Slovensko-maďarský soubor Drť, který vystoupí na letošní Alternativě 11. listopadu se sociologem Fedorem Gálem, představuje návrat do dob, kdy hudba byla politická, i když skladatel Miro Tóth by spíše dal přednost jinému přívlastku: „Politika je součástí našich životů, a když jsem otevřel noviny a viděl tam rozhovor s Alojzem Lorencem, řekli jsme si, že to je na zhudebnění. A stejně tak, když jsme si poslechli Kočnerovu nahrávku bývalého prokurátora a bývalého ministra financí Jána Počiatka. Je to odpověď na to, co se děje. Ale já bych řekl, že jsme víc angažovaní než političtí, i když je to slovíčkaření.“
Po debutovém album Puntičkár s výroky Alojze Lorence následovalo další loňské Minister s výroky bývalého ministra Jána Počiatka. Naživo komentuje situaci Fedor Gál. „Poslední projekt je spojen s naší premiérou v klubu Fuga 17. listopadu 2019. Když jsme odehráli Putntičkáře, Fedor mluvil o souvislostech 17. listopadu. Po koncertě jsme se setkali a Fedor řekl, že to potřebuje reakci, protože vyprávíme příběh Lorence před lidmi, kteří netuší, kdo to byl Lorenc, neboť v publiku byli dvacetiletí.“ Výsledkem je současný projekt, který se po vystoupení v Punctu dočká i uvedení na Alternativě v MeetFactory. Není to však jediná spolupráce Tótha s Gálem: „Mezitím ještě vznikly Black Angels Songs.“
V epitafu této skladby, která patří do žánru soudobé hudby, hovoří právě Fedor Gál, neboť dílo připomíná osud jeho rodičů. „Vojtěch Gál byl zastřelený na pochodu smrti několik dní před koncem druhé světové války a Barbora Gálová byla vdova, která vychovala dva úžasné lidi – už vzpomínaného Fedora a taky filozofa Egona. Jejich máma byla z mého pohledu odvážná žena, která musela čelit více totalitním režimům, nejisté době a skrývání vyznání víry. Antisemitismus neskončil ani po druhé světové válce. To, jací jsou Fedor a Egon dnes, vytvářela každý den máma, která jim neřekla příběh o zastřelení otce. Ten se dozvěděli až na jejím pohřbu. Touha hledat v sobě nepoznaného otce, postupně odkrývat krvavé události, je otázka mezigeneračního přenosu. Tato traumata nás formují. Je mi stále víc jasné, že kvůli nim nejsou šťastní lidé po několik následujících generací,“ uvedl Tóth před časem v rozhovoru pro Novinky.
Ani tento projekt nepatří minulosti, uvedl Tóth: „S Black Angel Songs, kde Gál mluví o tom, jak zastřelili jeho otce při pochodu smrti, jedeme před volbami na čtyři gymnázia a budeme ho vyprávět asi osmi stům dětem. Chceme ovlivnit veřejné mínění kvůli tomu, co se děje na Slovensku, a připomínat příběh z minulosti, na kterou se zapomíná. Tak začala i Drť.“
Významnou roli v projektu má i Marek Kundlák, který připravil na základě nahrávek texty. S podobnými tématy a postupy už má zkušenost, zmínil skladatel. „Předtím v roce 2009 dělal Pašie Štefana H.,“ uvedl Tóth. Oním Štefanem H. je právník a ministr spravedlnosti z první vlády Roberta Fica Štefan Harabin, který se k moci dostal za Vladimíra Mečiara. „Tam je legendární věta, kterou řekl Lipšicovi (Daniel Lipšic, slovenský právník, 2002–2006 ministr spravedlnosti, v letech 2010–2012 ministr vnitra SR – pozn. red.): ‚Pojdeš do basy, ty hajzel!‘ Okolo toho jsme to vystavili. A podobně jsme přistoupili k Lorencovi, který řekl: ‚Neviem o tom nič a ani vy o tom nič neviete.‘“
Tóth přiznává, že pracuje se slogany: „To je princip, na kterém stavíme. A za slogan jsou odpovědní ti, kteří řídili nebo řídí stát. Další takový byl slogan ministra: ‚Nezáleží na tom, co je pravda, záleží na tom, co řekneš.‘ A pak přichází Fedor, který má velkou sílu v rétorice, v postavení se před lidi a vyprávění dějin, kdy dá do kontextu to, co děláme.“
O stylu Drtě říká Tóth, který skládá soudobou hudbu: „Řekl bych, že jsme se vrátili k big beatu před rokem 1989, aby bylo jasné, kam to míří.“ Dodává však, že jsou v kapele lidi, kteří se pohybují od free jazzu a alternativního rocku až po math rock: „Protože jsou tak namíchaní, tak se snažím skládat každému na míru.“
Kapela je mezinárodní, část muzikantů je z Budapešti, ale jazykové rozdíly nepředstavují problém. „Stojí za tím, i když nerozumí textům. Často jim je překládáme a vysvětlujeme, takže vědí, o co jde. V Maďarsku mají ještě větší průser než my, což je důvod, proč hrají v Drti. A jejich odpověď na otázku, zda jsou političtí, by u nich byla jednoznačnější než v mém případě. Co říká Drť, je proti tomu, co je v Maďarsku reprezentované Viktorem Orbánem,“ uvedl Tóth,
Sám Tóth ale není inspirován angažovanou částí rockové hudby: „Já na to šel z jiné strany a nehleděl jsem tolik na big beat před rokem 1989. Mě inspiroval jazz, konkrétně free jazz, angažovanost černošských muzikantů v USA na konci padesátých a v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století. Inspirovaly mne Carla Bley a Charlie Haden, což jsou běloši, kteří se k tomu přidávali.“
Podle něj má smysl angažované projekty dělat, i když dopad nepřeceňuje: „Myslím, že ovlivňujeme ty, kteří se chtějí nechat ovlivnit. Ale rád bych tvořil hudbu tak, aby ovlivnila přímo to, o čem hovoříme, zpíváme a hrajeme. Oběti represí, pronásledování nebo mafiánských praktik.“