Duben s festivalem JazzFestBrno: hvězdná Samara Joy, klubový vibe, i mezinárodní den jazzu s Emmetem Cohenem

3. dubna 2024 – 30. dubna se po celém světě slaví mezinárodní den jazzu. V Brně ale budou slavit díky festivalu JazzFestBrno nejen poslední dubnový den, ale po celý měsíc. V rámci nové klubové řady Club Life zahraje již 9. dubna ve stylovém prostředí Cabaretu des Péchés v české premiéře americké trio New Jazz Underground, které spojuje virtuozitu, improvizaci a energii s humorem. S čerstvou Grammy jako jedna z největších hvězd světového jazzu přijede 13. dubna do již vyprodaného Sono Centra americká zpěvačka Samara Joy. 18. dubna se pak opět v Cabaretu des Péchés společně představí americká zpěvačka Gretchen Parlato a beninský kytarista a zpěvák Lionel Loueke s repertoárem, v němž se snoubí pop a jazz s latinou, R&B a afrobeatem. Řadu Club Life pak pro první polovinu letošního roku uzavře 21. dubna americký klavírista a klávesista Julian “J3PO” Pollack se svým triem, které fúzuje elektroniku, syntezátory, samply a lo-fi beaty. Jazzový duben pak v Brně vyvrcholí oslavami mezinárodního dne jazzu 30. dubna, které obstarají v CED – Huse na provázku americký pianista Emmet Cohen se svým triem a Kravchenko Clees Duo ukrajinské zpěvačky Kateryny Kravchenko a lucemburského vibrafonisty Arthura Cleese. Program, více informací a předprodej vstupenek najdou zájemci na webu www.jazzfestbrno.cz.

Amerického trio New Jazz Underground tvoří dvacátníci Abdias Armenteros (saxofon), Sebastian Rios (kontrabas) a TJ Reddick (bicí), kteří se setkali na slavné a prestižní Julliard School, kde tuto kapelu založili v období pandemie koronaviru. Nemožnosti hrát v klubech se ale nelekli a začali vystupovat na ulicích či v parcích. Zároveň si založili YouTube kanál, na kterém oslovili dva miliony diváků. „Jejich hudba swinguje i bluesuje v jazzové tradici, je ovšem postavena na ryze současné improvizaci a hlavně mladistvé energii. Navíc názvy jejich skladeb navíc napovídají, že kromě skvělé hudby si s nimi užijeme i spoustu zábavy,” přibližuje umělecký ředitel festivalu Vilém Spilka.

Zpěvačka Samara Joy nadchla diváky poprvé v roce 2022 na festivalovém koncertě v Tišnově. „Od té doby kariéra mladé newyorské zpěvačky doby nabrala raketovou rychlost. Se třemi Grammy se vyšvihla v pouhých čtyřiadvaceti mezi smetánku jazzového zpěvu. Sama je interpretkou v tom nejklasičtějším slova smyslu, následovnicí Billie Holiday, Elly Fitzgerald nebo Sarah Vaughan. Z jejich repertoáru si také vybírá písně pro koncerty i alba,” říká Spilka.

Sedmačtyřicetiletá americká zpěvačka Gretchen Parlato patří mezi nejoceňovanější jazzové zpěvačky střední generace. O tři roky starší kytarista a zpěvák Lionel Loueke je původem z Beninu, student pařížské konzervatoře a bostonské Berklee. Oba se potkali v roce 2001 během studií na Thelonious Monk Institute of Jazz v Los Angeles. „Začali jsme spolu hrát víc a víc. Bylo mi jasné, že jsme propojeni,“ říká Loueke. Vzájemné hostování se opakovalo ještě několikrát, teprve loňské album Lean In, na němž je doprovodili vrcholní jazzoví profesionálové, ukázalo naplno možnosti dua a bylo nominováno na Grammy za loňský rok.

Sérii Club Life pak pro první půlrok uzavře americký klavírista a klávesista Julian “J3PO” Pollack se svým triem, které fúzuje elektroniku, syntezátory, samply a lo-fi beaty. J3PO patří  mezi největší syntezátorové mistry dneška. Newyorský Timeout o něm napsal, že „vyvažuje virtuozitu s něhou“. Už ve dvaceti letech měl Julian Pollack na kontě dvě alba s klavírním triem. Prostředí New Yorku ale jeho zájmy soustředily také na elektroniku, hip hop a soudobé jazzové fúze. V roce 2019 obohatil svoje občanské jméno přezdívkou J3PO a vydal album Small Plates, které úplně převrátilo jeho dosavadní rukopis. „Elektronika, syntezátory, samply, lo-fi beaty, skladby sahaly od syrových elektronických struktur až po ty sofistikované označované jako „jazztronica future house“, přibližuje jeho styl publicista Ondřej Bezr.

Oslavy mezinárodního dne jazzu 30. dubna obstarají v CED – Huse na provázku americký pianista Emmet Cohen se svým triem a Kravchenko Clees Duo ukrajinské zpěvačky Kateryny Kravchenko a lucemburského vibrafonisty Arthura Cleese. „Emmet Cohen ve svých třiceti třech letech stihl udělat pro jazzovou scénu víc, než zástupy jiných,” zdůrazňuje Vilém Spilka. Založil totiž videostream s mnoha milionovou sledovaností Live from Emmet’s Place, kde týden co týden se svým triem hrál jazz a hostil zajímavé další muzikanty, jak starší generace, jako je Joe Lovano, nebo nové objevy, mezi nimiž byla třeba Samara Joy. Duo s lucemburským vibrafonistou Arthurem Cleesem je pro Katerynu Kravchenko v současné době nejkomornější projekt, kterému se věnuje a pro který skládá své písně. „Je to pro mě prostor pro experimenty. Píšeme spolu hudbu a zkoumáme barvy naší neobvyklé kombinace nástrojů – vibrafonu a zpěvu,“ říká polovina dua.

 

Výjimečný jazzový program bude v Brně pokračovat i v květnu. Nejprve legendární americká formace Snarky Puppy, pětinásobní držitelé Grammy, zahraje na jediném tuzemském koncertě 1. května v Brně v rámci turné, na kterém oslaví dvacet let od svého založení. Držitel Grammy za desku Impressions Chris Botti, nejen Stingův dvorní trumpetista, ale i spoluhráč Paula Simona a mnohých dalších světových hvězd, přiveze 12. května do Brna vlastní kapelu pohybující se na hraně R´n´B, jazzu, funku a gospelu. První polovinu letošního ročníku festivalu JazzFestBrno pak zakončí 2. června v CED – Huse na provázku tradiční Slavnosti synkop. Tentokrát poprvé s česko-americkým programem, rozděleným půl na půl: Immanuel Wilkins, Kassa Overall, 2in2out a Limbo.

 

Podrobný program a vstupenky jsou v prodeji na www.jazzfestbrno.cz.

 

JAZZFESTBRNO 2024 – PROGRAM:

 

středa 31.01.2024 / Cabaret des Péchés (Club Life): Nduduzo Makhathini

 

čtvrtek 15.02.2024 v 17:00 a 19:30 / Sono: Béla Fleck: My Bluegrass Heart

 

sobota 17.02.2024 / Besední dům: Bill Laurance & Michael League

 

středa 13.03.2024 / Cabaret des Péchés (Club Life): Keyon Harrold

 

čtvrtek 21.03.2024 / CED (Club Life): Lakecia Benjamin, Takuya Kuroda

 

úterý 26.03.2024 / Cabaret des Péchés (Club Life): Trio Grande

 

úterý 09.04.2024 / Cabaret des Péchés (Club Life): New Jazz Underground

 

sobota 13.04.2024 / Sono: Samara Joy

 

čtvrtek 18.04.2024 / Cabaret des Péchés (Club Life): Gretchen Parlato & Lionel Loueke

 

neděle 21.04.2024 / Cabaret des Péchés (Club Life): Julian „J3PO“ Pollack Trio

 

středa 24.04.2024 / Divadlo na Orlí: Koncert studentů Katedry jazzu JAMU

 

úterý 30.04.2024 / CED: International Jazz Day: Kravchenko Clees Duo, Emmet Cohen Trio

 

středa 01.05.2024 / Sono: Snarky Puppy

 

neděle 12.05.2024 / Janáčkovo divadlo: Chris Botti

 

neděle 02.06.2024 / CED: Slavnosti synkop  

Divadelní Flora zve na sedm desítek akcí zastřešených mottem Volnost. Předprodej vstupenek startuje v úterý 9. dubna

Do Olomouce dorazí v polovině května renomované divadelní osobnosti a soubory z jedenácti zemí. V univerzitním městě bude probíhat jeden z nejvýznamnějších středoevropských festivalů – 27. Divadelní Flora. Na sedmdesát akcí, které nesoutěžní přehlídka nabídne, zastřeší motto VOLNOST.

 

Dvanáct dní s exkluzivním prologem

Pořadatelský spolek Flora Theatre Festival tradičně neanoncuje „výběr toho nejlepšího“ z českého nebo zahraničního divadla. Kritériem dramaturgické volby organizátorů je vždy právě ročníkové motto a snahou představit díla, která s ním inspirativně komunikují, polemizují, zdůrazňují je nebo oživují v neotřelých souvislostech. Dvanáctidenní hlavní program 27DF představí žánrově pestré portfolio čtyřiadvaceti inscenací, které doplní široké spektrum doprovodných aktivit.

„Jsme nadšeni z toho, že v rámci slavnostního zahájení můžeme v Olomouci znovu po dvou letech přivítat špičkový ansámbl Schauspielhaus Bochum a pozvat na výjimečný titul Nový život, jenž otevíral 59. Berliner Theatertreffen. Nespoutaná interpretace Dantovy předlohy, opřená o virtuózní herecké výkony a famózní hudbu, je dílem jednoho z nejoriginálnějších a nejvlivnějších současných evropských režisérů – Christophera Rüpinga,“ upozorňuje na reprezentativní úvod Flory jedna z jejích dramaturgyň Dominika Široká.

 

Reflexe války

Festivalové motto emotivně exponují dva polsko-ukrajinské projekty choreografa Macieje Kuźmińského. Inscenace Every Minute Motherland, na níž Kuźmiński spolupracoval s ekipou ukrajinských tanečnic, je sugestivní reakcí na zločinnou ruskou agresi, sólo Darii Koval Resistance Movement (oceněné na Gdaňském festivalu tance 2023) pak autentickou výpovědí ženy bezprostředně zasažené válkou.

Válka hraje stěžejní roli i v diptychu Divadla X10 Na západní frontě klid / Zelené koridory. Polyfonii palčivých nadčasových témat rozezněl na scéně českého Divadla roku režisér Dušan D. Pařízek, jenž v adaptaci Remarquova legendárního románu reflektuje nesmyslné utrpení vojáků první světové války a v prvním tuzemském uvedení textu současné ukrajinské autorky Natalie Vorožbyt nahlíží válečný konflikt přes bolestnou osobní zkušenost ukrajinských uprchlic.

 

Ženy bojující a nepodléhající

Nepoddajné ženské hrdinky jsou protagonistkami podstatné části festivalových inscenací. Nerovný souboj s rigidním systémem podstoupí advokátka Tessa Marie Štípkové v soudním dramatu Na první pohled režisérky Lucie Ferenzové a Švandova divadla, svou nezávislost si ve stand-upu Iris režisérky Miřenky Čechové vybojuje charismatická Iris Kristeková.

Motto 27DF explicitně podtrhuje jarní novinka činohry Moravského divadla a jejího šéfa Romana Vencla, jejichž muzikál Ela! ztvární životní příběh slavné automobilové závodnice a olomoucké rodačky Elišky Junkové, oceňovaná Anomalie slovenské choreografky Evy Urbanové s mimořádným fyzickým výkonem francouzské tanečnice Agathe Tarillon i „divadelní pseudodokument“ herečky Milady Vyhnálkové a režisérky Silvie Vollmann – Masaryk(ová) Divadla na cucky.

Postavením a svobodou ženy v rozličných kulturních a společensko-historických kontextech se zabývá v Rakousku působící Maďarka Anna Biczók a trio tanečnic ze tří zemí v choreografii Delicate, která byla nominována na Cenu Rudolfa Labana pro nejlepší maďarský taneční počin loňského roku.

Politickým statementem, postulujícím volnost jako základní podmínku důstojného života, je autorská výpověď íránské divadelnice a filmařky Sahar Rezaei, jež nechá v apelativní finální performanci 27DF Happy Birthday zaznít revoluční heslo svých krajanek „Žena, život, svoboda!“

 

Volnost jako premisa smysluplné existence

Volnost je ústředním tématem všech vybraných produkcí. V obou svých festivalových příspěvcích – Peer Gynt v podání sehraného souboru ústeckého Činoherního studia a Vojcek v divokém „remixu“ Lachende Bestien – je radikálně podtrhává režisér Michal Hába; prostupuje Lagarceovou intimní zpovědí Jenom konec světa v citlivé reprodukci uměleckého šéfa HaDivadla Ivana Buraje; osciluje fascinujícím světem jevištního poselství Příchozí vršovického Vzletu – v empatické režii a dramaturgii Alžběty Novákové a Elišky Říhové; je do jeho „posledního vydechnutí“ nezpochybnitelným fundamentem životního postoje Alfreda Hirsche – hrdiny inscenace Jana Nebeského, Miloslava Königa a Masopustu Fredy; fatálně se promítá do operního debutu Ad Matrem (Moravské divadlo Olomouc) tvůrčího tandemu Petr Erbes – Boris Jedinák.

„Svébytně k festivalovému leitmotivu přispějí salcburští Hungry Sharks, které poprvé představíme v České republice. Jejich performance Béton Brut, v níž se protíná svět architektury a urban dance, důmyslně komentuje souvislosti mezi betonovým brutalismem a pilířem hiphopové kultury – breakdance. Vtipná inscenace je potenciálním diváckým hitem Flory,“ komentuje žánrové i tematické rozpětí festivalového programu dramaturgyně jeho taneční části Jitka Pavlišová.

 

Západní přísliby

Poprvé v ČR se díky Floře představí také unikátní moldavská umělecká platforma teatru-spălătorie a Nationaltheater Mannheim.

Žánrově hraniční „divadelní koncert“ Symfonie pokroku umělecké šéfky kišiněvského teatru-spălătorie Nicolety Esinencu vznikl v koprodukci s HAU Hebbel am Ufer Berlin a vzbudil mimořádnou pozornost na respektovaných festivalech politického divadla. Skrze reálné epizody poukazuje na odvrácenou tvář fenoménu otevřené Evropy a diskriminaci, s níž se na západ od svých domovů setkávají lidé toužící po lepším životě.

Mannheimské Juices jsou adaptací metaforického textu Ewe Benbenek, jež byla čerstvě pozvána na nejvýznamnější přehlídku inscenací německojazyčných textů Mülheimer Theatertage. Úspěšný titul, odkrývající tabuizované pracovní podmínky přistěhovalkyň v Německu, nese (na scéně programově mapující východoevropskou divadelní perspektivu) výraznou českou stopu. Režírovala jej – ve spolupráci s výtvarníkem a scénografem Antonínem Šilarem – Kamila Polívková.

Polívková je, spolu s dramaturgyní Viktorií Knotkovou, podepsána i pod aktivitou brněnského Centra experimentálního divadla, která je součástí doprovodného programu 27DF. Její motto budou na konci festivalu akcentovat diskuze za účasti ženských osobností německojazyčného divadla – intendantky Maxim Gorki Theater Berlin Shermin Langhoff, programové ředitelky festivalu Radar Ost Birgit Lengers, intendantky & režisérky Theater Dortmund Julie Wissert a kreativní producentky & šéfdramaturgyně Schauspielhaus Zürich Katinky Deecke (a také Lenky Havlíkové, Sodji Lotker, Nicolety Esinencu a dalších reprezentantek středoevropské a východoevropské divadelní scény).

 

Premiéry, FloraLab, koncerty, besedy

V první polovině DF proběhnou dvě premiéry. První nabídne – ve spolupráci s nově fungující scénou Central olomouckého Muzea umění – baletní soubor Moravského divadla. Komponovaný večer Freedom in Motion tvoří tituly WHITEflag day italské choreografky Roberty Ferrary a Inventing Freedom tanečníka a choreografa Štěpána Pechara. O druhou se postará Divadlo na cucky s autorskou inscenací slovenského režiséra Šimona Spišáka Tragédi. Obě novinky se během Flory dočkají dvou uvedení.  

Pošesté bude součástí DF i edukativní program FloraLab určený několika desítkám studentů s divadlem spřízněných uměleckých a uměnovědných oborů českých a slovenských univerzit (DAMU a FF UK Praha, JAMU a FF MU Brno, FF UP Olomouc a VŠMU Bratislava).

Nejen dětské publikum pak osloví Jazmína Piktorová a Sabina Bočková s hravým, poetickým a k interakci provokujícím představením Mikrosvěty, jež bylo aktuálně zařazeno do prestižního výběru letošní mezinárodní taneční platformy Aerowaves.

Flora pozve též na velké množství hudebních produkcí ve festivalovém šapitó – k magnetům koncertního programu bude patřit vystoupení dua PΛST nebo německo-rakouská fúze skladatelů scénické a filmové hudby Alexandera Vičara a Dominika Giesriegla noise control barrier.

 

Divadelní Flora poukazuje na umělecké, divadelní trendy reprezentující reflexe zásadních sociálních fenoménů a svým návštěvníkům umožňuje těsný kontakt s výjimečnými tvůrci a tvůrkyněmi. Díky besedám, prezentacím a workshopům zprostředkovává jejich dialog s publikem – o inscenačních principech, motivačních zdrojích i občanských postojích.

„Věříme, že leitmotiv Flory bude rezonovat všemi scénami a jeho étos zazní jak v oficiálních diskuzích, tak během stovek neformálních střetnutí. Budujeme multižánrovou, široké veřejnosti otevřenou platformu mezioborových setkávání s nonkonformní atmosférou sdílení a těšíme se, že nad zásadními problémy naší doby společně povedeme otevřený a výsostně svobodný rozhovor,“ zve do květnové Olomouce hlavní dramaturg a ředitel festivalu Petr Nerušil.

 

(Spolu)autorem letošního festivalového vizuálu „Volnost“ je výtvarník Jiří Sedlák.

 

Předprodej vstupenek startuje 9. dubna ve 12 hodin;

bližší informace na www.divadelniflora.cz.

Jaké podoby může mít kreativní učení, jak do něj zapojit děti nebo rodiče a čím se inspirovat v zahraničí?

Svět kreativního učení otevře Festival umění a kreativity ve vzdělávání v Praze i v dalších sedmi regionech 

Už počtvrté se pedagogové, rodiče, odborná i širší veřejnost či profesionálové z oblasti kultury a umění mohou nechat inspirovat, jak se dá kreativita využít ve výuce. Festival umění a kreativity ve vzdělávání (FUK) proběhne od 20. do 28. dubna v Praze a až do 2. června bude mít dalších sedm zastávek v regionech napříč Českem. Organizátorem festivalu je kulturně-vzdělávací platforma uMĚNÍM ve spolupráci s Centrem současného umění DOX, pražskou Kunsthalle, Národní galerií Praha a Společností pro kreativitu ve vzdělávání. Dalšími zapojenými kulturními institucemi v Praze jsou například Atrium Žižkov, GHMP nebo Post Bellum. V regionech se zapojí Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě, Divadlo Kladno, 8smička Humpolec, Moravská galerie Brno, Divadlo Drak a mnoho dalších.

 

Podoba a forma vzdělávání je jednou z nejaktuálnějších společenských otázek, zasahující značnou část populace. Jak měnit vzdělávání pomocí umění a kreativity? Jak se učit pro budoucnost? Jak zapojit do procesu vzdělávání děti, které mají kreativity na rozdávání? A co na to rodiče? To jsou jen některé z otázek, kterými se Festival umění a kreativity ve vzdělávání (FUK) zabývá či je reflektuje a vyslovuje nahlas. Pražská část festivalu, která proběhne od 20. do 28. dubna v různých kulturních institucích v Praze, má svůj program rozdělen na kurátorovanou a volnou část. V rámci té kurátorované proběhne celkem 5 bloků, každý zaměřený na specifickou cílovou skupinu. Jedním z klíčových témat je letos digitální wellbeing, ale důležitou roli bude mít sdílení dobré praxe ze zahraničí. Cílem letošního ročníku je otevřít otázky a hledat odpovědi či inspiraci k problematice využívání digitálních technologií tak, aby rozvíjely kreativitu a podpořily duševní zdraví, a jak se naopak vyhnout těm, které spíše škodí a rozptylují.

 

První den (20. 4.) bude věnován rodinám a uskuteční se v Centru současného umění DOX. Program věnovaný dětem a jejich (pra)rodičům bude plný workshopů, výtvarného umění, knižní ilustrace, nového cirkusu, filmu, divadla a dalších uměleckých forem. Ty návštěvníkům představí a v rámci workshopů budou s dětmi rozvíjet Post Bellum, umělecké uskupení FysioART věnující se tanečnímu a pohybovému divadlu, tvůrčí centrum nového cirkusu Cirqueon, Atrium Žižkov, nakladatelství Baobab a další. Zajímavostí je, že letošní program rodinného dne je koncipován tak, aby jeho značná část byla vhodná už pro děti od 1,5 roku. Dveře jsou tak otevřené opravdu všem dětem a jejich dospělým, bez rozdílu věku.

Druhý festivalový den je věnován studentům. Respektive tvořen studenty pro studenty. Studenti Akademie výtvarných umění (AVU) vyzvou k tomu, aby návštěvníci přišli umění ZA/ŽÍT, což je kromě názvu workshopu také metoda, se kterou mladí umělci a umělkyně pracují. Hledají odpovědi na otázky: Jak vypadá nic? Kde začíná tvorba? Jak konzervovat prožitky? Co je to umělecká inteligence? Ve spolupráci s vršovickým VZLETEM festival uvádí představení První rána kapitána, které vytvořili studenti ve spolupráci s dramaturgy divadla. Jedná se o mezigenerační dialog a bude uveden v podvečerních hodinách tohoto festivalového dne ve VZLETU.

Den třetí je otevřen odborníkům – z kreativních odvětví, vzdělávání, politiky, municipalit a dalším, kteří řeší či se ve své agendě zabývají vzděláváním. Dobrý příklad z praxe představí v DOXu hosté z Walesu, kterými budou zástupci velšské vlády a Arts Council of Wales, dále odborníci na vzdělávání a umělci zapojení do vzdělávacích projektů. Klíčovým tématem setkání a sdílení praxe bude „kreativita jako pilíř vzdělávání”. Ve Walesu je jedním ze základních čtyř pilířů vzdělávání kreativita, umění a kultura. Otázkou bude, co si z tohoto příkladu může vzít české prostředí a jak se lze v této problematice posouvat dál i u nás. Inspiraci v dalším programu třetího dne najdou i rodiče. V letenském Biu Oko bude večer věnován rodičům, kteří chtějí vzdělávání měnit prostřednictvím umění. Jak se mohou podílet na změně vzdělávání a jakou roli v tom může hrát umění a kreativita? Inspirací budou osobní příběhy lidí, kteří zapojili do výchovy svých dětí umění!

Čtvrtý den bude patřit učitelům, pro které se v pražské Kunsthalle uskuteční seminář se zaměřením na možná propojení digitálních technologií, wellbeingu a kreativního učení. V rámci semináře vystoupí rakouský umělec Emanuel Gollob, který se ve své praxi zaměřuje na nicnedělání a jeho dopad na vnímání, myšlení a tvořivost. Vysokoškolská pedagožka Michaela Slussareff se bude věnovat digitálním technologiím ve vztahu k vývoji zdraví dětí a dospělých a zakladatelka AI dětem Eva Nečasová se zamyslí nad efektivitou a naším wellbeingem při užívání umělé inteligence. Témata tedy nanejvýš aktuální v naší společnosti i každodenní praxi. Poslední kurátorovaný den je určen pro networking členů platformy uMĚNÍM, dalšímu rozvoji festivalu a aktivit platformy.

Následně až do 28. dubna proběhne na dalších místech Prahy program určený pedagogům, rodičům i všem, které zajímá kreativita v praxi, umění a vzdělávání. Všem, kterým není jedno, jak český vzdělávací systém funguje, ať už mají vlastní děti či ne. Jednotlivé programy jsou zveřejněné na webu festivalu, kde jsou rovněž dostupné vstupenky na vybrané akce.

 

Festival ale není otevřen jen návštěvníkům a odborníkům v Praze. Až do 2. června bude probíhat v dalších sedmi krajích – Středočeském, Jihočeském, Vysočina, Jihomoravském, Ústeckém, Karlovarském a Královéhradeckém. Cílem je představit kreativní programy a prakticky ukázat, jak lze kreativně a pomocí umění učit kdekoliv, kde jsou tomu otevřeni. Návštěvníci tak mohou zavítat například do Hradce Králové na KreatFest, kde se představí (mimo jiné) Marie Othilie Hundevadt a podělí se o své zkušenosti s kreativním učením v Norsku. V Brně zas zájemci budou moct zavítat přímo do Kanceláře architekta města, kde se seznámí se stavebnicí ArchLab, která vznikla jako nástroj pro experimentální edukační programy pro mateřské školy a rodiny s dětmi ve spolupráci Fa VUT a PdF MU v rámci projektu Srozumitelná Architektura. Jihočeská Sladovna v Písku zase nabídne workshop kreativní animace, ke které se účastníci dostanou skrz pohled do krasohledů.

 

Snaha o prosazení změny ale není jednorázovou záležitostí, a proto v únoru vznikla MAPA uMĚNÍM, za kterou stojí stejnojmenná platforma. Z mapy si mohou ti, kteří hledají nové cesty jak učit, nyní vybrat kvalitní program z nejširší nabídky kreativního vzdělávání na jednom místě.

Dokumentární Ji.hlava se prodlužuje na deset dní. A spustila prodej akreditací

Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava se letos prodlužuje na deset dní. „Od prodloužení si slibujeme zvýšení diváckého komfortu, častější reprízování filmů a snazší ubytování v Jihlavě nebo jejím blízkém okolí,“ říká ředitel festivalu Marek Hovorka. Ji.hlava tento týden spustila prodej zvýhodněných Early bird akreditací.

Osmadvacátý ročník Ji.hlavy potrvá deset dní namísto stávajících šesti. Důvodem prodloužení je narůstající divácký zájem o festival, který se tak dostal kapacitně na hranu.

„Nové hotely nebo studentské kampusy v Jihlavě nepostavíme, stejně jako víme, že nechceme z města odejít. Prodloužení nám vyšlo jako jediné další možné řešení,“ říká Hovorka a dodává, že na koncepci prodloužení festival pracuje poslední dva roky.

Návštěvníci a návštěvnice si nově budou moci vybrat, zda přijedou na první polovinu festivalu či na druhou. Je možné si koupit i akreditaci na celých deset dní festivalu. Plnohodnotný filmový program potrvá celou dobu konání akce, filmy se díky tomu dočkají více repríz. „Do kin na filmy se pohodlně dostane více diváků a divaček,“ říká Hovorka s tím, že rozšířením Ji.hlava naváže na loňskou změnu systému online rezervací míst v kinech, která pomohla festivalovou atmosféru zklidnit. „Věříme, že její prodloužení bude mít podobný efekt,“ říká.  Fotografie ke stažení zde.

Ji.hlava koprodukčně podpoří vznik dokumentů

MFDF Ji.hlava ve spolupráci s Janem Bartou letos spouští nový koprodukční projekt Ji.hlava/JB Films, jehož cílem je podporovat dokumentární projekty v regionu střední a východní Evropy. „Cílem je podpořit výrazné autorské projekty s distribučním potenciálem. Zisk, který budou filmy generovat, bude následně využit na podporu dalších vznikajících dokumentů,“ vysvětluje princip fungování Marek Hovorka. Jeden projekt může získat až čtyřicet tisíc euro.

 

Podcast Screenshot Inspiračního fóra startuje 10. dubna

Kdo se těší na debaty Inspiračního fóra, už brzy se dočká páté řady podcastu Screenshot. Ten ve čtyřech epizodách představí nejzajímavější hosty*ky loňského Inspiračního fóra a jejich témata. Je boom umělých inteligencí jen nafouknutou bublinou? Co dělat, abychom vedle planety Země nezničili i celý vesmír? A dá se k podstatě života dopočítat? Autorem letošní série je novinář Matouš Hrdina. Screenshot vychází každou středu na webu Inspiračního fóra, na podcastových platformách Apple Podcast, Google Podcast, Spotify a také v Deníku Referendum. Odkaz na trailer zde.

Zvýhodněné Early bird akreditace na 28. MFDF Ji.hlava (25.10.–3.11. 2024) budou v prodeji do 30. dubna. Je možné zaplatit za akreditaci i více – a podpořit tak festival.

IDU nejnovější publikací završuje kompletní vydání Stoppardových her

Institut umění – Divadelní ústav vydává jako svou 800. publikaci třetí svazek her Toma Stopparda a završuje tak kompletní vydání jeho původních dramatických textů psaných pro divadlo.  První svazek vyšel v roce 2002 jako výbor toho nejlepšího z dosavadní autorovy tvorby, další dva svazky (2022 a 2024) zahrnují v chronologickém pořadí všechny další hry tohoto českého rodáka (*1937 ve Zlíně), dnes jednoho z nejproslulejších současných dramatiků.

 

Třetí svazek představuje osm divadelních her napsaných po roce 1989. Změna paradigmatu po konci studené války přispěla ke změně Stoppardových témat i poetiky. V devadesátých letech se v jeho hrách prosadila dosud nepříliš zdůrazňovaná senzitivita a zájem o lidskou individualitu.  Kresbu tuší, Vynález lásky a u nás nejčastěji uváděnou Arkádii (tu obsahoval již první svazek), 2002 lze dokonce považovat za jistou trilogii citů, i když spolu s jejich hrdiny a především hrdinkami řešíme i stav soudobého poznání a morálky.

Na přelomu tisíciletí obrátil Stoppard – dosud se projevující jako Brit volbou – pozornost ke svým kontinentálním kořenům. Společenská hnutí 19. století v Rusku a posléze v západní Evropě sleduje v monumentální trilogii Pobřeží Utopie, jež ve třech hrách (Plavba, ZtroskotáníZáchrana) oživuje barvité osudy ruských revolučních demokratů a pozdějších emigrantů Bakunina, Gercena, jejich souputníka Turgeněva a desítek dalších aktérů. Svým způsobem na trilogii navazuje následující Stoppardova „česká“ hra Rock’n’roll (2006), když zachycuje krizi britské levicové inteligence v éře Margaret Thatcherové na pozadí zápasů českého undergroundu a disentu.

Po následující desetileté pauze se Stoppard vrátil k psaní pro divadlo Obtížným problémem. Jeho hrdinka, psycholožka Hilary, připomínající komplikované ženské postavy Kresby tušíArkádie, řeší kromě svého mateřského traumatu i „obtížný problém“ současné filozofie. Je zřejmé, že stárnoucí dramatik sdílí její pochyby o čistě materiálním základu skutečnosti. Zcela unikátním dílem je pak (zatím) poslední Stoppardova hra Leopoldstadt (2020). Na osudech rodiny úspěšného vídeňského fabrikanta mezi lety 1899–1955 přibližuje v sugestivních ansámblových scénách vzestup a tragický konec středoevropského židovstva, z něhož – ačkoli o tom dlouho neměl tušení – sám vzešel. Ani v této temné hře však Stopparda neopouští jeho brilantní divadelní cit a proslulý „britský“ humor.

Kniha bude slavnostně představena 18.4. v 17 hodin v Knihovně Václava Havla scénickým čtením ze hry Rock’n’roll v režii Šimona Dominika (účinkují Jakub Albrecht, Barbora Bezáková, Hanuš Bor, Lukáš Jůza a Ondřej Novák).

Praha je místem, kde xenofobie a stereotypní odsuzování druhých není tolerováno.

Tak zní hlavní podtitul speciálního koncertu Symphony for Humanity, který se uskuteční 2. května na Střeleckém ostrově a vystoupí na něm mimo jiné i Ben Cristovao a Sofian Medjmedj. Společně s oslavou vstupu České republiky do Evropské unie bude tento koncert součástí tradičního multižánrového hudebního festivalu United Islands of Prague. Ten potrvá v centru města od 1. do 4. května 2024.

„Koncertem Symphony for Humanity dáme najevo naše znepokojení. Podporujeme myšlenku života s respektem jeden k druhému, a v diverzitě a s ohledem na různorodost našich názorů, původ nebo důvod, proč je místem našeho pobytu evropský kontinent. Chceme spolu dobře vycházet, a žít v rozmanitém společenství,“ říká jeden z tvůrců myšlenky koncertu David Gaydečka.

Během čtvrtka 2. května na několika pódiích zahraje například slovenská skupina Gipsy Devils, která naše východní sousedy reprezentuje po celém světě. Skupina kombinuje klasická díla od Vivaldiho, Bacha, Mozarta, Dvořáka s hudebními žánry jako je jazz, etno, flamenco nebo gypsy music. Na pódium po letech znovu vystoupí i parta All Stars Refjúdží Band, která mixuje hudbu různých stylů a kulturních zdrojů. Pro inspiraci nemusí chodit daleko, kapela je totiž multikulturní. Zpěvačka pochází z Číny, zpěvák a hráč na arabskou loutnu je Kurd, druhý zpěvák a hudebník ze Švýcarska a akordeonista je z Arménie. Diváci se mohou těšit ale třeba také na Nikki Madi Trio a Dennyiah. Vrcholem by pak měl být společný koncert v cípu Střeleckého ostrova, kde jako hosté vystoupí třeba Ben Cristovao nebo Sofian Medjmedj.

Za speciálním koncertem stojí tým festivalu United Islands of Prague a novopečený český občan Serge Borenstein, který se po roce 1989 přestěhoval do Prahy a začal zde podnikat v oboru realit.

 „Zpravodajství z míst konfliktů, očitá svědectví i příběhy uprchlíků přinášejí do naší společnosti denně obrovské množství informací. Historie se opakuje a informace i dezinformace rozdělují naši společnost. Koncertem Symphony for Humanity chceme dát najevo, že nám není lhostejné, co se ve světě děje,“ doplňuje Serge Borenstein, který patří k velkým fanouškům hudby a je také dlouhodobým podporovatelem festivalu United Islands of Prague.

Koncert Symphony for Humanity je součástí čtyřdenního festivalu United Islands of Prague. Od 1. do 4. května se na nádherných místech, některých i dost nečekaných, představí více než sto účinkujících z celé Evropy. Ve zkratce se tak dá říct, že pražské ostrovy budou patřit vedle připomínky míru, bezpečí a spolupráce na evropském kontinentu také žánrově pestré náloži neoposlouchaných hudebních tónů ze všech zemí evropské sedmadvacítky.

Martin

 

Výstava Knihy do rukou lidu upozorní na neblahé výročí zániku soukromých nakladatelství

Letos v dubnu uplyne 75 let od přijetí Zákona o vydávání a rozšiřování knih, hudebnin a jiných neperiodických publikací, který vládnoucí komunistické straně v roce 1949 umožnil likvidaci soukromých československých nakladatelství. Došlo tím k přerušení tradice svobodného knižního podnikání, jež ve středoevropském prostoru trvalo s jistými obměnami od 60. let 19. století. Menší výstava v Muzeu literatury v krátkém výseku let 1945—1950 dokumentuje klíčové okamžiky, které vedly k dramatickým proměnám tehdejšího knižního trhu: vznik nakladatelských monopolů, uplatnění centrálního modelu plánování a politické cenzury. Došlo k zestátnění stovek soukromých podniků a zničení převážné části jejich produkce. Již v prvních měsících plošných postihů bylo zkonfiskováno více než 2 000 knižních titulů, z nichž drtivá většina byla později zlikvidována.

Výstava představí standardní dobovou knižní produkci z doby před zestátněním nakladatelských podniků a po něm. Návštěvníci se však mohou seznámit též s unikátními korekturami (mj. knižní prvotiny Bohumila Hrabala) či obálkami nikdy nevydaných knih.

Dne 9. dubna 2024 od 18 hodin zahájí v Muzeu literatury výstavu komponovaný večer spojený s vernisáží. O zestátnění knižní produkce na přelomu let 1949—50 budou hovořit historik českých nakladatelství Aleš Zach a odborník na prvorepublikový knižní trh Michal Jareš. Svědectví o jeho dopadech a snahách obnovit společenské předivo spojené se svobodnou knižní produkcí podají Štěpán Lars Laichter, Josefina Karlíková a další hosté. Vstup zdarma.

 

Diskografie slovenských legend Nonconformist na vinylu

S jarem nepřichází jen únava, ale také se probouzí Matka Příroda. Občas pak dojde k tomu, že nám ukáže něco ze své síly a probere k životu organismy, na které jsme už málem zapomněli. Své věrozvěsty, kteří před lety hřímali, že bychom se ke stvořitelce měli chovat s pokorou a úctou. Jedním z takových polozapomenutých organismů je jistojistě i košická anarchopunková úderka Nonconformist. Ta se nyní, po dvaceti letech od ukončení činnosti, dočkala vinylového vydání kompletní diskografie. Že se jedná o věru ojedinělou událost, dokázalo i sedmi zastávkové vzpomínkové turné odehrávající se v březnu 2024. Je fakt, že návraty známých i méně známých hudebních uskupení minulosti se zhruba v poslední dekádě staly módní záležitostí. Ale jedním dechem je také nutno dodat, že některé kapely tenkrát měly co říct, a neustálé opakovaní jejich sdělení světu jednoduše chybí. Noncorformist byli vždy známí svým neúnavným koncertováním a v těch již zaprášených časech si své nevyumělkované renomé museli vydobýt sami. To totiž ještě nebyla doba, kdy jste na získání pozornosti měli maximálně čtyři sekundy při scrollování, a popularita kapel se neměřila počtem selfíček, lajků a sdílení. Pravda, od té doby se i samotná scéna rozštěpila do tisíce podbublin, zestárla, stala se normou, vyšla z módy, a hlavně přestala být svá a nebezpečná. Není se tedy co divit, že staří jezevci občas mají potřebu vylézt z nor a vykřičet do světa, že to, proti čemu kdysi bojovali je zde přítomno stále, jen se obrousily hrany. Otázkou pak ale zůstává na čí straně?

 

Našou vlasťou je Zem.

Naším národom je ľudstvo.

Naším jazykom je láska.

Naším zákonom je rovnoprávnosť.

 

Spousta věcí jsou v konečném důsledku spojené nádoby. Dvojdeska lakonicky pojmenovaná Discography 1993 – 2002 vyšla coby podpora zmíněných koncertů, a stejně tak koncerty, kde se album prodávalo nejdříve, byly brány za podporu této vinylové kompletace nahrávek. A nyní se můžeme obratně vrátit k metaforickému začátku tohoto textu, neboť deska je vydána jako benefit pro slovenské Lesoochranárske zoskupenie VLK, čímž kapela i vydavatel alespoň dílčím způsobem splácí dluh, který k přírodě nepochybně máme. A aby další podporovatelé, ti, kteří si desku koupí, a bez kterých by byla tato akce poněkud zbytečná, nekupovali vlka v pytli, je nyní záhodno představit vše, co se na albu nachází. V roce 1993 kapela natočila své první Demo. Desetipísňovou bezejmennou syrovou výpověď generace, jíž se znenadání otevřely obzory, ale brzy pochopila, že ani v nových dobách není vše růžové. Následoval sedmipalcový singl Open your eyes (1994). Symbolických sedm úderných skladeb původně vydal Otto Itkonnen na svém labelu Punk Drunker! Records a dodnes patří do zlatého fondu kapely. Jako bonus zde najdeme song Stop vivisekci, který byl natočen na stejné session, ale na původní nahrávku se nevešel. Aby byly v permanenci všechny vinylové formáty, roku 1997 vychází 10“ Touch reality, který kapelu posouvá zase o kousek dál. A to jak v technickém, tak hudebním měřítku. Stál za ní německý label Thought Crime Records, jehož šéf projevil úžasný čuch na kapely. V jeho nakladatelství vyšlo množství nahrávek kapel, které následně ve scéně získaly celosvětový ohlas. Posledním zářezem na pomyslné diskografické futro byl v roce 2002 split se spřízněnou kapelou Attitude. Sedmiskladbová strana LP desky vydané PHR Records zachycuje Noncorformist na jejich tvůrčím vrcholu.

 

Děti so smutnými očami,

pretože im nikto nedaruje radosť.

Zaostalí, duševne chorí ludia,

ktorých niekam odkladajú, aby ich nikto nevidel.

 

Tahle nahrávka ale byla v holé podstatě labutí písní slovenských punkerů. I když kapela po celou dobu své existence neúnavně koncertovala po celé Evropě, a nenašel se snad nikdo, koho by svou energií a pozitivním nábojem jakkoliv odradili, došlo k určité únavě materiálu. Z hlediska nahrávek by mohl být odkaz Nonconformist přeci jen objemnější, ale to je jen fanouškovské povzdechnutí. Možná i proto jsou původní nahrávky dnes vyhledávaným a předraženým artiklem na nejrůznějších aukčních portálech. Právě vydávaný kompletní odkaz Nonconformist vychází na dvou černých vinylech v obalu s masivním 7mm hřbetem, kterému symbolicky vévodí divoký vlk. Texty, letáky na již dávno odehrané koncerty a fotky z dob existence této úderné party jsou samozřejmou součástí vnitřního obalu, stejně jako informace o zmíněném lesoochranářském sdružení. Pro lepší a celistvý zvuk byly nahrávky nově remasterovány. Postaral se o to Marek „Barmy“ Jánský a celý projekt vydavatelsky zaštituje PHR Records. Pětatřicet skladeb úderného anarchopunku má i po letech nezkrotnou sílu, a s přehledem posadí na prdel dávné pamětníky i ty, co kapelu právě objeví.

 

Tancuj, chcem vidieť oheň sálať

Tancuj, chcem cítiť zem sa chvieť

Tancuj ten tanec, čo silu ti dáva

Tancuj, tak tancuj teraz a hneď

 

 

 

 

Frontman kapely Olympic Petr Janda málem ohluchl, NEOnista Jiří Káš před vystoupením havaroval

RockOpera Praha přivítala na svých prknech další hvězdu tuzemské hudební scény. Jako speciální host byl uveden v úterý 26. března na repríze Marie Madonny frontman legendární kapely Olympic Petr Janda. Vystoupil i pozoruhodný NEO handpanista Jiří Káš, který cestou do divadla havaroval.

RockOpera Praha oslavila velikonoční svátky představením Maria Madonna, které vypráví život Ježíše Krista z pohledu jeho matky Marie. Titulní role se ujala Pavla Forest, jako Ježíš vystoupil Jan Tláskal.

„Marii Madonnu zařazujeme do našeho programu vždy nejblíže ke svátkům, které se týkají Ježíše Krista. Hrajeme ji tedy pravidelně před Velikonocemi a Vánocemi. Vnímáme to také jako možnost oslavit tyto významné dny roku s našimi fanoušky“ sdělila Forest.

Mimořádný zážitek připravil NEO handpanista Jiří Káš, který svým hudebním vystoupením navodil až mystickou atmosféru. Pozoruhodný performer je také známý tím, že unikátní NEO handpany vlastnoručně vyrábí. Umělec cestou do divadla havaroval a málem nevystoupil. „Vozidlo jsem nechal v odstavném pruhu na dálnici a spěchal jsem, abych všem mohl zahrát“ řekl Káš, který dorazil náhradním vozem těsně před začátkem. Jiří Káš připravuje speciální hudební vstoupení, které předvede na premiéře nové opery RAGNAROCK dne 24.4.2024.

Přítomen byl zpěvák a kytarista Petr Jandakterý nadšeně sledoval celé představení z první řady „Krásně vám to hraje, ale už jsem starší pán a skoro jsem ohluchl, protože jsem si nevzal špunty do uší“, řekl s úsměvem Janda, když ho Milan Steigerwald pozval na pódium, aby společně pokřtili CD Best of RockOpera.

Olympic je jedna z nejdůležitějších kapel tuzemské scény. Je nám obrovskou ctí přivítat v našem divadle Petra Jandu, jehož hlas provázel mnoho z nás při objevování rockové hudby,“ řekla výkonná ředitelka, zpěvačka a libretistka Pavla Forest.

Nový Slzy tvý mámy

Petr Janda zavítal do RockOpery Praha už v lednu při příležitosti natáčení videoklipu k předělávce klasického hitu skupiny Olympic Slzy tvý mámy. Novou verzi nazpívalo další velké jméno českého rocku Ladislav Křížek a čerstvá posila souboru divadla Jiří Rain s kapelou Sebastien.

—————————————

Marie a její syn

Hrají a zpívají: Pavla Forest, Marie Forest, Jan Tláskal, Jiří ZonygaViktor DykDaniela Langrová a další.

Foto: Petr Hněvsa

Nina Malíková a Stanislav Doubrava byli jmenováni čestnými členy UNIMA

TisDne 21. března, který je po celém světě slaven jako Světový den loutkového divadla, byla uveřejněna jména nově jmenovaných čestných členů mezinárodní loutkářské organizace UNIMA. České středisko UNIMA proměnilo hned dvě nominace, když titul Honorary Member udělovaný za výjimečný dlouholetý přínos pro UNIMA získala kulturní publicistka a historička Nina Malíková i emeritní ředitel Naivního divadla v Liberci Stanislav Doubrava.  

 

Mezinárodní loutkářská organizace UNIMA (Union International de la Marionnette) byla založena v roce 1929 v Praze a v její historii sehráli čeští loutkáři velmi významnou úlohu.

Nina Malíková k udělení titulu Honorary Member: „Jsem dojatá, překvapená, vděčná… Když jsem se podívala do seznamu těch, kteří to získali za dlouhé trvání UNIMA přede mnou, byla jsem překvapená dvojnásobně. Kromě  velkých Čechů – Veselý, Skupa, Trnka, Kolár, Sucharda, jsou tu i taková jména jako Edward Gordon Craig, G.B. Shaw, Jim Henson – zkrátka historie loutkového divadla a lidí kolem něj je plná překvapení.”

Stanislav Doubrava dodává: “Někdy vás  překvapí a  potěší nečekaná zpráva To se mi právě stalo a považuji si toho. Navíc si dlouhodobě myslím, že příslušnost k UNIMA má pro české loutkářství smysl. A gratuluji Nině Malíkové!

 

Nina Malíková vystudovala Filozofickou fakultu Karlovy univerzity v Praze, obor Historie a teorie divadla. Po absolutoriu pracovala jako lektorka a posléze dramaturgyně v činoherních divadlech v Hradci Králové a v Divadlo S. K. Neumanna (dnes Divadlo pod Palmovkou) v Praze. Zde se seznámila s řadou významných osobností českého divadelního života. Hned po studiích začala pracovat zároveň jako pedagožka na Katedře loutkového divadla (později Katedře alternativního a loutkového divadla) Divadelní fakulty AMU, kde přednášela a doposud přednáší historii českého a světového loutkového divadla. Dlouhodobě působila jako odbornice na současné české loutkové divadlo v Divadelním ústavu (dnes Institut umění – Divadelní ústav) v Praze, kde připravila odborné publikace týkající se historie českého loutkového divadla. Její práce zahrnuje také koncept výstav několika o českém loutkovém divadle, z nichž nejvýznamnější byla výstava Strings Attached: The Living Tradition of Czech Puppetry, kterou Institut umění – Divadelní ústav v roce 2013 připravil pro Columbus Museum of Art v USA. Překládá z francouzštiny divadelní hry i odbornou literaturu. Spolupracovala a spolupracuje s odbornými divadelními časopisy (nejen loutkářskými) v ČR i v zahraničí. Nina Malíková navázala a pokračuje v práci svého otce dr. Jana Malíka, autora a režiséra loutkových her, technologa a organizátora, dlouholetého generálního sekretáře UNIMA, a to ať už na poli loutkářské historie, divadelních recenzí a publicistiky nebo v organizační práci, která souvisí jak s UNIMA, tak s problémy a rozvojem současného českého loutkového divadla.

 

Stanislav Doubrava absolvoval pražskou Filmovou fakultu AMU na katedře produkce a řízení. Mezi lety 1993 – 1996 studoval obor Cultural Management na Amsterdam Summer University. Po škole nastoupil coby tajemník uměleckého provozu, vedoucí uměleckého souboru a organizátor festivalů Skupova Plzeň do Divadla dětí ALFA v Plzni. V roce 1989 přijal místo manažera a vedoucího souboru v Naivním divadle v Liberci, kde od roku 1991 působí jako ředitel divadla. Od roku 1991 také pracuje jako ředitel mezinárodního festivalu profesionálních loutkových divadel Mateřinka. V letech 1994 – 1998 působil jako správní ředitel Mezinárodního festivalu DIVADLO Plzeň. Je členem rady ITI – Mezinárodního divadelního ústavu, členem správní rady Nadace Český literární fond a členem Rady Státního fondu kultury.

sinekfilmizle.com