Chór vážskych muzikantov i po čtyřiceti letech, které loni oslavili, zůstávají vzory slovenského undergroundu. Z původní sestavy jich mnoho nezůstalo, nestor Ľuboš Dzúrik už se přesunul do pozice „nehrajícího kapitána“ a nedlouho po nahrání aktuálního alba také odešel, tentokrát už navždycky, i původní kytarista Julius Berith. Sami opakovaně říkají, že největší sen (tedy zahrát si na jednom pódiu se svými idoly The Stranglers) se jim už splnil před deseti lety – ale přesto to stále nevzdávají.
Aktuální album uzavírá pomyslnou trilogii s předchozími studiovkami Bordell (2015) a Tunel (2009), a i kvalitativně je završuje. Spolehlivě udržuje nit s minulostí, ale zároveň se zcela realisticky rozhlíží kolem. Ačkoli texty jsou hned od několika autorů, včetně těch mimo kapelu, působí velmi kompaktně.
