Fabio Rambelli je italský akademik, který vyučuje, a především zkoumá japonské náboženství a kulturní dějiny na Kalifornské univerzitě v Santa Barbaře (UCSB). Rory Lindsay je odborným asistentem na Torontské univerzitě se specializací na tibetské náboženství a editorem obří překladatelsko-výkladové práce 84000: Translating the Words of the Buddha, což je ve zkratce velkolepý mezinárodní-multilingvistický projekt UCSB pro překlad tibetského buddhistického kánonu. Santa Barbara, krásné malé město, malé velké věci. Tady se ti dva bádavci pradávných kultur potkali a kontra své vědecké obory, nebo právě proto, založili duo kapelu Neo Archē, z řečtiny cosi jako Nový princip. Příhodný název, protože mísí, spíše prolíná pomalý, vznosný, nástrojově i tonálně miniaturizovaný, protože tvořený k daným ritům, postup/vjem gagaku, japonské dvorní císařské taneční hudby z 8. století s naším západním minimalistickým avant rockovým cítěním. Rytmus nečekejte, impulz sice přichází zvenčí, je tu ale hlavně váš vnitřní, jak jste nastaveni, jak se k poslechu „ustrojíte“.
Neo Archē stvořili eponymní nahrávku v roce 2020. Pearls pak vznikalo z valné části během světového lockdownu. Z univerzity v L.A. si půjčili několik prastarých japonských nástrojů a coby praví bádavci se jim vnořili do duše a jejich možných možností. Hudebně vzdělaný Rambelli si k saxofonům přibral podivný shō (šó), jakési ústní varhany sestávající z patnácti bambusových rákosů s kovovými jazýčky a dvěma delšími, jež představují křídla Fénixe, věčně znovuzrozovaného ptáka, který shoří a promění se ve vejce, z něhož se vylíhne nový. Rory Lindsay hraje kromě efektů japonskou loutnu gaku-biwa. K tomu veledůležití přátelé spoluhráči – trumpetista Nobuo Nishimura, baskytarista Andrea Raos, Takashi Seo s kontrabasem a perkusemi, Lish Lindseyová s bambusovou příčnou flétnou ryūteki a cellista Ryan Song. Obřadní gagaku tím prorůstá free jazzem, soudobou vážnou hudbou a opojnou interakční fantazií.