Není bankrot jako bankrot

Pražský novinář VIKTOR ŠLAJCHRT vyhlásil rok před svou šedesátkou bankrot. Tedy Bankrot – s velkým „bé“. Probral se znovu svými deníkovými zápisy z Neviditelného psa, které pořizoval v letech 1997–2001, a sestavil z nich druhou knížku (vyšla pod hlavičkou Revolver Revue). Zatímco Suroviny laskominy (2000) vydaly… Číst dál...

Medicína podle Biafry

Zpěvák Eric Boucher, řečený Jello Biafra, udělal konečně to, k čemu směřoval vlastně od rozpadu Dead Kennedys v šestaosmdesátém roce: postavil novou kapelu. Po letech sólového politického aktivismu, jehož horší stránku předvedl mimo jiné na olomouckém festivalu Poezie bez hranic v roce 2004, se vrátil naplno… Číst dál...

Palla Neústupný: N J K P Ů Ú P K K L É E D C

O Marianu Pallovi si jeden může myslet svoje. Jeho varianty „čistého humoru bez vtipu“ stejně jako konceptuální tance mezi slovem a obrazem mě doposavad zajímaly opravdu zřídkakdy – a to je Palla napěchoval od poloviny 90. let do rovné desítky knížek poezie a prózy, z nichž si dokonce k novému tisíciletí nadělil… Číst dál...

Otázka interpunkce: Zátková + Galimberti-Provázková

Ještě do konce července běží v Praze a Plzni dvě výstavy, o kterých se hojně mluví, potažmo píše – ale to podstatné jako by se v dosavadní reflexi ještě neřeklo. V Císařské konírně Pražského hradu vystavuje Růžena Zátková, plzeňská Výstavní síň „13“ hostí Marii Galimberti-Provázkovou. Ty dámy mají k sobě blízko nejen generačně… Číst dál...

Slizský, nebo slizký

Jiří Dědeček prohrábl v roce svých osmapadesátin archiv a vytáhl na světlo konvolut básní z let 1971–78, které napsal jednak „z přetlaku testosteronu“, jednak „z mladické nerozvážnosti“; několik čísel připojil v letech 2000–07 (prý „z vrozené hravosti po operaci prostaty“). Název Slizské písně (knihu vydal pražský… Číst dál...

Zemřel Zdeněk Vašíček

Ozdobit ho posmrtně přívlastky jako „originální myslitel“, „vytříbený kritický duch“, „intelektuál v pravém slova smyslu“? Raději ne. Na to si jeden Zdeňka Vašíčka  (20. květen 1933–13. duben 2011) příliš vážil. VLASTNÍMI SLOVY Pohyboval se vždycky napříč: dějinami, současností, kulturami, společností, jazyky. Narodil… Číst dál...

Kočka nebo Tygr?

Ačkoli Češi nemají slovenštinu dvakrát v lásce a čtou v někdejším bratrském jazyce neradi, vsadil čtyřiatřicátý svazek edice Fototorst právě na tuhle kartu. Průvodní studii k monografii Petera Župníka napsala Lucia L. Fišerová, podle slov na obálce „historička umenia, nezávislá kurátorka a kritička fotografie“.… Číst dál...

Prokop Voskovec – zemřel nejživější ze surrealistů 60. let

Když jsem s ním mluvil poprvé, a naposledy, bylo mu „z některých věcí […] skutečně smutno“. Hovořil čistě, upřímně, nekašírovaně: „…já skoro nemohu chodit, velmi špatně vidím, čtu jen s velkými obtížemi. Chátrání začalo už dávno, začal jsem stárnout o patnáct let dřív, než se sluší.“ Nazvali jsme po tom „smutku“ rozhovor, první… Číst dál...

Honza, čert a vrána – pokoutně k jedné „sprostopohádce“

Erotická literatura se nešířila pokoutně jenom za první republiky: aktuálně to dokazuje čtyřiaosmdesátistránková „sprostopohádka“ Honza a čert, kterou zveršoval Pavel Vrána a ilustroval Pavel Skalník. Vyšla letos, zřejmě pouze pro sběratele, jako limitovaná edice, a dostala se ke mně trochu záhadně: ve žluté krabici od kravaty.… Číst dál...

Jistota zabíjí

V literatuře je solitérem, kniha pro něj není zboží, ale artefakt, za nějž je třeba nést odpovědnost od začátku do konce. Vydal vlastním nákladem tři prózy: Malý bůh (2004, 2008), Panáčci (2009) a Destine, s. r. o. (2010). Co titul, to jiný žánr, jiná poetika, jiné téma, jinak modelovaní hrdinové, jiný čas a jiný prostor. V rozhovorech… Číst dál...