Básník a esejista, narodil se v Praze v roce 1951. Vystudoval dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, přes tři desetiletí je zaměstnán jako archivář v České (dříve Československé) televizi. Žije v Praze. Věnuje se výtvarné a literární esejistice, v poezii, kterou píše od konce šedesátých let, je minimalista uhranutý jak samotnou magií jazyka, tak hlubokou tragikou života, z níž se vyvazuje právě básní-modlitbou: „Psaní veršů pociťuji jako svého druhu nutnost,“ říká autor, „kdy se dokážu plně koncentrovat a eliminovat od sebe všechny okolní vlivy. Možná je v tom kus jakési psychické terapie…“
Bibliografie: Purgatorium (Dauphin, Praha 1996), Proudnice nenávratna (Arbor Vitae, Praha 2000), Podvojná znamení (Dauphin, Praha 2005), Podél Pyrifleghetónu (Dybbuk, Praha 2006).
Pozdrav slečně Pontobelle
Jakýsi Rácha Verrückter
schoval si slzy
zchromlého Štěstí
do náklí v Neveselém Příštím
Nejspíše ani nevěděl
co těmi margaritkami
splatit chtěl
(a hlavně)
komu
Doznání
Vzpomínám málo
nerad
a když
tak většinou jen
věci nepodstatné
S urputností starce
Kdosi se ptal
Proč rozevřel tlamu Leviatana
když i smích
nad postel smrtelnou
zdál se mu tolik
nepatřičný?
Jak jedna labza řekla
Miluji
všechno co zve mě do Nebytí
slepá zrcadla
krepovou růži která nezvadla
geometrii smrti pavoučích sítí
Drolerie
Fáma se o tobě
člověče
šíří:
chamec jsi
jenž se zachytil
když Žití rundel
padal
ve vesmírné
díži
Babička Eglerisa
Nechtěla sedět
pod osikou
co napořád se chvěje
stromem prokletým
na kterém Jidáš prý visel
když zradil Pána
Varování
Na bílé dlani hodných hyperborejců
nadarmo čteš si v čarách bez konců
Nebeský tulich
ve vteřině přetne
všechny tvé snahy
scestné
Podél Pyrifleghetónu
Jdouc sama sobě v ústrety
předběhnouc vlastní smích
Se slzou kortyzona
v závoji černá žena
(Podél Pyrifleghetónu)