Loudon Wainwright III.: I Haven’t Got The Blues (Yet)

loudonDalší svůdně staromilské album amerického písničkáře, který si prý stále víc připadá jako děravý tanker, ze kterého teče už hodně oleje.
Dělá mu problém zavázat si tkaničky u bot a štvou ho lidi pouštějící ho sednout v autobuse, takže téma stárnutí v mírné civilizační depresi z minulého alba Older Than My Old Man Now pokračuje: „Ráno se probudíte a zíráte do propasti.“ Humor, laskavý, krutý i jízlivý a neodolatelný švih ale Loudonovi díkybohu zůstaly. Bývalý manžel Kate McGarrigle, otec Rufuse Wainwrighta a mnoha dalších dětí z několika manželství, si toho prožil na hodně tlustý román, a neskrývá, že pyšný na sebe často moc nebyl. I na šestadvacátém albu své úctyhodné kariéry se ale dokáže bavit na svůj i na náš účet a je mu předem odpuštěno zacházet do krajnosti. Soft jazzová, záměrně vlezlá píseň I’ll Be Killing You This Christmas vzbuzuje občas na koncertech zděšení a Loudon je osočován, že snad není Američan, jenomže vžití se do role vánočního vraha má být jeho reakcí na neochotu upravit Druhý dodatek ústavy (týká se práva na zbraň) a z toho plynoucí tragédie: předvánoční masakr na škole v Newtownu v roce 2012.
V klezmer jazzové Spaced konstatuje, že ve městě je vám auto potřebné jako osina v zadku a v úvodní ostré boogie woogie Brand New Dance mu leze na nervy neodvratný životní koloběh: „Hej, zase budou volby“.
Skvostný akustický žalozpěv In A Hurry vypráví minipříběh úředníka z vyšší třídy spěchajícího na vlak bez sebemenší potřeby zaregistrovat žebráka na ulici, nakonec si ovšem uvědomujícího, že „charita může být dobrá pro duši“.
Countryblues Man & Dog s banjem Tonyho Trischky, houslemi letitého producenta Davida Mansfielda a backvokálem Chaima Tannenbauma „rytmicky“ doplňuje štěkot psa, zatímco skutečnou rytmiku tvoří bubeník Sammy Merendino s basistou Timem Luntzelem.
Ze dvou skladeb s ženskými hlasy vychází paradoxně lépe posmušilá Harlan County s Aoife O‘Donovan, zatímco v „rodinné“ I Knew Your Mother dceru Marthu Wainwright sotva registrujete. Ale kdo ví, jak hodně se tihle dva nenáviděli, ocení jakoukoliv jejich společnou skladbu. Osmašedesátiletý Loudon stárne, ovšem s úctyhodnou grácií a pořád píchá jako kaktus.
429 Records, 2014, 46:48

Přidat komentář