Zní to málem jako z nějaké vědecké fantastiky: Jello Biafrovi (vlastním jménem Eric Reed Boucher) bude v polovině letošního června šedesát. Zatímco jeho generační kolegové, ať už ze staré nebo nové Anglie, jsou buď po smrti (Ramones), nebo totálně asimilovaní mainstreamem, po kterém kdysi tak nadšeně a teatrálně plivali své „jedovaté“ sliny (Sex Pistols), anebo zoufale karikují sebe sama před nějakými pětadvaceti třiceti lety (Exploited) – Biafra vydržel. Dead Kennedys postavil před čtyřiceti lety, a co je na nich dneska pasé? Hudebně ani textově nic. To samé platí o jeho pozdějších spolupracích s Ministry, D. O. A., Steel Pole Bath Tub, Nomeansno, Mojem Nixonem nebo Melvins. Kdokoli dneska frčí v punku, nutně se o ně otře, nutně se s nimi musí popasovat. Hudebně to možná někteří zvládnou, a třeba i líp, viz famózní nástup Rancid (i když ti si dali později do vínku spíš Clash), ale v textech?
Biafrův otec si od práce psychiatra občas odskakoval k poezii, matka byla knihovnice – čili bylo na každý pád kde brát. V punku, potažmo hardcoru, ale i v protopunku, případně v různých postpunkových derivátech snese s Biafrovým literárním talentem srovnání málokdo. Dařilo se to možná Stevu Ignorantovi z Crass, Colinu Jerwoodovi z Conflict, Chumbawambě, v Americe pak Patti Smithové nebo Henrymu Rollinsovi v Black Flag i později – a dál? Moc toho není. V Čechách se Biafrovým elánem, jeho nesmiřitelností, živenou z romantického pramene, nechali na čas zmámit Hrdinové nové fronty, a možná i FPB. Důstojného parťáka pak mohl mít Biafra ve Františku Moravcovi, řečeném Lou Fanánek Hagen, kdyby ovšem tomuhle bezpochyby nadanému textaři a skladateli nezachutnaly záhy po devětaosmdesátém prachy, moc a sláva. Čili ty „kvality“, které Biafra, aktuálně pod hlavičkou The Guantanamo School of Medicine, vydatně kritizuje.
Biafrovy texty prostě mají švih, jsou to dějově psané příběhy, někdy místy šifrované pro „insidery“, ale vždycky myšlenkově závažné plus zábavné, na hraně sarkasmu a absurdního humoru. O to větší škoda, že Biafra se ve zdejším kontextu rovnal vždycky muzika, případně obecně nasrané, „punkové“ gesto. To podstatné z něj sem nikdy nedošlo: Punk jako pestrá, inspirovaná kabaretní show, kde si hudebně podávají ruku grind core s country a noise s psychobilly, a kde v obsazích jednotlivých čísel nejde nikdy o nic menšího než o život. O plnohodnotný, smysluplný, odpovědný život. Následující probírka Biafrovými texty (pokud je mi známo, vůbec první, co se kdy v češtině objevuje) budiž nejen hluboko smeknutým cylindrem mistrovi k šedesátinám, ale především pobídkou ke komplexnějšímu vnímání toho, co Jello Biafra pro tenhle svět dělá víc než čtyři dekády – a co, doufejme, ještě nějaký ten pátek bude dělat dál.
Nazi punks, táhněte do prdele!
Punk není žádný náboženský kult
punk znamená, že máš svou hlavu
Rozcuchané vlasy z tebe drsňáka neudělají
pokud jsi uvnitř pořád pitomec
Nazi punks
nazi punks
nazi punks, táhněte do prdele!
Nazi punks
nazi punks
nazi punks, táhněte do prdele!
Jestli ses přišel porvat, tak vypadni
nejsi o nic lepší než vyhazovači
Nesnažíme se dělat ze sebe fízly
opičit se po nich, to není žádná anarchie
Nazi punks…
Deset jich skáče na jednoho – fakt borci!
Mlátíte se mezi sebou, policejní stát vítězí
Vrážíte si kudly do zad, když rabujete naše kluby
Vyrabuj banku, jestli na to máš koule
Furt si myslíte, že háknkrajc je v pohodě
jenže skuteční náckové vedou vaše školy
Jsou to poradci, byznysmeni, fízlové
Ve Čtvrté říši bys šel jako první
Nazi punks…
Šel bys jako první
Šel bys jako první
Šel bys jako první
ani bys nemrknul
(Dead Kennedys: „Nazi Punks Fuck Off!“, In God We Trust, Inc., 1981)
Máme novou chemickou zbraň
a vyzkoušíme ji tam venku na tobě
Nezabije tě to
jen ti bude trochu blbě
Máš hlavu jak z ledu
mrazí tě na prsou
a už to trvá dva dny
a potrvá to navěky
Máš mlhu před očima
zlenivěl jsi
budeš z toho šílet
celé dny a další dny
a další roky
Už sotva zvládáš
svoji práci
Nasypeme ti do pitné vody dvojnásobnou dávku
a bude ti ještě hůř, dokud pomalu neodpadneš
Propadneš se do depresí
kámoši už to všichni mají
Nezvládneš s tím udělat nic
nic, co by nám mohlo způsobit problémy
Vládní chřipka
Vládní chřipka
Vládní chřipka
Shodíme to z letadel
hezky pomalu na Rusáky
Ale mezitím se podíváme
co to dělá s tebou
Máš hlavu jak z ledu
mrazí tě na prsou
a už to trvá dva dny
a potrvá to navěky
Máš mlhu před očima
zlenivěl jsi
budeš z toho šílet
celé dny a další dny
a další roky…
Vládní chřipka
Vládní chřipka
Vládní chřipka
Proletí tebou
(Dead Kennedys: „Government Flu“, Plastic Surgery Disasters, 1982)
Milá Abby,
mám problém.
Jsem slušný, špatně placený a tvrdě pracující okresní koroner.
Je pro mě důležité, aby moje rodina měla maso na talíři aspoň třikrát do týdne.
Jenže při současných cenách si to prostě nemůžeme dovolit.
Tak jsem přinesl domů pár vybraných kousků z těl, která jsem pitval.
Smíchal jsem to s těstovinami – a tadá!
Celá rodina je z mých nových jídel nadšená.
Chtějí vědět, jak to dělám. Abby, myslím, že mě začínají podezřívat.
Ten můj osmiletý chytrák se nepřestává ptát: „Odkud je všechno to maso?
Ty červené balíčky v lednici?“ Pokud na to přijdou, myslím, že nebudou mít pochopení.
Abby, co mám své rodině říct?
Milá oběti reaganovské ekonomiky:
Obraťte se na svého duchovního.
Ujistěte se, že tělu bylo požehnáno, a všechno by mělo být v pořádku.
(Dead Kennedys: „Dear Abby“, Bedtime for Democracy, 1986)
Zbabělý konformista
Punk není mrtvý
jen si zaslouží, aby umřel
když se z něj stává další otřepané klišé
Omezený, sebestředný společenský klub
kde nezáleží na tom, co máš v hlavě, ale s kým se znáš
Jestli hudba začala nudit
pak je to vinou těch
co chtějí, aby všichni hráli na jedno brdo
a ty, co mají nápady, vyženou
z té naší takzvané scény
dokud nezůstanou jen nesmyslné módní výstřelky
Hardcorové teze jsou žvásty
změna a starost o druhé je to, na čem záleží
Jde o postoj
nebo jenom další nálepku?
Radosti a naděje alternativy
se staly svou vlastní karikaturou
Účes nerovná se životní styl
představ si Sida Viciouse v pětatřiceti
Kdo potřebuje nějakou scénu
kde se všichni bojí lásky a citu
a soudí cokoli
siláckými radami střílenými od boku
Kdo že hrál včera?
„Nevím, zapomněl jsem
ale skákání z pódia
bylo fakt sranda“
Taková ochota zalíbit se
rozhodovat podle toho, co dělají druzí
Taková ochota zalíbit se
rozhodovat podle toho, co dělají druzí
Pořád ty stejné staré chyby
znova a znova
Zbabělí konformisti
jako vaši rodiče
Co nás rozdělilo, nebyly ani tak drogy
jako zloději a zkurvení lháři
co vyjebávají s druhými, kteří nejsou takové svině
Když jeden padne, podá mu někdo ruku?
Na rok nebo dva být ten nejdrsnější ze všech
a pak si najít pořádné zaměstnání
Ostatní sedí doma, vyrazit někam už není žádná sranda
když koncerty kurví různé gangy a rváči
A když takoví rváči postaví kapelu, hádej, kdo dostane nahrávací smlouvu
od newyorských metalových labelů, co žijí jenom z podvodů
a podepisují kontrakty s nejhnusnějšími rasisty a homofoby vůbec
jen proto, aby rozhádali scénu a poštvali všechny proti sobě?
Navenek suverén, uvnitř chudáček
silný, jenom pokud za ním stojí gang
Nějaké spojenectví je blbost
když je vynucuje něčí těžká bota
Kde je jaký společný cíl?
Příliš mnoho frakcí
co trucují v bezpečí svých ulit
Musíte souhlasit se vším, co chceme
jinak vám nepomůžeme vůbec s ničím
Tenhle postoj
všechny rozkoly jenom prohlubuje
Kdo myslíš, že se směje, zatímco světem zmítají exploze
když jsme všichni ufňukaná děcka
co jim jde nejlíp hádat se mezi sebou?
Taková ochota zalíbit se…
Už je tady zas ten starý uprděný rokenrolový postoj
„Je to konkurenční boj, chlape, a my chceme udělat díru do světa“
Kdo potřebuje nějaké přátele, když se peníze jen hrnou?
Je to tak, sedmdesátá léta jsou zpátky
Machistický metal je jako špatné projímadlo
prostě se mnou nehne, chápeš?
Muzika je skvělá, když je v ní víc myšlenek než kytarových sól
Opravdu chceme tyhle způsoby vzít za své?
Příliš rychle svlékáme své kůže
Jako fanda jsem z toho zklamaný
Pořád ty stejné stupidní sexistické texty
nebo je satan fakt to jediné, co se ti honí hlavou?
Crossover není víc než další nálepka
pro slabou myšlenku
Možná potřebujeme
nahnat víc strachu a hrůzy
Naučí se metalové palice konečně něco
nebo snad pankáči vyhodí oknem své vzdělání?
Nikdy nemůže být nejlepší ten
kdo věří jenom své vlastní propagandě
Dospět neznamená donekonečna omílat
chyby minulosti
Taková ochota zalíbit se…
Čím víc se věci mění
tím víc zůstávají stejné
Nikam se nedostaneme
pokud nebudeme kritizovat taky sami sebe
Šedesátá léta jsme neprohráli
smrad se line z těch sedmdesátých
Čas běží, a my se hrabeme pořád na stejném místě
Hudební scéna nemá se skutečným životem co dělat
nezbaví nás atomové bomby
nesníží počet znásilnění
nesrazí na kolena bankovní systémy
Jakákoli vážně míněná změna
vyžaduje víc času a práce
než přepínat kanály v televizi
Taková ochota zalíbit se…
(Dead Kennedys: „Chickenshit Conformist“, Bedtime for Democracy, 1986)
Policejní fáro
Dneska je ta noc, kdy máme fáro
Jedeme do centra seřezat opilce
S řízením je řada na tobě, já skočím pro pivo
Je to hodně pozdní šichta, není čeho se bát
A jedem, hele, jak se vezem
Jedeme, pěkně pomalu
Je čas sebrat nějakou z fajn kurev, co se právě rojí
Stáhneme jednu s ječením z ulice
A jedem, hele, jak se vezem…
V černé uniformě a se stříbrným odznakem
si hrajeme na skutečné poldy, na poldy pro prachy
Jedeme, pěkně pomalu
Hadry dolů, tady máš kopanec do prdele
Zmlátíme tě domodra, až si nasereš do gatí
Ani hnout, kotě, mám velký černý obušek
Je nás tady šest, holka, tak mi ho pěkně vyhul
A jedem, hele, jak se vezem…
Levičácký noviny budou možná trochu kňourat
ale kluci ze stanice na to serou
Volá dispečink, jestli neděláme nějaké blbiny
„Vůbec ne, pane, jen solíme pokuty“
A jedem, hele, jak se vezem…
(Dead Kennedys: „Police Truck“, Give Me Convenience or Give Me Death, 1987)
Pokrok
Pardon
omlouvám se za svoji chamtivost
ale jste vystěhováni, je čas vypadnout
Je úplně jedno, že tu vaše rodina žila třicet let
Nájem bude třikrát vyšší
Tak pohyb, šerif je tady
Máte to blbé, pokud budete mrznout venku na ulici
Moře kroasantů a sušenek v krámu dole
vám bude připomínat
původního sousedského ducha místa
který vzal za své při gentrifikaci
Ó, jé
to je pokrok
Copak tě pokrok nehřeje pěkně u srdíčka?
Kamery tě usvědčí, když jdeš na červenou
Školní třídy bez jediného okna
Kompjútr ti vybere kariéru v patnácti
Osobní čárový kód
kterým laser přečte a zapíše
kde jsi byl, kdy jsi nemocný
a co jsi jedl
Na každého špióna ve vládě
je padesát soukromých oček
která na něj sbírají a archivují všechnu špínu
aby ji pak prodali
Ó, jé
to je pokrok
Copak tě pokrok nehřeje pěkně u srdíčka?
To je pokrok
To je pokrok
Pokrok mě moc pěkně u srdíčka nehřeje
Tady nemůžeš bydlet
Nic ti nepronajmeme
Víme o všech těch hnusných věcech, co provádíš
Koupili jsme složku, kde je celý tvůj život
a zjistili, jakou neplechu jsi tropil ve školce, když ti bylo pět
V té složce jsou miliony souborů – stačí kliknout
Tvůj šéf nebo domácí naši volbu jistě ocení
Sestřihy z pomluv
A pokud je to opravdu lež, co naděláš?
Na soudní výlohy nemáš peníze
a poslední, kdo do tvé složky nahlédne, budeš ty
Měl jsem toho dost a vrátil se domů
do hor, kam patřím
Jenže divoký západ zkrotily lyžařské areály
Kopce, po kterých jsme se toulali
mají teď soukromé vlastníky
a jsou zalité cementem a zjizvené odfláknutými předměstími
Cedule „Plochy na prodej“ slibují
„srnky u vás na dvorku“
To by se ale musely nějak dostat přes všechny ploty, hlídače
a průmyslový „park“
Ó, ne
Ještě ne
Ještě pořád tě pokrok nehřeje pěkně u srdíčka?
To je pokrok
To je pokrok
Vypadá to, že se budu muset odstěhovat do Yellowknife
Pokrok – fuj!
Pokrok – fuj!
Pokrok – fuj!
Pokrok – fuj!
Vaše představa pokroku ničí příliš mnoho lidských životů
(Jello Biafra & D. O. A.: „That’s Progress“, Last Scream of the Missing Neighbors, 1989)
Dokáže pámbů spravit zuby?
Neptejte se mě proč
ale procházel jsem se jednou
ulicemi kalifornského Fairfaxu
a uviděl na telefonním sloupu leták
kde stálo: „Dokáže pámbů spravit zuby?“
Za „příspěvek“ deseti dolarů můžete vidět
jak se stříbrné plomby mění ve zlato
a další „nadpřirozené zubní události“
Nové korunky! Zubní výplně!
Vezměte si baterku, zrcátko – a koukejte!
Ale moment!
Nečetl jsem náhodou, jak fízlové získávají rodiče pro to
aby instalovali odposlouchávací zařízení do zubů svých dětí
takže jakmile se někde ztratí, můžou je vypátrat dřív
než se jejich fotka objeví na zadní straně krabic od mléka?
A nečetl jsem taky, že tyhle aparáty zasazené v zubech fungují dvěma směry?
A že všechno, co udělám nebo řeknu, si někdo někde právě teď nahrává?
A já o tom vůbec nevím!
Není divu, že všecko, co jsem kdy kde hloupého nažvanil
má zaměstnavatel v mé osobní kartě
Všechny tyhle plomby
Všechny ty korunky
Já jim ukážu, kdo je pánem mé nevymáchané huby!
Kde jsou kleště?
Sakra, kde jsou ty kleště?
Vilmo! Kam jsi dala moji elektrickou vrtačku?
Všechno to vyjde najevo – dneska, teď!
Áááááááááá…
Musí jít o nějaké spiknutí
Celý svět je zatracené spiknutí
Kamkoli se pořádně podíváš, najdeš spiknutí
Člověče, sám život je spiknutí!
Kleštičkami dovnitř nosu
Au!
Odkud se všechny ty dráty berou?
Jak hluboko do hlavy mi vedou?
Tahám ven další a další měděné špagety
Jak to, že je moje vydání Blesku úplně mokré?
Zase se mi roztekly ty zatracené rybí prsty
Co se to snaží se mnou provést?
V zemi svobody nejsou žádná tajemství!
Už mi nikdo nebude říkat, co mám dělat
Stojí za to jíst nadosmrti kojeneckou výživu
abych měl svou volnost
Svině!
Stejně by mi asi nerozuměli
(Jello Biafra & Lard: „Can God Fill Teeth?“, The Last Temptation of Reid, 1990)
Ježíš byl terorista
Ježíš byl terorista
nepřítel státu
Tohle mu Římani přišili
a tak byl odsouzený k smrti
Zemřel pro to, v co věřil
Co je dneska jinak?
Dnešní kanibalové, co se ohánějí biblí
si z něj udělali „oslíčku, otřes se“
Skupují kabelové televize a moc
za šeky od seniorek
Kdyby Ježíš viděl Pata Robertsona
co by asi tak řekl?
Zbaví se daní, pak přepíšou naše zákony
a hodí je na tebe
Ženy nezvládají svá těla
kazatelé z televize ano
Cenzurují všechno, od plavek
po vědecké práce
od školní třídy až po ložnici
Chtějí kontrolovat všechno, co si myslíme
Zacházejí s námi tak, jako Římané
zacházeli s křesťany
Bojí se jich občas už i ti, co chodí do kostela
Moderní katakomby strachu
postavené na penězích, moci a výhružkách
Rokenrol je označovaný za pornografii
prodáš desku, a jdeš sedět
Místo boje s AIDS
chtějí, abychom přestali souložit
A chlubí se, že nedají pokoj
dokud úplně neovládnou naše životy
Je svoboda projevu tak strašným teroristickým útokem?
Je mír duše tak děsnou satanskou hrozbou?
Věřte si, čemu chcete
ale my budeme bojovat za to
abychom nikdy neuvízli hlavou ve vašem písku
(Jello Biafra & Nomeansno: „Jesus Was a Terrorist“, The Sky Is Falling And I Want My Mommy, 1991)
Světlejší stránka světového terorismu
Můžu vám šmátnout semhle?
Prohledat vaše zavazadla?
Vybrali jsme vás náhodně
máte srandovní jméno
a vypadáte podle toho
A navíc se mi líbí
jak se vám pěkně rýsuje figura pod šaty
Jóóó!
Miluju svou práci
Makat za minimální mzdu nebylo nikdy tak rajcovní
Jsem borec v uniformě a s odznakem
Kam se na mě hrabou pedofilní santaklausové
Miluju, když můžu šmatat na sexy věci
sexy věci, co patří druhým
Rad nakukuju lidem do věcí
do osobních věcí jiných lidí
Když jsem byl jako malý u někoho na návštěvě
vždycky jsem si našel způsob, jak se vplížit do patra
abych mohl šmejdit ve skříních a prohrabávat zásuvky
a cítil legrační mravenčení v podbřišku
Ach, jak rád hledám
nové hračky, s kterými bych si mohl užít
Ale nechávám tyhle myšlenky na pokoji
než přijde pauza
a můžu si konečně vyhonit péro
Koukám na blyštivé šperky
na vašem krku a zápěstích
Mohly by to být zbraně
Musíme vyloučit jakékoli riziko
takže okamžitě sundat
nebo vás zatknu!
Možná jste je měla radši nechat ve svém kufříku
A copak máme tady dole?
Ven s tím!
Drogy! Hotovost! Elektronika pro černý trh!
Podíváme se nejdřív, jak prokážete, jestli to tam opravdu bylo, anebo ne
Kohopak to máme tady za tím jednosměrným slepým zrcadlem?
To jsem přece já
a moje balení mléčného nápoje
Vypiju to a půjdu si vybrat někoho dalšího
(Jello Biafra & Melvins: „The Lighter Side of Global Terrorism“, Sieg Howdy!, 2005)
Nový feudalismus
A je to podepsané
Tajná zpráva
Odteď jsou státy kolonie nadnárodních firem
Loupeživí baroni
ve vysokánských zámcích
co mají nervy, aby tomu říkali volný trh
Uf!
DDT
Vražedné rybářské sítě
Tolik let se vedly boje, aby tohle všechno skončilo
Děti, co dřou za mizernou mzdu v továrně na boty Nike
Globalizace znamená zmenšování
tvých práv ve prospěch těch nahoře
NAFTA a GATT
Chovají nás jako dobytek
NAFTA a GATT
Kdykoli nakupujeme
NAFTA GATT
jsme jejich poddaní
Nový feudalismus
Zapiš si to za uši
Nucené půjčky od Světové banky
tvoji zemi brzy potopí
Žádné jídlo nebo lékařská péče
jenom fabriky, doly a přehrady
Protesty zemědělců se množí
jako otravné malé mušky
Sejmeme je
a otrháme jim nožičky
pěkně jednu po druhé
NAFTA a GATT…
Nový feudalismus
(Jello Biafra and the Guantanamo School of Medicine: „New Feudalism“, The Audacity of Hype, 2009)
John Dillinger
John Dillinger byl špatný, moc špatný chlap
Vykrádal banky
postavil gang
Ale ne dnešního typu
co si kupuje naše prezidenty
– vlnu kriminality vpálenou
do ksichtu kohokoli z nás
John Dillinger, John Dillinger, John Dillinger
John Dillinger, John Dillinger, John Dillinger
Magnetizuje davy
ve filmech, ve zprávách, v písničkách
Tak proč mu přišili
že je veřejný nepřítel číslo jedna?
Aby zaměstnali lidi něčím jiným
než světovou hospodářskou krizí
a těmi lotry, kteří měli skutečně viset
protože to všechno spískali
Předhoďte lidem Dillingera
Bonnie & Clyda nebo Baby Face Nelsona
a Wall Street si může dělat, co chce
úplně stejně jako dneska
John Dillinger…
Johnny, ty kluku jeden
jsi celebrita, nebo trouba?
Možná obojí
ale každopádně se hodíš do krámu
Když hlavouni vycházejí z divadla
po boku s krasotinkami v rudých šatech
objevují se tajní, aby je ochránili
zahajují palbu – a planeta je v bezpečí!
Můj kámoš Hugh DeNeal
z kapely Woodbox Gang
dostal tři a půl roku natvrdo
za drobné finanční podvody
Měl se líp vyznat
a byl by na svobodě
kdyby radši makal na Wall Street
a sbíral bonusy
Hoďte všechno na drobné zlodějíčky
ať si může Goldman Sachs dál v klidu mašírovat
a Bernie Sanders se svým týmem
podvodně oživovat kolabující ekonomiku
John Dillinger…
(Jello Biafra and the Guantanamo School of Medicine: „John Dillinger“, White People and the Damage Done, 2013)
Nemoc hollywoodských pitomců
A další špatné zprávy pro všechny
Vtipné, že mě to nikdy nebere
Animované skandály rozšiřují zorničky
Hodit je lvům jako křesťany –
nechte je, ať se nažerou celebrit!
Tak jedeme!
Vy lumíci
Jdeme na to!
Péro Tigera Woodse, holá hlava Britney Spearsové
Větší reklama než na všechny naše války dohromady
Nakrmte nás tím, prosím
Nemoc hollywoodských pitomců
Vyrobte z těch draze placených hovad ideál
Bulvár si žádá každého z nich
Uspokojivé cvrlikání slavných ksichtů
Prostě jednoduchý život, jaký potřebujeme
Takže jedeme!
Copak provedl Charlie Sheen tentokrát?
Mrtvý Michael Jackson nikdy nezestárne
Zahryzněte se do toho jako nějaký homosexuální pedofil nebo papež
A je tu další škádleníčko pro vás
Nemoc hollywoodských pitomců
Zavři zobák a kupuj
Zavři zobák a kupuj
Zavři zobák a kupuj
Zavři zobák a kupuj
Vyhrabej si a sežer
Vyhrabej si a sežer
Vyhrabej si a sežer
Vyhrabej si a sežer
Oprah Winfreyová je naše národní antidepresivum
a náš šaman se jmenuje Phil
Kdo je to proboha Kim Kardashianová
a měla by vůbec Snooki dostat povolení množit se?
Hej, tady jsem!
Proč mě z toho všeho nevynecháte?
Drogy a paparazziové
Každou chvilku nějaká oběť
Místo abyste nakupovali jako pámbů a chodili na odvykačky
proč radši nechcípnete?
Proč radši nechcípnete?
Proč radši nechcípnete
na nemoc hollywoodských pitomců
Nesmírně rajcovní!
Nemoc hollywoodských pitomců
Zaňafej si se mnou
Nemoc hollywoodských pitomců
Jako parta vycvičených tuleňů
Nemoc hollywoodských pitomců
(Jello Biafra and the Guantanamo School of Medicine: „Hollywood Goof Disease“, White People and the Damage Done, 2013)
překlad: Radim Kopáč