Ukazuje se, že koncepce Antologie moravské lidové hudby počátku 21. století je příjemně pružná a životná. Po čtyřech pokračováních vymezených geograficky podle moravských regionů a následujících dílech zaměřených tematicky, mělo řadu logicky ukončit osmé pokračování Smrti, milá smrti (2018), shrnující písně „o umírání jako přirozené součásti našeho života“. Nicméně jak píše Monika Frantová v bookletu, „smrtí život člověka nekončí, neboť jeho odkaz žije dál prostřednictvím jeho dětí a vnoučat“. Ejhle, nosné téma pro nečekaný devátý díl kompilace věnované dětem, potažmo dětským interpretům. Nikoliv nutně dětským písním, byť i na ně dojde, ale děti chápou i ty „dospělácké“. Samozřejmě člověka napadne i další věnování. Těm, kteří drobotině nadšení pro folklor předali, ať už to byli babička a dědeček, či rodiče, pedagogové, vedoucí dětských souborů nebo místní muzikanti. A také pořadatelům přehlídek jako Děti a píseň Slovácka, což je dobrá motivace.
„Věnované dětem“ samozřejmě neznamená neprofesionální. Výběr čerpá z desek výtečných kapel jako Cimbálová muzika Petra Mičky, CM Danaj, CM Soláň atd., které přizvaly do studia skutečné talenty. Ovšem úžasně muzikální jsou i domácí nahrávky dětských až teenagerských ansámblů jako „Sboreček kluků z Malučké Nivničky“ a Muzikaša (kdy věkový průměr od pěti do osmnácti „kazil“ jen jednadvacetiletý houslista Vojtěch Ondra). Že motivace ke zpívání a hraní dává smysl, pak ukazují i konkrétní jména. Jeden příklad za všechny. Jiřina Miklošková, kterou na kompilaci slyšíme jako jedenáctiletou z nahrávek z roku 1998, je dnes jednou z nejvýraznějších horňáckých zpěvaček.
Tak tedy nyní, za devatero moravskými řekami a devatero kopci, už opravdu konec řady zasvěceně sestavených kompilací? Jistě nebylo řečeno vše. Pokud si hudba řekne o další díl Antologie, přijde nápad na další téma, sem s ním. Tenhle sad jen tak nezplaní.