA. S produkcí a mixem několika skladeb Nině pomáhal Lucas Armstead, bývalý spolužák z proslulé londýnské The BRIT School, a Matúš Homola, jenž nahrál část alba ve svém trenčínském studiu Men at Sound. Zbytek vznikl pod Nininým vedením ve studiích University of Sussex v Brightonu, kde mladá umělkyně zároveň studuje hudební technologie. O mastering debutového alba se postaral Tomáš Karásek z pražského studia Gargle & Expel.

Pestrost elektronického obsazení skladeb doplňuje i akustika v podobě několika zajímavých hostů: v temné písni s orientálním nádechem „Rhythm of Sirens“ stojí v popředí irská bubenice Hannah Feenstra, groove „Flavoured & Eaten“ neustále posouvá vpřed Michal Šelep na baskytaru, zatímco v „Song of an Unborn Mother“ okupuje pole basových frekvencí Šimon Vladár. Chlad agresivního beatu kontruje v ‚Little Butterfly‚ Michal Pagáč na housle a konečně v poslední skladbě alba, ‚Traveller‚, se Ninin smířený vokál prolíná s klarinetovým sólem jejího otce Petra Kohouta.

Vydání alba doprovodí podzimní turné se zastávkami na Slovensku, v Anglii a v pražském klubu Palác Akropolis v podobě dvojkoncertu s Never Sol 4. prosince, a dokonce i dva videoklipy, které spojuje přítomnost britského pobřeží. Zážitek z turné bude nejen zvukový, ale i vizuální: každou skladbu z alba doprovodí vizuály, na kterých pracovali Natálie Portíková a Jakub Žanony v rámci umělecké rezidence Niny Kohoutové v Paláci Akropolis.

Gentle Autopsy vyjde 24. října 2024 jako limitovaný 12“ vinyl, CD a digitálně na všech známých streamovacích platformách (Apple Music, Spotify, Deezer, YouTube Music atd.) a ke stažení na webových stránkách Niny Kohout a Deadred Records. Křest proběhne dvakrát – 9. 11. v Bratislavě (Nová Cvernovka) a právě 4. 12. v Praze (Palác Akropolis).

Vydání titulu finančně podpořil Fond na podporu umenia.

 

Turné Gentle Autopsy:

 

10/10 – Green Door Store, Brighton

11/10 – The Rose Hill, Brighton

12/10 – Dust, Brighton

18/10 – Cooltajner, Považská Bystrica

19/10 – Bratislavské Jazzové Dni, Bratislava

25/10 – ALPHABET, Brighton
26/10 – Hackney Church, London, UK
31/10 – The Actors, Brighton, UK

09/11 – Nová Cvernovka, Bratislava (krst)

13/11 – History, Humenné

14/11 – Tabačka, Košice

16/11 – Hogo Fogo, Banská Bystrica

21/11 – Víkend Atraktívneho Divadla, Zvolen

22/11 – Stanica, Žilina

23/11 – Klub Lúč, Trenčín

04/12 – Palác Akropolis, Praha (krst)

 

 

Další články
sinekfilmizle.com