Ventolin vydal videoklip Když jedu z hub a avizuje čtvrté řadové album

Mý auto je jezdící klub, zpívá Ventolin ve svém houbařském hitu o svobodě

Cesty autem na koncerty i Češi jako národ houbařů, takové věci Davida Doubka alias Ventolina inspirovaly při tvorbě singlu Když jedu z hub, kterým ohlašuje vydání svého čtvrtého řadového alba. Doubek je přední postavou české elektronické scény, propojuje fanoušky z různých sociálních skupin i napříč věkovými kategoriemi a teď přichází s úderným tanečním trackem o svobodě. Klip k písni s Ventolinem na dobrodružném lesním výletě natočili filmaři Pavel Borovička a Petr Novotný ve spolupráci s ilustrátorkou Alexandrou Štoplovou.

„Jsme národem houbařů. Kdybychom neměli hymnu, tak bychom si museli složit nějakou s refrénem ‚Když najdu hřib, hned je mi líp!‘ Ale i v té, co máme, je les. Prostě když rostou, musíme jít, překročit bludný kořen borovice a ztratit se v lese,“ říká Ventolin, který během svých cest rád v autě poslouchá taneční hudbu. „Ubíhající krajina se mi změní na videoklip, video-trip. V songu Když jedu z hub mě napadlo spojit tyhle dva světy do tanečního tracku,“ upřesňuje hudebník.

Song na téma ubíhající krajiny za oknem auta chtěl Ventolin udělat už mnoho let. ‚Mý auto je jezdící klub‘ je slogan, který se mi honil hlavou dlouho a teď se mi to konečně podařilo dotáhnout. Zároveň je to i o pocitu, když člověk vypadne z plánu a může se někam spontánně vydat, o svobodě,“ vysvětluje Ventolin.

Realizaci videoklipu ke skladbě Když jedu z hub předcházela krátká zpráva od režiséra Pavla Borovičky, že by chtěl natočit rychlý klip pro Ventolina. „Ta zpráva v důsledku vlastně dokonale vystihla celou moji tvorbu: spontánní, rychlou a trochu absurdní,” říká Borovička, který už má zkušenosti s úspěšnými klipy pro kapely Bert & Friends či Midi Lidi. „I když se na první pohled může zdát, že jde v klipu o výlet s velkým V, skutečnost je mnohem nudnější. Ventolin zkrátka narazil na obří houbu. Strach z ní mu zatemnil mysl a on vše viděl mnohem děsivější, než ve skutečnosti bylo, jak už to ostatně strach moc dobře umí,“ dodává tajemně Borovička, který v tandemu s Petrem Novotným od počátku mířil do animované polohy. Do hry proto přizval ilustrátorku Alexandru Štoplovou, jež filmařům pomohla vystihnout fantastickou stránku příběhu až na hranici představivosti.

Základní scénář klipu dala dvojice dohromady celkem rychle, ale stejně jako Ventolinova hudba i celý klip postupně rostl pod rukama a měnil se, až se z něj stal tak trochu experimentální výlet, který tvůrce bavilo sledovat a posouvat. „Nejtěžším úkolem bylo propojení malované a hrané části. Nechtěli jsme prvoplánově vyjádřit abstraktní až surreálné prožitky animací a ‚opravdový‘ svět hranou částí. Chtěli jsme oba světy propojit citlivě tak, aby nebylo hned jasné, kdy se představa zhmotňuje a kdy ji naopak střídá objektivní prožívání přítomnosti,uzavírá Borovička.

Singl Když jedu z hub vychází 1. listopadu 2024 u labelu Bumbum Satori. Mix a produkci měl na starosti sám Ventolin, o mastering ve studiu Audiogarden se postaral Jan Křišťál. Píseň předznamenává nové album Ventolina, které vyjde 21. února 2025. Bude se jednat o Ventolinovu žánrově dosud možná nejpestřejší desku.

Novým albem Ventolin naváže na desku Dneska se vyčasilo (2021) a přelomové druhé album Vitajte (2017), z něhož pochází i jeho dosud největší hit, píseň Disco Science. Před rokem dále David Doubek společně s kapelou Ametyst vydal debutové album Soft Freezy Dolce. Pokud Ventolin zrovna nehraje, přednáší antropologii a psychologii na Karlově univerzitě.

Plánované koncerty
2024
08/11 Mladá Boleslav, Dům kultury
09/11 Plzeň, Anděl Music Bar (+ Johuš Matuš)
14/11 Olomouc, Jazz Tibet Cafe (+ Johuš Matuš)
16/11 Havířov, Jazz Club
17/11 Bratislava, Koncert pre všímavých (+ Dukla, Vladimir 518, Katarzia)
21/11 Bratislava, KUUMŠT – DJ SET
22/11 Brno, Fléda – DJ SET (+ Anki, César Chunk, DJ Myslivec)
23/11 Ostrava, Dock (+ Anki)
29/11 Vsetín, Dům kultury (+ Midi Lidi)
30/11 Prešov, Wave
07/12 Ústí nad Labem, Hraničář
11/12 Warsaw, Chmury
12/12 Lublin, Balagan
13/12 Krakow, Alchemia

2025
28/03 Praha, Archa+ (křest alba)
04/04 Brno, Fléda (křest alba)

Událost Y: Slow TV Cinema – Přespávací kino v Divadle X10. 

Divadlo X10 se 8. listopadu na 24 hodin promění na přespávací kino. Promítání 24 hodinových filmů v žánru slow TV od 24 českých i zahraničních umělců a umělkyň mohou návštěvníci sledovat z pohodlí matrací, peřin a polštářů.

 

Žánr Slow TV je velice inkluzivní, co se týče požadavků na techniku a schopnost práce s videem. Proto se nám tentokrát na jednom plátně (místo podiu) setkává umělectvo s různorodou životní zkušeností, různými přístupy k tvorbě i velmi různou praxí. Filmy pro nás vytvořily osobnosti pohybující se v oblasti současného tance, herectví, režie; ale i tvůrci a tvůrkyně s malířskou a konceptuální galerijní praxí,“ říká kurátorka Anna Chrtková.

 

Mezi tvůrci jsou například divadelní režisér Jan Frič, režisér*ka dokumentárních filmů Kateř Tureček, kolektiv současného tance T.I.T.S. performance group, letošní finalista Ceny Jindřicha Chalupeckého Oskar Helcel nebo umělecké a rapové duo lobbyboy&saab920turbo. Ze zahraničních osobností například nizozemský choreograf Dries Verhoeven, který se českému publiku představil v roce 2018 na festivalu 4+4 dny v pohybu, nebo hudebník a vizuální umělec Julian Hetzel.

 

Událost pomalého kina nabídne netradiční diváckou zkušenost a pobídne k přemýšlení nad současným tlakem k výkonnosti a možnostmi naší pozornosti.

 

„Y: Slow TV Cinema chce být oslavou chvil, kdy nám čas prokapává mezi prsty, kdy sami sebe odevzdáváme hedónskému ponoru do pohyblivých obrázků na promítací stěně. Pozornost je nezaostřená, soustředění rozprostřené po nejširším okolí, spánek přichází a odchází v nepravidelném rytmu,” doplňuje k formátu události kurátor Petr Dlouhý.

 

Začátek události: 8. 11. 2024 v 16:30

Událost potrvá non-stop do 9. 11. 17:00

V prostoru události je možné přespat, nebo z něj kdykoli odejít a vrátit se

Místo události: Divadlo X10, Charvátova 10/39, Praha 1

 

Umělectvo: 

Agnese Krivade, alaa minawi, Bára Bažantová & Adam Smrekovský, BUI, Dries Verhoeven, Dzintars Krūmiņš, Guiot Duermeijer, Ikars G & Karu T, iona&rineke, Jan Frič, Jānis Šneiders, Kateř Tureček, Katrīna Rudzīte, Kirils Ēcis & Guna Zariņa, Laura Stašāne, lobbyboy saab900turbo, Mailo Mēness, Matěj Nytra, Oskar Helcel, Shar&Kiek, Studio Julian Hetzel, T.I.T.S. performance group, Tamara Moyzes & Shlomim Yaffe , Venuri Perera

 

Začátek události: 8. 11. 2024 v 16:30

Událost potrvá non-stop do 9. 11. 17:00

V prostoru události je možné přespat, nebo z něj kdykoli odejít a vrátit se

Místo události: Divadlo X10, Charvátova 10/39, Praha 1

 

Umělectvo: 

Agnese Krivade, alaa minawi, Bára Bažantová & Adam Smrekovský, BUI, Dries Verhoeven, Dzintars Krūmiņš, Guiot Duermeijer, Ikars G & Karu T, iona&rineke, Jan Frič, Jānis Šneiders, Kateř Tureček, Katrīna Rudzīte, Kirils Ēcis & Guna Zariņa, Laura Stašāne, lobbyboy saab900turbo, Mailo Mēness, Matěj Nytra, Oskar Helcel, Shar&Kiek, Studio Julian Hetzel, T.I.T.S. performance group, Tamara Moyzes & Shlomim Yaffe , Venuri Perera

 

Koprodukční partneři:

New Theatre Institute of Latvia

SPRING Utrecht

 

Nina Kohout – Gentle Autopsy (album)

pěvačka, skladatelka a producentka Nina Kohout studovala na prestižní londýnské hudební škole The BRIT School, kde působily také Adele a Amy Winehouse. V roce 2020 byla vyhlášena objevem roku na cenách Radio Head Awards, na začátku roku 2022 vydala své debutové EP Pandemonium, které se setkalo s vynikajícími recenzemi místních i zahraničních médií, včetně britského rádia BBC. Skladba ‚Moonlight‘, jedna z písní na Ninině EP, byla americkou rozhlasovou stanicí KEXP vyhlášena jako Song Of The Day. Jejímu loňskému podzimnímu turné, které zahrnovalo vystoupení v Miláně, BrightonuBudapešti, předcházelo vystoupení na největším evropském showcaseovém festivalu Eurosonic, kde Nina vystoupila se smyčcovým kvintetem. Na domácí půdě se zúčastnila festivalů Pohoda, Viva MusicaBratislavské jazzové dny.

Ve své hudbě spojuje tajemné odstíny starého slovenského folkloru, vážné hudby a svěžest temné elektroniky. V důsledku toho svou zvukovou výmluvností posouvá hranice hudební poslouchatelnosti a vede neustálý rozhovor mezi invazivní hrůzou a křehkou čistotou.

 

VYDAVATEL –
Deadred Records

DATUM VYDÁNÍ  –
24. říjen 2024

FORMÁT –
12’’ vinyl, CD, digital download & stream

DÉLKA –
27:41 min.

KATALOGOVÉ ČÍSLO –
DR-099 (digital)
DR-099-1 (vinyl)
DR-099-2 (compact disc)

 

SEZNAM SKLADEB  –

01. A Child

02. Little Butterfly

03. Flavoured & Eaten

04. Song of an Unborn Mother

05. Caged

06. Pebble Dance

07. Rhythm of Sirens

08. Traveller

Hudební cesta Niny Kohout má od počátku slibný směr, který začal oceněním na Radio Head Awards 2020 v kategorii Objev roku. Vydání debutového EP Pandemonium podtrhlo její stabilní místo na domácí i mezinárodní scéně, a to přízní několika předních britských hudebních médií, rádia BBC a amerického KEXP. Během vystoupení po celé Evropě v roce 2023 se zastávkami v Miláně, Budapešti, Brightonu a na nizozemském showcaseovém festivalu Eurosonic, začala Nina prezentovat ochutnávky ze svého očekávaného debutového alba. Industriální zuřivost skladby „Little Butterfly“, balalajková hravost něžné „Song of an Unborn Mother“ a opakovaně překvapující „Flavoured & Eaten“ předznamenaly dosud nejpestřejší tvorbu mladé slovenské písničkářky. Její debutové album Gentle Autopsy, vychází 24. října 2024Deadred Records.

Nikdy jsem si nemyslela, že tvorba hudby může být tak zábavná, a přitom vznikat o samotě. V ‚Gentle Autopsy‘ jsem objevila hudební lehkost a zároveň se dotkla těch nejtěžších témat. Osobních i těch, která mě dalece přesahují. Přesně jak říká její název, při jejím vzniku jsem se podrobila vnitřní pitvě něžnou rukou. Zatímco mé debutové EP bylo zběsilým chaosem, na této desce mám pocit, že jsem o krok blíž k řádu a pochopení, a to jak vnitřnímu, tak zvukovému. Emocionální tápání nahradil vědomý odstup, dávka zranitelnosti však zůstala nezměněna, což je to, co se mi na ní líbilo naprosto nejvíc. Ve světě hudební produkce mi album mimo jiné splnilo všechny sny a zároveň otevřelo tisíc cest k dalším, na které se už teď těším,“ přibližuje Nina proces vzniku svého debutu.

S výjimkou páté skladby na albu stojí za hudbou, texty, produkcí a mixem Gentle Autopsy sama Nina. Spoluatorský počin Niny Kohout, FAYE a rakouského producenta Bena Atticy dostal podobu skladby „Caged“, která vznikla na prvním slovenském písničkářském kempu organizoavném SOZA. S produkcí a mixem několika skladeb Nině pomáhal Lucas Armstead, bývalý spolužák z proslulé londýnské The BRIT School, a Matúš Homola, jenž nahrál část alba ve svém trenčínském studiu Men at Sound. Zbytek vznikl pod Nininým vedením ve studiích University of Sussex v Brightonu, kde mladá umělkyně zároveň studuje hudební technologie. O mastering debutového alba se postaral Tomáš Karásek z pražského studia Gargle & Expel.

Pestrost elektronického obsazení skladeb doplňuje i akustika v podobě několika zajímavých hostů: v temné písni s orientálním nádechem „Rhythm of Sirens“ stojí v popředí irská bubenice Hannah Feenstra, groove „Flavoured & Eaten“ neustále posouvá vpřed Michal Šelep na baskytaru, zatímco v „Song of an Unborn Mother“ okupuje pole basových frekvencí Šimon Vladár. Chlad agresivního beatu kontruje v ‚Little ButterflyMichal Pagáč na housle a konečně v poslední skladbě alba, ‚Traveller‚, se Ninin smířený vokál prolíná s klarinetovým sólem jejího otce Petra Kohouta.

Vydání alba doprovodí podzimní turné se zastávkami na Slovensku, v Anglii a v pražském klubu Palác Akropolis v podobě dvojkoncertu s Never Sol 4. prosince, a dokonce i dva videoklipy, které spojuje přítomnost britského pobřeží. Zážitek z turné bude nejen zvukový, ale i vizuální: každou skladbu z alba doprovodí vizuály, na kterých pracovali Natálie PortíkováJakub Žanony v rámci umělecké rezidence Niny Kohoutové v Paláci Akropolis.

Gentle Autopsy vyjde 24. října 2024 jako limitovaný 12“ vinyl, CD a digitálně na všech známých streamovacích platformách (Apple Music, Spotify, Deezer, YouTube Music atd.) a ke stažení na webových stránkách Niny Kohout a Deadred Records. Křest proběhne dvakrát – 9. 11. v Bratislavě (Nová Cvernovka) a právě 4. 12. v Praze (Palác Akropolis).

Vydání titulu finančně podpořil Fond na podporu umenia.

 

Turné Gentle Autopsy:

 

10/10 – Green Door Store, Brighton

11/10 – The Rose Hill, Brighton

12/10 – Dust, Brighton

18/10 – Cooltajner, Považská Bystrica

19/10 – Bratislavské Jazzové Dni, Bratislava

25/10 – ALPHABET, Brighton
26/10 –
Hackney Church, London, UK
31/10 –
The Actors, Brighton, UK

09/11 – Nová Cvernovka, Bratislava (krst)

13/11 – History, Humenné

14/11 – Tabačka, Košice

16/11 – Hogo Fogo, Banská Bystrica

21/11 – Víkend Atraktívneho Divadla, Zvolen

22/11 – Stanica, Žilina

23/11 – Klub Lúč, Trenčín

04/12 – Palác Akropolis, Praha (krst)

 

 

Fouká vítr tečou řeky, Načeva uvádí první singl z nové desky Jdem temným dnem

Načeva vydává první singl z připravovaného alba Jdem temným dnem. Fouká vítr tečou řeky je zhudebněnou básní Egona Bondyho, jehož tvorba dala i název celé desce.

 

Aranž Fouká vítr tečou řeky vznikala v brněnském studiu Dinn is not noise spoluproducenta a hudebníka Tomáše Vtípila během jamování kapely. V té se Načevě podařilo spojit hudebníky z opačných pólů české alternativní scény – na bicí nástroje Zdeněk Regál Jurčík (Lvmen, Tomáš Palucha, Priessnitz, Kafka band), na klávesy Vojtěch Procházka (Vertigo, Harpreet Bansal, Freetown Quartet, Mikoo, Sisa Feher, Talaqpo) a na basovou kytaru Michal Koval (Masomlejn, Dg 307, s Načevou nahrál také album Nebe je rudý).

 

„Egon Bondy je pro mě básník zapadající do mé kolekce básníků, které si má intuice vybrala a promlouvají mi z duše.“ Říká Monika Načeva.

 

Píseň je k poslechu exkluzivně pouze na Bandcampu Načevy či Polí5. https://poli5.bandcamp.com/album/jdem-temn-m-dnem

https://naceva.bandcamp.com/track/fouk-v-tr-te-ou-eky-free-download

 

Jdem temným dnem představí deset písní s texty Šárky Smazalové, Vladimíry Čerepkové, Ivana Blatného, Jana Hanče, Pavla Zajíčka, Milana Kocha a Věry Jirousové. Obal alba nese dílo výrazného současného umělce Siegfrieda Herze, graficky jej zpracoval Kryštof Doležal.

Producenty Jdem temným dnem jsou Monika Načeva a Tomáš Vtípil, který na desce hostuje i stojí za prvním mixem. Druhý mix a master připravil  Amák Golden, dlouholetý spolupracovník Načevy a její dvorní zvukař.

Projekt jedné z nejvýraznějších a nejzajímavějších osobností české hudební scény, Moniky Načevy, přináší zhudebnění básní umělců pronásledovaných minulým režimem z 60. – 80. let. Roku 2020 vyšlo první album Zdivočelí koně, texty písní pocházely z pera Václava Hraběte, Ivana Martina Jirouse, Pavla Zajíčka, Vladimíry Čerepkové, Věry Jirousové nebo Šárky Smazalové. Novinka Jdem temným dnem vychází na vinylu, včetně limitované vinylové číslované edice alba s reprodukcí obrazu Siegfrieda Herze s podpisem Načevy, na CD a digitálně 5. listopadu ve spolupráci Načevy s vydavatelstvím Polí5 za podpory Ministerstva kultury České republiky a OSA – Ochranného svazu autorského.

 

Křest alba proběhne v brněnském Kabinetu Múz 6. listopadu a v Paláci Akropolis v Praze 23. listopadu. Načeva dále vystoupí 5. 11. v JazzTibetu v Olomouci, 8. 11. v DKO v Jihlavě, 9. 11. v Tančírně v Račím údolí, 28. 11. v ostravském Docku a 29. 11. v Prostoru v Boskovicích.

 

Fouká vítr tečou řeky stream:

https://poli5.bandcamp.com/track/fouk-v-tr-te-ou-eky

https://naceva.bandcamp.com/track/fouk-v-tr-te-ou-eky-free-download 

 

NAČEVA – PŘEHLED KONCERTŮ

5.11. Olomouc, JazzTibet https://www.facebook.com/events/495576862862229

6.11. Brno, Kabinet Múz – Brněnský křest s hostem Tomášem Vtípilem

https://www.facebook.com/events/925494559612209

8.11. Jihlava, DKO https://www.facebook.com/events/1502221253711519

9.11. Račí Údolí, Jeseník, Tančírna – Koncert s vernisáží obrazů Kamily Ženaté

https://www.facebook.com/events/819454936734013

23.11. Praha, Akropolis – Pražský křest s hostem Tomášem Vtípilem a prvním uvedením nového videoklipu https://www.facebook.com/events/330046803465680

28.11. Ostrava, Dock https://www.facebook.com/events/985877026452895

29.11 Boskovice, Prostor (Panský dvůr)

https://www.facebook.com/events/1260538711783890

 

 

Rozloučení s výstavou Poezie & Performance hromadnou básnickou performancí s duchy Bílé hory a komentovanou prohlídkou

Na okraji propasti se otvírá zámek, postavený z kamene mudrců, zámek ve tvaru hvězdy.

André Breton: Šílená láska

V pražském letohrádku Hvězda končí 31. října velká mezinárodní výstava Poezie & Performance: východoevropská perspektiva. Památník národního písemnictví / Muzeum literatury připravilo dvě poslední akce s touto výstavou spojené.

 

Duchy historie Bílé hory a genia loci letohrádku hodlá dne 26. října od 18 hodin oživit mnohočetná básnická performance Hvězda nad propastí pod taktovkou Ondřeje Macla. V tento večer přízraků zde kromě vojáků z moravského pluku či anonymní zvěře ožijí i duchové současnosti. V pěti cípech Hvězdy se s poselstvím výstavy popasuje zastupitelstvo múz narozené mezi lety 1986–2007, tvořící většinou v tandemu či trojici.

 

Vystupují: Ondřej Macl, Anna Luňáková, Tim Postovit, Hana Nguyen, Sufian Massalema, Richard L. Kramár, Mery je iluze, Jakub Vaněk, Luboš Svoboda, Magdalena Šipka, Vojta Dubcová, Jakub Štourač, Timofey Golev, Tadeáš Syrový, Vít Vavřena a Granada Gallego. Tolik básnictva a performerstva dlouho Hvězda nezažila.

 

Připraveno ve spolupráci s revue Prostor a jejím projektem Čítárna HYB4. Čítárna HYB4 je realizována s finanční podporou hl. m. Prahy, Ministerstva kultury a Státního fondu kultury ČR. Vstup zdarma.

 

Dernisáž výstavy bude spojena s komentovanou prohlídkou v podání Tomáše Glance. Kurátor výstavy nastíní situaci východoevropské performance konfrontující pomocí jazyka hegemonii moci dne 31. října od 18.30.

Tímto dnem se také uzavírá letošní provoz letohrádku Hvězda. Upozorňujeme, že na státní svátek 28. 10. je letohrádek rovněž otevřen.

Kino Utajeno: Půvab Vily P651 a jídlo, které uteklo z talíře

Kino Utajeno v říjnu okusilo Nenápadný půvab buržoazie a zve diváctvo na dušičkovou akci do Nové obřadní síně na Olšanských hřbitovech

Kino Utajeno v polovině října doplnilo repertoár pečlivě kurátorovaných imrezivních site-specific večerů o akci v prvorepublikové Vile P651. Na stopu dlouho utajovanému filmu mohlo diváctvo opět přijít za pomoci tematického filmového kvízu a netradičního lektorského úvodu. K jeho odhalení napomohla i participativní divadelní performance.

 

Večeře, která se nikdy nestane

Nenápadný půvab buržoazie, film Luise Buñuela, kterým vyvrcholilo říjnové Kino Utajeno, prosakoval v atmosféře celého večera. Diváctvo bylo v rámci performance tentokrát přizváno k lovu hlavních hostů večeře, paní Krevetkové, nebo třeba pana Hroznového. To vše v kulisách honosné vily, jejíž dřevěné schodiště, broušené sklo vitrín a překrásné pohovky skvěle nahrávaly promítanému snímku. Komplexní zážitek zakončila komentovaná prohlídka prostor. Diváctvo se tak mohlo dozvědět o pohnuté historii Vily P651.

 

Dušičky na Olšanech

Další již vyprodaná akce Kina Utajeno se bude konat 14. listopadu v Nové obřadní síni na Olšanských hřbitovech, tentokrát v dušičkové atmosféře. Nová obřadní síň byla vystavěna architektem Františkem Velichem na konci 19. století jako evangelická svatyně pro přilehlou nekatolickou část hřbitova. Od roku 1919, kdy byl změněn zákon a umožněna kremace, stála Praha jako hlavní město před problémem, jak co nejrychleji vyřešit stavbu krematoria. Svatyně byla tedy přestavěna na krematorium. Název Nová obřadní síň je ale poněkud zavádějící, neboť tato síň je starší než Krematorium Strašnice, které bylo roku 1932 vybudováno jako modernější a výrazně větší. Přijďte se s námi ponořit do sychravého podzimu!

 

Děkujeme všem, kteří Kino Utajeno tvoří

O chod projektu se stará kolektiv studentstva z vysokých škol FAMU, DAMU, AVU a FF UK v Praze. Kino Utajeno bylo v roce 2023 oceněno jako nejlepší magisterský producentský počin na FAMU.

Projekt je realizován s finanční podporou Státního fondu kinematografie, Akademie múzických umění v Praze (Mezifakultní spolupráce AMU), Ministerstva kultury České republiky a hl. m. Prahy. Mediálními partnery akce jsou magazín art2friends a Girls in Film. Partneři doprovodného programu jsou Bis.tro a F.H. Prager. Listopadová akce vzniká ve spolupráci s FAMU a Hřbitovy a pohřební služby hl. m. Prahy.

 

Sledujte nás na:

Facebook: https://www.facebook.com/kinoutajeno

Instagram: https://www.instagram.com/kinoutajeno/ 

 

Audiovizuální umění Signal Festivalu rozzářilo Pražský hrad a ohromilo statisíce návštěvníků

Signal Festival potvrdil, že je oblíbenou kulturní událostí a významným milníkem pražského podzimu. Dvanáctý ročník představil 17 fyzických uměleckých instalací na trasách Hradčany a Centrum a 5 v augmentované realitě v Karlíně. Nejoblíbenějšími instalacemi byly videomapping Filipa Hodase na Arcibiskupský palác, který ve čtvrtek večer během zahájení zhlédl i prezident republiky Petr Pavel s manželkou. Dále návštěvníky nadchly světelná instalace studia SpY v Jižních zahradách Pražského hradu a v centru města pak instalace od Cao Yuxi na Staroměstském náměstí. Letos poprvé festival pořádal konferenci Signal Forum v Centru architektury a městského plánování s 15 mezinárodními řečníky. Příští rok se Signal Festival uskuteční od 16. do 19. října 2025.

 

„Máme radost, že i při dvanáctém ročníku se nám daří objevovat nová a unikátní místa v Praze a nabízet publiku jedinečné zážitky. Tím největším byla jednoznačně trasa v areálu Pražského hradu, do kterého jsme mohli umístit několik uměleckých instalací a díky spolupráci se Správou pražského hradu umožnit lidem zažít toto státnické místo v moderním a uměleckém světle,” říká Martin Pošta, ředitel festivalu. „Jsme rádi, že se na Signal Festival na Pražském hradě přišlo podívat takové množství návštěvníků i v pozdních večerních hodinách a to včetně rodin s dětmi. Spolupráce skvěle zafungovala a díky tomu se areál Hradu zapojil do tepu města a ožil skvělým vizuálním uměním,” dodává kulturní a programová ředitelka Kanceláře prezidenta republiky Veronika Wolf.

 

Festival letos opět spolupracoval s předními kulturními institucemi a nabídl návštěvníkům příležitost vidět v Galerijní zóně instalace na prestižních místech v Praze. Díla významných umělců a umělkyň byla k vidění v Jízdárně Pražského hradu, ve Šternberském a Schwarzenberském paláci, které spravuje Národní galerie Praha, v Kunsthalle Praha, Clam-Gallasově paláci s performancí Laterny magiky Národního divadla, Barokním refektáři dominikánského kláštera s instalací vzniklou ve spolupráci s festivalem Ars Electronica, a v Centru architektury a městského plánování (CAMP).

Součástí festivalu byla letos i kreativní konference Signal Forum. Ta přivezla 15 mezinárodně uznávaných řečníků, z toho 11 odbornic, jako je astrobioložka z NASA Michaela Musilová, zakladatelka Arts at CERN Ariane Koek, performativní dvojice programátorů Foxdog Studios či pařížské kreativní studio Superbien, které tvoří kreativní projekty pro světové značky.

 

Příští rok se Signal Festival uskuteční od 16. do 19. října 2025.

Mordyjé! Písničkář a karikaturista Mirek Kemel vydává 25. října nové album  

Hudebník, písničkář a zároveň dlouholetý přední český karikaturista Mirek Kemel vydává 25. října na značce Indies Scope nové album pojmenované Mordyjé. Autor, pro kterého hudba představuje niterný únik od každodenního vymýšlení vtipů o dnešním světě a politice, natočil pátou studiovou desku se svojí stálou kapelou. Na třinácti písních se podílí ale i řada hostů – zpívají zde Marie Puttnerová a herec Vladimír Javorský, který Mirka Kemela provází od samých počátků, hrají Oskar Török, Josef Štěpánek, Miloš Dvořáček, Martin Novák, Ondřej Konrád a Michal Nejtek. Tematicky velmi pestré album nabízí oproti starším deskám více rychlých písniček, ale nechybí typicky lyrické a zadumané skladby. Posluchači zde najdou jak písně nové, které reagují na současný stav světa, tak i starší a lyričtější, které hudebníci oprášili a vytáhli znovu na pódia v nové podobě. Všechny mají ale společné poetické, jemné a introvertní texty Mirka Kemela. Nahrávka vznikla v produkci kytaristy a člena kapely Vlastimila Konopiského ve studiu SONO Records. Křest za účasti několika hostů proběhne 27. listopadu v pražském Paláci Akropolis. Vedle Prahy Mirek Kemel se svojí kapelou od konce října zahraje v Plzni, Ostravě, Hradci Králové, Náchodě, Brně a na šumperském Blues Alive. Album Mordyjé je k uložení a od 25. října k poslechu zde. Poutají na něj tři singly a videoklipy – Rusalka, Včelař MilanOči pod ledem.

 

Nové album získalo svůj název dle titulní skladby. „Písnička Mordyjé reflektuje současnou dobu, pocity obav, strachu, ztráty jistot a z toho pramenící touhu utéct od toho všeho před světem, sebou samým. Není to ale prvoplánové, v písničce je to schované, lze to vnímat i jinak a to mě baví. Písnička není o smutku a stýskání si, jde spíše o vzdor,” říká na úvod Mirek Kemel a dodává: „Slovo Mordyjé má zajímavý původ. Prý ho jako první použil Voltaire jako parafrázi na slovo Mondieu. V našich zemích prý zůstalo po napoleonských válkách.

 

Oproti předchozímu albu Vlčí stopy, které natočil Petr Ostrouchov s vlastní formací Blue Shadows, je Mordyjé kapelovým projektem a navazuje tak na na desku Ryby, raci vydanou v roce 2018. „Za těch šest let jsme se jako kapela zvukově i nástrojově posunuli. K elektrické kytaře a bicím jsme přidali klávesy,” popisuje Mirek Kemel.

 

Tematicky je album velice pestré. Jsou na něm písničky nové, které reagují na současný stav světa, ale i písničky starší, lyričtější, které jsme oprášili a vytáhli znovu na pódia v nové podobě. Oproti starším deskám je na něm více rychlých a našláplých písniček. Pomalejší a zadumanější tam ovšem nechybí,” líčí Mirek Kemel, který na albu nejintenzivněji pracoval na přelomu loňského a letošního roku. „Texty jsou všechny mé. Muzika převážně taky, na některých jsme ale pracovali společně s Vlastou Konopiským a Tomášem Görtlerem. Hudbu k písničce Kočička složil právě Tomáš,” říká ke vzniku písní Kemel.

 

Potřebuji klid, samotu a náladu, které nelze poručit,” vysvětluje Mirek Kemel, pro kterého skládání hudby představuje odpočinek od hlavní profese karikaturisty. „Jako karikaturista sleduji zprávy z domova i ze světa a denně se trápím nad kresbou pokud možno aktuální a současně nadčasovou, což se ne vždy daří. Muzika mi pomáhá přežít ten stres z každodenní povinnosti odevzdat kresbu včas. A dovoluje mi ponořit se hlouběji do sebe, do svých příběhů bez nutnosti být vtipný a aktuální,” doplňuje autor, jehož písňové texty i melodie jsou narozdíl od kreslených vtipů krásně poetické, jemné a introvertní.

 

A na otázku, zda někdy spojuje své dvě autorské stránky, tedy, zda někde dělá i karikatury hudebníků, odpovídá: „Naprosto výjimečně. Kdysi jsem nakreslil členy své kapely, někteří z nich se svou karikaturou moc spokojeni nebyli. Asi bych to měl zase zkusit. Loni jsme ale vydali zpěvník našich písní a ten jsem ilustroval svými muzikantskými vtipy, které na koncertech často vyprávím.

 

Mirek Kemel vedle skládání textů a hudby hraje na akordeon, kytaru a foukací harmoniku. Mordyjé je jeho pátou studiovou nahrávkou, před tím vydal alba Krajem šel anděl (2011), Nic víc (2014), Ryby, raci (2018) a Vlčí stopy (2021).

 

Videoklipy:

Rusalka: https://youtu.be/oB8OgTiX9S4

Včelař Milan: https://www.youtube.com/watch?v=fbwMZB1e9ss

Oči pod ledem: https://www.youtube.com/watch?v=q0FvB0irGnE

 

Koncerty 2024:

31. 10. Plzeň – Zach´s pub

5. 11. Ostrava – Barrák

6. 11. Hradec Králové – Divadlo Drak

7. 11. Náchod – Náchodské dny poezie

14. 11. Brno – Leitnerka

15. 11. Šumperk – Blues Alive

27. 11. Praha – Palác Akropolis – křest

 

Mirek Kemel: Mordyjé

Vychází 25. října 2024, Indies Scope

 

Skladby:

1          Žižkov                         05:10

2          Znovu a líp                  03:46

3          Má milá                      05:25

4          Říkala jsi dnes             05:08

5          Rusalka                       03:40

6          Mordyjé                      03:29

7          Dny, co se vlečou       05:46

8          Barmanka Marie         03:46

9          Oči pod ledem            05:24

10        Včelař Milan               04:22

11        Světec                         02:53

12        Divnej brouk               03:33

13        Kočička                       02:22

___________________________________________________________________

 

 

Desetidenní Ji.hlava je poctou dokumentární reflexi světa

Osmadvacátá dokumentární Ji.hlava začíná za dva týdny. Program nabídne více než tři sta filmů. Mimo jiné objevnou retrospektivu švýcarské filmařky Anne­Marie Miéville a přehlídku oceňovaného tchajwanského režiséra Tsai Ming-lianga. Chybět nebude nový film Filipa Remundy o nacionalistovi ze Sibiře anebo portrét fotografky Marie Tomanové. Festivalu se zúčastní režisérka Kirsten Johnson, která pro Ji.hlavu natočila letošní festivalovou znělku, a dále režiséři Roberto Minervini, Albert Serra a Andrei Ujică. Diskusní platforma Inspirační fórum se bude věnovat tématům lesa, války, imunity, technologií a volného času. 28. MFDF Ji.hlava proběhne 25. října–3. listopadu – a poprvé potrvá deset dní.

Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava letos nabídne 340 filmů v soutěžních i nesoutěžních sekcích, z toho 129 ve světové, 23 v mezinárodní a 11 v evropské premiéře.

„Program Ji.hlavy ukazuje neobyčejnou sílu dokumentárního filmu. Dokumentaristé a dokumentaristky nahrazují doslovnost reality hravostí a původností svého myšlení. Ukazují svět, jak bychom ho sami viděli jen těžko – tedy pokud bychom jako oni nestrávili na daných místech dlouhé roky s kamerou,“ představuje letošní ročník ředitel festivalu Marek Hovorka. „Pro Ji.hlavu je od začátku důležitý dialog, takže samozřejmě i letos budou po mnoha projekcích následovat diskuse s tvůrci. Mám radost, že se diváci budou moci osobně setkat s mnohými filmaři a filmařkami, včetně Kirsten Johnson, Tsai Ming-lianga, Roberta Minerviniho, Andreie Ujicy nebo Alberta Serry.“

Znělka v režii Kirsten Johnson

Znělku letošního ročníku natočila americká dokumentaristka a kameramanka Kirsten Johnson. „Ve znělce si pohrává s kafkovskou proměnou na hranici života a smrti, snu a představy. Scénu z rodinného archivu posouvá do imaginativní roviny, která pokaždé umožňuje jiné čtení. Minutový film se stává básní, která nám uvízne v hlavě jako vzpomínka na vlastní dětství a jeho nekonečné fantazie,“ říká Hovorka. Kirsten Johnson, oceněná za svůj poslední snímek na festivalu Sundance Cenou poroty za inovativní přístup v dokumentárním filmu, bude mít v Ji.hlavě také svou Masterclass na téma filmových proměn mezi dvěma érami: celuloidu a digitálu.

Tsai Ming-liang

Dalším hostem letošní Ji.hlavy bude oceňovaný režisér, přední představitel tchajwanské nové vlny Tsai Ming-liang. Hned sedm jeho snímků, a také Masterclass, nabídne sekce Pocta: Tsai Ming-liang. Na programu je jak klasický film Sbohem, Dragon Inn (2003), „dopis na rozloučenou“ s jedním kinem Tchaj-peji (film získal cenu kritiků na festivalu v Benátkách), tak pozdější snímek Kde (2022), jenž patří do série režisérových proslulých „walker“ filmů; hrdinou je tady pomalu kráčející buddhistický mnich. Jeho snímky na pomezí slow-cinema, konceptuálního umění a performance zpracovávají témata jako osamění, čas a paměť.

Kde, r. Tsai Ming-liang

Tsai Ming-liangovu návštěvu finančně podpořilo Ministerstvo kultury Taiwanu a Tchajpejská hospodářská a kulturní kancelář v Praze.

Roberto Minervini

Do Jihlavy přijede také Roberto Minervini, italský režisér žijící ve Spojených státech amerických. Na festivalu uvede jednak svůj nejnovější snímek Prokletí, zachycující americkou občanskou válku v roce 1862 (film letos v Cannes získal Cenu za režii v sekci Un certain regard), jednak svůj starší dokument Zastavit bušící srdce (2014) o silně věřící texaské rodině chovatelů koz. „Můj přístup se nezměnil. Pracuji s vypravěči a kolem nich stavím příběhy,“ přibližuje Minervini svůj pohled na režii, která je specifická prolínáním postupů dokumentárního a hraného filmu. Ji.hlavské publikum se s Minervinim, který bude mít na letošním festivalu také svou Masterclass, mohlo seznámit již v roce 2020 v sekci Pocta; kvůli covidové pandemii však tento ročník proběhl pouze online.

Andrei Ujică

Po třinácti letech se do Jihlavy vrací rumunský režisér Andrei Ujică, jehož snímek Vlastní životopis Nicolae Ceauşeska si v roce 2010 odvezl z festivalu ocenění za nejlepší film střední a východní Evropy. Tentokrát se ji.hlavské publikum může těšit na snímek Things We Said Today, představený premiérově před měsícem na festivalu v Benátkách. Jde o filmovou esej, která zkoumá, co z rozporuplné Ameriky 60. let je již minulostí a co je stále přítomné. Ujică je jedním z nejoriginálnějších tvůrců pracujících s archivními a found-footage filmy; svou metodu detailněji představí ve své Masterclass.

Albert Serra

Osobně svůj nový film Osamocená odpoledne představí v Ji.hlavě katalánský režisér a autor loňské festivalové znělky Albert Serra. Snímek o toreadorské hvězdě Andrésovi Rocu Reyovi, oceněný na filmovém festivalu v San Sebastianu hlavní cenou, je esteticky podmanivou sondou do světa koridy. Film zachycuje nejen přípravné rituály a honosné kostýmy, ale především slavného toreadora v akci s býkem. Explicitní zobrazení násilí páchaného v této kontroverzní tradiční zábavě klade otázku, kdo je původcem veškeré té brutality: jestli zvíře, anebo člověk.

Osamocená odpoledne, r. Albert Serra

Opus Bonum: Život v Bělorusku i psychiatrické léčebně

A jaký bude letos soutěžní program? Sekce Opus Bonum, která prezentuje postupy a tendence světového dokumentárního filmu, nabídne 13 snímků.

Ve výběru je například polský film Rok v životě jedné země Tomasze Wolskiho, který se prostřednictvím méně známých archivních záběrů vrací do prosince 1981, kdy polská vláda v reakci na rostoucí vliv odborového hnutí Solidarita vyhlásila výjimečný stav. Do koláže stříhané s citem pro absurdno režisér nezařazuje jen dramatické střety protestujících s represivním aparátem, ale i skutečnost, že některé občany trápí víc prázdné regály obchodů než nesvoboda.

O nesvobodě pojednává i francouzský snímek Nejsem s tebou režisérské dvojice Olivier Dury a Marie-Violaine Brincard, který se odehrává na uzavřeném oddělení psychiatrické léčebny. Protagonisté a protagonistky filmu vedou dialogy a monology o svých snech a trápeních a tvůrci je zachycují nikoli jako nebezpečné pacienty, ale jako osobnosti s jedinečným vnitřním životem.

Mimo soutěž bude uveden desetihodinový filmový opus Odysseus běloruského režiséra Nikity Lavretského, který ukazuje tíhu každodenního života v současném Minsku.

Všechny snímky Opus Bonum najdete zde.

První světla: čerstvý dokumentární vítr

Soutěžní sekce První světla se vrací do festivalového programu a nabídne 11 filmů. „První světla vracíme do programu díky prodloužení festivalu. Sekce je určena prvním a druhým celovečerním filmům. Podle statistik jen třicet procent režisérů a režisérek pokračuje po svém debutu v natáčení filmů, což je strašně málo. Proto chceme nastupující filmařskou generaci podpořit a ukázat, s jakou růzností k filmu přistupují a jak dokumentární film oživují svou přímočarostí,“ říká Marek Hovorka.

V belgickém filmu Já + ty zachycuje dvojice režisérek Zohra Benhammou a Romy Mana čtyři roky v životě dvou sester, jejichž pouto se naruší poté, co se jedna z nich stane ortodoxní muslimkou.

Ve filmu Soudruzi a soudružky pak polská režisérka Joanna Janikowska pozoruje několik mladých členů italské komunistické strany a ukazuje novou tvář aktivismu.

Silné experimentálně je naladěný australský snímek My a noc režisérky Audrey Lam, jejíž hravý a poetický dokument se odehrává ve světě knihoven, v pomyslném vesmíru tvořeném uličkami, hřbety knih, písmeny, slovy a příběhy. Noc za nocí se do něj vydávají dvě cestovatelky; někdy se jejich kroky zkříží a ony setrvají v krátkém hovoru, jindy putují po trasách svých vlastních myšlenek a fantazií.

Všechny snímky sekce První světla najdete zde.

Česká radost: Americký sen i život v putinovském Rusku

Soutěžní sekce Česká radost, která se zaměřuje na nový český dokument, představí letos 21 filmů.

Světové premiéry se dočká například Reportáž psaná na benzínce režisérky Zory Čápové, která zachycuje nejen práci oceňované reportérky Ivany Svobodové, ale i její střet se světem tvůrců a konzumentů „alternativních médií“; ti samozřejmě aktérkou i celým jejím světem hluboce pohrdají. „Skrze observační metodu jsme chtěli novinářskou práci Ivany Svobodové zachytit maximálně autenticky v její hektičnosti, nevyzpytatelnosti, náročnosti a zároveň rozporuplnosti, která se týká jak jí samé, tak společnosti, o které – a pro kterou – píše,“ říká o filmu Zora Čápová.

Svět mezi námi filmařky Marie Dvořákové sleduje „americký sen“ české fotografky Marie Tomanové žijící v New Yorku. „Ve filmu jsem se snažila zachytit ten dramatický zvrat od téměř umělecké bezvýznamnosti k prvnímu velkému úspěchu, který však stále ještě nemusí být definitivní. To vše v kontextu newyorského prostředí, daleko od domova. Náš dokument tak přináší svědectví o okamžicích, které formují dráhu mladých umělců; se všemi nejistotami a překážkami, které musejí na cestě za svým snem překonat,“ říká režisérka. Film bude uveden rovněž v sekci První světla, která představuje výrazné dokumentární debuty roku.

Svět mezi námi, r. Marie Dvořáková

Snímek Les polské dokumentaristky Lidie Dudy zachycuje idylický život mladé rodiny ve starém domě u Bělověžského pralesa na východě Polska. Nejstarší les Evropy je pro ně a jejich tři děti útočištěm, kde se ale začnou kromě zvířat najednou objevovat i lidé: uprchlíci, kteří nejsou vítáni ani v Bělorusku, ani v Polsku. Zmatení, hladoví, zranění. Rodina zvyklá ochraňovat všechny živé tvory bere jako svou povinnost, že jim pomůže. I když tím riskují, že ztratí ráj, který si vytvořili.

Také nový snímek Štěstí a dobro všem režiséra Filipa Remundy reflektuje aktuální světové dění. Jaderný fyzik a rekordman v extrémním otužování Vitalij se živí jako zedník a žije pod hranicí chudoby. Zatímco jeho rodiče, prominentní vědci, vzpomínají na slávu režimu, jemuž ochotně sloužili, zapřisáhlý patriot z Novosibirsku postupně mění názor na putinovské Rusko a jeho vizi obnovení sovětského impéria. „Vitalij se svobody bojí. Stejně jako miliony spoluobčanů podlehl i on beznaději, kterou přinesla divoká devadesátá léta, a frustrace jej dovedla k radikalizaci. Vitalijův příběh je připomínkou toho, jak moc mohou životní podmínky a politické okolnosti ovlivnit naše vnímání světa a naši budoucnost. I když se nám některé příběhy mohou zdát vzdálené, jejich podstata je často blíž, než si myslíme. Před dokončením filmu Rusko zaútočilo na území Ukrajiny, což dalo příběhu ještě tragičtější vyznění,” říká Filip Remunda o filmu, který natáčel na Sibiři mezi roky 2016 a 2023. Film bude uveden také v sekci Opus Bonum.

Tématu války na Ukrajině se věnuje interaktivní snímek Křehký domov, který pomocí virtuální reality zavede diváky ve vlastním bytě rovnou doprostřed válečného konfliktu. Tvůrčí česko-ukrajinské duo Ondřej Moravec a Victoria Lopukhina uvedli snímek na benátském festivalu v sekci Venice Immersive; odtud jejich falešný obývák, kde si návštěvníci a návštěvnice budou moci snímek „odžít“, putuje do Jihlavy. „Je pro mě důležité téma války na Ukrajině stále připomínat. Vidím lidi kolem sebe, jak jsou unavení ze zpráv, že se to nehýbe k dobrému konci. A cítím z toho tíseň. Proto jsme vytvořili projekt, který se netýká jenom války na Ukrajině, ale obecně toho, co pro nás všechny znamená domov,“ říká Ondřej Moravec.

Snímek Dajori tvůrčí dvojice Martin Páv a Nicolas Kourek sleduje příběh Romky Marie Hučkové, která se snaží vymanit ze začarovaného kruhu chudoby a vytvořit nový domov pro sebe a devět dětí své sestry. Film zachycuje každodenní výzvy a radosti, které přináší mateřství, a klade otázku, zda láska dokáže překonat systémové překážky.

Premiéry se dočká i Jan Merta – Modrý lišák režiséra Tomáše Merty. Film sleduje významného českého malíře Jana Mertu během příprav výstavy a odhaluje nejen jeho tvůrčí proces, ale také každodenní život. „To je umění, nebo se to může vyhodit?“ ptá se například jeho partnerka ve filmu.

O jiném českém malíři pojednává Džungle Placht režisérky Alice Růžičkové. Otto Placht dělí svůj život mezi Prahu a Peru, a film zkoumá nejen jeho živelnou uměleckou tvorbu, ale také jeho osobní život. „Otto je pro mě nejen malířem obrazů, ale také malířem slov – při jeho barvitém líčení mi rozkvétají před očima situace, používá expresi imaginativně i ve slovech, nejen při výběru barev a motivů. Je to básník a nesmírně otevřený člověk, pochybující a bezelstný. Jen takovým džungle neubližuje,“ říká Alice Růžičková.

Všechny filmy České radosti najdete zde.

Svědectví: kolibříci i krvavé boje v Indonésii

Soutěžní sekce Svědectví, která sleduje aktuální dění ve světě, nabídne 15 filmů. Věnují se tématům dekolonizace, postavení žen, ale i klimatickým změnám nebo podmínkám práce. A nechybějí ani dokumenty o zvířatech.

Do světa obchodu s kostmi dinosaurů nechá nahlédnout americký snímek Kosti režiséra Jeremyho Xida. Dobrodružný dokument mapuje výnosný obchod s fosiliemi, včetně toho nelegálního, během kterého pytláci neváhají prodat do soukromých rukou naprosto cokoli.

Příběh ženy, která se v Los Angeles stará o zraněné kolibříky, přinese australský snímek Každá drobnost režisérky Sally Aitken. Film rozplétá vizuálně podmanivý, magický příběh o lásce, křehkosti a uzdravení.

Jihokorejský filmař In-Soo Radstake osobně v Ji.hlavě představí film Jak prodat koloniální válku, ve které se vrací do roku 1945, kdy vyhlásila Indonésie nezávislost. Nizozemsko se ale jedné ze svých nejvýnosnějších kolonií nehodlalo vzdát a do země vyslalo tisíce vojáků. Následovaly čtyři roky krvavých bojů, které si vyžádaly mnoho obětí. Nizozemská vláda následně zapojila všechny nástroje cenzury a propagandy, aby nezákonnou válku ospravedlnila jako humanitární misi.

Všechny snímky ze sekce Svědectví najdete zde.

Fascinace: AI a nelegální těžba vzácných kovů

Ji.hlava každoročně mapuje také invenční způsoby ztvárňování reality v experimentálních dokumentech. V nejstarším českém festivalovém programu soustředěném na experimentální filmy Ji.hlava letos uvede 24 filmů.

Sekcí Fascinace se line výrazná dystopická linka – a to jak v tématech, tak v obraznosti. „Toto zaujetí není nové, ale je překvapivé, jak často je letos uvažování o budoucnosti hlavní tvůrčí silou. Ve filmech se propojují environmentální, vědecké, sociální i humanitární pohledy,“ říká dramaturgyně sekce Andrea Slováková a upozorňuje například na francouzský snímek Kroniky temného slunce umělkyně Gwenoly Wagon, v němž lidé musí odstínit nesnesitelný sluneční žár, který mění zemi v neobyvatelnou poušť. „Film zapojuje umělou inteligenci do příběhu jako aktéra a zároveň ji využívá při jeho vytváření,“ přibližuje Slováková.

Za zmínku stojí také Majáky slovinské umělkyně Jasminy Cibic. Film působivou výtvarnou formou s výraznou hudební složkou zvýznamňuje ženský hlas v utváření dnešní podoby světa a zdůrazňuje téma intelektuální autonomie a sebeurčení.

Snímek Bezvýznamná smítka prachu v tapiserii hvězd, jeden z filmů recyklujících převzaté obrazy, je kritickou úvahou nad nelegální těžbou vzácných kovů v krutých pracovních podmínkách.

Všechny snímky ze sekce Fascinace najdete zde.

Exprmntl.cz: pravidla styku i kosmický horor

Ji.hlava tradičně představí také nejzajímavější snímky českého experimentu. V sekci Fascinace: Exprmntl.cz bude k vidění 14 filmů.

České experimenty jsou nápadité, přemýšlivé a imaginativní: od jemných osobních, intimních výpovědí, přes střihové koláže, sociálně-kritické eseje, až po stylizované výtvarné filmy,“ říká o české soutěži její dramaturgyně Andrea Slováková.

Ve světové premiéře bude uveden například snímek Polní lékař aneb Pravidla styku s místními e-dívkami tvůrčí dvojice Andran Abramjan a Jan Hofman. Film vznikl na základě básně Tomáše Čady „Tři ekonomické jednotky“, pojednávající o vysloužilci cizinecké legie, a noří se do proudu vědomí pilota dronu.

Franc Milec letos představí kosmický horor s názvem Ecopoiesis, který zkoumá hypotézu o možnosti vytvoření nového ekosystému z prvků a hmoty neživé přírody.

Filmový esej Jana Rouska Jak natáčet v Africe! pak pojednává o kinematografických způsobech dobývání afrického kontinentu. Využívá k tomu úryvků z dopisů, které si mezi Zlínem a Nairobi vyměňovali vedoucí filmové skupiny a cestovatelsko-filmařské duo Miroslav Zikmund a Jiří Hanzelka.

Všechny snímky sekce Fascinace: Exprmntl.cz najdete zde.

 

Retrospektiva Anne-Marie Miéville: vystoupit ze stínu

Osmadvacátá Ji.hlava má na programu také několik retrospektiv. Kromě objevné přehlídky filmů, které vznikly během období Slovenského štátu, velké retrospektivy tvorby Víta Klusáka a Filipa Remundy nebo předchůdce kinematografie tvořené AI, se festivalové publikum může těšit na zhruba desítku filmů švýcarské filmařky Anne-Marie Miéville; ta byla životní a tvůrčí partnerkou slavného Jeana­Luka Godarda.

„V minulosti byla tvorba mnoha umělkyň reflektována zcela okrajově, a to i proto, že často žily s muži, kteří se věnovali stejnému uměleckému oboru. Tuto skutečnost pak média i kritika zužovaly do sousloví, že ‚byly múzami svých mužů‘. Naštěstí dnes žijeme v době, která umělkyním vrací rovnocennost v reflexi jejich díla a nahrazuje ‚inspiraci mistry‘ přemýšlením o uměleckém dialogu mezi rovnocennými partnery. Běla Kolářová už není jen ,manželkou‘ Jiřího Koláře a Lee Krasner je víc než jen ,životní partnerkou‘ Jacksona Pollocka. Právě v tomto kontextu jsme se rozhodli zaměřit na filmové dílo Anne-Marie Miéville, jejíž retrospektiva je objevná a uvedena vůbec poprvé v širším mezinárodním kontextu,“ říká Marek Hovorka.

Miéville se s Godardem poprvé potkala v roce 1970 ve švýcarském archivu Cinémathèque Suisse. V roce 1971 se sblížili a začali experimentovat především s médii videa a televize. Založili studio a produkční společnost Sonimage, a z této spolupráce se během dalších let zrodilo mnoho společných i samostatných děl. Ji.hlavský program nabídne například první film z produkce Sonimage, politický esej Tady a jinde (1976), který reflektuje neblahý účinek televize na kinematografii i společnost.

Nejnovějším titulem je pak autorčin krátkometrážní šestiminutový Suvenýr z Utopie (2006), abstraktní pohled do zákoutí „ve stavu zrodu“, do meziprostorů, kde se střetávají drobky uměleckých artefaktů, kde se mísí trojrozměrné modely, text, fotografie i barevné šmouhy. A za pomoci překvapivého střihu, občasných vpádů jazzové i klasické hudby či nečekaných zvuků dráždí diváckou představivost.

Krátká radost: O vítězi rozhodne online hlasování

Některé dokumenty z programu letošní Ji.hlavy je možné vidět už nyní! Všechny nominované krátké dokumenty ze sekce Krátká radost, uvedené ve světové nebo mezinárodní premiéře, budou letos od 10. října do 3. listopadu exkluzivně dostupné zdarma na dafilms.cz. Do 24. října bude navíc možné hlasovat a rozhodnout o vítězi nebo vítězce Ceny publika DAFilms; vyhlášení proběhne během slavnostního zahájení letošního ročníku. Všichni hlasující diváci budou zařazeni do slosování o tři roční předplatné DAFilms.

Na tisíc kousků, r. Feguenson Hermogène

„Krátká radost každoročně ukazuje, že i malý formát stačí na vyprávění velkých příběhů a zprostředkování velkých obrazů. Projekce filmů v opuštěných řeckých fabrikách a tunelech (S prázdnými domy můžeme nakládat, jak se nám zlíbí), indické vyprávění o narození dítěte ve vesnici, kde žijí pouze hluchoněmí (Když dítě zapláče…), výpověď o domácím násilí (Místo bez paměti) či putování laoským lesem (Práh lesa) – každý ten film nese výrazné téma a má jedinečný autorský styl. V krátkometrážní tvorbě byla letos patrná také tendence pracovat s již vytvořenými, staršími materiály a znovu je použít k aktuálním výpovědím,“ přibližuje výběr dramaturgyně Andrea Slováková.

Zkouška sirén: hudební dokumenty podle Pavla Klusáka

Sekce Zkouška sirén nabízí tradičně příběhy hudby a zvuku jako svědectví o silných tématech dnešního světa. Merrill Nisker, průkopnická queer-ikona a hudebnice známá jako Peaches, je hrdou hvězdou intimního dokumentu Peaches Goes Bananas. Čím je pro nás feminismus, gender, elektronická hudba a láska? Film je dílem Marie Losier, která soustředěně sledovala transgresivní praxi radikální popové osobnosti už ve filmu The Ballad of Genesis and Lady Jaye (2011).

Přímo do Tanzanie se vypravili polští filmaři, aby snímkem My jsme Singeli: Touha být nejrychlejší zachytili, jak žijí muzikanti v Evropě známí i díky labelu Nyege Nyege Tapes. Max Roach. Revoluce, černá hudba a bubny je pak bravurně vyprávěnou lekcí z nedávné historie afroamerické kultury: portrétem bubeníka, který vedle zásadní pozice v jazzu byl také nebojácným a nekompromisním aktivistou.

Těšit se lze i na půlnoční projekci koncertního filmu PNYC: Portishead – Roseland New York bristolské triphopové legendy se zpěvačkou Beth Gibbons. Sekci doplní klipový seminář Pavla Klusáka „Ženská práce“ navazující na jeho rozhlasový seriál o přelomových hudebnicích v emancipačním příběhu popkultury.

Hudba bude!

Hudební program letos společně kurátorují Pavel Klusák a Julia Pátá. I díky tomu představí Ji.hlava inspirativní a radikální osobnosti v širokém generačním rozptylu. Vystoupí nedávné debutantovo Fæ Bestia, Ida The Young, The Venktovka, THC Luna G nebo Mezi patry klid. Festival zároveň uvede speciální koncert Vladimíra Merty s motivem dylanovských inspirací; doplní ho přednáška Michala Bystrova o Bobu Dylanovi v 21. století. Mezi hosty ze světa jsou velké pojmy indie-rockové scény: perkusista a všestranný umělec Thor Harris (ex-Swans) a (rovněž americká) skupina Wooden Wand ve speciálním sólovém setu protagonisty. Literát a aktivista Fedor Gál (ročník 1945) je vokalistou jedinečného koncertu se skupinou Drť, kdy se jeho svědectví o režimech 20. a 21. století stává performancí na hraně slam poetry.

Podvečerní experimentální řada akcí nabídne řadu premiér. „Klid panuje vedle talíře“ Anny Hokešové a režisérky Kláry Vosecké je performancí s výzvou k hlubinnému naslouchání „pro mírně interaktivní publikum“. Trio Kyuubi pro improvizaci a „lo-fi world music“ je zcela novou platformou Vladivojny La Chia a jejích kolegyň. Petr Válek buduje svůj vesmír skrze elektronické nástroje vlastní konstrukce; poprvé se na festivalu zjeví Orloj snivců, vybudovaný Jaroslavem Kořánem z industriálního odpadu.

Koncertní program doplní několik diskusních panelů. Kompletní list účinkujících bude zveřejněn postupně na festivalovém webu. Veškeré koncerty, noční i denní, mají (což je novinka) společné místo konání: festivalový stan!

Inspirační fórum: mikrobiom či umění války

Inspirační fórum, tradiční součást ji.hlavského festivalu, nabídne program zaměřený na klíčová témata, která rezonují v oblasti digitálních technologií, ochrany přírody, zdraví i válečných konfliktů.

Na jaké hosty a hostky se těšit konkrétně? „Se sociologem Thorstenem Peetzem, profesorem na Univerzitě v Bambergu, budeme mluvit o digitalizaci našich intimních vztahů,“ přibližuje Tereza Swadoschová debatu, jak technologie navržené k „šetření času“ mění způsob navazování vztahů a jaké emocionální důsledky to přináší.

Na téma ochrany přírody se zaměří Juraj Lukáč, zakladatel slovenského lesoochranářského sdružení VLK. Lukáč se postavil proti tradičnímu lesnictví upřednostňujícímu ekonomické zájmy nad ekologickými, a jeho vystoupení nabídne inspiraci pro všechny, kdo se chtějí zapojit do ochrany životního prostředí. Podělí se o své bohaté zkušenosti z více než třicetiletého boje za zachování lesů a ukáže, jak může občanská iniciativa ovlivnit lesnickou politiku.

Zdraví a imunitu přiblíží Monika Cahová, uznávaná mikrobioložka z Institutu klinické a experimentální medicíny. Její přednáška na téma mikrobiomu, často nazývaného „nově objeveným orgánem“, poskytne aktuální vědecké poznatky o tom, jak mikrobiom ovlivňuje naše zdraví a přispívá k rozvoji některých nemocí. Cahová nabídne účastníkům praktické informace, jak rozpoznat mýty a marketingové triky kolem mikrobiomu a zároveň objasní, co nám o tomto fascinujícím fenoménu stále zůstává skryto.

Poslední z představovaných hostů, Ruwaida Kamal Amer, novinářka a filmařka z Gazy, přinese unikátní vhled do života žen v oblastech válečných konfliktů. Ruwaida, která za svou práci získala mezinárodní ocenění, bude sdílet osobní příběhy žen z Gazy, jejichž životy válka obrátila naruby. Její vystoupení nabídne intimní pohled na to, jak válka ovlivňuje rodiny, komunity a identitu žen – a jakým výzvám musejí čelit každodenně v podmínkách blokády.

  1. MFDF Ji.hlava potrvá poprvé deset dní (25. 10.—3. 11. 2024). Akreditaci je možné si pořídit na šest či deset dní (Ji.hlava fyzicky + Ji.hlava on-line). Více informací na ji-hlava.cz. Sledujte nás i na FacebookuInstagramu.

Odstartoval konkurz na WELCOME STAGE festivalu Slunovrat 2025!

Stále větší prestiži se těší Welcome stage festivalu Slunovrat, která umožnuje každý rok dosud neobjeveným či začínajícím kapelám a interpretům představit se publiku v neplacené části festivalu. Konkurz na účast na této scéně na festivalu Slunovrat 2025 a spolu s ním i šance na nastartování kariéry právě začíná!

 

Od mnoha pořadatelů i návštěvníků Slunovratu zní, že Welcome stage se díky kvalitě vystupujících už dávno stala plnohodnotnou scénou festivalu. Svědčí o tom i vzrůstající zájem publika, které je schopno zcela zaplnit okolí scény v opavských Sadech svobody. O účast usiluje pravidelně několik stovek zájemců nejen z České republiky, ale také z Polska, Slovenska, Ukrajiny, Běloruska, Rakouska a dalších zemí. Devět z přihlášených interpretů vybere hudební redaktor Radia Proglas Milan Tesař, jednu coby divokou kartu za festival Slunovrat šéf Welcome stage.

 

Vystoupením na Welcome stage ovšem pro vítězné hudebníky možnost prezentace nekončí, protože Milan Tesař je postupně prezentuje v Radiu Proglas a dalších médiích. Jako bonus pak jeden z vybraných účinkujících vystoupí také na hlavní scéně festivalu Slunovrat 2026. Začínající muzikanti mohou získat další potřebné kontakty a pozvánky, protože Slunovrat navštěvují také četní dramaturgové a hudební publicisté.

 

Zájemci se mohou do konce roku 2024 přihlásit prostřednictvím vyplněného přihlašovacího formuláře na stránkách festivalu www.festivalslunovrat.cz, který odešlou do 31. 12. 2024 na e-mail welcome@festivalslunovrat.cz. Více informací naleznete na https://festivalslunovrat.cz/welcome-stage/

 

Vybraní interpreti budou známi do konce ledna 2025, kdy pořadatelé vyhlásí výsledky konkurzu.

 

Youtube: https://www.youtube.com/watch?v=-FZOFfiEp6U

 

 

FESTIVAL SLUNOVRAT

Opava 19. – 21. června 2025

www.festovalslunovrat.cz

 

 

 

 

 

sinekfilmizle.com