Pozoruhodnou vizi, která vinou finanční krize zůstane zřejmě jen na papíře, představuje projekt územní studie areálu aktivit volného času a sportovního komplexu – tzv. Malšovická aréna, kterou v letech 2007–2008 vypracoval tým pražského architekta Radka Kolaříka. Architekti ve své studii pojali myšlenku situovat areál do nevyužívaného zeleného pásu, nacházejícího se podél řeky Orlice mezi okružní komunikací a sportovní halou Slávie z konce osmdesátých let. 
Hlavním záměrem studie, zúročující obrovský potenciál otevřeného území s charakterem parku, nacházejícího se navíc v samém srdci města, je podle slov projektanta „návrh na umístění aquaparku v prostoru dnešní Slávie a uvolnění jižní části území pro park, resp. ponechání části cenného území jako rezervy. Dále zapojení lokality Zámostí jako rovnocenné součásti areálu a posílení návaznosti na přírodní park orlické nivy.“ Podle studie má území utvářet několik prostorových celků, determinovaných řadou faktorů jako např. „polohou v rámci území, morfologií a vegetací, historickým funkčním využitím“. V podstatě autoři navrhují využít k zastavění tři lokality v rámci daného území. Na místě Slávie vybudovat aquapark s multifunkční sportovní halou a venkovními hřišti, stávající stadion upravit podle současných požadavků a prostor u okružní komunikace využít pro kulturní účely. Obrázek o tom, jak by architektura jednotlivých objektů (v územní studii jsou rozkresleny samozřejmě jen v základních objemech) v Kolaříkově podání mohla vypadat, si můžeme udělat na základě jeho detailního rozpracování projektu transformace Všesportovního stadionu na univerzální sportovní komplex, který autoři nazývají Malšovickou arénou. V jejich pojetí areál představuje seskupení přísně geometrických budov, jejichž elementární krásu stejně jako nádheru okolní vzrostlé zeleně a přírodní scenérie orlické nivy 
znásobuje jejich vzájemný ostrý kontrast. Budovy navržené v intencích minimalistické architektury ze země vyrůstají s přirozenou samozřejmostí, aniž by své okolí jakkoliv znásilňovaly. Přesto na sebe mohou strhávat určitou pozornost kolemjdoucích. Architekti částečně transparentní kovové pláště se strojově přesným rastrem kruhových otvorů pojali jako interaktivní, s vlastnostmi světelně kinetického objektu. Ve dne by se tak na grafi cky pojednaných fasádách odrážela okolní vzrostlá zeleň a večer by z ní vyzařoval třeba světelný nápis s výsledkem fotbalového utkání Hradec Králové – Arsenal 1:0, dokreslený měnícími se barvami budov arény.
