Stalo se mi to docela nedávno. Na svém oblíbeném (a doufám, že nekomplicitním!) mimopražském webovém e-shopu, hodně orientovaném na německý vydavatelsko-hudební trh s reedicemi, který upřímně moc neznám, jsem zakoupil CD titul slibného názvu The Biggest British Hits of the 1960s. Jsem pamětníkem, a tak jsem si chtěl udělat drobnou radost a po více než padesáti letech znovu slyšet (na reprodukovaném obalu visícím na webu e-obchodu) inzerované skladby a tamtéž vyobrazené jejich interprety – legendy typu Yardbirds, Spencer Davis Group, Small Faces, Swinging Blue Jeans či Troggs.
Když jsem CD spustil, znělo mi to divně, protože v hlavě stále nosím onen nezapomenutelný a tehdy zde pro nás naprosto revoluční sound někdejšího anglického progresivního „bigbítu“. Zastavil jsem CD, vzal do ruky obal (v angličtině) a čta jej, nestačil jsem se divit. Všechno se zdálo být v pořádku až na titěrnou noticku drobným písmem uvedenou na samé dolní hraně zadní strany textu pod plexi pouzdrem obalu – Made in Romania! Nikde však ani zmínka o tom, že třeba jde o nějaký snaživý transylvánský retro British-beat revival band…. Vnucuje se to svým podvratně zavádějícím obalem bezostyšně, drze a klamavě jako skutečná reedice a samozřejmě tehdejším původním autorům/interpretům originálů zcela zjevně nejde ani penny autorských tantiém. A vy sami na webovém e-shopu nemáte šanci to na dálku a bez osahání poznat!
Vzpomněl jsem si na to, když se mi v říjnu dostal do rukou oficiální text ze zákona povinného podání Americké asociace nahrávacího průmyslu (RIAA) jeho dozorovému orgánu – federálnímu vládnímu Úřadu obchodního zastupování (USTR) s názvem RIAA Submission to Comment Request for the 2025 Review of Notorious Markets for Counterfeiting and Piracy (Podání RIAA vyjadřující se k žádosti o sumarizující komentář ohledně existující situace za rok 2025 na poli notoricky proslulých trhů s padělky a pirátstvím) s datem 1. října 2025 (Docket No. USTR-2025-0018).
Dovolte mi přehledně uvést mnou reprodukované či externě konzultované,mnohdy teprve navrhovanou českou právničtinou doplněné, pasáže tohoto reportu, v nichž se hlavně zaměřím na zdokumentovanou pirátskou aktivitu, k níž, dle zjištění RIAA, dochází na hudebním trhu (internetovém a potažmo též „kamenno-obchodovém“) v oblasti prodeje fyzických hudebních nosičů.
Fyzická CD a vinylová alba nadále generují významné sumy výnosů (nejenom) americkým nahrávacím firmám. Prominentní e-commerce platformy se proto staly ideálním prodejním tržištěm pro padělky fyzických hudebních nosičů prokázaně a podloudně vyráběných v Rusku a Číně. Někdy ruští a čínští prodejci prodávají svoji nabídku přímo na svých lokálních retailových platformách, přičemž dotyčné produkty jsou poté doručovány objednavatelům pouze z Ruska nebo Číny. Jindy však hlavní „strůjci“ těchto ruských a čínských nekalých padělků své zboží nabízejí a prodají prodejcům – třetím stranám na platformách, které mohou, ale nemusejí poznat, že nakupují a přeprodávají padělaný kontraband.
Padělaná CD a vinyly, které jsou vyrobeny v Číně nebo Rusku a poté nabízeny k prodeji v zahraničí, mají vysokou technickou kvalitu se zjevným cílem co nejvíce připomínat autentické produkty. Přesto tyto padělky jsou experti RIAA údajně schopni velmi rychle identifikovat, i když zjevné indicie mohou zůstat běžnému uživateli skryty. Vnější obaly takových produktů přesně napodobují vnější nálepkové štítky (pull tabs), ochranné pečetě a celofánovou smršťovací folii (tzv. shrink wrap), užívané oficiálními vydavateli. Vložené informační booklety pak přímo zrcadlově odrážejí legitimní verze originálů. Jsou vytištěny na vysoce kvalitním papíře a profesionální tiskařskou technologií.
Kromě padělků oficiálně vydaných titulů v albovém formátu, zachyceno bylo velké množství albových kompilací typu Best Of či Greatest Hits, které samotnými oprávněnými nahrávacími labely nikdy ve skutečnosti vydány nebyly. V souvislosti s obnoveným zájmem kupujících o vinylová alba byla zjištěna ilegální výroba a prodej vinylových verzí alb, která byla původně a legitimně vydána pouze v odlišném formátu – ať již digitálním, na CD nosiči anebo vylisována na vinylu odlišné barvy. A konečně, zachyceny byly rovněž ilegální padělané verze oficiálně vydaných diskografických CD-boxů a rovněž, neautorizované CD boxy, které nikdy oficiálně pravými vlastníky práv ze strany labelů vydány nebyly!
Kontrolním systémem zkušebních nákupů, terénním průzkumem a formou aktivit vyplývajících z funkce orgánů činných v trestním řízení bylo zjištěno, že ohromné množství těchto padělaných produktů se dostává na legitimní trhy především přes hlavní e-commerce platformy, jako jsou Amazon, eBay, Maarktplaats a Leboncoin. Z nich zejména globální platformy eBay a Vinted, které otevřeně fungují rovněž jako bazary s použitým zbožím, obsahovaly největší počet padělků v seznamech položek jejich prostřednictvím nabízených hudebních titulů na vinylu nebo v CD formátu.
Vinted se stal cílenou platformou pro nezákonné prodejce vinylových desek. Třebaže původně byl zamýšlen jakožto platforma sloužící k přeprodeji oděvních výrobků a oblečení, současný objem počtu zde nabízených nezákonných titulů na vinylovém nosiči dosahuje přímo epidemických proporcí! Navzdory snahám oficiálních vydavatelů hudebních nosičů domoci se odstranění produktů porušujících copyrightové zákony, prodejcům je umožněno tyto padělky opětovně v nabídkách uvádět. Vypadá to, že samotná platforma nevyvíjí žádnou vážněji míněnou snahu ve smyslu zavedení vlastních účinných opatření, jak zamezit přístupu těchto recidivních delikventů s právnicky pochybným katalogem hudebních nosičů.
Pokud jde o regionální webové platformy, posuzováno optikou množství tamtéž nabízených padělků, v tomto smyslu jasně „vévodí“ Marktplaats, která vykazuje neobvykle vysoká čísla evidentně padělaných titulů v nabídce hudebních nosičů, přičemž vyvíjí veškerou možnou aktivitu, aby co nejvíce ztížila zákonné vymáhání nároků oprávněných vlastníků souvisejících majetkových práv k dotyčnému hudebnímu materiálu. Zákazníci zde tak platí za hudební padělky jejich reálnou a oficiální katalogovou cenu, která je samozřejmě uvedena a požadována v případě tamtéž inzerovaných a plně legitimních prodávaných produktů v nabídce. Lze konstatovat, že legitimní výrobky jsou zde tímto postupem diskvalifikovány, tedy obchodně znevýhodněny, pokud jde o potenciálně realizovatelné jednotky prodejů, a to v nelichotivém poměru takřka 1:1, tedy kus za kus!
Elementárním požadavkem, jenž je nutno klást na výše uvedené platformy při ochraně jejich zákazníků a zákonných vlastníků copyrightových práv před těmito ruskými a čínskými padělky, je především nezbytnost vyvinout ze své strany preventivní screening potenciálních (nabízejících se) prodejců s cílem zajištění dodávek zboží pouze od legitimních původců a zdrojů.
Každá z těchto platforem má přitom Avšak v řadě případů to může současně představovat nezbytný monitoring tisíců odkazových linek na zdroje od třetích stran – například blogy, stránky pro veřejná fóra či search engines (vyhledávací online nástroje umožňující vyhledávání informací z webového obsahu zadáním klíčového slova nebo dotazu formou tzv. crawling, indexing či ranking, přičemž je následně tazateli doručen odpovídající výsledek hledání).
Možná je přínosné v tomto punktu zmínit, že mnohé z těchto online nástrojů (tedy oněch search engines) mají již zabudovány vlastní systémy pro detekci případů porušení copyrightových práv zkoumaného obsahu. „Avšak operátoři ilegálních ripper stránek,“ uvádějí autoři probírané zprávy RIAA, „přišli s protiofenzívou, kdy pro své nekalé fungování mění jména domén, přes které systém funguje tak, aby se jejich jméno opětovně vynořilo na seznamu výsledků hledání na samém jeho vrcholu.“
Zpráva identifikuje některé z nejprofláknutějších těchto „ripperů“. Rotují s pozměněným doménovým názvem, patří mezi ně Y2mate, Snaptube, SSyoutube, Tubidy nebo třeba Notube. Tuto pasáž zprávy autoři zakončují slovy: „Stream ripping nadále představuje nejvíce převažující formu onlinového hudebního pirátství.“
V této své zprávě pro USTR se zájmová asociace RIAA opětovně pokouší vykreslit míru škody páchané na hudebním průmyslu těmito piráty. Letos vygenerovaná čísla (pozor ovšem, za loňský rok!) jsou však hodně alarmující. „V dolarových sumách upravených pro vliv inflace, výnosy z prodeje hudebních nahrávek v USA za rok 2024 byly stále hluboko pod svým historickým vrcholem, ke kterému došlo v roce 1999. Upraveno dnešním kurzem dolaru to reprezentuje 26 miliard dolarů oproti 17,7 miliardám realizovaným v loňském roce 2024 (poslední dosud kvantifikované výsledky, pozn. aut.). Toto časové období, zdá se, koinciduje s nárůstem broadbandového a digitálního pirátství obecně, přičemž v druhém jmenovaném případě navíc s ním souvisejícím objemem prodeje a importace v zahraničí vyrobených a padělaných fyzických hudebních nosičů, nabízených přes platformy e-commerce, jakož i nárůstem nekalého stream rippingu.“
RIAA zpráva též ve svém závěru cituje výsledky jiné studie, vypracované pro změnu Mezinárodní federací fonografického průmyslu (IFPI), kde se uvádí, že 29 % populace běžně využívá při soukromé konzumaci hudby některou z forem reprodukce, při níž dochází k porušování copyrightového zákona, přičemž v demografické věkové kategorii 16–24 let toto číslo balisticky vystřelí na celých 43 %!
