Skončil Fototorst. Edice, která vyslala od roku 2000 do světa osmatřicet svazků věnovaných vybraným autorům české fotografie od počátků, tedy od konce 19. století, podnes. Jako závěrečná právě vychází monografie Vojty Dukáta. Nomen omen: o nedostatek financí tu šlo nakonec především. Podobně jako v případech jiných edic, které byly v Torstu zastaveny už před časem: Poezie, Svazky úvah & studií, Malá řada kritického myšlení. Fototorst měl z nich největší potenciál. Sázel střídavě na černobílou fotografii a na barvu, na slavná jména (Josef Sudek, František Drtikol, Tono Stano aj.) stejně jako na objevy (mj. Ivo Přeček, Josef Binko, Vladimír Jindřich Bufka) a rychle se etabloval nejen v národním, ale i mezinárodním kontextu. Některé svazky byly připraveny přímo k retrospektivním výstavám v cizině (Josef Koudelka ve Španělsku, Emila Medková v Německu), všechny dohromady jsou pak k mání v globálních virtuálních obchodech, jako Amazon nebo Barnes & Noble. A sbíraly vesměs ty nejlepší ohlasy.
Zajímavější než konec jedné edice byl samozřejmě její začátek. Když Viktor Stoilov na přelomu tisíciletí s nápadem přišel, měl k ruce minimálně dva odkazy, na které mohl pevně navázat. Jednak v Torstu vyšel v devadesátém roce jako první svazek právě soubor fotoportrétů (které sám nakladatel pořídil na konci 80. let), jednak tu fungoval po celý čas velký obdiv k řadě Umělecká fotografie, kterou přivedl k životu Jan Řezáč a která vycházela v letech 1958–1991 pod hlavičkou Odeonu, dříve Státního nakladatelství krásné literatury a umění. A podobně jako si Umělecká fotografie připsala řadu prvenství, která ji rychle a s úspěchem vyvezla do zahraničí (ať jde o vzorový „kapesní“ formát nebo šťastnou volbu jmen) a kterých si dodnes užívají antikvárníci a pořadatelé různých aukcí, byl výjimečný od svých prvních kroků i Fototorst. Po roce 1989 je totiž jedinou edicí, která se u nás soustavně věnovala české fotografii, a to jaksi maximálně, prostě se vším všudy: s jasnou a výraznou grafikou (zajištěnou studiem Aleše Najbrta), vysoce kvalitním tiskem, adekvátní koncepcí i rozsahem (úvodní studie, osmdesát až devadesát fotografií, stručné bio- a bibliografické údaje; to vše anglicko-česky) a v neposlední řadě také vstřícnou prodejní cenou (kolem 300 Kč).Co mnohdy haprovalo, nebyla volba fotografů, jako spíš autorů průvodních studií. Vedle erudovaných historiků typu Vladimíra Birguse, Antonína Dufka nebo Karla Srpa, jimž je spolu se čtivým stylem vlastní i široký, nadregionální a nadčasový kontext, tu předváděly svůj „um“ rovněž takové „osobnosti“ jako Josef Moucha (a v jemu příbuzném duchu Lenka Lindaurová, Josef Chuchma a Petr Třešňák) nebo Pavel Vančát. Právě na jejich příkladě se dá dobře demonstrovat rub zdejšího psaní o fotografii: na jedné straně lehce zaumný, povrchní žurnalismus, poháněný provinčním fanouškovstvím, na straně druhé pak odtažité lekce v duchu toho nejhoršího, bezostyšně exhibujícího akademismu. Výjimek mezi dalšími autory bylo pomálu, nicméně byly, a to v hávu vnímavé, básnivé esejistiky – tak pojednal Jiří Cieslar Viktora Koláře a Lucia L. Fišerová Petera Župníka, tak napsal místy své průvodní texty Pavel Scheufler. Přičemž tímhle směrem je u nás kde brát. Není těžké představit si takhle střižené fotoportréty Karla Ludwiga (Josef Kroutvor), Jiřího Severa (Petr Král), Aloise Nožičky (Jaromír Typlt) anebo jiných mistrů od Viktora Šlajchrta, Bohumila Nusky, případně Martina C. Putny. Pracovnice na genderovém poli pak jistě namíchne, že ve Fototorstu našly mezi osmatřiceti vyvolenými místo jen čtyři ženy; i tentokrát se dají jmenovat další adeptky: Dana Kyndrová, Markéta Luskačová, Dagmar Hochová, Dita Pepe, Veronika Bromová nebo Marie Šechtlová.
To je ale tak zřejmě všechno, co se dá téhle řadě vytknout. Jinak je, respektive byl Fototorst výjimečnou edicí, k níž se bude zájemce o českou fotografii posledních sto dvaceti let opakovaně a dlouho vracet. Edicí, která se jistě zanedlouho stane žádaným zbožím na různých aukcích a mezi antikvárníky (pokud jím už není). A v jejímž odkazu bude snad jednou někdo odvážný, schopný a do značné míry zarputilý pokračovat. Fototorst je mrtvý, ať žije Fototorst.
Svazky edice Fototorst
1. Jaroslav Anděl: Alexandr Hackenschmied (2000)
2. Antonín Dufek: Bohdan Holomíček (2000)
3. Josef Moucha: Alfons Mucha (2000)
4. Anna Fárová, Tomáš Jelínek: Zdeněk Tmej (2001)
5. Karel Srp: Jindřich Štyrský (2001)
6. Vladimír Birgus: Jaroslav Rössler (2001)
7. Robert Silverio: Karel Cudlín (2001)
8. Karel Srp: Karel Teige (2001)
9. Jiří Cieslar: Viktor Kolář (2002)
10. Anna Fárová: Josef Koudelka (2002)
11. Anna Fárová: Josef Sudek (2002)
12. Michael Persson: Antonín Kratochvíl (2003)
13. Josef Moucha: Jan Lukas (2003)
14. Aleš Kuneš: Václav Chochola (2003)
15. Antonín Dufek: Jaromír Funke (2003)
16. Antonín Dufek, Helena Rišlinková: Ivo Přeček (2004)
17. Anna Fárová, Jana Horváthová: Eva Davidová (2004)
18. Karel Srp: Emila Medková (2004)
19. Magdalena Juříková: Tono Stano (2005)
20. Pavel Scheufler: Jan Langhans (2005)
21. Vladimír Birgus: Eugen Wiškovský (2005)
22. Anna Fárová, Lenka Lindaurová: Dušan Šimánek (2006)
23. Roman Buxbaum, Pavel Vančát: Miroslav Tichý (2006)
24. Pavel Scheufler: Josef Binko (2006)
25. Anna Fárová, Martin Heller: Iren Stehli (2006)
26. Josef Moucha: František Drtikol (2007)
27. Josef Moucha: Eva Fuková (2007)
28. Jitka Hlaváčková: Bohumil Krčil (2007)
29. Josef Chuchma: Tomki Němec (2008)
30. Pavel Vančát: Jindřich Přibík (2008)
31. Magdalena Juříková: Jan Ságl (2009)
32. Petr Třešňák: Jan Reich (2009)
33. Petr Vaňous: Ivan Pinkava (2009)
34. Lucia L. Fišerová: Peter Župník (2010)
35. Antonín Dufek: Vladimír Jindřich Bufka (2010)
36. Vladimír Birgus: Jindřich Marco (2011)
37. Pavel Vančát: Jan Svoboda (2011)
38. Antonín Dufek: Vojta Dukát (2013)