Silent Hill, Sin City, Road to Perdition – tři filmy natočené v posledních pěti letech, tři právě vydané knihy z pražského Comics Centra, nabízející tři rozdílné pohledy na žánr komiksu. Cesta do pekel (304 strany) je z trilogie nejtradičnější: černobílá kresba Richarda P. Raynera ve své realističnosti a s citlivostí pro detail syžet Maxe A. Collinse víc ilustruje, než rozvíjí; kresebné linie jsou sice pevné, ale dílu nedominují, spíš se stahují do odstínů šedi. Samotná gangsterka z Ameriky třicátých let je pak ve své obraně hodnot, pravdy a boha příkladně americká, nicméně taky dějově nosná, dramatická a s překvapivě dynamickým finále, které 
se obejde bez patosu i zbytečných dovětků. Michael O’Sullivan je ve dne milujícím otcem, po nocích vymahačem peněz pro Al Capona a k tomu docela šikovným zabijákem. Když se den s nocí spojí, dojde k tragédii, kterou může symbolicky odčinit jenom pomsta: a tak O’Sullivan vyráží se synem na výlet po amerických metropolích a hledá viníka – a než svoji misii skončí, stihne si pořádně zastřílet, zapálit zábavní parník, popovídat si s potomkem o nebi a peklu a nesčetněkrát ukázat čtenáři svoji smutně krásnou tvář, pro niž mu přezdívali ,Anděl smrti‘.
Jestliže Cestě do pekel dominoval příběh a kresba se držela v pozadí, v případě sedmé česky vydané knihy historek ze Sin City Franka Millera je tomu naopak: ve Velké tučné zabíjačce (184 strany) jsou to tance idealizovaných lidských tvarů, dramatické kombinace syté černi a zářivé bělosti, které tvoří osu knihy. Na ni jsou v rychlém sledu navěšeny jednotlivé akční scény, v nichž má kromě nadstandardních porcí násilí a mrtvol svoje místo také svérázný cynický humor. Ve Městě hříchu ovšem narozdíl od Cesty do pekel není snadné rozhodnout, jestli si konečnou výhru připsalo dobro, anebo zlo, protože už už vám nějaká postava začíná být sympatická, když v tu ránu popadne bouchačku, propadne amoku a „křičí a směje se čirou nenávistí, krvelačnou radostí ze zabíjení“. A v dalších dílech to není a nebude jinak. Komiks Silent Hill: V nitru hynoucí (nestránkováno) je z trojice nových knih Comics Centra nejzašmodrchanější, a to jak v kolorované kresbě, tak ve scénáři. Scott Ciencin napsal příběh, v němž goyovský spánek rozumu probouzí příšery: psychiatr Troy Abernathy se vydává s jednou ze svých pacientek do mrtvého městečka Silent Hill, aby ji zbavil traumatu, které tam prožila při natáčení amatérského filmu. Jenže jejich návrat pořádně rozvíří stíny v kolektivním nevědomí: potlačované přízraky se začnou prodírat do vědomí, bušit na dveře skutečnosti, aby se nakonec zhmotnily a rozeběhly po opuštěném městě. Hororovou atmosféru Silent Hillu ale daleko víc než scénář, rozvíjený na principu ,několikapatrové‘ videohry a pracující s motivy virtuální reality, života po smrti nebo iracionální symboliky, vytvořili kreslíři Ben Templesmith a Aadi Salman. V jejich podání je svět nekonečnou explozí sytých a agresivních barev, překrývajících a deformujících tenké a rozechvělé obrysové linie postav. Jako by se v tomto komiksu jeho hrdinů zmocňovala samotná barevná ,hmotnost‘, náhle oživlá a pohybující se po stránkách v podmanivých abstraktních kompozicích.
