Timple, pětistrunný drnkací nástroj z Kanárských ostrovů, se ještě před nějakými třiceti lety používal téměř výhradně k doprovodu lidové hudby. Germán López, který se například v roce 2016 představil na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou, se pokouší nástroj využít v jazzu, popu nebo flamenku. „Kanárské ostrovy leží geograficky v Africe, ale naše kultura je latinskoamerická a politika je evropská,“ říká hudebník, který na své nové album Alma shromáždil špičkové hosty z řady zemí včetně svých velkých oblíbenců jako kamerunského baskytaristy Richarda Bony nebo španělského flétnisty Jorgeho Parda.
Album vznikalo před covidem i během něj ve spolupráci s producentem Greggem Fieldem, několikanásobným držitelem Grammy. Natáčelo se ve studiích v Madridu, Los Angeles, v Londýně, v Miami Beach, v Mexiku a v portugalské Coimbře. Výsledkem je nahrávka s výborným zvukem, který podtrhne každý tón sólových nástrojů a napomáhá čitelnosti jednotlivých barev v každém z ad hoc vytvořených „orchestrů“. Titulní Alma je Lópezův duet s Richardem Bonou, v Para ale se autor sám doprovází na timpe a piano, ale jinak každou skladbu nahrálo uskupení šesti až osmi hráčů, nástrojově na pomezí akustického jazzu, latinskoamerické hudby a hudby africké nebo blízkovýchodní. Vedle Bony a Parda patří k nejsilnějším momentům La última gota de café se zpěvačkou Lily Downs, účast portugalského mandolinisty Luíse Peixota (Margullo) nebo fúze flamenca a západoafrické hudby Afromenco s korou Seckou Keity.
Alma je typ alba, které si málokterý umělec může dovolit nahrát více než jednou za život (nebo za mnoho let). López měl štěstí nejen na hudební přátele, ale i na producenta, díky němuž nahrávka nepůsobí jako shluk nespojitelných nástrojů a žánrových vlivů, ale jako koncert, v němž k sobě prvky flamenca, jazzu, latinských rytmů, západoafrické hudby a tóny arabské loutny naprosto přirozeně ladí. A všemu dominuje zvuk malého kanárského timple.