Na začátku srpna uplynulo již 43 let od předčasné smrti Lennyho Bruce (1925–1966), legendárního newyorského ,stojákového‘ komika, který revolučním způsobem prolomil zatuhlé bariéry norem akceptovatelnosti obecně defi nující americkou populární kulturu a svobodu slova konce 50. a začátku 60. let. Osobně však za to draze zaplatil. Celá jeho kariéra netrvala ani 10 let. Přes svoji dobovou a skandální ,proslulost‘ se pouze šestkrát dostal na obrazovku celostátní televize a pro své malé, leč věrné publikum vystupoval hlavně v zapadlých barech a striptýzových špeluňkách. Byl jediným americkým komikem, který byl policií obviněn z obscenity na pódiu (1964) a hrozil mu soudní proces. Vzápětí mu byla odebrána licence pro vystupování v newyorských klubech. To jej natolik zlomilo, že poslední 2 roky svého života, než zemřel na předávkování drogou, jeho repertoár sestával již téměř výhradně z neustálého odříkávání hořkých monologů připravených z materiálů na obhajobu před soudem. Jeho vůbec posledním vystoupením byl společný ,koncert‘ s Frankem Zappou a Mothers v sanfranciském Fillmore West dne 25. června 1966. Lenny Bruce byl jeden z prvních významných radikálních představitelů stand-up comedy, který se oprostil od tradičních stereotypů žánru. A to nejenom bezprecedentní záměrnou vulgaritou svého slovníku, ale hlavně brutální upřímností, s níž komentoval společenská témata, která ho zajímala. Osobně vyšel z prostředí tehdejší podzemní kultury – navenek skrytého polosvěta pochybných nočních klubů se všemi těmi příslovečnými jazzmany, gayi, černochy, hipstery, prostitutkami či narkomany. Ve svém osobitém stylu zkombinoval ujetý a ,oplzlý‘ humor z dávných tradic tohoto prostředí s rodící se novou senzibilitou lákavé reformy pojetí svobody slova s tím jak přicházela 60. léta, tedy jeho vlastní tvůrčí éry. Byla to radikální srážka čelem mezi ,starou‘ a ,novou‘ komikou. Bruce v ní dokázal propojit jidiš a bebop, odvazovou burlesku a hipsterské bohémství. Na rok 1960 však jeho satira, svojí upřímností, surovostí a vyslovováním nevyslovitelného, byla, řečeno slovy dnešního, a bohužel mezitím se navrátivšího přístupu, společensky, rasově, církevně i sexuálně naprosto a zoufale ,nekorektní‘. Legenda Lennyho Bruce však dodnes žije. V roce 1981 se z obdivu k němu mimo jiné vyznal i Bob Dylan (viz album Shots of Love) a v roce 2003 guvernér státu New York Pataki Bruce posmrtně amnestoval a zrušil obvinění z obscenity jakožto „projev závazku New York City bránit principy svobody slova“. Komikova dcera Kitty dnes pečlivě uchovává odkaz svého otce na stránkách www.lennybruceoffi cial.com.