Koupilo Warholova Maa partajní politbyro?

Ikonický Warholův silkscreen s portrétem čínského komunistického předsedy Mao Ce-tunga byl 2. dubna 2017 v aukci síně Sotheby’s v Hong Kongu prodán nejmenovanému asijskému kupci za 11 milionů dolarů po zdanění a poplatcích, čili níže než byla původně očekávaná cena 15 milionů dolarů.

 

Tentýž originál portrétu, vytvořený Andym dle fotografické předlohy v Malé rudé knížce projevů a myšlenek předsedy Maa, byl již v roce 2014 jednou vydražen v Londýně za 9,4 milionu dolarů.

Warhol začal svoji silkscreenovou sérii Maových portrétů vytvářet v roce 1972, poté, kdy začaly zvolna roztávat studeno-válečné ledy mezi USA a Rudou Čínou po historické návštěvě prezidenta Nixona v Pekingu.

Maova Malá rudá knížka, symbol nejechtovnější čínské komunistické propagandy, je zřejmě nejmasověji vydanou knižní publikací vůbec. Možná předčila i Bibli. V době Maovy hrůzovlády ji musel vlastnit každý Číňan a odhaduje se, že celkově bylo vytištěno přes jednu miliardu jejích kopií.

Warholova série portrétů Maa se skládá z téměř 200 velikostí a barvou maličko odlišných originálních printů a následovala po podobných grafikách s Marilyn Monroe a Elvisem Presleym z 60. let.

Zpodobnění předsedy Maa představovalo jisté odbočení od tehdejšího Warholova trademarku „povyšovat“ na umění banální komoditu (plechovka Campbelovy polévky) či zachytit prchavou gloriolu popularity a slávy (Marilyn Monroe).

Předseda Mao byl čínským politickým lídrem jak hluboce uctívaným, tak i současně obávaným, a jako takový byl do té doby velmi nepravděpodobným subjektem pro ztvárnění ve formě ostrých barevných kontrastů stylu pop art.

Jeho osobnost nadále zůstává nanejvýš citlivým tématem v tamější Lidové republice. Na vůbec první výstavě Warholovy tvorby v Číně v roce 2013 Warholova maovská sériografie přítomna nebyla a čínské noviny tehdy řešily jako největší téma otázku, zda Warholovy portréty obecně vykazují respekt či naopak posměch.

Dnes čínští investoři skupují západní umění ve velkém. Odhaduje se, že tvoří až jednu pětinu celosvětového obchodu s uměním. Tlak na devalvaci tamní měny juanu a limity na odliv kapitálu z Čínské lidové republiky jenom posilují jejich apetit k investicím na globální umělecké scéně.

V americkém tisku se dokonce nedlouho před aukcí spekulovalo, zda novým majitelem tohoto ikonického portrétu nebude samotné čínské partajní politbyro…

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *