Album PLAY IT AS IT LAYS (Sony BMG, 2007, 39:13) je čtvrtým sólovým projektem americké písničkářky Patti Scialfa. Tato atraktivní rusovláska (celým jménem Vivienne Patricia Scialfa) upoutala pozornost médií hlavně tím, že se provdala za Bruce Springsteena, v jehož E Street Bandu funguje už od roku 1984 jako vokalistka. Byl by však omyl házet ji do jednoho pytle s ostatními manželkami slavných. Zatímco Yoko Ono, Linda McCartneyová a June Carter-Cashová svým drahým polovičkám v očích veřejnosti spíše překážely, Patti má svou vlastní kariéru – v mezích možností poměrně úspěšnou – a z mužovy slávy nijak zvlášť netyje.
Naštěstí totiž fungovala jako samostatná interpretka a autorka už dlouho předtím, než se se Springsteenem seznámila (a pak v samostatné dráze ještě několik let pokračovala, protože ji chlapci mezi sebou zprvu nechtěli). Její charakteristický vokál, občas připomínající styly dalekého Orientu, můžeme slyšet například na albu Dirty Work skupiny Rolling Stones, kde se přidala k tehdejší studené válce mezi Mickem Jaggerem a Keithem Richardsem, symbolizované výbušnou písní One Hit (To The Body). Spolupracovala i na Richardsově sólovém debutu Talk Is Cheap, produkovaném Stevem Jordanem – mužem, který rovněž stojí v pozadí Pattiina aktuálního alba Play It As It Lays.
Deset bluesově nakřáplých písniček z její nové desky překvapí každého, kdo by čekal klasickou ženskou zpověď s unylou kytarou a lesem ,šmytců‘. Patti se přitom dámskému popu nevzpírá – pěvecky evokuje Tinu Turnerovou, kdyby ovšem frázovala jako Sheryl Crow. Na rozdíl od těchto hvězd ale může nabídnout ještě něco navíc: v inteligentních textech, dokonale padnoucích na důmyslnou folk-blues-rockovou muziku, se pere s různými stíny a nebývale se odhaluje, aniž by na jediný moment sklouzla do sentimentality a přestala být šik a sexy. Je pravda, že díky své specifické pozici měla možnost spolupracovat s muzikanty, kteří by hned tak s někým nehráli, například s kytaristou E Street Bandu Nilsem Lofgrenem. Ostatně i sám Bruce si tu vystřihl harmonikové sólo a pár pěkných beglajtů (k Pattiině hlasu obzvlášť ladí jeho slideování). Nicméně tak dobře napsané skladby by se neztratily, ani kdyby je hrála kutálka z horní dolní.
