Radim Kopáč

Literární a výtvarný kritik, editor a redaktor. Narozen 1976 v Praze. Absolvoval žurnalistiku a mediální studia na FSV UK. Je zaměstnancem oddělení literatury a knihoven Ministerstva kultury ČR. Vydal řadu knih, naposledy Na okraj (2012), Nevěstince a nevěstky (2013; s J. Schwarzem), Ivana Lomová (2013; s V. Pivovarovem, M. Slavickou a K. Tučkovou), Ve sladké tísni klína (2016; s J. Schwarzem a J. Šofarem) a Punk je mrtvý – a kdo ne? (2016; s P. Sojkou).

Lásko, a co teď? – Prozaik Balvín mezi cizím textem a vlastním tělem

Jaroslav Balvín (1981, Česká Lípa) vydal před časem svoji druhou beletristickou knížku. Dal jí název, s nímž si můžeme spojit leccos: Lásko, teď!. První souvislost je samozřejmě erotická, respektive sexuální – a vlastně takový je hlavní kořen Balvínovy prózy. Mimochodem prózy dost autobiografické. Autor, aktuálně zaměstnaný jako šéfredaktor… Číst dál...

Všecko je tak jasný… Básník Ohnisko – ad personam, ad rem

Nová knížka Milana Ohniska je skvělá už tím, co v ní není. Třeba houpací koník „angažované poezie“, se kterým dneska dovádí stále větší hejno nadšených chlapců, co se berou za všechny zdejší věci veřejné, za něž se jistě sluší brát. Třeba za angažovanou poezii. Zatímco takoví si pod huňatou dekou laciné ideologie leští své malicherné neurózy,… Číst dál...

Třeba jednou přijde doba… Zemřel Roman Polák

8. března 2012 zemřel Roman Polák. Knižní a časopisecký nakladatel, někdejší majitel smíchovské kavárny Obratník, nadšený organizátor a iniciátor kulturního života v Praze. Už jen podtituly jeho aktivit naznačují, kudy se ubíral jeho zájem: „poetická revue“, „klub poezie“, „nakladatelství poezie“, „poetická kavárna“.… Číst dál...

Omyl jménem Radimský

Do pátého února trvá v sálech Městské knihovny v Praze výstava malíře Václava Radimského (1867–1946). Trvá, nikoli běží: takovou míru trpnosti a pasivity, jakou nabízí aktuálně vybrané dílo tohoto pozapomenutého autora, předvádějí ve svých „výstupech“ snad jen poslední laureáti Ceny Jindřicha Chalupeckého. A přitom novinoví… Číst dál...

Díky bohu za toho Magora

Ivan Martin Jirous zemřel 10. listopadu roku zajíce. Čekaně, nečekaně? Necelých devět měsíců po smrti své první manželky, básnířky a kunsthistoričky Věry, tři roky od vydání svojí poslední knížky poezie nazvané Rok krysy. Ta sbírka je v mnohém překvapivě inovativní, pokud jde o Jirousovu poetiku, stejně jako definitivní:… Číst dál...

Satie u klavíru, na baletu, v písni

Jedna z ústředních kapitol jisté novější francouzské monografie věnované ERIKU SATIEMU (1866–1925) má v titulu pojem „esoterik“. Je to nejen samozřejmě lákavá, ale i trefná slovní hříčka – příměr, který padne tomuto skladateli, od jehož narození uplynulo letos 17. května sto čtyřicet pět let, jaksi vnějškově i vnitřně.… Číst dál...
Další články