Festival Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou každoročně nabízí mimořádně zajímavou dramaturgii. Pokud bychom chtěli najít letošní dominantní téma, tak snad představení zásadních současných nositelů ostrovních folkových tradic. Zahrají Angličanky Lady Maisery, nejen interpretky temných tradičních morytátů (už loni „částečně přítomné“ v duu Rheingans Sisters), velští fiddleři Vrï, skotsko-irské trio Chaimbeul, Ainslie & Byrnes nebo irský bard Daoirí Farrell. Jenže ono je těch nosných témat mnohem víc, jak ostatně prozrazují motta jednotlivých festivalových dní (od 22. do 29. července): Nejen „Irsko inspirující“, ale také „Inspirace ve světě“, „Inspirace v dávnu“ či „Mosty mezi světadíly“. Dojde na latinskoamerické interprety, africké nebo blízkovýchodní, na ansámbly nadnárodní i nadkontinentální. Jako pozvánku berte rozhovory s Natalií Rybka-Parkhomenko z ukrajinského dua Kurbasy a se skotským houslistou Ryanem Youngem, který bude tvořit jeden z pilířů mimořádného projektu Housle nad Oslavou.
Ryan Young – Mluvit k lidem beze slov
Folkové prázdniny zavedly tradici příležitostných nadnárodních sestav, které pouze pro festival připraví jedinečný program. Na Tři hlasy, Harfy nad Oslavou, Struny nad Oslavou či Flétny nad Oslavou letos naváže seskupení Housle nad Oslavou. Jedním z tahounů projektu bude skotský houslista Ryan Young. Virtuos u nás známý už díky loňskému ročníku Folkovek, který si vysloužil možná trochu lámanou, ale vypovídající novinářskou charakteristiku „vůdčí síla nové vlny tradičních skotských fiddlerů“. Ryan navíc odehraje i noční sólový recitál. V rozhovoru jsme se tudíž neomezovali jen na náměšťskou spolupráci, ale snažili jsme se o celkový pohled na tvorbu „netradičního tradicionalisty“.
Co jste říkal na nabídku stát se součástí jednorázového projektu Housle nad Oslavou?
Když jsem loni hrál na Folkových prázdninách, naprosto jsem se do festivalu zamiloval. Publikum bylo tak vnímavé a vděčné. Úžasné je i prostranství u zámku, kde se koncerty konají. Úplně zoufale jsem si přál zahrát si v Náměšti znovu! Jenže ředitel festivalu Michal Schmidt mi říkal, že nikdy nezve jednoho umělce na dva následující ročníky. Myslel jsem, že budu muset čekat na pozvání několik let. Jenže ani ne za měsíc mi Michal navrhl ideu Houslí nad Oslavou. Obvykle hrávám jako sólový fiddler nebo maximálně s doprovodem kytaristy, ale jsem vzrušený z představy, že vyzkouším něco pro mě nového. Předpokládám, že dělat muziku s dalšími dvěma houslisty bude ohromná zábava.
Znal jste dříve ony další dva houslisty, které Michal do projektu pozval, tedy Stana Palúcha ze Slovenska a Kacpera Malisze z Polska?
Nevěděl jsem o nich, dokud nás Michal nepropojil e-mailem. Myslím, že tenhle způsob spojení lidí hudbou je nádherný. Líbí se mi myšlenka, že hudba je mezinárodní jazyk, který máme všichni společný, a zároveň nese odlišné, originální rodné dialekty.
Věděl jste dříve něco o tradiční hudbě Slovenska a Polska?
Skoro se stydím, ale jen velmi málo. Vše, co jsem opravdu znal, byla skotská a irská tradice. A tyto dvě tradice jsou navíc natolik příbuzné, že působí jako esence té samé věci. Moje muzikantské základy byly v některých směrech vlastně docela omezené. Tohle bude poprvé, co budu hrát hudbu se slovenskými a polskými kořeny. Abych byl upřímný, jsem z toho trochu nervózní, strach z neznámého je hrozná věc, ale zároveň se těším. Těším se na to, že se podaří naši hudbu propojit. A stále se rád učím, pokusím se od Stana a Kacpera pochytit co nejvíc.
