Uchamžiky

1) Vždycky jsem měl rád spíše písničkový formát. Jak jsem viděl, že má kapela na albu písničky o sedmi a více minutách, hned mi byla podezřelá. Až později jsem se tohoto předsudku zbavil a pochopil jsem, že dlouhá písnička nemusí nutně znamenat nudná písnička.

2) Vždycky jsem měl rád knížku Všechny moje lásky od Nicka Hornbyho. Hlavně asi proto, že hlavní postava pracuje v obchodě s deskama. A také mě tam bavily žebříčky „5 nej“, které si její hrdinové (no, hrdinové…) neustále sestavují.

Napadlo mě zkusit oboje spojit. Tedy, sestavit žebříček svých nejoblíbenějších dlouhých písniček. A abych to nějak ohraničil, vybíral jsem jen desetiminutové písničky. S tolerancí plus mínus minuta.

Vyřadil jsem žánry (klasika, jazz, krautrock…), kde jsou takové stopáže běžné. Také jsem nezařazoval remixy nebo živáky, protože tam muzikanti často neznají míru. A diskvalifikoval jsem také medley, protože to je jen víc písniček dohromady, ne jedna dlouhá. S vědomím, že v takovém seznamu vždycky něco opomenu a s tím, že třeba zítra bych ho sestavil jinak, vyhlašuji své dnešní Top Ten Ten Minutes Songs!

Kraftwerk: Europe Endless

Magická hudba mého dětství. S přesahem do dospělosti.

Lana Del Rey: Venice Bitch

Krátký film. Obraz, dialogy, střih a děj už si doplníte sami.

Suicide: Frankie Teardrop

Taky film. Ale spíš horor.

Underworld: Born Slippy

Jestli má naše generace, zvaná X, nějakou svou „Satisfaction“, tak tuto. Víc než jen hit!

James Brown: Funky Drummer

Neskutečně šlapajících deset minut. I když většině lidí z ní stačí jen pár vteřin: bicí break Clydea Stubblefielda. Snad nejsamplovanější beat všech dob.

LCD Soundsystem: You Wanted A Hit

James Murphy zpívá o tom, že po něm všichni chtějí hit, ale co on s tím? Velký hit to skutečně nebyl, ale skvělá pecka ano.

Paul McCartney: Secret Friend

Když do elektroniky vlítl beatle. Nečekané, ale o to lepší.

Karen O & Dangermouse: Lux Prima

Trochu sedmdesátkového progrocku. Sice z loňska, ale na tom nesejde. Je to prima.

David Bowie: Station To Station

Písnička, která svým sloganem „It’s too late“ strašila i Christiane F.

Primal Scream: Come Together

Šedesátkové retro, kytarovková (tehdejší) současnost a probublávající taneční budoucnost. Manuál na devadesátá léta.

Television: Marquee Moon

Mohla by mít i dvacet minut a pořád by mě nenudila. Působí hypnoticky. Vždycky.

Takže jich je nakonec jedenáct. Ale říkal jsem, plus mínus minuta.

 

Rubriky Sloupky

1 komentář u „Uchamžiky“

Napsat komentář

Zapomněli jste heslo? Zadejte uživatelské jméno nebo email a my vám pošleme odkaz na stránku pro vytvoření nového hesla.