Uchamžiky

Kamarád Matěj mě má přečtenýho. Dokonce doslova, protože byl ochotný přečíst si v krátkém čase snad všechny sloupky, co jsem za posledních dvacet let napsal. Hlavně ale v tom přeneseném smyslu slova. Zná mě. Takže když mi doporučil (a půjčil) knížku, neotálel jsem. Protože ten, kdo vás má přečtenýho, vám nedoporučí na čtení nic špatného. Přeskočil jsem tedy řadu knih, které mi poslušně čekají ve frontě na přečtení a pustil se do Poslední desky od Andrewa Cartmela.

Trefa! Byl jsem chycen hned od prvních řádků. Už jen povolání hlavního hrdiny – „vinylový detektiv“ – pro mě bylo silným příslibem. Chlapík, který nemá na topení, ale vlastní prvotřídní stereo. Nadšenec do jazzu a sbírání elpíček, který si na svého koníčka, tedy sbírání desek, vydělává tím, že sbírá desky. V zapadlých „blešárnách“ plných vinylového braku tu a tam objeví skvost, který obratem výhodně prodá. Takto si zajišťuje své skromné živobytí a svého ne tak skromného koníčka, či spíše koně. Když ale do děje vstoupí tajemná kráska, která si u vinylového detektiva objedná vypátrání velice vzácného alba z roku 1955, a když se během pátrání ukáže, že nejsou zdaleka sami, kdo o stejný titul usiluje, a když se kolem pátrání začínají objevovat záhadná úmrtí, příběh ještě přidá na otáčkách. Vyprávění je navíc okořeněno přesně dávkovaným suchým britským humorem a spoustou pop-kuturních odkazů, takže člověk nepotřebuje ke štěstí více. Alespoň člověk jako jsem já.

Napínavé a zábavné čtení ovšem vyprovokovalo i mě k menšímu (a mnohem méně nebezpečnému) pátrání. Protože je vše kolem hledané desky podáno velice autenticky, nebyl jsem si jist, jestli deska Easy Come, Easy Go náhodou opravdu neexistuje. Jak jsem brzy vypátral, Easy Geary byl opravdu velký jazzový gigant, ovšem pouze smyšlený. Což mě ale přivedlo k jinému, neméně zajímavému objevu: našel jsem stránky fakebands.com, které se věnují pouze smyšleným hudebníkům a kapelám! Výborné! Jsou tam „hudebníci“ filmoví, literární, komiksoví a jiní. Muzikanti, kteří ve skutečnosti nikdy naživo nevystoupili, nevydali žádné album, ale přesto mají spoustu fanoušků. Alternativní hudební svět! Plný „zásadních“ alb, legendárních festivalů a kultovních labelů. Hudba mě prostě baví nejvíc ze všeho, a to i ta, která ve skutečnosti vůbec neexistuje.

1 komentář

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *