Nedávno byl na ČT art uvedený příjemný dokument o Kraftwerk. Příjemný možná nevyznívá jako nějaký úžasný, ale nemyslím to špatně. Byl spíše pro méně zasvěcené. Nás, zarytější fanoušky už tolik nepřekvapil. Ale i takové opakování je nadmíru vítané a…příjemné.
Snímek nebyl nijak dlouhý, ani nijak závratně hluboký. Také nebyl nejnovější; ale u kapely, která poslední album vydala před dvaadvaceti lety, není dvanáct let žádná doba. A pochopitelně, nebyl ani autorizovaný. Předpokládám. Jednak v něm nikdo z kapely (vyjma archivních záběrů) nemluvil a jednak je düsseldorfská fab four svým tajnůstkářstvím proslulá skoro stejně jako svou hudbou. Takže bych se velmi divil, kdyby někdy autorizovali jakýkoli dokument.
Vůbec způsob, jakým skupina nakládá se svým dílem a odkazem (hudba, texty, vizuální estetika, image atd.), je nevídaný. Nové skladby sice už netvoří (nebo alespoň nevydává), ale toto opečovávání, které Ralf a spol. provozují, je také tvorba svého druhu. Takové kurátorství. Už jen to, jakým způsobem cizelují svůj audio katalog. A ten přitom není nijak rozsáhlý. Jen osm alb, navíc jedno z toho výběrové/remixové. Přitom jich ale natočili víc!
Dostávám se tu k obecnější otázce: Jak moc má tvůrce právo zasahovat do svých starších výtvorů? Je to jeho dílo, takže ho může stále upravovat, jak chce? Dokonce i vymazat? Nebo se okamžikem vydání stává součástí obecnější kolektivní popkulturní paměti, a jakékoli změny jsou nepřípustné pokusy o změnu historie? Oba přístupy najdou své zastánce.
Kraftwerk se v nějaké fázi prostě rozhodli považovat své čtvrté (páté, počítáme-li i Organisation) album Autobahn za svůj bod nula. Je to celkem logické a pochopitelné – na téhle dálnici do sebe poprvé všechna kolečka dokonale zapadla. Ovšem předcházející tři (čtyři) desky jsou také skvělé! Právě i tím, že ještě nezní úplně jako Kraftwerk, i když slyšíme, že brzy znít budou. Od svých prvních vydání v letech 1970–73 ale už oficiálně nikdy znovu nevyšly.
Jako fanoušek jsem rozpolcen mezi obdivem a frustrací. Dotažená čistota konceptu versus nesehnatelná skvělá muzika. Jsem vydán na pospas pirátským vydáním!
Mám ale pocit, že skupina své staré nahrávky nebere jako historii, nýbrž jako živý a stále dobrušovaný diamant. Kraftwerk svým revizionistickým přístupem nechtějí přetvořit minulost. Kraftwerk stále tvoří budoucnost!