Harry Smith (narozen 1923, Portland, Oregon, zemřel 1991, New York), o kterém jsme v různých souvislostech mnohokrát v UNI psali, byl idiosynkratickým exotem a multidisciplinárním tvůrcem největšího kalibru. Nezapomenutelně se etabloval v několika uměleckých disciplínách při celoživotním hledání jeho posvátného grálu – nalezení smyslu toho, co definoval jako strukturu a esenci kosmologických duchovních matrixů, a jehož neuvěřitelně rozsáhlá, i když, bohužel, z často triviálně nešťastných příčin, fyzicky pouze fragmentárně dochovaná tvorba (naštěstí zůstala zachována bohatá historická fotodokumentace), jej oprávněně staví do čelní fronty ryzí americké umělecké avantgardy 20. století.
Harry Smith Byl proslulý hlavně jako experimentální filmař a muzikolog, i když sám sebe spíše řadil mezi výtvarníky. Celoživotně se erudovaně (byl příslušníkem tajné lóže řádu templářů) zabýval okultismem a ezoterickými oblastmi lidského poznání, což vedlo k tomu, že o své tvorbě zasvěceně hovořil i veřejně přednášel v terminologii alchymie a kosmologie.
Proslul též jako systematický sběratel kolekcí pozoruhodných objektů. Především, několikatisícové sbírky raritních 78-otáčkových gramofonových desek, ze které pochází jeho Anthology of American Folk Music (Folkways 6-LP, 1952, Smithsonian 6-CD, 1995), s hudebním materiálem z první fáze tzv. komerčně interpretovaného původního autentického amerického jižanského venkovského folku a blues.
Tyto Smithem kongeniálně vybrané, rané komerčně pořízené nahrávky jižanských lidových interpretů v nahrávacích studiích na Severu, reprezentují časové období od rapidního průniku rozhlasového vysílání do dříve rádiem panensky nedotčených tamních regionů na počátku 20. let, jehož důsledkem byl drtivý zásah do dosavadních tamních folkových tradic a zvyklostí spojených s produkcí a konzumací původní venkovské hudby agresivně expandující velkoměstskou hudební popkulturou, až po útlum této vlny v důsledku do té doby nejtíživější hospodářské krize propuklé v roce 1929.
Původní Smithův záměr řadit a významově propojovat tyto pečlivě vybrané snímky (celkem jich je 84) podle jím vnímané okultní kosmologie čtyř hlavních vesmírných živlů – země, voda, oheň a vítr – byl zachován, a to včetně symbolicky odlišné barvy obalů jednotlivých tří krabic s 2LP alby, přičemž jím připravený čtvrtý díl byl vydán teprve mnohem později, až v roce 2005, texaským labelem Revenant jako 2CD. V době prvního vydání Antologie (1952) byl ale folk doménou levicově uvažujících badatelů i tehdejších soudobých interpretů. Tudíž i majitel labelu Folkways Moses Ash redakčně dost hrubě zasáhl a pozměnil nejenom původní a ručně zhotovený koncept obalu Harryho Smithe, kteroužto grafiku Ash alespoň ponechal jako titulní stranu přiložené textové přílohy (rovněž kongeniálně promyšleně Harry Smithem – viz fotografie), ale na obal krabic s LP alby se namísto Smithovy původní zamýšlené vlastnoruční grafiky dostala fotografie jakéhosi steinbeckovského proletáře…
Ale rovněž je původcem jedinečné sbírky tradičních a unikátních textilních výrobků indiánského kmene Seminolů žijících na pobřeží Oregonu, s nimž kdysi v mládí udržoval velmi blízké osobní kontakty, stejně jako raritní kolekce na prstech ruky pletených provázkových ornamentálních figurek anebo (v Americe nevídaných) ukrajinských ručně malovaných kraslic, až třeba po unikátní obrovskou kolekci papírových „vlaštovek“, často absurdních designů sesbíraných Smithem na newyorských ulicích.
V říjnu otevřená výstava je historicky první samostatnou a vůbec takto rozsáhlou muzejní instalací Smithových artefaktů z oblasti malby, kresby, uměleckého designu, experimentálního filmu, zvukových nahrávek a raritních ukázek z jeho sběratelských aktivit. Expozice, jež byla koncipována ve spolupráci se špičkovou uměleckou designérkou Carol Bove, si klade za cíl ukázat nové způsoby, jak lze vnímat a pohlížet na americkou kulturní historii 20. století.
Výstava mapuje Smithův život spolu s jeho souběžně vznikající uměleckou tvorbou a sběratelstvím, počínaje v izolaci prožitého samotářského dětství v hospodářskou krizí zasažené oblasti pacifického severozápadu Ameriky, kde se již velmi záhy zcela ponořil do studia tajemně ezoterických náboženských filozofií a indiánských, drogami indukovaných tajných hromadných kultovních seancí, přes bohémsky prožité mládí v prostředí marihuanou a peyotlem nasáklé intelektuálské komunity v poválečném kalifornském Berkeley, kde, jak nepřekvapí, perfektně souzněl s reprezentanty tamtéž se rodící beatnické subkultury.
Poté se Smithovo působení na celá desetiletí přesunulo do New York City, kde se dokázal včlenit do samotného ohniska avantgardního předvoje – mezi osobnosti jako byli či jsou Allen Ginsberg, Jonas Mekas, Andy Warhol, Patti Smith, Lionel Ziprin, Robert Mapplethorpe a řada dalších.
Sledoval a dobře chápal význam průběžného rozvoje a dostupnosti nejnovějších technologií (kinematografických či audio/video zaznamenávajících apod.), které důmyslně a bezodkladně aplikoval do své tvůrčí praxe. Současně byl však v interním duševním dialogu s historií, a proto jeho celoživotní zájem o uměleckou abstrakci, metafyziku, spiritualismus nebo světovou folkovou hudbu byl vždy v průsečíku s jím vynalezenými a důmyslnými inovacemi při nahrávání a uchovávání zvukových kolekcí nebo při tvorbě ruční kresbou či malbou na 35mm negativ do jednotlivých políček filmu opakovaně nanášené imagenérie svých animovaných, multi-vrstvených avantgardních filmů.
**
Výstava Fragmenty zapomenuté víry ─ umění Harryho Smithe je pojata velmi velkoryse v termínech jak prostorového uspořádání, tak i designérského ztvárnění.
Segment Zig-Zag
