Underground a alternativa. Dvě spojité nádoby, v nichž se potkávají různé roztodivné ingredience, které mezi sebou mohou mísit nebo naopak reagovat do jisté míry agresivně a přesto vytvářet nová pozitivní skupenství. Přede mnou leží dvě nové publikace vydavatelství Maťa, které cosi spojuje a zároveň jsou naprosto odlišné, což adekvátně podtrhuje i jejich odlišný design. Básnicko-dokumentární nadčasová poéma v čase bezčasí Pavla Zajíčka Chvění je křehká a vybízí k sebezpytování. Výlov šuplíka od Miroslava Wanka je víc nabitý energií a je faktografičtější. Tyto knihy jsou však především naplněny poetickou imaginací, která by se měla (jak už o tom kdysi psal Jakub Arbes v romanetu Newtonův mozek a později to takto reflektoval Jean-Luc Godard ve svém filmu Alphaville) hlavní hybnou silou vesmíru. Obě tato díla však mají nevynucené ambice stát se pilíři českého kulturního dědictví.
Tento svět je pouhá skica.
Dětská kresba.
Vtělená apokalyptická vize.
Klíč na bílé niti.
Zavřené dveře.
Duše básníků potřísněné krví.
Stigmata v srdci.
Ukřižovaný.
Pocity…
Toužím po lidskosti v blízkost popelnic.
(fragment z oddílu Podzim z Chvění P. Z.)
Pavel Zajíček (1951) je znám především coby osnovatel kapely DG 307, která rozbíjela hudební struktury do mozaikovité tříště a paradadaistických absurdních obrazů. Chaos se tady stal řádem a od kakofonických úletů nabyl časem i skvostně melodické polohy. Sbírka Chvění je deníkem, který nepodléhá běžnému toku dění, ale skládá se z podstatných i zdánlivě nepodstatných postřehů napříč minulostí, přítomností i budoucích vizí. Je to poezie všedního dne i snových výšin. Záznam běžné reality i niterných prožitků. V oddílu Jaro se Pavel sám zpovídá: „Esoterický básník nejsem. / Ani jsem nikdy nebyl. / Básník… / Neukrývám se ve slovech. / Jen se občas dotýkám… / Nic vlastně neříkám. / Každý přichází s jiným příběhem. / V jiném očekávání. / Nic neočekávej! / Nech to plynout!“ Tyhle verše jasně vyjadřují Pavlovu vrozenou plachost, ale i sílu tvořit a vnímat světy kolem sebe s nesmírnou intenzitou. Už „termín“ chvění je klíčem k Pavlově cítě-ní chaosu, který má svůj astrální řád. Esoterika by byla pro Pavla příliš pevné pouto či laciná pomůcka, protože je schopen vnímat všechna jsoucna i pomocí nespisovnosti i lehkých vulgarismů na úplně jiné úrovni. A jeho básně či deníkové záznamy rozhodně nejsou sebestředné, což jasně prokázalo i jeho nedávné čtení na Baráčnické rychtě, kde ho citlivě na kytaru doprovázel Gary Lucas, jenž jasně dokázal, že přes své hráčské ego dokáže ctít poezii někoho jiného, ač je napsána v jiném jazyce, a poddat se zvukomalebnosti Pavlových textů a sloužit jim par excellence.
Historie
Co s tebou?
Co s tebou?
Něco se houpe ti
Nad hlavou
Historie
Byla a je
Holka pro všechny – to je známý!
Ale až nebude
Co bude
S námi!
(fragment z textu písně Tangrešt z alba Nemilovaný svět)
Tato jednoznačně postmoderní floskule dává nahlédnout do vidění Míry Wanka (1962), předního člena formací FPB a Už jsme doma. Už to, že na konci je vykřičník a ne otazník, je zcela signifikantní. Kniha Výlov šuplíka není jen souborem textů pro skupiny Už jsme doma, FPB, Divize T a Pluto, ale z valné části díky dobovým rozhovorům historiografií naší hudební alternativní scény od počátku osmdesátých let minulého století až k dnešním dobám. Míra Wanek je dokonale schopen spojit své básnické seance a hudebním doprovodem, ale ony obstojí i samy o sobě. Nicméně velkým přínosem dané publikace jsou částečně dosud v češtině nepublikované rozhovory, kde se sice jednotlivá probíraná témata poněkud dublují, ale to rozhodně není na škodu věci. Můžeme zde nahlédnout do inspiračních zdrojů Mírovy tvorby, ale jsme zároveň svědky vskutku historických událostí a reálií. Navíc má kniha podrobné komentáře ke vzniku jednotlivých opusů a bohatou fotografickou dokumentaci. Poezie se tady skvěle kloubí s faktografií, o níž by málokdo mohl zasvěceněji promluvit, než právě Míra Wanek.