Eseje

Michal Sborwitz, rekonstrukce zámeckého náměstí a parku, Velká Bystřice 2010

Michal Sborwitz patří k nemnoha českým architektům, kteří si dokázali vytvořit vlastní, natolik charakteristický rukopis, že jej dokážeme spolehlivě identifikovat již při letmém pohledu. Platí to obzvlášť v případě jeho citlivých rekonstrukcí starých budov, kterým dokáže propůjčit hodnoty, na něž současná architektonická… Číst dál...

Oskar a Elly Olárovi, studie Janáčkovy koncertní síně pro Ostravu, 1949

Nová knihovna, galerie a koncertní síň představují kulturní stavby, po kterých Ostrava (zatím marně) volá. Již v roce 1949 navrhl architekt Oskar Olár pro toto město vynikající koncertní síň, kterou můžeme považovat za jednu z nejobdivuhodnějších a současně nejzáhadnějších poválečných studií manželů Olárových.… Číst dál...

Město s nejlepšími podmínkami pro život aneb vize Romana Kouckého, která nebude uskutečněna

Před několika dny byl Hradec Králové vyhlášen místem s nejlepšími podmínkami pro život v naší republice. Předstihl dokonce i Prahu, Brno, Zlín a samozřejmě i nedaleké Pardubice, které ovšem obsadily skvělé třetí místo. Před několika měsíci proběhla v Hradci Králové soutěž na nový územní plán města.… Číst dál...

Pivovar a hotel – dvě stavby Loise (Aloise) Welzenbachera v Innsbrucku a Hallu

Pozoruhodná úroveň současné tyrolské architektury, které jsme se prostřednictvím sítě supermarketů MPREIS minule dotkli, se zřejmě začala odvíjet již od dvacátých let minulého století. Tehdy do Innsbrucku přišel architekt Alois Welzenbacher, autor dvojice pozoruhodných staveb, které by naší pozornosti neměly rozhodně uniknout. Alois Johann… Číst dál...

MPreis Is Sexy (Supermatket MPreis v Rumu u Innsbrucku, Helmut Reiter a Michael Pfleger, 2003)

Když jsem na přelomu června a července na několik dní odjížděl do Innsbrucku, samozřejmě jsem se těšil na pozemní lanovou dráhu (2005–2007) a skokanský můstek (2001–2002), které navrhla světoznámá londýnská architektka Zaha Hadid. Ne, že by mě její práce zklamaly (jsou bezesporu skvělé), vysloveně mě však nenadchly. Co mě však v … Číst dál...

Tomáš Černoušek – věžový vodojem v Brně – Kohoutovicích, 1969–1973

Věžový vodojem v Brně-Kohoutovicích navrhl v roce 1969 olomoucký architekt Tomáš Černoušek. Autor, jenž z dřívějška proslul taktéž jako brilantní kreslíř a tvůrce cyklu kreseb utopické architektury (Absolutní architektura), vypracoval návrh v ateliéru inženýrsko-projektového závodu Sigma Olomouc. Dílo, v jehož… Číst dál...

Josef Gočár, schodiště u kostela Nanebevzetí panny Marie v Hradci Králové, 1909–1910

Koncem roku 1908 vyzval František Ulrich architekta k vypracování schodiště na místě zbořené renesanční vodárenské věže zvané Kropačka. Její likvidace v podstatě ukončila několik let trvající diskusi o nutnosti vybudovat nový vstup do prostoru historického jádra. První projekty předpokládaly vést z místa klasicistního… Číst dál...

Norman Foster, rekonstrukce hlavního nádraží v Drážďanech, 1997–2006

Nedávná erupce islandské sopky těžko vyslovitelného jména Eyjafjallajokull ukázala,  jak ubohé vlastně „ty naše“ vysoce technické technologie jsou. Gigantický mrak sopečného prachu, který vulkán po několik dní nepřetržitě chrlil na celou Evropu, doslova paralyzoval leteckou dopravu. Situace, v níž se na stovkách letišť ocitli… Číst dál...

Oldřich Liska, Městské lázně v Hradci Králové, 1928–1933

Tvorbu Oldřicha Lisky charakterizuje hledání ideální architektonické formy, či podoby, která by nejlépe vystihovala účel navrhované stavby. Toto přesvědčení dokonale ilustruje první varianta lázní, kterou architekt dokončil symbolicky dne 28. října roku 1928, a poněvadž šlo o stavbu lázní, nemohl zvolit jiné, než funkcionalistické… Číst dál...

Eugen Wiškovský, izolátor s pružinou, fotografická zvětšenina, 1933–1935

Téma elektřiny jako jeden z fenoménů nové doby se českou progresivní kulturou meziválečného období vine stejně neodmyslitelně jako dálkové vysokonapěťové vedení industrializovanou krajinou. Ba co více, tak jako tato vedení propojila elektrárny s továrnami, školami, úřady a domovy v důmyslnou síť, spojil tento leitmotiv literaturu,… Číst dál...
Další články