Heysci nejen utužují svoje kontakty na Hill Country, což je výtečné, a nejen v domácích poměrech výjimečné, ale ještě svoje americké spolupráce rozšiřují. Koho oni nepotkali na festivalu Hill Country Picnic: Samotného Charlieho Musselwhitea. „Dali jsme se do řeči, šli spolu na oběd a Charlie se živě zajímal o naši muziku,“ popisuje „jednoduchost“ seznámení Heysek Švihálek. Když pak kapela požádala starého Mistra o vstup do písně Learning Your Ways, byl sice kdesi na turné a točilo se na dálku, ale neodmítl a vysekl parádní sólko i vyhrávky napříč písní. Rýpal by mohl namítnout, že je to pro legendárního harpera rutina, hostoval takhle na stovkách desek, jenže bacha. Musselwhite je ikona. Nezavdá si jen tak někým a nelíbí se mu hned tak nějaká písnička. Už jeho souhlas s hostováním hází BoH na vyšší level, jak říkají mladí.
Jinak se zase točilo u Brownů v North Mississippi, což se nemohlo obejít bez přínosného hostování mladší generace hill country bluesmenů, „starého známého“ Kennyho Browna a nově také Duwayna Burnsidea, kteří si střihli kytaru (a Burnside i vokál), každý ve dvou písních. K písni Walk With Me navíc přidala (postprodukčně?) hlas v české kotlině usazená americká písničkářka Kristi Lei.
Ona studiová „Amerika“ je samozřejmě kvůli autenticitě soundu, ale pro posluchače je asi ještě důležitější přístup k písním. Opakovat syrovost předchozích, částečně improvizovaných „amerických“ desek by jistě také přineslo pěkný výsledek, ale tentokrát je to trochu jinak. Kapela si do Hill Country přivezla předem připravený, tudíž harmonicky a melodicky pestřejší repertoár. Navíc si pohrála i s trochou toho studiového vrstvení nástrojových stop. Postprodukcí ale BoH rozhodně nepřepepřili a žádoucí strohost i dřevnost zachovali. Nicméně s takhle vyklenutými písněmi a aranžmá jde o ještě poutavější vyprávění. Takhle může BoH třeba i zaujmout širší než bluesové publikum a páchat osvětu.