Záchod, džíny, hostie: Jan Lukavec

Literární publicista, kritik a kulturolog Jan Lukavec se ve své knize zabývá celou řadou zdánlivě obyčejných předmětů naší každodennosti. Zasazuje je do kulturního rámce, který mnohdy započíná antikou a obsahuje řadu perspektiv: praktickou, duchovní, symbolickou, módní… Snad nejlépe příklad. Na smutném osudu kvalitních sýrů… Číst dál...

Tipy: Letecká válka: W. G. Sebald

Když v Evropě probíhá válka vyznačující se plošným bombardováním jak vojenských, tak civilních cílů – je možná na čase sáhnout po knize někoho, kdo o věci něco věděl. Německý literární vědec a spisovatel W. G. Sebald (1944–2001) přesídlil koncem 60. let do Británie, protože se nedokázal smířit s německým alibismem… Číst dál...

Recenze: Chlapci a vrazi: Hermann Ungar

Dvě povídky boskovického rodáka Hermanna Ungara (1893–1929) z jeho prvotiny Chlapci a vrazi (1920) přinášejí čtenáři mnohé potěšení. Jde o „jednoduchou prózu v jasných, ostrých větách“, jak konstatuje v doslovu Ungarova vnučka Vicky Unwin, ale to je jen polovina svébytného kouzla. Jednoduše přístupným jazykem totiž Ungar snová… Číst dál...

Rozhovor: Václav Cikán z Literární čajovny Hermanna Ungara v Boskovicích

Co vás vedlo k vydání Ungarovy knihy Chlapci a vrazi? Vedlo nás k tomu to, že jsme Literární čajovna Hermanna Ungara, už jedenatřicet let. A to výročí jsme právě chtěli oslavit vydáním nějaké jeho knihy. Ta myšlenka dlouho zrála. Ukázalo se, že od něj hrozně dlouho nic nevyšlo, i návštěvníci čajovny se po jeho knížkách… Číst dál...

Michal Hanzl: Slíbit můžu všechno

Festival Litoměřický kořen, později Pokořen, letos oslaví třicet let od svého vzniku. Tradičně se odehrával na říčním ostrově v Litoměřicích, u letního kina, a celou dobu ho pořádal minimální tým Michala Hanzla s pomocí jeho ženy Zuzany (Neočekávaný dýchánek, Choroš) a synů. Řada návštěvníků na festival jezdila… Číst dál...

Stanislav Struhar: Čistota ticha

Tajemství próz Stanislava Struhara se pokouším rozlousknout už nějakou dobu. Jejich jedinečnost snad spočívá ve zdánlivě nezúčastněném, objektivizujícím popisu, který v sobě ale střádá literární energii. Příklad následuje: kniha se skládá ze čtyř povídek, v první z nich se mladý Čech znovu ocitl v bytě svých vídeňských prarodičů. Má za úkol připravit… Číst dál...

Ruth Zylbermanová: Autobiografie jednoho pařížského domu

Když chtěla Ruth Zylbermanová začít se sběrem materiálu, orientovala se podle mapy Paříže s vyznačenými místy, odkud byli za druhé světové války deportováni Židé. Podle hustoty červených koleček našla dům, který se stal scénou jejího příběhu – anebo spíše studnicí tamních příběhů. V originále kniha nese titul podle adresy toho domu. Vlastně shluku… Číst dál...