Kytarista Steve Cropper patřil v rhythm’n’bluesové Americe po mnoho dekád k nejvyhledávanějším studiovým i koncertním hráčům. Začínal ve skupinách Mar-Keys a Booker T. & The MG’s, které doprovázely většinu soulových hvězd šedesátých let. S Wilsonem Pickettem složil hit In The Midnight Hour, s Eddiem Floydem další Pickettův šlágr 634–5789 (Soulsville, U.S.A.), s Otisem Reddingem písně Mr. Pitiful a (Sittin’ On) The Dock Of The Bay. Velký úspěch zaznamenala Floydova a Cropperova skladba Knock On Wood, kterou měli v repertoáru Ella Fitzgeraldová i David Bowie. Diskografie výjimečného muzikanta zahrnuje stovky slavných jmen: s Johnem Lennonem natáčel album Rock’n’Roll, s Neilem Youngem podnikl evropské turné. Během mamutího koncertu v Madison Square Garden na počest Boba Dylana v roce 1992 byl jedním z pilířů doprovodné kapely, o kterou se ve čtyřhodinovém programu mohli opřít Eric Clapton, George Harrison, Lou Reed a desítky dalších špičkových umělců.
V rámci festivalu Summer City vystoupil Steve Cropper v červenci 2003 na Střeleckém ostrově v Praze s Original Blues Brothers Bandem, tvořeným zčásti hudebníky známými z původního filmu Blues Brothers. Vzpomínáte? Tehdy přijel trumpeťák Alan Rubin, pianista Leon Pendarvis, zazpíval sám Eddie Floyd… K dalším tahákům této letní akce patřili Ten Years After či bluesový albín Johnny Winter. S ním se mi tenkrát také podařilo udělat rozhovor, ale ten jsem rovnou zahodil. Johnny totiž odpovídal pouze třemi způsoby: YEAH! OH YES! OH NO! To vyklidněný Steve, evidentně vytrénovaný problémovými bratry Elwoodem a Joliet Jakem v podání ještě problémovější dvojice Dan Aykroyd – John Belushi, se mnou a mou kolegyní Tamarou Nathovou konverzoval o hodně srdečněji.
Víte, že těsně před vámi v Praze koncertuje Johnny Winter? Můžete se potkat.
To jsem nevěděl. Kdyby zůstal, bylo by to skvělé. Druhý den snad máme volno, chceme se podívat do města. Nikdy jsem v Praze nebyl, ale slyšel jsem, že je krásná. Mám tam přátele, kteří mne často navštěvují a tvrdí, že je to jedno z nejkrásnějších měst vůbec. Takže se k vám těším.
Co byste si třeba rád prohlédl?
Asi Staré Město. Možná bychom si mohli s kapelou domluvit okružní jízdu.
Jak vlastně vypadá vaše současná show? Vystupujete pořád jako muži v černém?
My na to moc nejsme, ale máme frontmana, který si z úcty k filmovým Blues Brothers občas nasadí tmavý klobouk a brýle. Taky se stává, že přijdou v černém fanoušci. Ale naše koncerty s filmem příliš nesouvisí. Nechceme být jen dalším z mnoha revivalů Blues Brothers, které existují všude ve světě. Snažíme se hrát i to, co vzniklo předtím, písničky z prvního alba a z jiných desek. Čísla, která stála a padala s Belushiho a Aykroydovou komikou, vypouštíme a hrajeme ty normálnější. Je to především show našeho skvělého zpěváka Eddieho Floyda a koncert písní z éry Stax Records, kde jsme začínali. Ve finále se snažíme zapojit do hry i diváky, takže se rozhodně nenudí.
