Extáze ve studiu

Dle ankety UNI nejpopulárnější tuzemská kapela, vstoupila do honosného studia v pražském Smetanově divadle, aby zde natočila svou prvou dlouhohrající desku. Její název je BUBLEBLOWING a měla by být na trhu již počátkem května. Náklad se u všech nosičů dohromady odhaduje na 10 000, distribuce (palčivý to problém… Číst dál...

The Dylans

„Vem si, co chceš, dělej, co máš rád a získáš ten blažený pocit“, zpívá s přesvědčivostí sobě vlastní Colin Gregory, obrýlený frontman Dylans. Když poslouchám jejich debutovou LP, pojmenovanou prostě, čistě a jednoduše Dylans, cítím z ní čarovně omamné a uchvacující fluidum, nakažlivé nadšení, které na nás dýchá… Číst dál...

Vzpomínka na Bauhaus

Zkušený starý kapsář v omšelém kabátě a vězeňských kalhotách „otočí“ v hospodě z náprsní tašky peněženku a vzdaluje se z místa činu. Okradený to po chvíli zjistí a se dvěma kumpány se vydá pronásledovat zloděje. Stařec na svém útěku najde útočiště v jakési opuštěné tovární hale, zabloudí… Číst dál...

Dan Šuster, Tichá dohoda

Jde o jednoho z nejambicióznějších a nejnadanějších kytaristů současnosti. Otrkával se v První lize, Marlene, vtiskl nezaměnitelnou tvář naší zřejmě nejlepší novovlnné skupině přelomu osmdesátých let – Dr. Maxovi – a nyní již pár let táhne káru jménem Tichá dohoda. Je zde manažerem, aranžérem a především tvůrcem… Číst dál...

Nirvana: Nevermind

„Byli jsme dříve nazýváni alternativní kapelou, ale vzhledem k tomu, že jíme maso, jsme už zřejmě diskvalifikováni.“ Pustíte si Radio 1 a slyšíte je každou hodinu, přeladíte to na Europe 2 anebo na jakoukoliv jinou stanici a jsou tam též, jdete okolo kasáren, drogerie, diskotéky a valí se to na vás, listujete… Číst dál...

Front 242

„Čtyři teroristi můžou udělat pěknej rámus.“ Daniel Zapamatovat si ten den, kdy je bylo možné vidět a slyšet v Praze (28. 5. ʻ91), není pro mne nijak zvlášť obtížné. Tenkrát jsem si položil dost zásadní otázku. Jít na „Fronty“ a nechat se kvůli tomu vyhodit z práce, či nikoliv? Nakonec jsem šel, vědom si… Číst dál...

Petr Stanko – „…to je život“

Úvodem musím předeslat, že jsem se setkal s muzikantem, jehož si ze všech tuzemských, které jsem kdy viděl a slyšel, cením nejvíce. Poprvé jsem ho zaregistroval v Souboru Tradičního popu (dále jen STP), podruhé v Kokrmentu a dodnes jsou to mé nejoblíbenější kapely osmdesátých let. Excentrický zpěvák a kytarista… Číst dál...

Robert Smith

Cítím, že tento rok bude patřit The Cure. A když se řekne – The Cure, tak je jasné, že jde především o Roberta Smithe. Věrného fanouška fotbalových Queens Park Rangers (a tudíž i našeho reprezentanta – brankář Jan Stejskal) a báječné britské nezávislé scény. Takto odpovídal v novoročním dotazníku Melody Makeru, pro jehož… Číst dál...

Therapy?

„V místě, odkud pocházím, si jeden člověk vyšel ve dvě v noci zařádit. Byl to sedmnáctiletý příležitostný dělník. Nejprve nachytal spoustu králíků, pak jim usekal hlavy a napíchal je na antény aut. Potom ještě vykuchal vnitřnosti a ty věšel starým dámám na prádelní šňůry. A to jde o malé městěčko se 600 obyvateli.“… Číst dál...