Tisková zpráva mohla posluchače, okouzlené přesvědčivým vykreslením nejistot světa, životních tísní a zmatků mysli v podání Zvířete jménem podzim a hudebníka s přezdívkou Kittchen, asi i trochu poplést. Jakub König v ní uvádí: „Po mnoha letech, kdy se mi dařilo reflektovat především ty stínové a temnější stránky světa, se teď v nových písničkách objevuje hodně radosti a vděku.“ První verše alba navíc znějí „kluci jsou fajn/ holky jsou fajn/ minimálně ty pozvaný na mejdan/ a já jsem high jak Rakoncaj“ (Mejdan). Ale bez obav, König ani náhodou nesklouzl k povrchně pozitivnímu, zábavnému elektronickému indie popu, to se od něj přece čekat nedalo. A onu jen zdánlivou mělkost první písně autor v dalších verších zrelativizoval a otočil naruby, umí přece pracovat s kontrastem.
Radost a vděk lze každému jenom přát a optimistický podtext alba je milý, ovšem ani náhodou neomezuje reflexi všech barev reality, včetně těch tmavých, melancholických či znervózňujících.
