Dát výstavě jméno Estetika zla, to chce odvahu – ovšem jde-li o tvorbu Alfreda Kubina, mistra temnot, vůbec to nepřekvapí. Brodit se močály temných psychických stavů, vidin násilí, sexuálních obsesí i fóbií, bitevních polí plných mrtvol, ano, močály zla ve všech jeho podobách můžeme vidět na velké expozici přichystané vídeňskou galerií Albertina Modern. Albertina má ohromující sbírku Kubinových kreseb, na osmnáct set, bylo tedy z čeho vybírat.
Rakouský malíř, kreslíř, grafik, ale také spisovatel Afred Kubin (1877–1959) byl možná umělcem jediné ražby, zdání však klame. Ano, povětšinou se zdálo, že je zcela v moci svých vidin a je všem těm mocným silám vydán na milost, zcela bezbranný, a jediné, co lze – když selhal pokus o sebevraždu – je hodit vše na papír či plátno. A hlavně nepoddávat se, bojovat. Alfred Kubin, rodák z Litoměřic, dostával zpočátku od života skutečně naloženo, ovšem to, jak dokázal všechna tato traumata ztvárnit, z něj dělá jednoho z nejvýznamnějších kreslířů a grafiků 20. století. A nejen to, jako výjevy mučení, válečných hrůz, hromad mrtvol a všeobecného šílenství jsou – bohužel – stále velice aktuální. Tak například lept Válka, obrovská postava s helmicí, štítem a sekerou dupe po vojích kopiníků, Hrůza, zachycující lebku na dlouhém krku s velikánskou bulvou, potměšile hledící na záď plavidla mizícího ve víru, Most do zásvětí, Nejlepší lékař, na němž vyzáblá ženská postava dlaní dusí bezmocného nemocného, Po bitvě, kde vidíme pouze letku supů nad pustou krajinou či Mučení, jež raději ani nebudeme popisovat.
Alfred Kubin se znal s řadou významných umělců, byl členem skupiny Der Blaue Reiter, psal si s Hermanem Hessem, přátelil se s Franzem Kafkou,
Kubin se přitom snažil své stavy nějak pochopit, studoval dílo C. G. Junga, ovšem soudě podle jeho tvorby, příliš mu to nepomohlo – anebo právě ano, možná by mu zrovna Jung poradil, ať se snaží dostat ze sebe vše ven. Ač to není v přímé vazbě na výstavu, dodejme, že miloval Šumavu, kam často zajížděl, kreslil ji, vytvořil svazek Fantasie ze Šumavy. Zmínili jsme, že byl spisovatel – v roce 1907 ze sebe doslova vychrlil román Die andere Seite, fantasmagorickou vidinu rozpadu všeho, a údajně též možnou předlohou Zámku, již do češtiny přeložil Ludvík Kundera jako Země snivců.
Kubinovy ponory jsou nejen temné, zároveň i jaksi sarkastické až ironické, jako třeba lept Sebepozorování – bezhlavá postava, otočená k nám zády, stojí čelem k možná vlastní hlavě s vytřeštěnýma očima a výrazem děsu. Ano, typický Alfred Kubin. Kochat se všemi těmi nádhernými děsy můžete až do 12. ledna 2025.