Tzadik, 2021, 43:35+47:17+46:44+41:11
Druhý box-set s výběrem ze Zornovy mamutí série tří stovek bagatel je vystavěný odlišně než box-set první (viz UNI 7/2021). Zatímco na Bagatelles Vol. 1 až Vol. 4 zařadil autor obsazení a styly extrémně odlišné, od „cca“ jazzu přes duo violoncell či noise rock po experimenty s elektronikou, Vol. 5 až Vol. 8 mají přece jen ucelenější dramaturgii, zaměřenou na skladby primárně pro klávesové nástroje. Což neznamená, že by byl komplet prost zornovských zvratů a kontrastů. I tak je žánrově rozevlátý ad absurdum, což v tomto případě potěší.
Hned první disk box-setu, kde vybrané bagately interpretuje Kris Davis Quartet, potvrzuje výjimku z „dominantní klávesovosti“. Sólové nástroje jsou tu dva, vedle Davisova klavíru nezaměnitelná, pomocí elektronických efektů svérázně tu uskřípnutá, onde mňoukající, tikající, bublající i sytě jazzující kytara famózní improvizátorky Mary Halvorson. Vol. 6 patří tradičnímu obsazení pianového tria, ovšem v netradičním Zornově pojetí a telepatické (co zní jako náhodné velké chuchvalce not, je ve skutečnosti dokonale provázáno) interpretaci Brian Marsella Trio s kontrabasistou Trevorem Dunnem a bubeníkem Kennym Wollesenem. V úvodní Bagatelle #119 sice rytmika starosvětsky swinguje, ale nenechejte se ukolébat. To se jen chystá důraznější útok na posluchačskou pozornost. A také zábavnější, třeba když do řízeného chaosu Bagatelle #149 na pár vteřin vtrhne vzletný motivek, primitivně zpěvná melodie, nečekaná citace. Stejně mile nevypočitatelné jsou i Marsellovy „imprese i exprese“ pro sólový klavír na disku třetím. Kolekci uzavírá sonická „HC/jazzová“ herda do uší (s konejšivými výjimkami jako Bagatelle #8), vedená mistrovskou komunikací hammnondek Johna Medeskiho se zkreslenou kytarou Davida Fiuczynskiho a bicími G. Calvina Westona.
Bohatá hudební potrava na dlouhé večery ale neznamená, že by se zornomil bagatel přesytil. Jen směle sem se třetím kompletem, pane Zorn.