Tenorsaxofonista John Coltrane (1926– 1967) byl kdysi dávno, z titulu uhranutí a obdivu k jeho umění, subjektem mého vůbec prvního pokusu na poli hudební publicistiky, kterým jsem tehdy přispěl do Jazz Bulletinu Jazzové sekce. Stará láska nerezaví a tak si dovoluji upozornit na dvě recentní publikace, které vyčerpávajícím způsobem dokumentují život a dílo tohoto jazzového giganta. Coltraneův životopisec Lewis Porter sezval mezinárodní tým předních znalců, se kterým dali dohromady monumentální opus, The John Coltrane Reference (Routledge, 2007, 848 s., 175 dol.). Chronologicky, den po dni, je tu množstvím detailů zdokumentován celý umělcův život. Je zde zachyceno nejenom každé jeho živé vystoupení, a to ať již v roli spoluhráče či lídra, ale čtenáři je předložena rovněž dosud nejúplnější diskografi e s kompletními informace z každé jednotlivé session. Od první nahrávky z roku 1946 až do té poslední, datované nedlouho před jeho smrtí. V přílohách jsou seznamy veškerých šotů, kdy se Coltrane objevil ve fi lmu a TV, stejně jako přehled všech jeho interview. Kniha je doplněna 250 fotkami, včetně obalů všech alb. Jde o zásadní dílo coltraneovské literatury. Chris DeVito, jeden z editorů zmíněné Reference, její rozsah dále expanduje právě vydaným kompendiem Coltrane on Coltrane: The John Coltrane Interviews (Chicago Review Press, 2010, 336 s., 27 dol.). V nejúplnějším rozsahu jsou zde uvedena veškerá interview, která John Coltrane kdy udělil. Některá jsou samozřejmě známa, ale je zde mnoho nikdy nepublikovaných anebo otištěných pouze v britských, francouzských nebo japonských hudebních periodikách. Editor zahrnul rovněž mnoho článků a textů z obalů alb, vzácné ukázky osobní korespondence a též vzpomínky jednoho přítele z dětství. Tento rozsáhlý materiál je pečlivě chronologicky uspořádán a umožňuje nám tak sledovat postupnou evoluci Coltraneovy hudby. Počínaje jeho akordovými ,zvukovými plachtami‘, přes pokusy s modalitou až k free jazzovým výbojům. V těchto uchvacujících a velmi výmluvně formulovaných ,zpovědích‘ se nám John Coltrane představuje jakožto důsledný a objevováním nových hudebních světů posedlý inovátor, který se přitom ze všech sil snažil komunikovat se svým publikem a přiblížit mu krásu a vzrušení pramenící z vlastních objevů. A to v termínech jak fi lozofi ckých tak i emocionálních. Coltraneovská bibliografi e je rozsáhlá, od J. C. Thomasovy práce Chasin‘ the Trane (1975) až k Ratliffově knize Coltrane (2008). Obě výše zmíněné publikace však patří k dosud naprosto nejlepším. Reference už cenu dostala a o Interviews se mluví jako o zřejmě nejlepší hudební knize roku 2010.
