Nové album Sester Steinových MĚSÍČEK SVÍTÍ (Indies Scope, 2008, 40:02) vybočuje z linie jejich dosavadní tvorby. Lucie Steinhauserová a Karolína Kamberská se odklonily od autorské tvorby
a čerpají z bohaté studnice lidových písní, pro které jsou jejich hlasy jako stvořené. Jako by však tápaly, jak tyto klenoty podat. Zda se spolehnou samotnou sílu písní a podat je co nejčistěji, či jejich vyznění podtrhnout aranžemi a přiblížit je tak dnešku. A v druhém případě se rozhodnout, jaké prvky v nich uplatnit – jazzové, minimalistické, nebo elektroniku či postupy hip hopu.
Všechny tyto varianty jsou možně, asi nejniterněji působí ta první, protože při uplatnění moderních prvků je nutné velmi pečlivě zvažovat, co použít a jak, aby modernizující aranžmá nešla proti duchu písně. A Sestrám Steinovým se to občas povedlo: temná elektronická basová linka dodává písní Koulelo se jablíčko nezvyklou dramatičnost a docela zajímavé je i uplatnění minimalistického vibrafonu v Běží voda běží.
Bohužel se však zcela nepochopitelně rozhodly uplatnit na desce všechny výše zmíněné přístupy a ještě nechat některé lidovky zpívat dětmi. A tak se na desce vedle procítěných skladeb Byla cesta byla ušlapaná a Ej lásko lásko s citlivým klavírním doprovodem doplněným v prvním případě ještě trubkou, objevují neumělým dětským hláskem odzpívané Měla babka čtyři jabka nebo Žádnej neví. Nic proti šišlajícím dětem, ale po procítěně podaných čardáších To ta Heĺpa a Či že sú to koně je to jako rána mokrým hadrem po papuli, který veškerý dojem smaže. Dětský zpěv neladí příliš ani s jazzovým aranžmá Bude zima, bude mráz. A to ještě není nic proti tomu, když v dětmi zpívaném Pásli ovce Valaši zní strašlivě kolovrátkový doprovod z počítače. Nic proti moderním aranžmá, ale co je moc, to je příliš, nemluvě pak o beatboxu v Na tom bošileckým mostku.
Albu chybí zacílení, není z něj jasné, zda mělo nabídnout lidové písně v dětském podání a nebo je prezentovat ve zmodernizované poloze. Kloubení obou přístupů je vyloučeno, ten druhý vyžaduje dokonalý pěvecký projev. Navíc je při psaní moderního aranžmá potřeba pečlivě uplatňovat pravidlo o dvojím měření před řezáním, vyhnout se uplatnění prvního nápadu a pečlivě zvážit, zda nová aranžmá ctí náladu písní, aby výsledek nepřipomínal před pár lety prodávaná alba s lidovkami zpívanými dětmi na benzínových pumpách jedné nejmenované značky.
Bylo by chybou desku šmahem odsoudit, jsou na ní perly, ovšem musí se hledat jako pověstná jehla v kupce sena nebo diamant v uhláku, na což v dnešní době není čas. Steinhauserová s Kamberskou by si příště neměly nahrávky produkovat samy.