Catrin Finch je přední velšská hráčka na harfu, známá například ze spolupráce se senegalským hudebníkem Sekou Keitou nebo s kolumbijskou skupinou Cimarrón. Aoife Ní Bhriain je virtuózní irská houslistka. Obě mají klasické hudební vzdělání i zkušenosti s lidovou hudbou své země a obě vnímají Wales a Irsko jako kulturně příbuzné oblasti, které se po staletí navzájem ovlivňovaly. Za jednu z inspirací svého prvního společného alba, které začaly skládat v době pandemie, si vzaly včely, jejich chování (zdánlivě chaotický let i geometricky přesné plástve) a roli, kterou sehrály v kultuře obou zemí: Irský mnich a vášnivý včelař Modomnoc se v 6. století usadil ve Walesu a odtud podle legendy přinesl včely do Irska.
Album Double You si však lze vychutnat i bez včelích paralel. Housle i harfa sice mohou být sladké jako med a mohou bod jako žihadla, ale zajímavější jsou hudební inspirace, které obě ženy na albu přinášejí. Programově se hlásí k Bachovi, od jehož skladeb se prý práce na albu odrazila. Jeho kompoziční postupy se zde však prolínají s lidovými irskými tanci hornpipy a s melodiemi z velšských i irských balad, stejně jako s inspirací hudbou Bretaně nebo Québecu. Ve skladbě Waggle dosáhnout expresivní housle až k argentinskému tangu a ke gipsy jazzu, zatímco ve Wings harfa načrtává snovou melodii. A i když pouhé dva nástroje dokážou vyvolat pestrou škálu nálad, Aoife Ní Bhriain sahá hned v první skladbě Whispers vedle klasických houslí k hardangerským houslím z Norska, vybaveným rezonančními strunami.
Album Double You (názvy všech skladeb mimochodem začínají písmenem „W“) je ukázkou toho, že v rámci takzvané keltské hudby, u nás zprofanované mnoha průměrnými a podprůměrnými napodobovateli, lze přinést něco nového, svěžího, a to i s minimem vyjadřovacích prostředků. Jen je k tomu třeba erudice a nadhled a také touha po hudební svobodě.